Průmysl se propadá rychleji, než se čekalo, propouštění hrozí stále akutněji

Čtěte více

• Průmysl překvapil pozitivním výsledkem
  Tuzemská průmyslová produkce rostla v květnu meziročně o 6,3 %, po očištění o pracovní den bylo tempo o něco pomalejší, stále ale překvapivě silné. Proti loňsku kalendářně očištěná produkce vzrostla o 3,3 %. Konečně výsledek netáhla dolů automobilová výroba, která se naopak významně podílela na celkovém skóre. Růst přišel napříč sektory, na datech je ale znát, že stagnačnímu trendu se český průmysl jen těžko ubrání. Horší výsledek do dalších měsíců predikují i předstihové ukazatele, mj. červnový výsledek PMI. Meziměsíčně proti dubnu byla průmyslová produkce vyšší o 2,4 %.
• Průmysl překvapivě poklesl
  Průmyslová produkce v únoru poměrně výrazně zaostala za naším očekáváním, když meziměsíčně poklesla o 2,3 % a meziročně o 0,4 %. Částečně je na vině teplejší zima, která vedla k poklesu elektrické energie. Ale i bez tohoto efektu zůstal za očekáváním zejména výkon automobilového průmyslu a navazujících odvětví jako výroba pryžových a plastových výrobků.
• Průmysl přešlapuje namístě, domácnosti se rozbíhají
  Českým domácnostem se vrací optimismus, firmám nikoliv. Asi tak lze ve stručnosti shrnout výsledky posledních průzkumů předstihových indikátorů, z nichž také plyne, co v nadcházejících čtvrtletích bude ekonomiku táhnout a co nikoliv.
• Průmysl příjemně překvapil
  Průmyslová výroba v tuzemsku přinesla v červnu dobré zprávy, když neočištěně oproti loňskému roku odepsala jen 7 %, zatímco odhady činily -11,4 %. S přihlédnutím k tomu, že letošní červen měl o dva pracovní dny více, se po očištění o kalendářní vlivy jednalo o meziroční pokles na úrovni 11,9 %. Ve srovnání s květnem tento výsledek po sezónním očištění odpovídá zvýšení objemu výroby o 13,4 %. U průmyslových tržeb došlo meziročně k poklesu o 5,8 %, přičemž výrazněji se na tomto podílel pokles domácích (-9,6 %) nežli vývozních (-3,0 %). Zmenšil se i objem zakázek, kterých oproti loňsku ubylo 3,4 % a i zde byla situace horší z tuzemska (-10,3 %) nežli ze zahraničí (-0,1 %). Evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně klesl o 3,8 %, ovšem jejich průměrná mzda vzrostla o 0,7 %.
• Průmysl roste, ale brzdí ho subdodávky
  Průmyslová produkce v ČR v červnu oproti květnu vzrostla o 1,0 %. Jen částečně tak kompenzovala květnový pokles o 3,6 %. I takový výsledek je v kontextu zpožděných dodávek komponent do výroby dobrou zprávou. Potěšující je to i s ohledem na červnový pokles průmyslové výroby v sousedním Německu. Červnový výsledek je navíc citelně nad odhady analytiků. Ti v průměru čekali meziroční růst průmyslu o 7,9 %, přičemž náš odhad byl 10,0 % a skutečnost pak ukázala 11,4 %. V květnu činil meziroční růst 32,3 %, ale to bylo dáno nízkou srovnávací základnou z minulého roku.
• Průmysl roste navzdory chybějícím komponentám
  Průmyslová výroba v ČR v březnu meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy vzrostla o 3,2 %. My jsme počítali s pomalejším nárůstem kolem 2 %. Nicméně i tak výkon průmyslu v březnu přebil všechny odhady analytiků. Průměrný odhad meziročního růstu činil 12,1 % a skutečnost ukázala 18,2 %. Po očištění o vliv počtu pracovních dnů to znamená meziroční expanzi o 14,9 %. To, že vidíme dvouciferná meziroční tempa růstu není až takový důvod k radosti, jako fakt, že průmysl dokáže expandovat i ve srovnání s předchozími měsíci navzdory problémům s dodávkami komponent potřebných při výrobě. Připomeňme, že některé automobilky v březnu oznámili omezení výroby.
• Průmysl roste, stavebnictví stagnuje a zahraniční obchod nemá problém se silnou korunou
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nové statistiky z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. Začneme u průmyslové produkce. Zatímco v listopadu produkce rostla meziročně jen o 0,5 % a vypadalo to na výrazné brždění, v prosinci naopak rostla o 4,0 %. To je vzhledem ke globálním okolnostem velmi dobrý výsledek.
• Průmysl se dál utápí v problémech
  Zhoršování podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu nebere konce. Index nákupních manažerů (PMI) nejen, že zůstává hluboce pod klíčovou hranicí 50 bodů, ale dokonce opět poklesl z 45,3 bodů v červnu na červencových 43,8 bodů. Tento výsledek je výrazně pod naším i tržním odhadem.
• Průmysl se loni propadl nejvíce od roku 2009, letos však poroste o desetinu. Hlubšímu propadu loni zabránila mírnější druhá vlna pandemie i oslabení koruny
  Tuzemská průmyslová výroba se loni propadla o osm procent, nejvýrazněji od roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize (tehdy se průmysl propadl o 13,6 procenta). K propadu nejvíce přispěl pokles výroby aut a strojů. Některá odvětví naopak vykázala mírný růst objemu průmyslové výroby, a to navzdory pandemii. Jednalo se zejména o dřevozpracující a navazující papírenský průmysl. Zde se projevila kůrovcová kalamita, jež zemi zasáhla zejména v roce 2018 a která vede k tomu, že je enormní poptávka po zpracování nuceně káceného dříví na pilách. Pandemická situace pomohla k růstu také farmaceutickému průmyslu.
