Rozbřesk: Česká ekonomika překvapivě odolává německému “propadáku”

Čtěte více

• Rozbřesk: Čeká nás další výrazný růst sazeb na 7 %. Koruně to asi stačit nebude
  Co dnes čekat od České národní banky? Na prvním místě další výrazné zvýšení úrokových sazeb. Centrální bankéři budou mít k dispozici pouze situační zprávu (ne novou prognózu), ta však jednoznačně bude akcentovat nová proinflační rizika. Za prvé, oproti poslední prognóze byla květnová inflace výrazně vyšší (o 1,1procentního bodu), a to zejména kvůli jádrové inflaci, na kterou ČNB “musí” reagovat. Za druhé, na trzích vidíme výrazně slabší kurz české měny - poslední prognóza počítala s kurzem koruny okolo 24,00 EUR/CZK, ten se však pohybuje okolo 24,70 EUR/CZK a bez aktivních intervencí ČNB by byl pravděpodobně ještě slabší. A za třetí, aktuální ceny komodit (zejména pak ropy) jsou zatím také vyšší, než předpokládala poslední prognóza. S takovou situační zprávou v ruce bude pravděpodobně automaticky na stole otázka “výrazného” růstu úrokových sazeb - my očekáváme nakonec zvýšení o 125 bps na 7,00 %.
• Rozbřesk: Čeká nás jestřábí ČNB. Pokud překvapí růstem sazeb, test 26,00 k euru bude ve hře
  Česká národní banka dnes opět bude tím hlavním, co české trhy sledují. Počítáme s tím, že sazby tentokrát ponechá beze změny. Doprovodný komentář ovšem bude jednoznačně jestřábí a bankovní rada si bude chtít připravit půdu pro růst sazeb na listopadovém zasedání. Nabízí se logicky otázka, proč odkládat růst sazeb na listopad, když ČNB již dnes ví, že je chce zvýšit.
• Rozbřesk: Čeká nás opět napínavější zasedání ECB
  Dnešní zasedání ECB bude opět patřit k těm napínavějším. Centrální bankéři jsou pod tlakem - ekonomika eurozóny totiž pravděpodobně ve čtvrtém kvartále kvůli druhé vlně pandemie opět poklesne, současně vykazuje zápornou inflaci, inflační očekávání zůstávají relativně nízká a euro atakuje více než dvou a půl letá maxima. I proto již na posledním zasedání Christine Lagardová oznámila, že v prosinci představí novou sadu opatření na podporu ekonomiky a inflace. To je z českého pohledu nakonec něco těžko pochopitelného. Čeští centrální bankéři přes historicky nejhlubší hospodářskou krizi žijí v prostředí, kde se jádrová inflace pohybuje poblíž historických maxim (na úrovni 3,7 %) a situace na trhu práce se zatím nezhoršila tak výrazně, aby inflační tlaky v nejbližších měsících výrazněji zchladila. I proto guvernér Rusnok a jeho kolegové spíše odrážejí otázky týkající se možného růstu sazeb v příštím roce.
• Rozbřesk: Čekání na nová čísla z automobilek
  Po letní přestávce se nám už brzy začne konečně skládat dohromady obrázek situace automobilového průmyslu. Ten tuzemský si doposud nevedl tak zle jako třeba ten německý, když vezmeme v úvahu finální producenty a jejich výkon za prvních sedm měsíců roku. Teprve v pátek se dozvíme, jak si vede celý tento průmysl, který je mimochodem tím největším v tuzemsku a současně i tím nejvýznamnějším ve srovnání s ostatními zeměmi EU, a současně poodkryje něco málo ze své blízké perspektivy, když dojde i na zveřejnění jeho nových zakázek.
• Rozbřesk: Čeká se na další růst oficiálních amerických sazeb a poslední vystoupení guvernérky Yellenové
  Dnešní zasedání Fedu přinese s vysokou pravděpodobností další růst amerických sazeb. Trhy s ním ovšem skoro ze 100 % počítají. Pro investory tak bude zásadní především to, co vyplyne z doprovodného komentáře, nové prognózy a rozlučkové tiskovky Janet Yellenové.
• Rozbřesk: Černého Petra střední Evropy přebral zlotý. Čínský jüan nemůže najít dno
  Podle Donalda Trumpa je “Evropa stejně špatná jako Čína, jen trochu menší”. “Mohou k nám vyvážet Mercedesy a naše auta nechtějí”, doplnil svoji stížnost Donald Trump. To vyvolalo na trzích obavy z blížícího se zavedení cel na dovoz evropských aut. Německo v tandemu se střední Evropou je přitom největším vývozcem aut na světě, i proto výhružku nikdo nebere na lehkou váhu. Evropská komise poslala na začátku týdne do Washingtonu detailní zprávu vysvětlující Donaldu Trumpovi, proč na zavedení cel bude bit především on sám a jeho voliči. Proč?
