Okénko finančního trhu 27.5.2019

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 26.7.2018
  Jednání Evropské centrální banky dnes nepřineslo žádné novinky. Program nákupu finančních aktiv (QE) bude od září poloviční a do konce roku bude ukončen, zatímco klíčová úroková sazba zůstane na svém spodním limitu i přes léto 2019. Podle těchto dvou informací to vypadá, že guvernér ECB M. Draghi prakticky jen znova přečetl své vyjádření z konce června. Změna v komunikaci centrální banky je tedy nulová, což je i tak určitým způsobem přínosné. Posledních několik týdnů se totiž analytici a stejně tak členové výkonné rady ECB se nedokázali kompletně shodnout na načasování prvního navýšení sazeb; někteří mluvili o červenci 2019, jiní o říjnu 2019
• Okénko finančního trhu 26.7.2019
  Těsně před započetím mediální karantény před měnově politickým zasedáním ČNB v příštím týdnu se dva členové bankovní rady vyjádřili ohledně nastavení úrokových sazeb. Podle viceguvernéra T. Nidetzkého by úrokové sazby měly zůstat aktuálně stabilní, když rizika spojená s ekonomickým vývojem v zahraničí jsou vyvažována příznivým vývojem domácí ekonomiky. Uvolňování měnové politiky ze strany ECB i amerického Fedu podle Nidetzkého neznamená, že ČNB musí automaticky následovat jejich kroky. V podobném duchu se vyjádřil i nový člen bankovní rady A. Michl.
• Okénko finančního trhu 26.8.2019
  Od pátku došlo k výraznému vyhrocení vztahů mezi USA a Čínou, když asijská velmoc nečekaně uvalila dodatečná cla na americký dovoz ve výši 5 a 10 %. Nově tak budou podléhat clu například zemědělské výrobky, ropa či malá letadla. Americký prezident D. Trump neotálel s odvetnými kroky příliš dlouho, a ještě téhož dne zvýšil cla na čínský dovoz v hodnotě 300 mld. dolarů ze stávajících 25 % na 30 %. Navíc navýšil cla na veškeré zbývající čínské zboží (300 mld. USD) z 10 % na 15 %. Do nového týdne vstupují obě strany lépe naladěné. Čínský vicepremiér L. Che uvedl, že americké firmy jsou v Číně vítány. Navíc naznačil, že Čína je připravena obnovit jednání a pomocí klidných rozhovorů rozuzlit současnou zamotanou situaci. Tento vstřícný krok Trump uvítal a začal plánovat brzké obnovení jednání.
• Okénko finančního trhu 26.9.2018
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla potřetí v řadě a počtvrté v tomto roce zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba byla navýšena na úroveň 1,50 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy jako vyrovnaná a nevýrazná. Guvernér znovu zopakoval, že ČNB bude pokračovat v cestě k rovnovážným úrokovým sazbám, které vidí v rozmezí 2,5 % – 3,0 %. Tisková konference jako celek však měla spíše neutrální vyznění, na což reagovaly trhy oslabením koruny, která se v současnosti obchoduje na úrovni EUR/CZK 25,68. V následujících měsících očekáváme, že současné důvody pro utahování měnových podmínek přetrvají a bankovní rada už v listopadu přikročí k dalšímu zvýšení sazeb. V listopadu bude také představena nová makroekonomická prognóza centrální banky, která by měla ukázat zrychlení inflace až na dosah 3 % v prvním čtvrtletí příštího roku z důvodu vyšších cen energií a dalšího růstu mezd. To by měl být hlavní argument pro další zvýšení sazeb ještě v tomto roce.
• Okénko finančního trhu 27.11.2018
  Měnová politika americké centrální banky byla tento rok značně předvídatelná. Fed dodal trhu přesně to, co slíbil ve své prognóze na začátku roku. Trh byl z počátku skeptický ohledně prudkého zvyšování úrokových sazeb a pro tento rok tak predikoval pouze jedno maximálně dvě zvýšení. Následně ale pochopil, že to měnový výbor myslí s utahováním měnové politiky vážně. Centrální banka podle plánu zvýšila sazby již třikrát a ještě jednou tak udělá v prosinci. Ve srovnání s ostatními centrálními bankami se může zdát tento přístup velmi agresivní a Amerika se rázem stala lídrem jestřábí měnové politiky. Společně s koncem kvantitativního uvolňování a postupným stahováním likvidity z trhu však přichází i důsledky pro rozvíjející se ekonomiky, které ještě donedávna spoléhaly na velké množství amerických dolarů na trhu a nízké úrokové sazby americké centrální banky. Vidina nízkého rizika a rostoucích výnosů v USA donutila mnoho investorů stáhnout své investice z rozvíjejících se trhů, které se však na nich staly závislé. Pokračující utahování měnových podmínek nejen americké centrální banky se tak podle Mezinárodního měnového fondu stalo hlavním rizikem pro rozvíjející se ekonomiky pro příští roky. Ukázkou tohoto efektu je nedávná měnová krize v Turecku nebo Argentině.
