Průmysl se propadl o třetinu. Stavebnictví jen o 5 procent

Čtěte více

• Průmysl příjemně překvapil
  Průmyslová výroba v tuzemsku přinesla v červnu dobré zprávy, když neočištěně oproti loňskému roku odepsala jen 7 %, zatímco odhady činily -11,4 %. S přihlédnutím k tomu, že letošní červen měl o dva pracovní dny více, se po očištění o kalendářní vlivy jednalo o meziroční pokles na úrovni 11,9 %. Ve srovnání s květnem tento výsledek po sezónním očištění odpovídá zvýšení objemu výroby o 13,4 %. U průmyslových tržeb došlo meziročně k poklesu o 5,8 %, přičemž výrazněji se na tomto podílel pokles domácích (-9,6 %) nežli vývozních (-3,0 %). Zmenšil se i objem zakázek, kterých oproti loňsku ubylo 3,4 % a i zde byla situace horší z tuzemska (-10,3 %) nežli ze zahraničí (-0,1 %). Evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 3,8 %, ovšem jejich průměrná mzda vzrostla o 0,7 %.
• Průmysl roste, ale brzdí ho subdodávky
  Průmyslová produkce v ČR v červnu oproti květnu vzrostla o 1,0 %. Jen částečně tak kompenzovala květnový pokles o 3,6 %. I takový výsledek je v kontextu zpožděných dodávek komponent do výroby dobrou zprávou. Potěšující je to i s ohledem na červnový pokles průmyslové výroby v sousedním Německu. Červnový výsledek je navíc citelně nad odhady analytiků. Ti v průměru čekali meziroční růst průmyslu o 7,9 %, přičemž náš odhad byl 10,0 % a skutečnost pak ukázala 11,4 %. V květnu činil meziroční růst 32,3 %, ale to bylo dáno nízkou srovnávací základnou z minulého roku.
• Průmysl roste navzdory chybějícím komponentám
  Průmyslová výroba v ČR v březnu meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy vzrostla o 3,2 %. My jsme počítali s pomalejším nárůstem kolem 2 %. Nicméně i tak výkon průmyslu v březnu přebil všechny odhady analytiků. Průměrný odhad meziročního růstu činil 12,1 % a skutečnost ukázala 18,2 %. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů to znamená meziroční expanzi o 14,9 %. To, že vidíme dvouciferná meziroční tempa růstu není až takový důvod k radosti, jako fakt, že průmysl dokáže expandovat i ve srovnání s předchozími měsíci navzdory problémům s dodávkami komponent potřebných při výrobě. Připomeňme, že některé automobilky v březnu oznámili omezení výroby.
• Průmysl roste rok a půl bez přestávky
  Průmyslová výroba, v důsledku méně pracovních dní v letošním roce než loni, meziročně stagnovala, ale po očištění o kalendářní vlivy vzrostla o 3,1 % a navázala tak na velmi dobrý výsledek z června (3,8 %). Tento výsledek je nepatrně lepší, než jsme odhadovali (2,8 %) a naznačuje, že se efekt předzásobení zatím nevyčerpal a zároveň, a že české firmy jsou schopné se přizpůsobit náročnému geopolitickému prostředí včetně vyšším nákladům na vstupy, zejména pak energií. V meziměsíčním srovnání sice výroba poklesla o 1,1 %, ale to je běžný sezónní vývoj, který je dán zejména celozávodními dovolenými v období prázdnin. Typicky se jedná o automobilový sektor včetně některých odvětví na něm závislý (např. výroba gum).
• Průmysl roste, stavebnictví stagnuje a zahraniční obchod nemá problém se silnou korunou
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nové statistiky z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. Začneme u průmyslové produkce. Zatímco v listopadu produkce rostla meziročně jen o 0,5 % a vypadalo to na výrazné brždění, v prosinci naopak rostla o 4,0 %. To je vzhledem ke globálním okolnostem velmi dobrý výsledek.
