Odklad cel na část čínského zboží poslal akciové trhy nahoru

Čtěte více

• Odhalen největší finanční podvod na světě?
  Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, že největší banky světa s touto klíčovou sazbou manipulují. Nyní se ukazuje ještě něco horšího: LIBOR je pouhým výmyslem. Nebo ještě hůře – je to výmysl, se kterým se navíc manipuluje. Andrew Bailey, který stojí v čele britského regulátora Financial Conduct Authority, totiž před nedávnem řekl, že „neexistence fungujícího trhu vyvolává otázky ohledně udržitelnosti sazeb LIBOR“ a prohlásil, že sazba bude do roku 2021 postupně zrušena a nahrazena spolehlivější alternativou. A někteří analytici z Wall Street tvrdí, že „neexistence fungujícího trhu“ je jen uhlazený způsob, jak zmínit, že LIBOR je naprostý nesmysl, píše v komentáři Rolling Stone.
• Odhodlání centrálních bankéřů intervenovat korunu dočasně oslabilo
  Koruna vstoupila do nového týdne na oslabující vlně, v celodenním hodnocení nakonec kurz významnější pohyb...
• Odchádza kapitál z drahých kovov do kryptomien? Nevyzerá to tak
  Kryptomeny rastú a drahé kovy klesajú. Mnohí si tieto dve udalosti spojili a tvrdia, že dochádza k rotácii z jednej skupiny aktív, ktorá je hedžingom voči politike centrálnych bánk, do druhej.
• "Odcházení" kancléřky Merkelové dneškem začalo. Co její konec bude znamenat, a to i pro českou ekonomiku?
  Éra Angely Merkelové na vrcholu německé politiky se chýlí ke konci. Na prosincovém zasedání CDU, kde se bude nové stranické vedení volit, už se kancléřka nebude ucházet o post šéfky partaje. V jejím čele stojí od dubna 2000. CDU je z kancléřčina rozhodnutí v šoku.
• Odchod ČEZ z Bulharska se odsouvá
  Tuzemská společnost ČEZ se na Balkáně dostala do nečekané situace. Touto dobou už měla mít prodanou svou bulharskou divizi za 8,8 miliardy korun. Prodej se zatím neuskutečnil.
• Odchod Grécka
  Podľa denníka Spiegel Grécko prišlo s možnosťou...
• Odchod periferie z eurozóny by pomohl jí i jádru, výsledkem by byla mnohem silnější eurozóna
  Odchod z eurozóny by slabším zemím měnové unie prospěl. Namísto nekonečného procesu utahování a úsporných opatření by jim přinesl nominální devalvaci a růst. Opuštění eurozóny slabšími zeměmi by ale prospělo i jejímu silnějšímu jádru. Tyto země si namísto neustálého získávání času záchrannými programy mohou vybrat ze dvou alternativ. První z nich by bylo hodit slabé země přes palubu a neposkytovat jim další finance. Pak by se ale krize rozšířila i do samého jádra a je jasné, že tato možnost zvažována není. Druhou alternativou je poskytovat periferii stálou podporu.
• Odchod Řecka zpět k drachmě - Co by znamenal pro zbytek eurozóny?
  Účet za opuštění eurozóny ze strany Řecka by pro ostatní členské země dosáhl 400...
• Odkaz G-20: Eurozóna si musí pomôcť najprv sama
  Odkaz G-20: Eurozóna si musí pomôcť najprv samaZasadnutie G-...
• Odkaz pre Yellenovú: môže byť už príliš neskoro...
  Známy skeptik a stratég zo spoločnosti Sociele Generale, Albert Edwards, ktorý svojho času označil bývalého guvernéra ...
• Od koruny k euru: Od pokusu o Česko-Slovenskou měnovou unii uběhlo 25 let
  Před 25 lety bylo stvrzeno rozdělení Československa na dvě republiky, československým parlamentem byl schválen ústavní zákon o zániku federace a nástupnictví dvou samostatných republik. Jedna z mála důležitých stránek měla zůstat oběma státům společná, byť jen dočasně, a to měna.
• Odkud se bere poptávka po zlatě?
  Cena zlata se v tomto týdnu propadla pod důležitý support 1 078 USD a klesla až na nejnižší úrovně od roku 2010. Zlato si v poslední době neprochází zrovna úspěšným obdobím, když mu vítr z plachet bere hlavně silný dolar a spekulace na růst amerických úrokových sazeb. Přestože se z pohledu na cenu zlata může zdát, že tento drahý kov již nikoho příliš nezajímá, opak je pravdou. Poptávka po zlatě zůstává robustní. O zlatu se často tvrdí, že je především investičním kovem, což je rozhodně pravda v porovnání s ostatními kovy. I tak je ale největším zdrojem poptávky neinvestiční sektor. Například v třetím čtvrtletí letošního roku dosahovala celková poptávka po zlatě 1 120,9 tun z čehož jen 229,7 tun šlo za investičním zlatem (slitky, mince, ETF). Centrální banky nakoupily za stejné období 175 tun, zatímco šperkařský a technologický sektor odsály dohromady z trhu 716,2 tun.