• Rozbřesk: Červencová inflace dopadla podle očekávání ČNB, Francie vysílá proti Turecku letadlovou loď
  Červencová inflace dopadla tak, jak ve své nejnovější prognóze předpokládala ČNB a nenaplnila se proto nižší očekávání trhu. Meziroční inflace vzrostla o jednu desetinu procentního bodu na 3,4 % a opět se tak vzdálila horní hranici cílového intervalu centrální banky. Jádrová inflace dokonce vzrostla na 3,7 % a byla tak nejvyšší od roku 2007 (delší srovnatelná časová řada není k dispozici). Potvrdilo se, že inflační tlaky v ekonomice zůstávají vysoké a nic na tom nezměnila ani recese, respektive hluboký propad poptávky v první polovině roku.
• Rozbřesk: Červen ukáže, jak vážně berou centrální banky inflaci. V centru pozornosti je tento týden Fed
  Červen bude měsícem, který ukáže, jak vážně berou různé centrální banky poslední překvapivý nárůst inflace. ECB v uplynulém týdnu jasně dala najevo, že vnímá inflační tlaky spojené s koncem pandemie jako dočasné a nehodlá na ně nijak reagovat. V podobném duchu se nesla i slova šéfa polské NBP - první středoevropské centrální banky, která již v červnu měla zasedání. Útlum nákupů vládních dluhopisů vysvětlil guvernér sezónností v nákupech a zatím odmítá hovořit o obratu v měnové politice.
• Rozbřesk: Česká ekonomika míří opět do útlumu
  V době, kdy se česká ekonomika stále ještě vypořádává s vysokými cenami surovin, začíná její vývoj komplikovat zhoršující se vývoj koronavirové pandemie. Počty nově nakažených lámou rekordy, a i když si nejspíš nevynutí přímo lockdown, dopad na křehké oživení ekonomiky nepochybně mít budou.
• Rozbřesk: Česká ekonomika? Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo..
  Česká republika byla dlouhou dobu učebnicovým příkladem ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami. Inflace oscilovala okolo dvouprocentního cíle a centrální bankéře trápily spíše příliš slabé cenové tlaky. Rovněž vnější bilance byla stabilizovaná díky solidnímu přebytku obchodní bilance, přičemž mírný deficit běžného účtu byl primárně způsoben odlivem dividend do zahraničí. Konečně i veřejný sektor jako celek hospodařil vyrovnaně nebo dokonce v lehkém přebytku, což umožnilo snižovat už tak relativně nízký dluh v poměru k HDP. Slovy oblíbené písně však platí: „nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo“.
• Rozbřesk: Česká ekonomika se dál zlepšuje, koruna si bere oddech
  Podle nových zpřesněných údajů se český HDP v úvodu roku meziročně snížil více, než se původně předpokládalo. Změna je na první pohled sice jen malá, ale rovněž znamená, že celkový výsledek české ekonomiky byl v loňském roce horší. Zatímco podle původních čísel se hospodářství propadlo o 5,6 %, podle nejnovějších dat pak už o 5,8 % v důsledku o něco horšího vývoje ve druhém čtvrtletí. Dobrou zprávou je, že revize neovlivnily mezičtvrtletní výsledky HDP na začátku roku. Pokles jen o 0,3 %, který před časem příjemně překvapil trhy tak zůstává v platnosti. Kromě revidovaných dat však statistický úřad zveřejnil i podrobnosti o vývoji hospodaření nefinančních podniků a domácností a z těchto nových čísel vyplývá, že se například zvýšila míra ziskovosti tuzemských firem o více než dva procentní body, mj. díky dotacím, na 46,4 %.
• Rozbřesk: Česká ekonomika se stále drží
  Včera zveřejněné výsledky průmyslu za květen není možné vůbec považovat za špatné. Výroba v největším tuzemském odvětví dále roste, i když pomalejším tempem, než na jaké jsme byli ještě nedávno zvyklí. Nicméně pořád je to stabilní růst. Pozitivně přitom dopadly i nové zakázky, které naznačují, jakým směrem se bude vyvíjet průmysl i v dalších měsících.
• Rozbřesk: Česká ekonomika si (zatím) udržela tempo. Je na spadnutí americká recese?
