Rozbřesk: Týden ve znamení amerických dat, projevů a výsledkové sezóny
Je za námi týden ve znamení českých dat, která ukázala, jak se po začátku tzv. rozvolňování začala ekonomika postupně vracet do normálu. Někde to bylo vidět docela zřetelně – třeba v maloobchodě, který se dokonce vrátil k růstu, jinde to bylo slabší – třeba ve zpracovatelském průmyslu. A někde se květen v podstatě zas tak moc nelišil od kritického dubna – příkladem budiž letecká doprava, ubytování nebo chcete-li vše, co souvisí s cestovním ruchem.
Restart ekonomiky tak byl spíš celkově vlažný a rozhodně nebudil žádné velké naděje. Průmyslovým firmám dál chybí zakázky, nezájmem trpí především automobilový průmysl, který po té, co se nasytí odložená poptávka, nemůže počítat s boomem investiční a spotřebitelské poptávky. A tak jeho jedinou jistotou zůstávají pokuty a doutnající celní spor mezi EU a USA, které jsou mimochodem pro evropské automobilky hlavním exportním trhem.
Česká inflace jakoby zcela ignorovala fakt, že ekonomika prochází hlubokou recesí, opět poskočila nahoru a dostala se dokonce nad hranici tolerančního intervalu ČNB. Vinu tentokrát nesou především dražší tabákové výrobky, respektive vyšší spotřební daně, které mají jako již tradičně vylepšovat příjmovou stránku státního rozpočtu za cenu zvýšení inflace. A to nejenom v letošním roce, ale podle posledních návrhů z dílny MF – zřejmě vzhledem k všeobecnému úspěchu – i v těch následujících. Jediným potěšujícím číslem minulého týdne byla tak snad jen nezaměstnanost, která se zvýšila oproti květnu jen symbolicky. Když si ovšem vedle tohoto výsledku představíme statisíce lidí v režimu Kurzarbeitu, tak je ta radost z čísel z trhu práce možná poněkud předčasná.
Tento týden bude ve znamení především amerických dat, pokračující výsledkové sezóny a četných projevů centrálních bankéřů. Na řadu přijdou mimo jiné maloobchodní tržby, u kterých se počítá s dalším velmi solidním růstem. A se zlepšením navzdory kulminující koronavirové nákaze počítají trhy i u spotřebitelské důvěry, jež má přijít na řadu v pátek.
Zapomenout nelze, že tento týden proběhne další jednání ECB, od něhož se však toho příliš čekat asi nedá. Sazby už není kam snižovat, a program nákupů dluhopisů je už nyní velkorysý jako nikdy před tím. ECB se už dávno stala především velkým asset managerem s portfolii cenných papírů s hodnotou atakujících 2,8 bilionů eur a současně největším věřitelem zemí eurozóny. V poslední (neinflační) době, zdá se, narůstají i její ambice v rámci boje proti změnám klimatu.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna se v průběhu pátečního obchodování pohybovala okolo úrovně 26,65 EUR/CZK. Červnová inflace, která skončila nad horní hranici tolerančního pásma ČNB i nad její prognózou, korunu ponechala chladnou. Byť centrální banka ve svém komentáři uvedla, že odchylka jde na vrub především jádrové inflaci a že rizika současné prognózy jsou na proinflační straně. Ale i samotná ČNB počítá s tím, že se inflace postupně a relativně rychle vrátí k dvouprocentnímu cíli. Na druhou stranu jsou to čísla, která by měla podpořit ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, i když připravovaná srpnová prognóza ČNB už zřejmě nebude až tak optimistická jako ta dosud platná – květnová. Tento týden korunu na domácím poli nejspíš nezaujme vůbec nic, a tak její směr se bude odvíjet především od vnímání rizik na mezinárodních finančních trzích.
Zahraniční forex
Trhy (včetně těch devizových) i nadále vcelku v klidu ignorují rekordní přírůstky nových COVID případů v USA a raději se připravují na začátek kvartální výsledkové sezóny. Pokud jde o eurodolar, tak pro něj bude v tomto týdnu asi nejzajímavější zasedání ECB (čtvrtek) a zasedání EU ohledně Fondu obnovy.
Polský zlotý vstupuje do obchodního týdne v klidu a to přesto, že se již pomalu začíná vyjasňovat, kdo bude prezidentem dalších pět let. Podle nekompletního sčítání hlasů by se jím měl stát dosavadní prezident Duda.
Ropa
Ropa startuje nový týden nesměle a drží se pevně u hranici 43 dolarů za barel. Po vcelku nudných seancích, které výrazněji neovlivnil ani rekordní nárůst počtu nově nakažených ve Spojených státech, má před sebou ropný trh o poznání zajímavější týdenní výhled. Tomu bude dominovat úterní a středeční jednání ministerské komise OPEC+, jež bude diskutovat o další podobě produkčních škrtů, přičemž nejpravděpodobněji se jeví potvrzení původního jízdního řádu - snížení produkčních škrtů od srpna z 9,7 na 7,7 mil. barelů denně.