• Okénko finančního trhu 27.12.2018
  Prosincová spotřebitelská důvěra po předchozím prudkém poklesu opět mírně vzrostla. Z šetření ČSÚ vyplývá, že obavy domácností ze zhoršení ekonomické situace dále nerostou a zároveň se snížily obavy ze zhoršení vlastní finanční situace. Na druhou stranu vzrostl úmysl domácností spořit. Podnikatelská důvěra ve stejném období naopak mírně poklesla, zejména pak v průmyslu a službách. Oproti tomu opět vzrostl optimismus ve stavebnictví, které zažívá rekordně úspěšný rok, a v obchodě.
• Okénko finančního trhu 2.7.2018
  Český PMI výroby v červnu vzrostl o 0,3 b. na 56,8 b. Pro trh, který očekával pátý pokles v řadě, to je příjemné překvapení. Růstu indexu pomohl nárůst objemu výroby, ke kterému přispěly jak tuzemské, tak zahraniční zakázky. Kladně přispěla i silnější investiční aktivita, zejména v rozšiřování výrobních kapacit. Naopak dodací lhůty a jiné problémy v dodavatelských řetězcích nepolevují. Výrobcům také škodí rostoucí ceny vstupů, zejména kovů. Přesto v červnu podnikatelská důvěra vzrostla díky plánovaným investicím do nových technologií, pokračujícímu růstu nových zakázek a přístupu na nové exportní trhy.
• Okénko finančního trhu 2.7.2019
  USA zvažuje uvalení dodatečných cel na evropský dovoz. Nedávno došlo k vyhrocení sporů mezi USA a EU, kdy si Amerika již před patnácti lety stěžovala na evropské dotace pro Airbus díky kterým je americký Boeing v nevýhodě. Se stížností USA uspěla u WTO (Světové obchodní organizace) avšak ze strany EU ještě nedošlo k vyrovnání. Proto se Amerika již v dubnu rozhodla zveřejnit seznam zboží v hodnotě 11 mld. dolarů, které by mělo podléhat clu a vyrovnávat tak vzniklé škody. Nyní došlo ke zveřejnění doplňujícího seznamu, na kterém je uvedeno zboží v hodnotě zhruba 4 mld. USD a to především na evropské potraviny. Prozatím se naštěstí cla netýkají automobilů, které jsou pro EU, především pro Německo a potažmo Česko, nejzásadnější. Pokud by totiž došlo k jejich zatížení clem, znamenalo by to výrazné omezení poptávky, a tedy by musela být snížena výroba. Ekonomiky, které již nyní prochází značným ochlazením, by tak zpomalily ještě více a hrozil by propad do recese.
• Okénko finančního trhu 27.2.2019
  Dnes zveřejněný únorový indikátor ekonomické důvěry v eurozóně lehce poklesl na 106,1b. z revidované lednové hodnoty 106,3. To znamená již osmé snížení indexu v řadě, nicméně aktuální dynamika poklesů je podstatně nižší ve srovnání se závěrem loňského roku. Oproti očekávání lepší publikovaná hodnota byla dána zejména díky pozitivnějšímu sentimentu v sektoru služeb. V jejich rámci se dále neprohlubovalo negativní vnímání situace v obchodě, které v předchozím období značně klesalo pod vlivem nebezpečí z vypuknutí obchodních válek. Indikátor spotřebitelské důvěry zhruba stagnoval, dále se však zhoršoval indikátor sentimentu v průmyslu, což již naznačoval např. dříve publikovaný PMI.
• Okénko finančního trhu 27.3.2019
  Bankovní rada České národní banky bude zítra na svém měnověpolitickém zasedání rozhodovat o nastavení úrokových sazeb. K dispozici bude mít únorovou makroekonomickou prognózu, která však bude upravena o nejnovější makroekonomická data jak z domácí, tak zahraniční ekonomiky. Pojďme si nyní v kostce shrnout nejnovější údaje, které budou centrální bankéři brát v potaz. Důležitou roli bude jistě hrát domácí cenový vývoj, kdy inflace v lednu i únoru překvapila rychlým růstem a v obou měsících skončila výrazně nad prognózou ČNB (o 0,5 p.b. resp. 0,3 p.b). Rychle rostla především jádrová inflace, která je nejdůležitější složkou spotřebitelských cen při měnověpolitickém rozhodování. Domácí produkt v závěru loňského roku dopadl nad očekávání dobře a prozatím se tak v tomto ukazateli neprojevila zhoršující se ekonomická situace v zahraničí. Měnový kurz byl zhruba v souladu s prognózou a tak pouze mzdový vývoj ve čtvrtém čtvrtletí skončil za očekáváními.
