Studie: Plán EK odložit aukce povolenek připraví rozpočty zemí CEE včetně ČR o 1,9 miliardy eur

Čtěte více

• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR už není v rámci zemí V4 nejvyšší, Slovensko zavedlo 24% sazbu
  Obecná sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 %. V rámci Visegrádské čtyřky (V4) došlo letos k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla pro rok 2025 zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR. V Maďarsku zůstala obecná sazba zachovaná na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil, naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů firem v ČR vzrostlo, v rámci zemí V4 zůstává nejvyšší
  Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.
• Studie Forvis Mazars: Zdanění příjmů fyzických osob zůstává v rámci V4 podobné jako v minulých letech
  Země Visegrádské čtyřky (V4) preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % ze všech druhů příjmů, na Slovensku činí sazba daně z příjmů fyzických osob 19 % a 25 %, Polsko uplatňuje 12% a 32% sazbu a jediné Maďarsko má paušální daň ve výši 15 %. Sazbu daně ve výši 15 % pak v určitých specifických případech (příjem ze samostatné činnosti nepřesahující 100 000 EUR za rok) uplatňuje také Slovensko. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, došlo ke zvýšení progresivních sazeb v Německu a Lotyšsku. Svou sazbu paušální daně zvýšilo Estonsko. Naopak v Chorvatsku došlo u marginální sazby ke snížení. Celkově tak lze (s drobnými odchylkami) sledovat trend zachování konstantní míry zdanění.
• Studie: Investoři porazili inflaci v USA, v Evropě naopak pohořeli
  I po zohlednění inflace se za posledních 25 let zvýšila hodnota investic do akcií (S&P 500) v USA téměř 2,5krát. Naopak v Eurozóně inflace stoupala rychleji než akcie (Stoxx 600), a to o 18 % (1999-2023). Investoři do pražské burzy na tom jsou za poslední čtvrtletí o trochu lépe, jelikož hodnota jejího indexu PX převýšila inflaci o 77 %.
• Studie ke 35 letům inflace v Česku a na Slovensku: smrštění úspor a zisk na akciových indexech
  Od počátku uvolňování cen v Československu zbylo z tisícovky v matraci 125 korun. Prodělalo se také na spořících, respektive termínovaných vkladech, a to jak v Česku, tak na Slovensku. Mírně nad inflaci dosáhly státní dluhopisy. V případě investice do akciového indexu S&P se však střadateli za posledních 35 let rozrostla jedna tisícikoruna na téměř 11 tisíc korun českých v reálné výši, tedy po odečtení inflace.
• Studie: Koronavirová krize ovlivní investice do startupů minimálně
  Vklad financí do startupů navzdory koronavirové krizi dál plánuje až 84 procent investorů. Nejperspektivnější budou e-commerce, vývoj on-line nástrojů pro výuku na dálku, zdravotnictví a výzkum, nanotechnologie a IT. Naopak současný stav zasáhne hlavně začínající startupy a dále startupy z cestovního ruchu, gastronomie či automobilového oboru. Na základě studie Startup Report 2019/2020 to zjistila mezinárodní advokátní kancelář DLA Piper.
• Studie: Koronavirus sníží letos emise leteckého průmyslu o 38 pct.
  Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy by letos mohly klesnout o více než třetinu. Epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem prudce snížila poptávku po letecké přepravě a tento trend by mohl pokračovat, protože firmy přehodnocují své potřeby létat. Vyplývá to ze zprávy hospodářského institutu Australia Institute, na kterou upozornila agentura Bloomberg.
• Studie Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 10 %, je nejvyšší ze zemí Visegrádu
  Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 683 eur (40 324 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích však aktuálně nabízí lidem Rakousko, a to 4 497 eur (107 746 Kč). Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o 2 procenta na 4 045 eur (96 917 Kč). Nejnižší průměrná mzda 377 eur (9 033) je v Kyrgyzstánu, v Kosovu a současně i Uzbekistánu 400 eur (9 584 Kč) a na Ukrajině 469 eur (11 237 Kč). Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.
• Studie Mazars: Zdanění příjmů firem je v ČR nejvyšší ze zemí V4
  Sazba daně z příjmů právnických osob činí v České republice 19 %. To je nejvyšší obecná sazba ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Pokud však zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet nejdráž. Například Maďarsko má sice nejnižší obecnou sazbu ve výši 9 %, v některých odvětvích však může celková sazba daně ze zisku dosahovat až 50 %.
• Studie: Mnozí investoři nakupují akcie takřka naslepo – proč bychom měli výzkumu věnovat více než průměrných 6 minut?
