Rozbřesk: Týden ukáže, zda je česká ekonomika v kondici nebo ve vleku

Čtěte více

• Rozbřesk: Tři roky QE v Evropě a koruně se nechce bez jestřábů posilovat
  V klidné atmosféře mohla ECB „oslavit“ tříleté výročí zahájení tzv. kvantitativního uvolňování (QE), které mělo zvýšit likviditu na trhu a spolu s politikou záporných úrokových sazeb de facto zvýšit dostupnost peněz napříč eurozónou. Při pohledu na vývoj úrokových sazeb nebo výnosů státních dluhopisů lze říct, že se jí to nepochybně podařilo. ECB se ovšem díky této politice stala i velmi vlivným hráčem na bondovém trhu, neboť se jí už podařilo skoupit z trhu veřejné bondy v hodnotě téměř 2 bilionů eur. Stala se současně i největším věřitelem zemí eurozóny.
• Rozbřesk: Turecká centrální banka neodolala tlaku Erdogana, lira pociťuje důsledky
  Turecká centrální banka tento týden nevyužila šanci posílit vlastní kredibilitu a ve světle tlaku staronového prezidenta Erdogana demonstrovat svoji nezávislost. Na svém úterním zasedání totiž - oproti očekávání - ponechala úrokové sazby beze změny, což vzhledem k rychle rostoucí inflaci a výrazným vnějším nerovnováhám trhy znovu znejistilo a liru poslalo na historická minima.
• Rozbřesk: Turecká lira opět na tapetě
  Silný dolar versus slabší měny v emerging markets - tato čas od času se opakující konstelace opět zavítala na globální devizové trhy. Zatímco příběh sílícího dolaru vypovídá něco o relativní kondici americké ekonomiky a ostatních zemí G7, pak situace v emerging markets je košatější. Jestliže na jedné straně existují měny, kterým se v poslední době vcelku daří (viz např. rubl), pak zde máme vyloženě slabé kusy, jež jsou potenciálním zdrojem finanční nákazy. V čele zranitelných měn stojí aktuálně turecká lira, která je v dubnu vůbec nejhůře performující měnou.
• Rozbřesk: Turecká lira zastavila pád. Alespoň prozatím
  Po výprodeji ruského rublu a argentinského pesa se aktuálně strasti emerging markets zhmotnily především v turecké liře. Včerejší intervence turecké centrální banky, která mimořádně zvýšila úrokové sazby o 300 bps na 16,5 %, sice zastavily její prudký propad, nicméně vyhráno lira zdaleka nemá. Turecká ekonomika se totiž měsíc před klíčovými prezidentskými volbami nachází v nedobré kondici a z celé skupiny rozvíjejících se trhů patří k těm vůbec nejzranitelnějším.
• Rozbřesk: Turecká nákaza na forexu ve střední Evropě? Racio se hledá jen těžko…
  Kdo někdy zavítal do Turecka, tak asi potvrdí, že rozdíly mezi touto zemí a střední Evropu jsou zřejmé, přičemž vyloženě výrazné odlišnosti se neomezují jen na jiný přístup k designu toalet. Skutečně, charakter tureckého hospodářství je i v 21. stoletím na hony vzdálen české, polské či maďarské ekonomice. Přesto to podle chování devizových trhů vypadá, že investoři/spekulanti aktuálně hodili středoevropské měny do jednoho pytle spolu s tureckou lirou. Odborně se tomu říká tak, že regionální devizové trhy postihla finanční nákaza, kdy výprodej jednoho aktiva zasáhne i ostatní (aktiva/měny) ze stejné třídy. Mohla by mít však turecká nákaza ve střední Evropě nějaký racionální podtext?
• Rozbřesk: Turecko: čas skoncovat s Erdoganomikou?
  Víkendové komunální volby v Turecku zasadily těžký direkt prezidentu Erdoganovi. Jeho vládnoucí strana AKP sice na celostátní úrovni získala nejvíce hlasů, navzdory vyostřené kampani však těsně ztratila klíčová města v čele s Ankarou a Istanbulem. Hlavní důvod prohry přitom není třeba dlouze hledat.
