Českému průmyslu se daří, koruna posílila

Čtěte více

• České hospody a restaurace se bouří. Není divu, Češi loni totiž kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie, plyne z nových dat Eurostatu
  V souvislosti s nynějším opětovným zpřísňováním protipandemických opatření se mnozí provozovatelé restaurací a hospod bouří a varují, že nebudou dbát povinnosti prověřovat bezinfekčnost svých hostů. Provozovatelé restaurací či hospod se totiž obávají, že jim dodržování opatření odláká zákazníky. Po loňském roku jsou finančně značně oslabení, jak ostatně dokládají i nová data Eurostatu. Podle nich totiž Češi loni kvůli covidu utratili v restauracích a hospodách o 76 miliard korun méně, než by utratili nebýt pandemie.
• České indikátory důvěry se překvapivě zlepšily, a to i přes konflikt na Blízkém východě
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden procentní bod na hodnotu 102,1 bodu, přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Podniky očekávají zrychlení tempa růstu výrobní činnosti, což se odrazilo v růstu důvěry mezi průmyslníky o dva body. Pozitivně hodnotili situaci i maloobchodníci (+1,4 bodu). Naopak ve stavebnictví se důvěra zhoršila (-2,3 bodu), stejně tak i ve službách.
• České inflaci se dolů nechce
  České spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Meziroční inflace stagnovala na úrovni 2,9 %, přičemž ve srovnání s prognózou ČNB byla o tři desetiny vyšší. Ani to ale korunu z letargie nevyvedlo. Naopak se po celý den pohybovala v úzkém tříhaléřovém pásmu 25,84-25,87 CZK/EUR. Co se nepovedlo inflaci v Česku, to se povedlo inflaci v Maďarsku. Ta naopak skončila za očekáváním trhu a poslala forint na o 0,4 % slabší hodnoty (331,6 HUF/EUR). Polský zlotý skončil ve srovnání s předchozím dnem beze změny na úrovni 4,335 PLN/EUR.
• České IT v číslech: roste počet žen, dominují třicátníci, vysoká škola není nutnost
  Společnost smitio realizovala během dubna rozsáhlý průzkum, jehož cílem bylo zmapovat podobu informačních technologií v Česku. Z výsledků dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 453 respondentů, například vyplývá, že do světa jedniček a nul míří stále více žen, vysokoškolské vzdělání není podmínkou úspěchu nebo že prací v IT se živí převážně mileniálové.
• České koruně se ve středu nedařilo
  Česká koruna včera zaznamenala vůči euru ztráty ve výši 0,4 %, když se kurz CZK/EUR posunul z ranních úrovní okolo 27,33 na 27,44. Větší ztráty...
• České malé a střední podniky patří v čase koronavirové krize k vůbec nejodolnějším v celém hospodářsky vyspělém světě, plyne z nové studie ekonomů z USA
  Tuzemské malé a střední podniky patří v hospodářsky vyspělém světě k těm, které jsou vůbec nejméně zranitelné tváří v tvář probíhající koronavirové krize. Plyne to ze studie čtyř ekonomů působících v USA, kterou tento týden zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum.
• České maloobchodní tržby dál rostou
  Maloobchodní tržby v červenci rostly rychleji, než se čekalo. Růst optimismu se projevil na vyšší ochotě utrácet. Vstup do třetího čtvrtletí je mírně lepší, než ukazovala naše prognóza a předchozí data byla revidována vzhůru. Výhled na nejbližší měsíce ale zůstává značně nejistý, přičemž spotřebitelská důvěra se již mírně snížila.
• České ministerstvo práce vyčísluje dosavadní pomoc ukrajinským uprchlíkům na zhruba 63 miliard korun, avšak renomovaný německý institut ji uvádí třikrát vyšší, zhruba 200 miliard korun. Kdo se plete?
  Někdo se tady plete. České ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že na pomoc ukrajinským uprchlíkům dalo Česko od začátku invaze do konce loňska 62,5 miliardy Kč. Podle Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu to ale bylo 7,96 miliardy eur, tedy 199,6 miliardy Kč dle aktuálního kurzu.
• České motoristy čekají poměrně levné Vánoce, levnější než loni, pohonné hmoty opět zlevnily. Nic moc na tom nezmění ani včerejší zasedání americké centrální banky, z hlediska investorů šokující
  Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět mírně zlevnily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o pět haléřů na 35,64 koruny za litr a cena nafty o devět haléřů na 34,82 koruny za litr. Oproti stejnému období loni je nyní litr benzinu levnější o 47 haléřů, a nafta dokonce o 1,58 koruny.
• Českému průmyslu, který v září překonal očekávání, může pomoci možné zrušení Trumpových cel Nejvyšším soudem USA
  Klíčovým segmentům české ekonomiky – průmyslu, zahraničnímu obchodu i stavebnictví – se v září dařilo, alespoň tedy v porovnání s očekáváním. Průmyslová výroba sice meziročně přidala jen 0,4 procenta, navíc ve srovnání s loňským zářím, nepříznivě poznamenaným ničivými povodněmi, které redukovaly srovnávací základnu i v případě právě průmyslové výroby. I tak se jedná o lepší výsledek, než jaký analytici předpokládali.