  První odhad růstu české ekonomiky za druhé čtvrtletí naznačuje, že si tuzemské hospodářství rozhodně v této době nevedlo špatně. Mezikvartálních 0,6 % odpovídá i výsledku v prvním čtvrtletí a v meziročním vyjádření se také nedá mluvit o nějakém dramatickém zpomalení (2,7 %). Podle očekávání byla hnací silou ekonomiky především domácí poptávka, konkrétně spotřeba domácností podpořená rostoucí zaměstnaností a mzdami, avšak svým dílem přispěl dokonce zahraniční obchod. Navzdory slábnoucí zahraniční poptávce a kumulujícím se rizikům a nejistotám. I když se může zdát, že se toho až tolik nezměnilo, přece jen některé dílčí posuny jsou patrné i ze strohých předběžných čísel a komentáře statistického úřadu. Jednou z patrných změn je menší role investic, které se dřív na růstu ekonomiky podílely docela výrazným způsobem. Jedním vysvětlením by mohlo být, že už dosáhly takové úrovně, že nemají kam příliš růst (jak ty soukromé, tak ty veřejné). Jiným zase, že dřívější velké investice se zrealizovaly a nyní je budou firmy „vytěžovat“. Můžeme však najít i méně příznivé vysvětlení, a sice obavy z dalšího vývoje poptávky, které vedou k odkladům žádoucích investic třeba do automatizace a robotizace. Kde přesně je pravda, však bude jasné až na konci srpna, kdy budou k dispozici přece jen podrobnější data.
• Rozbřesk: Česká ekonomika šlápla na brzdu
  Předběžný odhad HDP za třetí kvartál potvrdil to, co se všeobecně očekávalo, a sice že česká ekonomika zpomaluje. Centrální banka sice očekávala, že tuzemské hospodářství spíše akceleruje, reálná čísla se pak přiblížila skeptičtějšímu pohledu finančních trhů. HDP se zvýšil jen o 0,4 % oproti předchozímu čtvrtletí, což znamenalo meziroční tempo ve výši 2,3 %.
• Rozbřesk: Česká ekonomika v kleštích inflačního šoku
  Ani červen nepřinesl úlevu inflačního šoku, který dále svírá českou ekonomiku. Dle včera zveřejněných údajů meziroční míra inflace znovu zrychlila, a to na 17,2 % z 16 % v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naším i tržním očekáváním, v porovnání s jarní prognózou ČNB byl však růst cen o více než dva procentní body rychlejší.
• Rozbřesk: Česká ekonomika v závěru roku zpomalovala. Jak razantní bude ČNB?
  První letošní zasedání bankovní rady, na kterém ČNB představí novou prognózu, proběhne už příští týden. Očekává se další razantní navýšení základní sazby, která se může v krajním případě dostat až do blízkosti pětiprocentní hranice.
• Rozbřesk: Česká ekonomika zakončila rok ve svižném tempu, koruna před zasedáním ČNB nabírá na síle
  První předběžné výsledky české ekonomiky za poslední čtvrtletí loňského roku příjemně překvapily. Ekonomika se totiž v posledním kvartále nepropadla, jak předpokládala ČNB, ale pokračovala – i když v pomalejším tempu – v růstu. HDP se zvýšil oproti předchozímu období o 0,9 %, meziroční růst pak dosáhl 3,6 %.
• Rozbřesk: Česká ekonomika zůstává ve výborné kondici
  Česká ekonomika zůstává ve výborné kondici. V pátek zveřejněná květnová data z průmyslu, stavebnictví i z obchodu potvrdila, že se tuzemskému hospodářství dařilo ve druhém čtvrtletí letošního roku.
• Rozbřesk: Česká inflace dále zrychluje a směřuje k 20 procentům
  Dnes ráno přišlo na řadu nejsledovanější číslo tohoto týdne – výsledek tuzemské inflace za červen. Ta se vyšplhala přesně dle našeho odhadu v meziročním srovnání na 17,2 % z 16 % v květnu. K růstu cen nejvíce přispěly především dražší energie a také potraviny. Velmi silné zůstaly pravděpodobně také domácí poptávkové tlaky zrcadlené v jádrové inflaci.
• Rozbřesk: Česká inflace dočasně zvolní, ke konci roku se však vrátí na hranu tolerančního pásma
  Dnešní červnová inflace je jedním z posledních zajímavých domácích čísel nejbližších týdnů. Pravděpodobně oproti květnu lehce zvolnila a poklesla z 2,9 % na 2,7 % a během léta může díky vyprchávání meziročního růstu cen pohonných hmot ještě klesat. Zůstane však spolehlivě nad 2% cílem centrální banky a ke konci roku se může zase vyšplhat na hranu tolerančního pásma do blízkosti 3 %. A to zejména kvůli růstu regulovaných cen, dražším energiím a potravinám. Souběžně sice může odeznívat ze zahraničí dovážená vysoká výrobní inflace. Na druhou stranu napjatá situace na trhu práce zatím nic takového nedovolí jádrové inflaci.