  Představte si, že přijdete do autobazaru a okamžitě koupíte nejnablýskanější vystavené auto, aniž byste se s ním vůbec projeli, zkontrolovali najeté kilometry, nebo nakoukli pod kapotu. Na první pohled může vypadat skvěle, ale nemáte nejmenší ponětí, jaké problémy se skrývají uvnitř a jak se mohou prodražit. To zní celkem riskantně, nebo ne? Podle překvapivého nového výzkumu však právě tak přistupuje mnoho drobných investorů k nákupu akcií. A u akcií obecně platí, že skrytá rizika mohou stát více než mechanické problémy.
• Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1849 eur, rostla nejpomaleji ve V4
  Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta na 1849 eur (46.557 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegradské skupiny (V4) kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. České mzdy zůstávají ve V4 druhé nejvyšší po Polsku. Ze sousedních zemí je průměrná mzda v soukromém sektoru nejvyšší v Rakousku, kde dosahuje 5009 eur (126.125 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
• Studie Spiegelu potvrzuje, že Rusko loni zažívalo prudký růst vývozu
  Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
• Studie: Starší byty ve 3. čtvrtletí zdražily meziročně o čtvrtinu
  Téměř o čtvrtinu stouply ve třetím čtvrtletí letošního roku oproti loňsku průměrné prodejní ceny starších bytů v Česku. Vyplývá to z údajů realitní skupiny European Housing Services, které má ČTK k dispozici. Nejdražší jsou starší byty v Praze s průměrnou cenou za metr čtvereční skoro 113.000 korun. Praha má také nejvyšší nájmy, v průměru za 272 korun za metr čtvereční. Nejlevněji se prodávají byty v Ústeckém kraji s cenou asi 29.000 korun za metr. Nájmy jsou nejnižší v Karlovarském kraji se 155 korunami za metr. Nájemné se zvýšilo oproti loňsku o 1,22 procenta.
• Studie: Turecko je posedlé kryptoměnami, konkrétně Dogecoinem
  Nová studie odhalila, že Turecko je na druhém místě v oblasti vyhledávání souvisejících s kryptoměnami a na prvním místě v oblasti vyhledávání souvisejících s dogecoiny.
• Studie: Twitter od převzetí Muskem vyhověl skoro všem žádostem o cenzuru
  Od převzetí Twitteru miliardářem Elonem Muskem loni v říjnu společnost plně vyhověla více než 80 procentům žádostí vlád a soudů o odstranění obsahu, což je oproti dřívějšku asi 30procentní nárůst. Vyplývá to z analýzy, kterou ve čtvrtek zveřejnil technologický list Rest of World. Podle listu Forbes analýza odhaluje, že Muskův slib omezit politickou cenzuru neodpovídá skutečnosti. Forbes se obrátil na Twitter s žádostí o komentář, ale píše, že obdržel pouze automatizovanou odpověď v podobě emotikonu hovínka, kterým společnost již více než měsíc reaguje na žádosti o komentář od tisku.
• Studie ukazují, že největší světové banky jsou vystaveny $DOT, $XRP a $ADA 
  Nedávno zveřejněná studie Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) odhalila, že největší světové banky jsou vystaveny kryptoměnám v hodnotě okolo 9 miliard dolarů, včetně Polkadotu, Cardano a $XRP.
• Studie: V 1. čtvrtletí přibylo 10.327 podnikatelů, osmkrát více než před rokem
  V prvním čtvrtletí 2025 v ČR přibylo 10.327 podnikatelů, což je osmkrát více než ve stejném období loni. Podnikat začalo 23.106 lidí, podnikání jich ukončilo 12.779. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
• Studie zjistila, že povědomí o kryptoměnách v Argentině dosahuje 75 %.
  Nová studie zjistila, že povědomí o kryptoměnách v Argentině vzrostlo na 75 %, ačkoli mnoho občanů tvrdí, že se stále obávají volatility tokenů.
• Stupňování obchodní války směřuje k recesi
  Ekonomické ukazatele OECD se dostaly pod své dlouhodobé průměry. Přestože z minulosti víme, že to vždy vede k recesi, na její spuštění bude zapotřebí ještě externí faktor. Tím může být právě stupňování obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.
• Stupňující se regulace (legalizace) kryptoměn – je to pozitivum nebo negativum?
  Trh s krypto aktivy se jenom za poslední dva roky zněkolikanásobil. To už jenom samo o sobě vábí širokou veřejnost k investování. Čehož si začali logicky všímat i politici. Proto zájem politických reprezentací o trh s krypto aktivy dramaticky stoupl. Což má samozřejmě dvě strany mince, neboť větší regulace může být v mnoha ohledech hodně negativní a v dalších zase pozitivní.