• Českému státu hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny. Spornou legislativu včera schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze
  Poslanci včera schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
• České mzdy ztrácejí dech, ale dále rostou
  Průměrná tuzemská mzda vykázala za první letošní čtvrtletí nárůst o 5 %, ve srovnání se stejným obdobím roku loňského, a dosáhla 34 077 Kč. Po očištění o inflaci to odpovídá reálnému růstu mezd o 1,4 %. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 pak došlo po sezónním očištění ke zvýšení průměrné mzdy o 1,1 %. Mediánová mzda, která v předchozím čtvrtletí již vystoupala nad hranici 30 tis. Kč, ovšem zaznamenala pokles. Hranice mezi horní a spodní polovinou českých výplat tak nově činí 29 333 Kč. Pohyb průměru a mediánu opačným směrem naznačuje, že byl letošní první kvartál vlídnější spíše k lidem s vyššími příjmy. A to navzdory tomu, že došlo ke zvýšení minimální mzdy o více než 9 %. Jak jsme očekávali, mzdová dynamika, která v průběhu posledních dvou let dosahovala vysoké úrovně, již citelně zpomaluje. Vzhledem k probíhajícímu ekonomickému útlumu způsobenému pandemií předpokládáme, že ji hned v nadcházejícím čtvrtletí čeká výrazný pokles.
• České národní bance se daří krotit inflaci. V sázce je však ekonomický růst
  „Růst úrokových sazeb se ukazuje jako účinný nástroj v boji proti vysoké inflaci. Rostoucí úrokové sazby však sypou písek do dobře promazaného stroje, kterým je české hospodářství. Hrozí, že bude docházet ke zpomalování růstu ekonomiky, čímž se sníží tempo dohánění hospodářské úrovně západní Evropy,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• České nemovitosti jsou nadhodnocené ještě více než loni, až o 20 %, varuje ČNB
  Z klíčových informací zprávy Rizika pro finanční stabilitu, které dnes zveřejnila Česká národní banka, vyplývá, že jednotlivé komerční banky nedodržují doporučení centrální banky týkající se velkosti části hodnoty nemovitosti nakupované na úvěr. To bude dalším argumentem pro ČNB, která usiluje změnit charakter daného a dalších podobných doporučení z pouhého doporučení na zákonnou povinnost. Vláda příslušnou legislativu – novelu zákona o České národní bance – schválila v červnu, nyní ji mají v prvním čtení k posouzení poslanci v rámci právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny.
• České penzijní dilema: Do důchodu dřív, být v něm déle a zároveň důstojně. Na důstojné stáří může stačit 180 000 korun nebo polovina menšího bytu
  Více než polovina Čechů chce do důchodu odejít nejpozději v 60 letech, ukazuje průzkum OVB Allfinanz. V kombinaci s rostoucí délkou dožití to ale může znamenat i 30 let života s omezeným příjmem. Češi se ale na dlouhou penzi nepřipravují dostatečně – ani finančně, ani informačně. Často volí neefektivní finanční nástroje, spoří málo a začínají pozdě. Klíč k řešení „českého penzijního dilematu“ spočívá ve vhodně zvolených investicích, správném plánu a možná překvapivě – vlastní nemovitosti. Například 180 000 korun investovaných v okamžiku narození dítěte mu může spolu se starobním důchodem zajistit spokojené stáří bez finančních starostí.
• České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ
  České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
• České předsednictví nechce v pátek diskutovat otázku zastropování cen ruského plynu. Vyjmutí tohoto bodu je rozumný záměr, jeho realizace by dále plyn v EU zdražila
  České předsednictví EU se pokusí na pátečním jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku vyjmout otázku zastropování cen plynu dováženého do EU plynovody z Ruska. Jde o rozumný záměr. Zastropování cen dováženého ruského plynu by totiž velmi pravděpodobně vedlo k tomu, že jej Rusko do EU přestane dovážet zcela. Rusko nyní dováží do EU plyn tranzitním plynovodem přes Ukrajinu a také černomořským plynovodem TurkStream.
• České pumpy nehrají podle Brentu: Proč benzin a nafta v Česku zlevňují pomalu, ale zdražují téměř okamžitě
  Český trh s pohonnými hmotami znovu ukazuje jeden z nejméně oblíbených paradoxů motoristů. Když ropa Brent na světových trzích klesá, ceny u stojanů reagují se zpožděním, ale když ropa nebo velkoobchodní paliva zdraží, české čerpací stanice přeceňují prakticky okamžitě. Důvod není jen v samotné ropě, ale v celé skladbě výsledné ceny, do níž vstupují daně, rafinérské a distribuční náklady, práce se zásobami i kurz CZK vůči USD, takže konečná cena na čerpacích stanicích je vždy výsledkem širšího řetězce než jen pohybu Brentu.
• České rodinné firmy podceňují zapojování nástupců do klíčových rozhodnutí
  Rodinné firmy, které s předstihem zapojují mladší generaci do důležitých rozhodovacích procesů, mají prokazatelně vyšší šanci na dlouhodobé udržení svého bohatství. Podle průzkumu Family Wealth Report 2024 zapojuje své nástupce do formálních správních orgánů přes 67 % firem, do neformálních pak na 80 % firem. Stále ale přetrvávají zásadní nedostatky v jejich motivaci a odměňování. Přitom právě zapojení mladších členů rodiny do rozhodovacích procesů může být klíčem k hladkému přechodu vedení firmy a zachování rodinných hodnot.
• České rodinné firmy prosperují, oproti Západu jsme ale ve skluzu
  Rodinné firmy zažívají v Česku příznivé časy. Tomuto pozitivnímu trendu přispívá dlouhodobý ekonomický růst a stabilní vývoj české koruny po ukončení intervenčního režimu ČNB. Problémy, s kterými se v současnosti potýkají, jsou tak spíše strategického a společenského rázu. České rodinné firmy řeší, jak se v budoucnu rozvíjet a jak být společensky prospěšné a odpovědné. Pozitivní ekonomické podmínky však nahrávají i výhodnému prodeji.