• Odliv dividend a slabší export tlačí běžný účet do deficitu
  Běžný účet platební bilance v srpnu pokračuje mírným deficitem, ve kterém pravděpodobně zůstane i po zbytek roku. Za záporným saldem opět stojí nižší přebytek zahraničního obchodu a stále silný odliv dividend do zahraničí (25,3 mld. Kč). Meziročně je tak celkové saldo běžného účtu téměř stejné.
• Odliv dividend svedl platební bilanci k nule
  Běžný účet platební bilance skončil v březnu jen velice mírným přebytkem 0,2 mld. CZK, což pro trh, který čekal téměř 20 mld., je velké zklamání. Přesto si běžný účet polepšil meziročně o 11,5 mld. CZK poté, co v březnu minulého roku byl ve výrazném deficitu. Za kladnou bilancí v letošním březnu stál zejména obchod se zbožím a službami, který vykázal přebytek 39,7 miliard korun. Přebytek mírně vylepšilo i kladné saldo převodů z rozpočtu EU ve výši 0,3 mld. CZK. Na druhou stranu pak působily výplaty dividend do zahraničí, které dosáhly výše 30,6 miliardy korun. Letos by podle našeho výhledu měl zahraniční obchod vykázat o něco větší přebytek než minulý rok. To by se mělo pozitivně odrazit i v přebytku platební bilance, který by měl letos skončit přibližně stejně jako loni.
• Odliv dividend už slábne
  Červencový deficit běžného účtu na úrovni -0,1 miliardy korun byl v souladu s naším očekáváním. Oproti konsenzu trhu, který počítal s deficitem 26 miliard korun, se však jednalo o výrazně pozitivní překvapení. Výsledek tradičně podržela bilance zboží a služeb, která vykázala přebytek 15,4 miliard korun. Ve srovnání s minulým měsícem to ale už bylo o 19 miliard méně. Bilance zboží doplácí na dovozně náročné investice, chuť českých domácností utrácet za zahraniční zboží, ale i nižší exportní výkonnost domácí ekonomiky. V červenci polevily i výplaty dividend. Ty dosáhly 11 miliard korun, zatímco ještě v červnu odteklo z České republiky 26 miliard korun. Za celý letošní rok očekáváme, že běžný účet vykáže kladnou bilanci na úrovni 1 % HDP, tedy zhruba o jednu desetinu méně než loni.
• Odliv kapitálu z ČR je nadstandardně vysoký, tvrdí vládní analýza
  Odliv výnosů firem z ČR je nejméně dvakrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Nejvýraznější ...
• Odliv kapitálu z emerging markets již kompletně neguje evropské a japonské QE
  V minulosti jsme s na tomto místě několikrát věnovali tématu odlivu kapitálu z emerging markets ekonomik (EM) - napřík...
• Odložení dohody a nová cla. Trump posílá akcie a výnosy dolů
  Také dnes to na finančních trzích vypadalo o poznání lépe ráno než nyní odpoledne. Je to vidět na akciích i dluhopisech. Útraty Američanů na začátku vánoční nákupní sezóny nesplnily odhady, přestože se na Cyber Monday objednalo o 17 pct zboží více než loni. To nepotěší, neboť síla amerického spotřebitele je pro růst ekonomiky zásadní. Hlavním dnešním tématem je ale něco jiného - naplnilo se varování před dalšími příspěvky k tématu obchodní války.
• Odložení sankcí trhům zlepšuje náladu a akcie rostou. Je to však přechodná výhra
  Úterní obchodování na hlavních finančních trzích se oproti začátku týdne nese v pozitivnějším duchu. Během obnovení obchodní války USA - Čína se už stalo trochu pravidlem, že po silně negativních zprávách přichází takové, které dají trhům naději a přispějí k jejich zklidnění. O tom jsme spekulovali už včera a stalo se - USA potvrdily mírnější postup vůči Huawei, respektive odložení sankcí o tři měsíce.
• Odložení zvyšování sazeb ECB
  Tým RBI před pár dny přistoupil k radikální změně výhledu pro měnovou politiku ECB. Tento čtvrtek proběhne jednání bankovní rady včetně zveřejnění nové prognózy centrální banky. Očekáváme, že dojde ke snížení prognózy hospodářského růstu eurozóny a spotřebitelské inflace pro následující roky. Tomu nasvědčují poslední statistiky, ale i nedávná prohlášení jednotlivých členů bankovní rady. ECB se tak bude snažit i nadále držet očekávání trhu na co nejnižších úrovních. Proto očekáváme, že první zvýšení úrokových sazeb, které je v současnosti naplánováno na září, bude na tomto zasedání odloženo minimálně do konce tohoto roku. Zároveň také proběhne debata o možném spuštění nového programu úvěrů pro banky (místo původního programu TLTRO). Možná se dočkáme i jeho schválení, nicméně konkrétní podmínky nových úvěrů budou podle našeho názoru představeny později.