Stranou pozornosti pak nezůstanou ani tradiční fundamentální statistiky, které naznačí, jak si vlastně OPEC+ stojí ve svém úsilí rebalancovat ropný trh. Předběžná čísla k zásobám přijdou na řadu již v úterý od API a ve středu na ně naváže EIA. Týden pak zakončí data k aktivitě amerických producentů od agentury Baker Hughes.
Čtěte více
-
Rozbřesk: Turecká lira prudce oslabuje, ekonomika je na hraně další měnové krize
Zatímco se vyspělé ekonomiky napříč světem pomalu vzpamatovávají z drtivého dopadu pandemie, některé rozvíjející se ekonomiky jsou na tom podstatně hůře. Příkladem budiž Turecko, které se souběžně s korona krizí ocitá na prahu krize měnové; lira v posledních dnech rekordně oslabuje, což evokuje vzpomínky na kolaps turecké měny z léta roku 2018. -
Rozbřesk: Turecká lira zastavila pád. Alespoň prozatím
Po výprodeji ruského rublu a argentinského pesa se aktuálně strasti emerging markets zhmotnily především v turecké liře. Včerejší intervence turecké centrální banky, která mimořádně zvýšila úrokové sazby o 300 bps na 16,5 %, sice zastavily její prudký propad, nicméně vyhráno lira zdaleka nemá. Turecká ekonomika se totiž měsíc před klíčovými prezidentskými volbami nachází v nedobré kondici a z celé skupiny rozvíjejících se trhů patří k těm vůbec nejzranitelnějším. -
Rozbřesk: Turecká nákaza na forexu ve střední Evropě? Racio se hledá jen těžko…
Kdo někdy zavítal do Turecka, tak asi potvrdí, že rozdíly mezi touto zemí a střední Evropu jsou zřejmé, přičemž vyloženě výrazné odlišnosti se neomezují jen na jiný přístup k designu toalet. Skutečně, charakter tureckého hospodářství je i v 21. stoletím na hony vzdálen české, polské či maďarské ekonomice. Přesto to podle chování devizových trhů vypadá, že investoři/spekulanti aktuálně hodili středoevropské měny do jednoho pytle spolu s tureckou lirou. Odborně se tomu říká tak, že regionální devizové trhy postihla finanční nákaza, kdy výprodej jednoho aktiva zasáhne i ostatní (aktiva/měny) ze stejné třídy. Mohla by mít však turecká nákaza ve střední Evropě nějaký racionální podtext? -
Rozbřesk: Turecko: čas skoncovat s Erdoganomikou?
Víkendové komunální volby v Turecku zasadily těžký direkt prezidentu Erdoganovi. Jeho vládnoucí strana AKP sice na celostátní úrovni získala nejvíce hlasů, navzdory vyostřené kampani však těsně ztratila klíčová města v čele s Ankarou a Istanbulem. Hlavní důvod prohry přitom není třeba dlouze hledat. -
Rozbřesk: Turecko se potápí a stahuje emerging markets
Prezident Erdogan označil výprodeje liry o víkendu za spiknutí proti Turecku. “Není pro ně jediný ekonomický důvod”, řekl v reakci na volný pád liry na konci týdne, kdy během dvou dní lira ztratila přes 20 %. Ministr financí Albayrak jeho slova jenom potvrdil a označil propad liry za čistý “útok na Turecko”. Oba politici pak slíbili, že to nenechají jen tak být. Bohužel však nenabídli nic, co by mohlo pomoci. Prezident Erdogan zatím nadále odmítá vyšší úrokové sazby jako nástroj k “ožebračování” chudých. A to nehledě na to, že turecká inflace stoupá vzhůru a atakuje 16 % (15letá maxima). Inflace je přitom pravděpodobně daleko větší hrozba pro chudé Turky než vysoké sazby. Prezident Erdogan si však stále drží neortodoxní názor, že vysoké sazby mohou paradoxně přispět k dalšímu nárůstu inflace. Uvidíme, jak dlouho s takovou strategií vydrží. Zatím nově jen vybízí Turky, aby vytahovali z “pod matrací” dolary a eura, nakupovali za ně liry, a pomohli tak stabilizaci tureckého finančního systému. -
Rozbřesk: Turecko zůstává přes zisky liry zranitelné, Hampl volá po růstu sazeb v září
Turecká lira se včera těšila na projev ministra financí Berata Albayraka, který na rozdíl od prezidenta Erdogana mluvil relativně pragmaticky a alespoň část investorů potěšil. A to především tím, že slíbil rozpočtové úspory a razantně odmítl zavedení kapitálových kontrol. To ale pravděpodobně nebude turecké liře stačit na dlouho. -
Rozbřesk: Týden plný HDP