• Okénko finančního trhu 27.6.2018
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostává na úroveň 1,00 % a lombardní sazba na 2,00 %. Diskontní sazba byla ponechána na současné hodnotě 0,05 %. Hlasování bankovní rady bylo jednomyslné.
• Okénko finančního trhu 27.6.2019
  Ekonomická důvěra v eurozóně zaznamenala další pokles, když v červnu dosáhla hodnoty 103,3 bodu, tedy nejnižší od roku 2016. Hlavní měrou se na tom podíleli průmyslníci, kteří v atmosféře vyostřených mezinárodních obchodních sporů snižují svá očekávání na budoucí produkci i objednávky. Oproti tomu poskytovatelé služeb naději neztrácejí, ačkoliv i mezi nimi nadšení pod vlivem nekončících varovných zpráv poněkud ochladlo. Ani evropští spotřebitelé celkovému sentimentu nepřidali, když meziměsíčně zhoršili své hodnocení z -6,5 na -7,2 bodu. Zdá se tedy čím dál pravděpodobnější, že květnový záblesk lepší nálady nebyl předzvěstí obratu v poklesovém trendu, ale spíše malou přestávkou na cestě ke dnu. Pro ECB to může být signálem, že avizované další měnové uvolnění skutečně může být zapotřebí, jak nedávno naznačil její prezident Draghi.
• Okénko finančního trhu 27.7.2018
  Podle prvního odhadu vzrostla americká ekonomika v druhém čtvrtletí o 4,1 % č/č anualizovaně. Jedná se tak o nejrychlejší tempo růstu od roku 2014. Americká ekonomika dále překonává své limity a prodlužuje svou druhou nejdelší expanzi v historii. Jedná se o výrazné zrychlení po tradičně slabším prvním čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla pouze o 2,2 %. Spotřeba domácností vzrostla o 4 %, investice zahraničních subjektů dokonce o 7,3 %. Obě složky byly podpořeny daňovou reformou D. Trumpa platnou od začátku tohoto roku. Právě efekt reformy a riziko další eskalace obchodních válek jsou v současnosti největšími hrozbami udržení současného růstu americké ekonomiky, který se už příliš dlouho pohybuje nad svým potenciálem a nepřestává překvapovat svým výkonem.
• Okénko finančního trhu 27.8.2018
  Německý předstihový IFO index podnikatelského prostředí narostl poprvé za posledních devět měsíců a to o více než dva body na 103,8 bodů. Obavy německých firem z obchodních roztržek tak zřejmě zatím ustoupily do pozadí. V slušném výsledku indexu se bezesporu projevuje i solidní růst ekonomiky v druhém čtvrtletí, který podporuje zejména domácí poptávka. Hodnocení současné ekonomické situace tak poskočilo o bod na 106,4 bodů. Očekávání firem ohledně budoucího vývoje vzrostla o téměř tři body na 101,2 bodů.
• Okénko finančního trhu 27.8.2019
  Dnes zveřejněný konečný údaj o mezikvartálním hospodářském růstu Německa ve druhém čtvrtletí potvrdil předchozí odhad na úrovni -0,1 %. V souladu s předpoklady se na tomto poklesu podílel zejména německý export, který odepsal 1,3 %. Potvrzuje se tak, že Německo, jako ekonomika zaměřená na dodávání finální produkce na mezinárodní trh, mezi prvními doplácí na globální ochlazování. Kromě zpomalování ekonomického růstu Číny se jedná i o dopad obchodních sporů mezi Čínou a USA. Tato rozepře nepřestává zaměstnávat trhy, kde jen za poslední víkend způsobila značné pozdvižení. Nejprve v pátek přišlo ohlášení další várky cel z obou stran konfliktu, aby následně prezident Trump ze summitu zemí G7 naopak vychvaloval ochotu Číny pokračovat v jednání. Kromě exportu ovšem v Německu poklesly i investice do fixního kapitálu, primárně vlivem slabého výsledku ve stavebnictví, které odepsalo 1 %. Slušně si naopak vedly investice do strojů a zařízení, které vykázaly růst o 0,6 %. Německou ekonomiku nadále drží nad vodou i spotřeba a to jak domácností (+0,1 %) tak i vlády (+0,5 %).
• Okénko finančního trhu 27.9.2018
  Spotřebitelská inflace v Německu v září zrychlila o 0,3 p.b. na 2,2 %. Jedná se nejvyšší inflaci za poslední čtyři měsíce. Meziměsíčně index spotřebitelských cen vzrostl o 0,4 %. V obou případech výsledný růst překonal očekávání trhu. Překvapivě silný růst cen může být částečně reakcí na slabší než očekávaný růst v srpnu. Nicméně tím hlavním fundamentálním vlivem byl růst ceny ropy a energií. Zároveň zesilují mzdové tlaky. Zejména kvůli rychlejšímu růstu platů v Německu je tamní inflace v posledních měsících stabilně nad průměrem eurozóny. Podobně silný růst cen v Německu může v příštích měsících vytáhnout inflaci v eurozóně stabilně nad 2 %, což by ECB pravděpodobně donutilo k rychlejšímu utahování měnové politiky.