• Rozbřesk: Turecko se potápí a stahuje emerging markets
  Prezident Erdogan označil výprodeje liry o víkendu za spiknutí proti Turecku. “Není pro ně jediný ekonomický důvod”, řekl v reakci na volný pád liry na konci týdne, kdy během dvou dní lira ztratila přes 20 %. Ministr financí Albayrak jeho slova jenom potvrdil a označil propad liry za čistý “útok na Turecko”. Oba politici pak slíbili, že to nenechají jen tak být. Bohužel však nenabídli nic, co by mohlo pomoci. Prezident Erdogan zatím nadále odmítá vyšší úrokové sazby jako nástroj k “ožebračování” chudých. A to nehledě na to, že turecká inflace stoupá vzhůru a atakuje 16 % (15letá maxima). Inflace je přitom pravděpodobně daleko větší hrozba pro chudé Turky než vysoké sazby. Prezident Erdogan si však stále drží neortodoxní názor, že vysoké sazby mohou paradoxně přispět k dalšímu nárůstu inflace. Uvidíme, jak dlouho s takovou strategií vydrží. Zatím nově jen vybízí Turky, aby vytahovali z “pod matrací” dolary a eura, nakupovali za ně liry, a pomohli tak stabilizaci tureckého finančního systému.
• Rozbřesk: Turecko zůstává přes zisky liry zranitelné, Hampl volá po růstu sazeb v září
  Turecká lira se včera těšila na projev ministra financí Berata Albayraka, který na rozdíl od prezidenta Erdogana mluvil relativně pragmaticky a alespoň část investorů potěšil. A to především tím, že slíbil rozpočtové úspory a razantně odmítl zavedení kapitálových kontrol. To ale pravděpodobně nebude turecké liře stačit na dlouho.
• Rozbřesk: Týden plný HDP
  Jak to dopadlo s českými sazbami, ukázal už minulý týden, když se ČNB z opatrnosti rozhodla ponechat úroky beze změny a jejich další zvýšení odsunout dále do budoucnosti pod tlakem rizik a nejistot v zahraničí. Nová prognóza je méně optimistická, nikoliv však až tak dramaticky, aby naznačovala potenciální obrat měnové politiky o 180 stupňů. Už tento týden ukáže, nakolik je nový výhled, nad kterým se centrální bankéři rozhodují, realistický. Prvním testem projde ve středu, kdy bude zveřejněna lednová inflace. ČNB podobně jako trh nepředpokládá, že by se inflace hned v úvodu roku utrhla a odskočila od cíle. Následně v pátek přijde na řadu předběžný odhad českého HDP za čtvrtý kvartál loňského roku. Ani v tomto případě se očekávání centrálních bankéřů od trhu nijak výrazně neodchyluje, když se všeobecně očekává, že v posledním čtvrtletí ekonomika mírně zrychlila. Půjde nicméně jen o předběžný či bleskový odhad, který je sestavený z neúplných čísel a je navíc doprovázený jen velmi stručným komentářem statistického úřadu.
• Rozbřesk: Týden před německými volbami čekají trhy na Fed. O co se vlastně hraje v Německu?
  Do dne D u našeho největšího souseda zbývá ani ne týden - příští pondělí bude jasno o výsledku německých voleb. O vítězi (CDU/CSU) a druhém v pořadí (sociální demokracie) je prakticky rozhodnuto. Hraje se o bronz, o úspěch antisystémové AfD a ve finále zejména o podobu budoucí koalice. Angela Merkelová s vysokou pravděpodobností bude opět kancléřkou. Různé koalice ovšem mohou ve finále zaznamenat poměrně různé programové výsledky.
• Rozbřesk: Týden ukáže, zda zpomaluje česká ekonomika
  Sotva skončil jeden napínavý týden, už je tu další. Zatímco pro české trhy bylo hlavní událostí zasedání bankovní rady ČNB, a tedy zvýšení sazeb a jejich výhled na další rok, zahraničí si v pátek všímalo další nabídky slabých čísel z eurozóny v podobě klesajících indexů nákupních manažerů v průmyslu. Na začátku týdne bude hrát opět prim především dění v zahraničí. Hned v úvodu půjde o události v USA, které nejenomže zpřísňují sankce vůči Iránu, ale současně i volí zástupce do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Ve hře je získání většiny ve prospěch demokratů, která by prezidentovi zkomplikovala prosazování jeho politiky a navíc by mohla nastolit téma jeho odvolání, jež by mohlo značně zaměstnat prezidentovu administrativu na zbytek volebního období. V americkém kalendáři je také zasedání Fedu, respektive FOMC, nicméně tentokrát se od něj zvýšení úrokových sazeb nečeká. Přijde na řadu pravděpodobně až v prosinci.
• Rozbřesk: Týden ve znamení blížících se prázdnin a ČNB
  Poslední týden před prázdninami se sejde ČNB. Pozornost bude upřená hlavně na debaty ohledně prvního růstu úrokových sazeb. Podle našeho názoru centrální banka zatím nebude nikam spěchat. Poslední prognóza sice počítala s první růstem sazeb již ve třetím kvartále. Zdá se však, že inflace bude v tomto a příštím roce o něco nižší a současně koruna zatím od konce intervencí viditelně posílila. A co je možná nejdůležitější, ECB jede zatím na plný plyn opačným směrem - v tuto chvíli se zdá, že kvůli nízké inflaci ústup z QE v eurozóně nezačne dříve než v roce 2018 a s prvním růstem sazeb budeme moci počítat až v polovině příštího roku. V tomto týdnu by to měl jen potvrdit první odhad červnové inflace - počítáme s poklesem na 1,3 %.