Jak to dopadlo s českými sazbami, ukázal už minulý týden, když se ČNB z opatrnosti rozhodla ponechat úroky beze změny a jejich další zvýšení odsunout dále do budoucnosti pod tlakem rizik a nejistot v zahraničí. Nová prognóza je méně optimistická, nikoliv však až tak dramaticky, aby naznačovala potenciální obrat měnové politiky o 180 stupňů. Už tento týden ukáže, nakolik je nový výhled, nad kterým se centrální bankéři rozhodují, realistický. Prvním testem projde ve středu, kdy bude zveřejněna lednová inflace. ČNB podobně jako trh nepředpokládá, že by se inflace hned v úvodu roku utrhla a odskočila od cíle. Následně v pátek přijde na řadu předběžný odhad českého HDP za čtvrtý kvartál loňského roku. Ani v tomto případě se očekávání centrálních bankéřů od trhu nijak výrazně neodchyluje, když se všeobecně očekává, že v posledním čtvrtletí ekonomika mírně zrychlila. Půjde nicméně jen o předběžný či bleskový odhad, který je sestavený z neúplných čísel a je navíc doprovázený jen velmi stručným komentářem statistického úřadu. -
Rozbřesk: Týden před německými volbami čekají trhy na Fed. O co se vlastně hraje v Německu?
Do dne D u našeho největšího souseda zbývá ani ne týden - příští pondělí bude jasno o výsledku německých voleb. O vítězi (CDU/CSU) a druhém v pořadí (sociální demokracie) je prakticky rozhodnuto. Hraje se o bronz, o úspěch antisystémové AfD a ve finále zejména o podobu budoucí koalice. Angela Merkelová s vysokou pravděpodobností bude opět kancléřkou. Různé koalice ovšem mohou ve finále zaznamenat poměrně různé programové výsledky. -
Rozbřesk: Týden ukáže, zda je česká ekonomika v kondici nebo ve vleku
Indexy nákupních manažerů už minulé pondělí znovu ukázaly zhoršující se náladu v tuzemských průmyslových firmách. Dnešní čísla z průmyslu, která přišla na řadu v devět hodit, dále napovídají, zda tato nálada či očekávání mají skutečnou oporu v reálných číslech z ekonomiky. Zda nejde jen o omezený problém části jednoho průmyslového oboru – výroby osobních automobilů – či fenomén slabé zahraniční poptávky zhoršuje perspektivu i dalších průmyslových exportně orientovaných oborů. -
Rozbřesk: Týden ukáže, zda zpomaluje česká ekonomika
Sotva skončil jeden napínavý týden, už je tu další. Zatímco pro české trhy bylo hlavní událostí zasedání bankovní rady ČNB, a tedy zvýšení sazeb a jejich výhled na další rok, zahraničí si v pátek všímalo další nabídky slabých čísel z eurozóny v podobě klesajících indexů nákupních manažerů v průmyslu. Na začátku týdne bude hrát opět prim především dění v zahraničí. Hned v úvodu půjde o události v USA, které nejenomže zpřísňují sankce vůči Iránu, ale současně i volí zástupce do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Ve hře je získání většiny ve prospěch demokratů, která by prezidentovi zkomplikovala prosazování jeho politiky a navíc by mohla nastolit téma jeho odvolání, jež by mohlo značně zaměstnat prezidentovu administrativu na zbytek volebního období. V americkém kalendáři je také zasedání Fedu, respektive FOMC, nicméně tentokrát se od něj zvýšení úrokových sazeb nečeká. Přijde na řadu pravděpodobně až v prosinci. -
Rozbřesk: Týden ve znamení blížících se prázdnin a ČNB
Poslední týden před prázdninami se sejde ČNB. Pozornost bude upřená hlavně na debaty ohledně prvního růstu úrokových sazeb. Podle našeho názoru centrální banka zatím nebude nikam spěchat. Poslední prognóza sice počítala s první růstem sazeb již ve třetím kvartále. Zdá se však, že inflace bude v tomto a příštím roce o něco nižší a současně koruna zatím od konce intervencí viditelně posílila. A co je možná nejdůležitější, ECB jede zatím na plný plyn opačným směrem - v tuto chvíli se zdá, že kvůli nízké inflaci ústup z QE v eurozóně nezačne dříve než v roce 2018 a s prvním růstem sazeb budeme moci počítat až v polovině příštího roku. V tomto týdnu by to měl jen potvrdit první odhad červnové inflace - počítáme s poklesem na 1,3 %. -
Rozbřesk: Týden ve znamení boje o Brexit a kolaps cen ropy nebere konce