• Průmysl se propadá nejvíce od první vlny covidu. Může za to hlavně kolísavost výroby aut
  Průmyslová produkce České republiky v březnu výrazně klesla, a to citelně více než se čekalo. Pokles činí meziročně 11,1 procenta, což je nejvýraznější meziroční pokles od května 2020, tedy od první vlny covidové pandemie. Tehdy ovšem docházelo k rozsáhlým omezením průmyslové výroby, ať už spontánním či administrativně nařízeným, která měla zamezit šíření nákazy. Letošní březnový pokles je však dán také meziročně znatelně nižším počtem pracovních dní.
• Průmysl se propadl o třetinu. Stavebnictví jen o 5 procent
  „Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl se s novým školním rokem nezlepšil
  Po velmi nepříznivých srpnových statistikách tuzemské průmyslové produkce, kdy během druhého prázdninového měsíce výroba spadla o 3,2 %, jsme předpokládali, že září bude přeci jenom lepší. Srpen je tradičně poznamenán celozávodními dovolenými, které si tentokráte zejména firmy v automobilovém průmyslu protáhly. Důvodem ale nebyl nezájem o auta, naopak. Ta by se prodávala, kdyby byla. Zejména absence čipů plní odstavné plochy automobilek nedokončenými vozy. A bohužel září na tom nic zásadního nezměnilo. Meziměsíční pokles průmyslové produkce byl dokonce o desetinu procenta hlubší, když dosáhl -3,3 %.
• Průmysl se topí dál
  Zhoršování podmínek ve zpracovatelském průmyslu v listopadu opět zesílilo, když index nákupních manažerů (PMI) klesl ze 47,2 na 46,0 bodů. Naše i tržní prognóza počítala s mírnějším poklesem. Tento výsledek tak podtrhuje klesající trend v průmyslu, který trvá již dva a půl roku a bod obratu se nezdá, že by byl na obzoru.
• Průmysl se v listopadu 2020 vrátil k propadu. Nečekaně ochabuje hlavně poptávka ze zahraničí
  Průmyslová výroba loni v listopadu zaostala za očekáváním. Poprvé od srpna 2020 tempo jejího meziročního růstu zvolnilo. Meziročně přidala pouze 0,4 procenta, zatímco v říjnu 1,3 procenta. Meziměsíční dynamika se po růstu v září i říjnu vrátila poměrně nečekaně k poklesu.
• Průmysl se v únoru lehce zadrhl
  Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).
• Průmysl se zase zadrhává, škodí mu slabé objednávky v Německa, stále vysoké ceny vstupů i to, že „nejsou lidi“
  Průmyslová výroba v dubnu zklamala, zaostala za očekáváními. Meziročně přidala reálně jen 1,2 procenta, meziměsíčně poklesla o 1,9 procenta. Meziroční výkon je slabší než ten březnový i únorový. Důvodem je nyní zejména zadrhávání zahraniční poptávky, které dále oslabuje již tak oslab oslabenou výrobu. Německé tovární zakázky jsou obecně poměrně slabé, což se v dubnu odrazilo i v meziročním poklesu zahraničních objednávek českému průmyslu.
• Průmysl se zotavuje. Stavebnictví hlásí problémy
  „Žijeme v zemi, kde linky metra končí v polích. Přesto je extrémně složité vybudovat dostatek nových bytů, které by zvýšily dostupnost bydlení ve hlavním městě. Jde o fatální selhání veřejné správy, o kterém politici vědí, ale dlouhodobě ho nedokážou řešit,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl si dopřál prázdninovou pauzu
  Průmyslová výroba bez kalendářního očištění spadla v meziročním srovnání během srpna o 4,2 %. To je výrazně horší výsledek, než se kterým počítala naše i tržní predikce. Ani očištěný údaj nenabízí optimističtější obrázek, když produkce průmyslu poklesla o 1,3 %.
• Průmysl silně trápí nedostatek komponent
  Průmyslová produkce v květnu meziměsíčně klesla o výrazných 3,6 %. Důvodem poklesu je nedostatek dílů a surovin do výroby, a to především ve výrobě automobilů. Právě z důvodu nižší produkce aut jsme počítali s meziměsíčním poklesem průmyslu kolem 1 %, ale realita byla ještě slabší. Pohled na meziroční údaje málokdy tak dobře jako tentokrát maskuje poslední vývoj. V meziročním vyjádření výroba v květnu přidala 32,3 %. Vysoký růst je stále dán srovnáním s minulým rokem, kdy byl průmysl do velké míry uzavřen. To bylo mírně pod naším odhadem 34,0 % a pod mediánem trhu 34,9 %. O vysoké nejistotě odhadů ale svědčí jejich široký rozptyl jdoucí od 30 % do 45 %.
• Průmysl si v červenci připsal další dvě procenta
  Navzdory problémům, s nimiž se musí tuzemské průmyslové podniky potýkat, se výroba tohoto největšího tuzemského odvětví v červenci zvýšila meziměsíčně o 2,1 %. V meziročním srovnání byla vyšší o 7,3 %, částečně „díky“ nižšímu srovnávacímu základu.