• Rozbřesk: Týden ve znamení boje o Brexit a kolaps cen ropy nebere konce
  Theresa Mayová začne tento týden obhajovat rozvod s EU na domácí půdě a nebude mít vůbec lehkou úlohu. Proti dohodě je opozice a kritických je také skoro 90 poslanců vlastní strany. Euforii z brexitu asi také nepřiživí detailní analýza jeho dopadů z pera Bank of England, kterou centrální bankéři mají zveřejnit ve středu. Na druhou stranu zátěžový test “černého” scénáře - brexitu bez dohody - může Therese Mayové ve finále dodat silné argumenty, proč by poslanci měli podpořit jí dohodnutý více než pětisetstránkový rozvodový účet.
• Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu
  Čeká nás týden ve znamení velkých hlasování o brexitu. Ta přichází ve chvíli, kdy obě dvě velké centrální banky (Fed i ECB) předvedly v reakci na poslední várku slabších čísel holubičí veletoč.
• Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu a ECB
  Tento týden pravděpodobně trhy nejvíce rozhýbe opět dění kolem brexitu a posléze ECB. V pondělí má Boris Johnson namířeno do Dublinu a bude vyjednávat o možných změnách v irské pojistce/nových hranicích (irský premiér od schůzky příliš nečeká). Později během dne bude britský parlament hlasovat o předčasných volbách, které s vysokou pravděpodobností zamítne. Boris Johnson tak může víc a víc koketovat s možnostmi, jak odbojný parlament obejít (ústavní soud, neuposlechnutí parlamentu). I když věříme, že nakonec bude rozhodnutí parlamentu respektovat, další zisky libry zatím nepovažujeme za pravděpodobné.
• Rozbřesk: Týden ve znamení brexitu a mizerného evropského průmyslu
  Čeká nás týden, kdy si politika může s trhy opět pohrát. Na prvním místě budou evropské trhy sledovat především úterní hlasování o brexitu. Soudě podle posledního vývoje se zdá, že šance Theresy Mayové jsou v tomto hlasování mizivé. Pro investory ale bude klíčové, zda ustojí pozici premiérky a zda zesílí opoziční tábor volající po novém referendu.
• Rozbřesk: Týden ve znamení Brexitu, obchodních válek a komentářů z Fedu
  V uplynulém týdnu čísla z USA ukázala, že geopolitická nákaza pomalu začíná být cítit i v největší světové ekonomice. Mizernou náladu v průmyslu tentokrát doprovodila i horší nálada v sektoru služeb a smíšené zprávy z amerického trhu práce. Poklesy akcií ale v souhrnu nebyly tak výrazné, protože současně rostly sázky na snižování amerických sazeb (v říjnu je pravděpodobnost přes 80 %).
• Rozbřesk: Týden ve znamení britských voleb, zasedání Fedu a ECB
  Čeká nás jeden z posledních předvánočních týdnů, který ještě může investory nadzvednout ze židle a rozpohybovat obchody. Na programu je totiž kromě klíčových britských voleb i zasedání Fedu a ECB. To vše ve chvíli, kdy poslední čísla z Německa ukazují, že průmysl v Evropě si ještě ke konci roku 2019 bude muset najít své dno.
• Rozbřesk: Týden ve znamení centrálních bank
  Začíná týden ve znamení Fedu a ČNB. Americká centrální banka by měla ponechat sazby beze změny. Na svém jednání bude pravděpodobně probírat zejména dopady fiskálního stimulu na růst v tomto a v příštím roce. Zasedání je ovšem bez tiskové konference a nové prognózy a doprovodný komentář sám o sobě nemusí doznat velkých změn. Očekáváme nadále ještě dvojité zvýšení sazeb v tomto i v příštím roce na konečných 2,75 %.
• Rozbřesk: Týden ve znamení ČNB
  Zkrácený velikonoční týden bude především ve znamení březnového zasedání ČNB. Tentokrát ovšem žádnou revoluci neočekáváme a centrální bankéři pravděpodobně přibrzdí v utahování měnových kohoutů. V posledních týdnech to naznačila řada centrálních bankéřů včetně guvernéra, který explicitně hovořil o tom, že další růst sazeb přijde na pořad dne v druhé polovině roku a možná až na jeho konci. V podobném duchu se podle nás ponesou komentáře i po březnovém zasedání ČNB, které i proto korunu asi nijak zvlášť nepotěší.