Zemědělci loni vyrobili nejvíce masa od roku 2012, samotné výkupy mléka pak loni predčily jeho roční produkci za celé období od roku 2002. Tuzemské zemědělství v celkovém pohledu není nesoběstačné

Čtěte více

• Zemanova dnešní slova o ČNB mohou zítra citelně oslabit korunu. Korunu mohou táhnout dolů i prezidentova slova o tom, že exguvernéra Rusnoka urazilo jmenování Michla jeho nástupcem
  Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
• Zemanovy výroky posilují korunu
  Středečním obchodováním s českou korunou zamávaly výroky prezidenta M. Zemana. Zeman znovu kritizoval bankovní radu ČNB v souvislosti...
• Zeman: Úspěch nového operátora? Dostatečný kapitál a vybavit se na házení klacků pod nohy
  Mít nižší cenu, dostatečně silný kapitál na tři až pět let, abych přežil období, kdy mi stávající operáto...
• Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
  Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
• Země BRICS chtějí oslabit roli dolaru ve světě. Mají šanci?
  Představitelé zemí BRICS – Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky – se tento týden scházejí na summitu v Johannesburgu, aby kromě jiného diskutovali možnosti oslabení role dolaru ve světě. Mohou rozvíjející se ekonomiky dané pětice zemí vskutku představovat ekonomického vyzyvatele Západu a otřást globálním postavením amerického dolaru coby rezervní měny číslo jedna.
• Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva, důsledek plynové krize. V letošní sezóně hrozí výrazně nižší výnosy na hektar, a tedy i proto rekordní zdražení potravin
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf níže). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.
• Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
  Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
• Zemědělci dramaticky zlevňují, potravináři zlevňují také, v obchodech však potraviny stále zdražují, ukazují nejnovější data ČSÚ. Řetězec Lidl, jenž nyní slibuje zlevnění nad rámec snížení DPH, potvrzuje, že za vysokými cenami potravin jsou hlavně řetězce
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru o 19,4 procenta oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.
• Zemědělci historicky nebývale zlevňují, o celou pětinu, potravináři zlevňují také, avšak obchody zatím ceny drží prakticky bez zlevnění. Umožňuje jim to vysoká koncentrace trhu a slabá konkurence
  Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly loni v prosinci meziročně o zcela mimořádných 19 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční zlevnění zemědělské produkce minimálně od roku 2010, a pravděpodobně v celé historii ČR od roku 1993.
• Zemědělci letos čekají propad sklizně pšenice
  První odhad letošní sklizně není povzbudivý. Sklizeň většiny základních zemědělských plodin ČR by letos měla být slabší než loni. Nutno však říci, že prvotní odhady sklizní bývají často spíše pesimističtější, než jaká je nakonec sklizeň finální. V uplynulých letech tomu tak v řadě případů bylo. Propad sklizně by měl být patrný zejména u pšenice, což se může odrazit v růstu ceny pekárenských výrobků.
• Zemědělci mají dobrý rok, sklizeň obilí může být nejvyšší za skoro 20 let. Pečivo ale nezlevní
  Zemědělci z různých koutů republiky se letos shodují: sklizně běží rychleji, skončí dříve než loni. S tím, jak léto postupuje, jsou přitom stále více a více optimističtí ve svém odhadu úrovně letošní celkové sklizně. Potvrzují to i data ČSÚ. První odhad sklizně, pracující s čísly známými do poloviny června, byl pozitivní, avšak druhý odhad je ještě optimističtější.
• Zemědělci tvrdí, že ke zvýšení úrody kakaa je třeba více dešťů
  Zemědělci z Pobřeží slonoviny uvedli, že minulý týden pršelo ve většině regionů, kde se nachází hojná pěstitelská oblast kakaa, podprůměrně a k zajištění silné úrody pro únor a březen je zapotřebí mnohem více srážek.
• Zemědělci vyhlíží nejhorší úrodu obilí za posledních více než deset let. Hrozí tlak na růst cen pečiva
  Tuzemští zemědělci očekávají, že se jim letos podaří sklidit 6 955 tisíc tun základních obilovin. To by byl nejhorší výsledek od roku 2012. V letech 2020 až 2022 se jim vždy nakonec podařilo sklidit přes osm milionů tun obilovin. Takže propad pod sedm milionů by byl skutečně citelný a nebývalý. Představoval by tlak na růst cen mouky a pekárenských výrobků v posledních měsících letoška a v první polovině roku příštího.
• Zemědělský svaz: Zisk v zemědělství loni klesl o 800 milionů na 9,1 miliardy Kč
  Zisk v českém zemědělství se podle šetření Zemědělského svazu loni snížil přibližně o 800 milionů na 9,1 miliardy korun. Další pokles očekává svaz v tomto roce, kvůli dopadům vysoké inflace a zvyšování vstupních nákladů. Ceny placené zemědělcům se zvyšují pomaleji, řekl předseda svazu Martin Pýcha na dnešním jednání ve Větrném Jeníkově. V roce 2020 byl podle svazu zisk v zemědělství 9,9 miliardy korun.
• Země EU od roku 2008 poskytly Palestině zhruba desetinásobně větší objem peněz, než z evropských fondů dostalo Česko
  Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami
• Země EU podpořily dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024
  Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku. Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že je to nejlepší způsob, jak předejít riziku nedostatku plynu v době, kdy bude nejvíce potřeba.
• Země eurozóny pod hrozbou ekonomického zpomalení kvůli vysoké inflaci
  Evropská měna si razí cestu k dalším týdenním maximům a drží se na úrovni 1,1160, což potvrzuje pozitivní náladu kupců rizikových aktiv po včerejším jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. A přestože mnozí investoři brali prohlášení s rezervou, uvolnění geopolitického napětí přispěje k dalšímu posílení páru EUR/USD.
• Země G7 dnes schválí další sankci proti Rusku: zastropování cen jeho ropy vyvážené tankery. Pohonné hmoty v ČR tak mohou zdražit až na 88 Kč/l, plyne z prognózy největší americké banky
  Ministři financí zemí skupiny G7 podle informací agentury Bloomberg dnes podpoří zavedení další sankce proti Rusku. Spočívala by v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři. Přitom tankery, které by ji do světa exportovaly za cenu vyšší, než je strop, by například nemohly získat pojištění. Pojištění tankerů mají v drtivé většině v rukou západní instituce, sídlící v Británii či v EU.
• Země G7 dojednaly minimální podnikovou daň, cílí i na technologické obry. Globální dohoda však může být obtížná, země jako Irsko přijdou o velké peníze
  Ministři zemí skupiny G7 se na svém dvoudenním londýnském jednání, jež skončilo včera, přelomově dohodli na principu boje proti daňovým rájům a současně na principu boje za geograficky vyváženější zdanění velkých technologických firem, jako je Amazon nebo Google.
• Země G7 dojednávají mezinárodní podnikovou daň, Česko může získat miliardy
  Ministři zemí skupiny G7 se na svém londýnském jednání, jež dnes pokračuje druhým dnem, blíží k přelomové dohodě. Již včera se rámcově dohodli, že podpoří zavedení minimální podnikové daně ve výší minimálně patnácti procent. Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.