Zemědělci letos čekají propad sklizně pšenice

Čtěte více

• Zeman jmenoval nové členy bankovní rady
  Miloš Zeman dnes jmenoval nové členy bankovní rady. Potvrdily se tak informace Hospodářských novin, že by se mělo jednat o profesora Jana Fraita, šéfku národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a analytičku hospodářské komory Karin Kubelkovou. Jméno Jana Fraita bude bezesporu přijato na trzích pozitivně - v ČNB dlouhodobě působí a i když se při minulém působení v bankovní radě profiloval jako holubice, je to odborník, který rozhodně nepředstavuje pro ČNB výraznější riziko diskontinuity.
• Zemanova dnešní slova o ČNB mohou zítra citelně oslabit korunu. Korunu mohou táhnout dolů i prezidentova slova o tom, že exguvernéra Rusnoka urazilo jmenování Michla jeho nástupcem
  Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
• Zemanovy výroky posilují korunu
  Středečním obchodováním s českou korunou zamávaly výroky prezidenta M. Zemana. Zeman znovu kritizoval bankovní radu ČNB v souvislosti...
• Zeman: Úspěch nového operátora? Dostatečný kapitál a vybavit se na házení klacků pod nohy
  Mít nižší cenu, dostatečně silný kapitál na tři až pět let, abych přežil období, kdy mi stávající operáto...
• Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
  Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
• Země BRICS chtějí oslabit roli dolaru ve světě. Mají šanci?
  Představitelé zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – se tento týden scházejí na summitu v Johannesburgu, aby kromě jiného diskutovali možnosti oslabení role dolaru ve světě. Mohou rozvíjející se ekonomiky dané pětice zemí vskutku představovat ekonomického vyzyvatele Západu a otřást globálním postavením amerického dolaru coby rezervní měny číslo jedna.
• Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva, důsledek plynové krize. V letošní sezóně hrozí výrazně nižší výnosy na hektar, a tedy i proto rekordní zdražení potravin
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf níže). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
• Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
  Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
• Zemědělci dramaticky zlevňují, potravináři zlevňují také, v obchodech však potraviny stále zdražují, ukazují nejnovější data ČSÚ. Řetězec Lidl, jenž nyní slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH, potvrzuje, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru o 19,4 procenta oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.
• Zemědělci historicky nebývale zlevňují, o celou pětinu, potravináři zlevňují také, avšak obchody zatím ceny drží prakticky bez zlevnění. Umožňuje jim to vysoká koncentrace trhu a slabá konkurence
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly loni v prosinci meziročně o zcela mimořádných 19 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční zlevnění zemědělské produkce minimálně od roku 2010, a pravděpodobně v celé historii ČR od roku 1993.
• Zemědělci loni vyrobili nejvíce masa od roku 2012, samotné výkupy mléka pak loni predčily jeho roční produkci za celé období od roku 2002. Tuzemské zemědělství v celkovém pohledu není nesoběstačné
  V loňském roce v ČR stoupla produkce masa o necelé jedno procenta na takřka 455 tisíc tun. Jedná se tak o největší množství vyrobeného masa od roku 2012. Od tuzemských producentů bylo přímo nakoupeno zhruba 3,1 miliardy litrů mléka. Samotný přímý nákup mléka tak předčil výrobu mléka za kterýkoli rok z celého období let 2002 a až 2019. Produkce mléka se v tomto období pohybovala v pásmu od 2,6 do necelých 3,1 miliardy litrů.
• Zemědělci mají dobrý rok, sklizeň obilí může být nejvyšší za skoro 20 let. Pečivo ale nezlevní
  Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ. První odhad sklizně, pracující s čísly známými do poloviny června, byl pozitivní, avšak druhý odhad je ještě optimističtější.
• Zemědělci musí letos počítat s horší sklizní, dokonce i bez zahrnutí červnových veder. Doba zlevňování potravin i proto může skončit
  První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok, zároveň je však třeba jej číst jako skutečně prvotní. Třeba už jen proto, že sběr dat pro odhad skončil 11. června, tedy ještě před úderem extrémních veder z poslední červnové dekády. Právě ta mohou konečný výsledek dále zhoršit, zejména u porostů oslabených jarním suchem.
• Zemědělci tvrdí, že ke zvýšení úrody kakaa je třeba více dešťů
  Zemědělci z Pobřeží slonoviny uvedli, že minulý týden pršelo ve většině regionů, kde se nachází hojná pěstitelská oblast kakaa, podprůměrně a k zajištění silné úrody pro únor a březen je zapotřebí mnohem více srážek.
• Zemědělci vyhlíží nejhorší úrodu obilí za posledních více než deset let. Hrozí tlak na růst cen pečiva
  Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 6 955 tisíc tun základních obilovin. To by byl nejhorší výsledek od roku 2012. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Takže propad pod sedm milionů by byl skutečně citelný a nebývalý. Představoval by tlak na růst cen mouky a pekárenských výrobků v posledních měsících letoška a v první polovině roku příštího.
• Zemědělcům za rok klesly ceny o 13 procent, ale potraviny zlevnily jen o 3 procenta. Bere zase někdo Čechy na hůl?
  Dnešní čísla Českého statistického úřadu odhalují zásadní pozoruhodnost. Ceny, za které prodávají svoji produkci čeští zemědělci, byly v červenci meziročně hned o 13 procent nižší. U živočišné výroby dokonce o více než 18 procent. Prasata zlevnila o 27,5 procenta, mléko o 26,7 procenta a obiloviny o 13,4 procenta. Zlevňuje přitom už i další článek řetězce – ceny potravinářských výrobků na úrovni průmyslových producentů byly meziročně nižší o 5,6 procenta, mléčné výrobky dokonce o 15,1 procenta.
• Zemědělské komodity bez větších pohybů před zprávou USDA WASDE 📌 PŠENICE ztrácí 0,7 %
  Trhy s obilím zůstávají pod tlakem, ceny se pohybují poblíž minim a naděje se nyní upínají ke zprávě USDA WASDE za červenec, která bude zveřejněna dnes v 18:00 (SELČ).
• Zemědělské komodity klesají 📉
  Zemědělské komodity v poslední době zaznamenaly silnou růstovou vlnu, kterou podpořily především obavy o nabídku a logistiku. Ty souvisejí s kombinací nejistoty kolem cen hnojiv, bezpečnosti terminálů v Černém moři a povětrnostních anomálií po odeznění jevu El Niño.
• Zemědělský svaz: Zisk v zemědělství loni klesl o 800 milionů na 9,1 miliardy Kč
  Zisk v českém zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu loni snížil přibližně o 800 milionů na 9,1 miliardy korun. Další pokles očekává svaz v tomto roce, kvůli dopadům vysoké inflace a zvyšování vstupních nákladů. Ceny placené zemědělcům se zvyšují pomaleji, řekl předseda svazu Martin Pýcha na dnešním jednání ve Větrném Jeníkově. V roce 2020 byl podle svazu zisk v zemědělství 9,9 miliardy korun.
• Země EU od roku 2008 poskytly Palestině zhruba desetinásobně větší objem peněz, než z evropských fondů dostalo Česko
  Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami