Průmysl roste navzdory chybějícím komponentám

Čtěte více

• Průmysl pozvolna jede dál o něco rychleji, zejména díky automotive
  Průmysl v červenci meziročně vzrostl o 1,8 % a lehce překonal naše očekávání. Průmyslová výroba sice neroste závratným tempem, ale do třetího kvartálu vstoupila nehledě na přetrvávající obchodní napětí relativně optimisticky. Daří se opět primárně výrobcům v segmentu automotive (+4,5 %) a v navazujících oborech jako je výroba plastů a pryžových produktů (+7,6 %). Na druhé straně se však postupně začíná vylepšovat situace i v ostatních důležitých odvětvích v čele se strojírenstvím a výrobou kovových konstrukcí (viz graf sezónně očištěné řady níže).
• Průmysl propadl kvůli automobilkám
  Průmysl v srpnu výrazně klesl pod všechny odhady zejména kvůli propadu produkce automobilů. Ruku v ruce s tím se zhoršila i bilance zahraničního obchodu. Stavební produkce nepatrně rostla. V souhrnu byla zveřejněná data horší, než se čekalo a ačkoliv z letních měsíců není dobré dělat silné závěry, problémy se subdodávkami průmysl zjevně silně tíží i nadále.
• Průmysl před epidemií koronaviru vzrostl
  Průmyslová výroba v lednu oproti prosinci vzrostla o 1,1 %. Na meziročním srovnání to znamená meziroční pokles o 1,4 %, což bylo velmi blízko očekávání trhu. Je to pozitivní údaj, který ale přichází po výrazných poklesech předchozích měsíců. Na začátku roku se zlepšovaly předstihové indikátory a vzrostl i průmysl v Německu. Byla zde tedy značná naděje na zlepšení i v dalších měsících. S epidemií koronaviru ale od března uvidíme slabší údaje.
• Průmysl před koncem roku pravděpodobně ožil
  Údaje o výrobě aut a předstihové indikátory ukazují šanci na výrazný růst průmyslové produkce za listopad. Maloobchodním tržbám mohly pomoci větší prodeje automobilů a stále solidní trh práce. Zhoršená důvěra spotřebitelů a zrychlená míra inflace naopak navyšování reálných tržeb v maloobchodě brzdí. Meziroční míra inflace koncem roku pravděpodobně opět vzrostla směrem k 7 %, nicméně překročení této hladiny čekáme až v lednu.
• Průmysl překvapil lehce pozitivně
  Zatímco srpnová čísla z maloobchodu překvapila nás i trh negativně, průmysl hrál tentokrát pozitivnější roli. Zdá se, že nehledě na prudký propad podnikatelských nálad, zatím “tvrdá” čísla z průmyslu nevypadala přes léto ještě tak špatně. Průmyslová produkce meziměsíčně kosmeticky vzrostla (+0,8 %) a meziročně byla díky nízké srovnávací základně v solidním plusu +7,2 %. Celková čísla z průmyslu výrazně zkresluje zejména automotive, jehož produkce byla v srpnu meziročně přibližně o 50 % vyšší.
• Průmysl překvapil pozitivním výsledkem
  Tuzemská průmyslová produkce rostla v květnu meziročně o 6,3 %, po očištění o pracovní den bylo tempo o něco pomalejší, stále ale překvapivě silné. Proti loňsku kalendářně očištěná produkce vzrostla o 3,3 %. Konečně výsledek netáhla dolů automobilová výroba, která se naopak významně podílela na celkovém skóre. Růst přišel napříč sektory, na datech je ale znát, že stagnačnímu trendu se český průmysl jen těžko ubrání. Horší výsledek do dalších měsíců predikují i předstihové ukazatele, mj. červnový výsledek PMI. Meziměsíčně proti dubnu byla průmyslová produkce vyšší o 2,4 %.
• Průmysl překvapivě poklesl
  Průmyslová produkce v únoru poměrně výrazně zaostala za naším očekáváním, když meziměsíčně poklesla o 2,3 % a meziročně o 0,4 %. Částečně je na vině teplejší zima, která vedla k poklesu elektrické energie. Ale i bez tohoto efektu zůstal za očekáváním zejména výkon automobilového průmyslu a navazujících odvětví jako výroba pryžových a plastových výrobků.
• Průmysl přešlapuje namístě, domácnosti se rozbíhají
  Českým domácnostem se vrací optimismus, firmám nikoliv. Asi tak lze ve stručnosti shrnout výsledky posledních průzkumů předstihových indikátorů, z nichž také plyne, co v nadcházejících čtvrtletích bude ekonomiku táhnout a co nikoliv.
• Průmysl příjemně překvapil
  Průmyslová výroba v tuzemsku přinesla v červnu dobré zprávy, když neočištěně oproti loňskému roku odepsala jen 7 %, zatímco odhady činily -11,4 %. S přihlédnutím k tomu, že letošní červen měl o dva pracovní dny více, se po očištění o kalendářní vlivy jednalo o meziroční pokles na úrovni 11,9 %. Ve srovnání s květnem tento výsledek po sezónním očištění odpovídá zvýšení objemu výroby o 13,4 %. U průmyslových tržeb došlo meziročně k poklesu o 5,8 %, přičemž výrazněji se na tomto podílel pokles domácích (-9,6 %) nežli vývozních (-3,0 %). Zmenšil se i objem zakázek, kterých oproti loňsku ubylo 3,4 % a i zde byla situace horší z tuzemska (-10,3 %) nežli ze zahraničí (-0,1 %). Evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 3,8 %, ovšem jejich průměrná mzda vzrostla o 0,7 %.
• Průmysl roste, ale brzdí ho subdodávky
  Průmyslová produkce v ČR v červnu oproti květnu vzrostla o 1,0 %. Jen částečně tak kompenzovala květnový pokles o 3,6 %. I takový výsledek je v kontextu zpožděných dodávek komponent do výroby dobrou zprávou. Potěšující je to i s ohledem na červnový pokles průmyslové výroby v sousedním Německu. Červnový výsledek je navíc citelně nad odhady analytiků. Ti v průměru čekali meziroční růst průmyslu o 7,9 %, přičemž náš odhad byl 10,0 % a skutečnost pak ukázala 11,4 %. V květnu činil meziroční růst 32,3 %, ale to bylo dáno nízkou srovnávací základnou z minulého roku.
• Průmysl roste, stavebnictví stagnuje a zahraniční obchod nemá problém se silnou korunou
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nové statistiky z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. Začneme u průmyslové produkce. Zatímco v listopadu produkce rostla meziročně jen o 0,5 % a vypadalo to na výrazné brždění, v prosinci naopak rostla o 4,0 %. To je vzhledem ke globálním okolnostem velmi dobrý výsledek.
• Průmysl se dál utápí v problémech
  Zhoršování podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu nebere konce. Index nákupních manažerů (PMI) nejen, že zůstává hluboce pod klíčovou hranicí 50 bodů, ale dokonce opět poklesl z 45,3 bodů v červnu na červencových 43,8 bodů. Tento výsledek je výrazně pod naším i tržním odhadem.
• Průmysl se loni propadl nejvíce od roku 2009, letos však poroste o desetinu. Hlubšímu propadu loni zabránila mírnější druhá vlna pandemie i oslabení koruny
  Tuzemská průmyslová výroba se loni propadla o osm procent, nejvýrazněji od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize (tehdy se průmysl propadl o 13,6 procenta). K propadu nejvíce přispěl pokles výroby aut a strojů. Některá odvětví naopak vykázala mírný růst objemu průmyslové výroby, a to navzdory pandemii. Jednalo se zejména o dřevozpracující a navazující papírenský průmysl. Zde se projevila kůrovcová kalamita, jež zemi zasáhla zejména v roce 2018 a která vede k tomu, že je enormní poptávka po zpracování nuceně káceného dříví na pilách. Pandemická situace pomohla k růstu také farmaceutickému průmyslu.
• Průmysl se propadá nejvíce od první vlny covidu. Může za to hlavně kolísavost výroby aut
  Průmyslová produkce České republiky v březnu výrazně klesla, a to citelně více než se čekalo. Pokles činí meziročně 11,1 procenta, což je nejvýraznější meziroční pokles od května 2020, tedy od první vlny covidové pandemie. Tehdy ovšem docházelo k rozsáhlým omezením průmyslové výroby, ať už spontánním či administrativně nařízeným, která měla zamezit šíření nákazy. Letošní březnový pokles je však dán také meziročně znatelně nižším počtem pracovních dní.
• Průmysl se propadá rychleji, než se čekalo, propouštění hrozí stále akutněji
  Listopadový propad tuzemského průmyslu byl ještě výraznější, než trh předpokládal. Není divu. Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se koncem loňského roku zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Zhoršování podmínek probíhalo v posledních měsících roku 2019 prudčeji než po zbylou většinu roku. Česko zkrátka přestalo být „imunní“ vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek. Prudčeji než loni v listopadu se provozní podmínky v tuzemském průmyslu zhoršovaly naposledy v krizovém roce 2009.
• Průmysl se propadl o třetinu. Stavebnictví jen o 5 procent
  „Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl se s novým školním rokem nezlepšil
  Po velmi nepříznivých srpnových statistikách tuzemské průmyslové produkce, kdy během druhého prázdninového měsíce výroba spadla o 3,2 %, jsme předpokládali, že září bude přeci jenom lepší. Srpen je tradičně poznamenán celozávodními dovolenými, které si tentokráte zejména firmy v automobilovém průmyslu protáhly. Důvodem ale nebyl nezájem o auta, naopak. Ta by se prodávala, kdyby byla. Zejména absence čipů plní odstavné plochy automobilek nedokončenými vozy. A bohužel září na tom nic zásadního nezměnilo. Meziměsíční pokles průmyslové produkce byl dokonce o desetinu procenta hlubší, když dosáhl -3,3 %.
• Průmysl se topí dál
  Zhoršování podmínek ve zpracovatelském průmyslu v listopadu opět zesílilo, když index nákupních manažerů (PMI) klesl ze 47,2 na 46,0 bodů. Naše i tržní prognóza počítala s mírnějším poklesem. Tento výsledek tak podtrhuje klesající trend v průmyslu, který trvá již dva a půl roku a bod obratu se nezdá, že by byl na obzoru.
• Průmysl se v listopadu 2020 vrátil k propadu. Nečekaně ochabuje hlavně poptávka ze zahraničí
  Průmyslová výroba loni v listopadu zaostala za očekáváním. Poprvé od srpna 2020 tempo jejího meziročního růstu zvolnilo. Meziročně přidala pouze 0,4 procenta, zatímco v říjnu 1,3 procenta. Meziměsíční dynamika se po růstu v září i říjnu vrátila poměrně nečekaně k poklesu.
• Průmysl se v únoru lehce zadrhl
  Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).