• Okénko finančního trhu 28.11.2018
  Druhý odhad růstu HDP americké ekonomiky potvrdil mezičtvrtletní růst o 3,5 % anualizovaně. Nicméně došlo k mírné revizi struktury růstu. Směrem dolů byl zrevidován růst spotřeby domácností. Opačným směrem však byl navýšen odhad investic. Ačkoli se oproti předchozímu čtvrtletí jedná o sedm desetin slabší tempo růstu, americká ekonomika je bez pochyby na vrcholu a výrazně nad svým potenciálem. To podporuje i rekordně nízká míra nezaměstnanosti a bezprecedentní fiskální stimul v době expanze. Pro celý tento rok tým RBI očekává hospodářský růst o 2,8 %. V příštím roce by pak měla americká ekonomika mírně zpomalit na 2,0 %. Pro rok 2020 pak očekáváme prudké zpomalení na 0,5 %, což vychází právě ze současného rekordního růstu ekonomiky a nedostatku dalších stimulů.
• Okénko finančního trhu 28.1.2019
  Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon, kterým ukončil nejdelší vládní „shutdown“ v dějinách. Financování vládních institucí je nicméně zaručeno pouze do poloviny února. Prezident trvá na dostavbě zdi na hranici s Mexikem, takže zástupci obou znesvářených stran budou muset v kongresu najít nějaký kompromis pro její financování. Prezident zároveň pohrozil, že pokud nezíská plánovaných 5,7 miliardy dolarů na stavbu zdi, bude následovat nový „shutdown“ nebo že dokonce vyhlásí výjimečný stav. Není příliš pravděpodobné, že by demokraté podpořili prezidentův návrh v plném znění. Podepsání návrhu zákona o dočasném ukončení „shutdownu“ však vyvolalo u prezidentových voličů značnou kritiku. Podle nich měl prezident trvat na svém stanovisku a neustupovat. Vládní „shutdown“ byl pro prezidenta velmi neoblíbený, vzrůstá tedy pravděpodobnost, že by v polovině února mohl přistoupit spíše na vyhlášení stavu národní nouze. Nedá se tedy říci, že by došlo k uklidnění celkové situace, řešení problému bylo pouze odloženo na později. Vlivem předchozího vládního „shutdownu“ nebyla zveřejněna celá řada makroekonomických ukazatelů. V průběhu tohoto týdne budou zveřejněny např. maloobchodní tržby, stavebnictví či průmyslová výroba.
• Okénko finančního trhu 2.8.2018
  Česká národní banka dnes jednomyslně rozhodla o navýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 1,25 %. Guvernér J. Rusnok na tiskové konferenci po rozhodnutí řekl, že prostor pro dřívější zvýšení sazeb vytvořilo dočasné oslabení koruny a silnější proinflační faktory.
• Okénko finančního trhu 2.8.2019
  Česká národní banka dnes představila detaily své nové makroekonomické prognózy postavené na aktualizované verzi jejího predikčního modelu. Centrální banka v ní zlepšila výhled růstu HDP České republiky pro letošní i příští rok o desetinu procentního bodu na 2,6, potažmo 2,9 %. Její optimismus vychází hlavně z předpokladu solidního výkonu zemí eurozóny, kde počítá s růstem o 1,2 % pro rok 2019 a 1,5 % pro 2020, zatímco my očekáváme zpomalení z 1,1 % na 1,0 %. Nesdílíme tak ani odhad bankéřů na nadcházející žně pro české exportéry, kterým věští růst dokonce o 7 %. I pro vývoj kurzu české měny ČNB očekává pozvolné posilování, ačkoliv mírně snížila jeho tempo. Dle našeho názoru je výhled centrální banky skutečně příliš optimistický a to hlavně s ohledem na situaci v eurozóně a intenzitu českého exportu. Poslední údaje z Německa ukazují na pokračující ochlazování ekonomické aktivity a podobně ani české předstihové indikátory zatím nevěstí obrat k lepšímu, když například poslední index PMI pro Českou republiku vykázal nejnižší hodnotu za 10 let. Výhledu do blízké budoucnosti nepomáhá ani pokračující mezinárodní napětí spojené s konflikty mezi USA a Čínou či s nekonečným odcházením Spojeného království z EU. Český růst tak v letošním roce odhadujeme na 2,4 %, v tom příštím na 2,2 % a koruna podle nás dále mírně oslabí.