• Průmysl se dál utápí v problémech
  Zhoršování podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu nebere konce. Index nákupních manažerů (PMI) nejen, že zůstává hluboce pod klíčovou hranicí 50 bodů, ale dokonce opět poklesl z 45,3 bodů v červnu na červencových 43,8 bodů. Tento výsledek je výrazně pod naším i tržním odhadem.
• Průmysl se loni propadl nejvíce od roku 2009, letos však poroste o desetinu. Hlubšímu propadu loni zabránila mírnější druhá vlna pandemie i oslabení koruny
  Tuzemská průmyslová výroba se loni propadla o osm procent, nejvýrazněji od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize (tehdy se průmysl propadl o 13,6 procenta). K propadu nejvíce přispěl pokles výroby aut a strojů. Některá odvětví naopak vykázala mírný růst objemu průmyslové výroby, a to navzdory pandemii. Jednalo se zejména o dřevozpracující a navazující papírenský průmysl. Zde se projevila kůrovcová kalamita, jež zemi zasáhla zejména v roce 2018 a která vede k tomu, že je enormní poptávka po zpracování nuceně káceného dříví na pilách. Pandemická situace pomohla k růstu také farmaceutickému průmyslu.
• Průmysl se pomalu staví na nohy
  Průmyslová produkce reálně vzrostla druhý měsíc v řadě, v říjnu meziročně o 1,1 %, což bylo téměř v souladu s tržní predikcí (+0,9 %). Naše prognóza byla pesimističtější zejména z důvodu poklesu nižší výroby v automobilovém průmyslu. To se také potvrdilo, když produkce poklesla o 6,5 %, ale našly se tentokrát jiné obory, které průmysl vytáhly nad hladinu. Byly to zejména kovozpracující průmysl, výroba strojů a zařízení a také výroba pryžových a plastových výrobků, například pneumatik, a to navzdory zmíněnému slabšímu výkonu v automotive.
• Průmysl se propadá nejvíce od první vlny covidu. Může za to hlavně kolísavost výroby aut
  Průmyslová produkce České republiky v březnu výrazně klesla, a to citelně více než se čekalo. Pokles činí meziročně 11,1 procenta, což je nejvýraznější meziroční pokles od května 2020, tedy od první vlny covidové pandemie. Tehdy ovšem docházelo k rozsáhlým omezením průmyslové výroby, ať už spontánním či administrativně nařízeným, která měla zamezit šíření nákazy. Letošní březnový pokles je však dán také meziročně znatelně nižším počtem pracovních dní.
• Průmysl se propadá rychleji, než se čekalo, propouštění hrozí stále akutněji
  Listopadový propad tuzemského průmyslu byl ještě výraznější, než trh předpokládal. Není divu. Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se koncem loňského roku zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Zhoršování podmínek probíhalo v posledních měsících roku 2019 prudčeji než po zbylou většinu roku. Česko zkrátka přestalo být „imunní“ vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek. Prudčeji než loni v listopadu se provozní podmínky v tuzemském průmyslu zhoršovaly naposledy v krizovém roce 2009.
• Průmysl se s novým školním rokem nezlepšil
  Po velmi nepříznivých srpnových statistikách tuzemské průmyslové produkce, kdy během druhého prázdninového měsíce výroba spadla o 3,2 %, jsme předpokládali, že září bude přeci jenom lepší. Srpen je tradičně poznamenán celozávodními dovolenými, které si tentokráte zejména firmy v automobilovém průmyslu protáhly. Důvodem ale nebyl nezájem o auta, naopak. Ta by se prodávala, kdyby byla. Zejména absence čipů plní odstavné plochy automobilek nedokončenými vozy. A bohužel září na tom nic zásadního nezměnilo. Meziměsíční pokles průmyslové produkce byl dokonce o desetinu procenta hlubší, když dosáhl -3,3 %.