Theresa Mayová začne tento týden obhajovat rozvod s EU na domácí půdě a nebude mít vůbec lehkou úlohu. Proti dohodě je opozice a kritických je také skoro 90 poslanců vlastní strany. Euforii z brexitu asi také nepřiživí detailní analýza jeho dopadů z pera Bank of England, kterou centrální bankéři mají zveřejnit ve středu. Na druhou stranu zátěžový test “černého” scénáře - brexitu bez dohody - může Therese Mayové ve finále dodat silné argumenty, proč by poslanci měli podpořit jí dohodnutý více než pětisetstránkový rozvodový účet. -
Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu
Čeká nás týden ve znamení velkých hlasování o brexitu. Ta přichází ve chvíli, kdy obě dvě velké centrální banky (Fed i ECB) předvedly v reakci na poslední várku slabších čísel holubičí veletoč. -
Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu a ECB
Tento týden pravděpodobně trhy nejvíce rozhýbe opět dění kolem brexitu a posléze ECB. V pondělí má Boris Johnson namířeno do Dublinu a bude vyjednávat o možných změnách v irské pojistce/nových hranicích (irský premiér od schůzky příliš nečeká). Později během dne bude britský parlament hlasovat o předčasných volbách, které s vysokou pravděpodobností zamítne. Boris Johnson tak může víc a víc koketovat s možnostmi, jak odbojný parlament obejít (ústavní soud, neuposlechnutí parlamentu). I když věříme, že nakonec bude rozhodnutí parlamentu respektovat, další zisky libry zatím nepovažujeme za pravděpodobné. -
Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu a mizerného evropského průmyslu
Čeká nás týden, kdy si politika může s trhy opět pohrát. Na prvním místě budou evropské trhy sledovat především úterní hlasování o brexitu. Soudě podle posledního vývoje se zdá, že šance Theresy Mayové jsou v tomto hlasování mizivé. Pro investory ale bude klíčové, zda ustojí pozici premiérky a zda zesílí opoziční tábor volající po novém referendu. -
Rozbřesk: Týden ve znamení Brexitu, obchodních válek a komentářů z Fedu
V uplynulém týdnu čísla z USA ukázala, že geopolitická nákaza pomalu začíná být cítit i v největší světové ekonomice. Mizernou náladu v průmyslu tentokrát doprovodila i horší nálada v sektoru služeb a smíšené zprávy z amerického trhu práce. Poklesy akcií ale v souhrnu nebyly tak výrazné, protože současně rostly sázky na snižování amerických sazeb (v říjnu je pravděpodobnost přes 80 %). -
Rozbřesk: Týden ve znamení britských voleb, zasedání Fedu a ECB
Čeká nás jeden z posledních předvánočních týdnů, který ještě může investory nadzvednout ze židle a rozpohybovat obchody. Na programu je totiž kromě klíčových britských voleb i zasedání Fedu a ECB. To vše ve chvíli, kdy poslední čísla z Německa ukazují, že průmysl v Evropě si ještě ke konci roku 2019 bude muset najít své dno. -
Rozbřesk: Týden ve znamení centrálních bank
Začíná týden ve znamení Fedu a ČNB. Americká centrální banka by měla ponechat sazby beze změny. Na svém jednání bude pravděpodobně probírat zejména dopady fiskálního stimulu na růst v tomto a v příštím roce. Zasedání je ovšem bez tiskové konference a nové prognózy a doprovodný komentář sám o sobě nemusí doznat velkých změn. Očekáváme nadále ještě dvojité zvýšení sazeb v tomto i v příštím roce na konečných 2,75 %. -
Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB
Zkrácený velikonoční týden bude především ve znamení březnového zasedání ČNB. Tentokrát ovšem žádnou revoluci neočekáváme a centrální bankéři pravděpodobně přibrzdí v utahování měnových kohoutů. V posledních týdnech to naznačila řada centrálních bankéřů včetně guvernéra, který explicitně hovořil o tom, že další růst sazeb přijde na pořad dne v druhé polovině roku a možná až na jeho konci. V podobném duchu se podle nás ponesou komentáře i po březnovém zasedání ČNB, které i proto korunu asi nijak zvlášť nepotěší. -
Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB. Těsné rozhodnutí pro stabilitu sazeb?
V uplynulém týdnu vyslal Fed jasný holubičí signál, který možná ještě ne všichni investoři dobře strávili. Dolar se nejprve dostal pod výrazný tlak, ale pak jako by zaváhal. Obrat v komunikaci Fedu byl přece jen příliš ostrý a v tomto týdnu tak hodně pozornosti přitáhne řada centrálních bankéřů z Fedu (Bullard, Powell), kteří budou pravděpodobně trochu dovysvětlovat. Na domácí scéně bude středem pozornosti ČNB.