• Průmysl se topí dál
  Zhoršování podmínek ve zpracovatelském průmyslu v listopadu opět zesílilo, když index nákupních manažerů (PMI) klesl ze 47,2 na 46,0 bodů. Naše i tržní prognóza počítala s mírnějším poklesem. Tento výsledek tak podtrhuje klesající trend v průmyslu, který trvá již dva a půl roku a bod obratu se nezdá, že by byl na obzoru.
• Průmysl se v listopadu 2020 vrátil k propadu. Nečekaně ochabuje hlavně poptávka ze zahraničí
  Průmyslová výroba loni v listopadu zaostala za očekáváním. Poprvé od srpna 2020 tempo jejího meziročního růstu zvolnilo. Meziročně přidala pouze 0,4 procenta, zatímco v říjnu 1,3 procenta. Meziměsíční dynamika se po růstu v září i říjnu vrátila poměrně nečekaně k poklesu.
• Průmysl se v únoru lehce zadrhl
  Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).
• Průmysl se zase zadrhává, škodí mu slabé objednávky v Německa, stále vysoké ceny vstupů i to, že „nejsou lidi“
  Průmyslová výroba v dubnu zklamala, zaostala za očekáváními. Meziročně přidala reálně jen 1,2 procenta, meziměsíčně poklesla o 1,9 procenta. Meziroční výkon je slabší než ten březnový i únorový. Důvodem je nyní zejména zadrhávání zahraniční poptávky, které dále oslabuje již tak oslab oslabenou výrobu. Německé tovární zakázky jsou obecně poměrně slabé, což se v dubnu odrazilo i v meziročním poklesu zahraničních objednávek českému průmyslu.
• Průmysl se zotavuje. Stavebnictví hlásí problémy
  „Žijeme v zemi, kde linky metra končí v polích. Přesto je extrémně složité vybudovat dostatek nových bytů, které by zvýšily dostupnost bydlení ve hlavním městě. Jde o fatální selhání veřejné správy, o kterém politici vědí, ale dlouhodobě ho nedokážou řešit,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl si dopřál prázdninovou pauzu
  Průmyslová výroba bez kalendářního očištění spadla v meziročním srovnání během srpna o 4,2 %. To je výrazně horší výsledek, než se kterým počítala naše i tržní predikce. Ani očištěný údaj nenabízí optimističtější obrázek, když produkce průmyslu poklesla o 1,3 %.
• Průmysl silně trápí nedostatek komponent
  Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,6 %. Důvodem poklesu je nedostatek dílů a surovin do výroby, a to především ve výrobě automobilů. Právě z důvodu nižší produkce aut jsme počítali s meziměsíčním poklesem průmyslu kolem 1 %, ale realita byla ještě slabší. Pohled na meziroční údaje málokdy tak dobře jako tentokrát maskuje poslední vývoj. V meziročním vyjádření výroba v květnu přidala 32,3 %. Vysoký růst je stále dán srovnáním s minulým rokem, kdy byl průmysl do velké míry uzavřen. To bylo mírně pod naším odhadem 34,0 % a pod mediánem trhu 34,9 %. O vysoké nejistotě odhadů ale svědčí jejich široký rozptyl jdoucí od 30 % do 45 %.
• Průmysl si v červenci připsal další dvě procenta
  Navzdory problémům, s nimiž se musí tuzemské průmyslové podniky potýkat, se výroba tohoto největšího tuzemského odvětví v červenci zvýšila meziměsíčně o 2,1 %. V meziročním srovnání byla vyšší o 7,3 %, částečně „díky“ nižšímu srovnávacímu základu.
• Průmysl si vedl dobře, deficit zahraničního obchodu se zvýšil
  Český průmysl si v březnu nakonec nevedl vůbec špatně. Obavy trhu (-2,6 % r/r) se nakonec nedostavily a průmyslová produkce oproti březnu 2021 víceméně stagnovala (+0,3 % r/r). Zahraniční obchod se naopak dostal do mírně vyššího deficitu (-13,8 mld. Kč) oproti mediánu odhadu (-5,5 mld. Kč). Pracovních dní měl letošní březen stejně jako ten loňský, takže očištění o kalendářní vlivy nehraje roli.