Velké centrální banky se postavily za šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se dnes postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.

"Jsme plně solidární s Federálním rezervním systémem a jeho předsedou Jeromem H. Powellem. Nezávislost centrálních bank je základním kamenem cenové, finanční a ekonomické stability v zájmu občanů, kterým sloužíme," stojí v prohlášení. Federální rezervní systém je v USA obdobou centrální banky.

Dokument vedle Lagardeové podepsali také šéfové centrálních bank z Británie, Švédska, Dánska, Švýcarska, Norska, Austrálie, Kanady, Jižní Koreje a Brazílie, stejně jako šéfové Banky pro mezinárodní vypořádání plateb (BIS), považované za banku centrálních bank.

Informované zdroje agentuře Reuters řekly, že klíčovou postavou za společným prohlášením na podporu šéfa Fedu byla prezidentka ECB Lagardeová. Ta dokument podepsala jménem šéfů 21 centrálních bank zemí eurozóny. Největší část práce na získání účasti jednotlivých guvernérů pak vykonal generální manažer BIS Pablo Hernandez de Cos. Obě instituce, tedy BIS i ECB, se k tomu odmítly vyjádřit.

Powell v neděli večer oznámil, že vyšetřování je podle něj výsledkem tlaku prezidenta Donalda Trumpa. Ten se ho snaží odvolat a opakovaně ho kritizoval za to, že Fed nesnižuje základní úrokové sazby dostatečně rychle, jak by Trump chtěl. Powell vyšetřování dává do souvislosti se svými slovy před senátním výborem Kongresu z loňského června, kdy hovořil o výdajích na rekonstrukci sídla Fedu.

Prokuratura se zajímá o výdaje v objemu 2,5 miliardy dolarů (52 miliard Kč) na rozsáhlou rekonstrukci dvou historických budov centrální banky ve Washingtonu. Projekt byl zahájen v roce 2022 s původně nižším rozpočtem, náklady se ale výrazně zvýšily kvůli technickým a dalším problémům, včetně například kontaminace, a rovněž kvůli růstu cen stavebních materiálů, napsal deník The New York Times.

Bezprecedentní hrozba právních kroků vyostřila obavy, že politický tlak by mohl oslabit nezávislost centrálních bank. To zvyšuje dlouhodobá rizika, že měnovou politiku budou omezovat politické zásahy, než aby hlavním impulzem byly inflační a růstové cíle. Fed a americký dolar jsou kotvami globálního finančního systému, což znamená, že rétorický tlak, natož hrozby právních kroků, doléhá na globální trhy.

"Proto je naprosto nezbytné tuto nezávislost zachovat s plným respektem k právnímu státu a demokratické odpovědnosti. Předseda Powell slouží s integritou, se zaměřením na svůj mandát a s neochvějným závazkem k veřejnému zájmu. Pro nás je respektovaným kolegou, kterého si všichni, kdo s ním spolupracovali, velmi váží."

Powell Trumpovy útoky dosud odrážel tím, že Fed se při stanovování měnové politiky rozhoduje na základě aktuálních dat a v souladu se svým dvojím mandátem, kterým je pečovat o stabilitu cen a o co nejvyšší zaměstnanost v ekonomice.

Zdroj: Reuters, ČTK, The New York Times

Čtěte více

• Velcí obchodníci s kávou žalují brazilské pěstitele kvůli neplnění dodávek
  Velcí obchodníci s komoditami, včetně společností Louis Dreyfus, Olam a Volcafé, vedou soudní řízení se stovkami pěstitelů kávy z Brazílie, kteří jim nedodali předem dohodnuté dodávky, a vystavili je tak ztrátám. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje a dokumenty, do kterých měla možnost nahlédnout.
• Velká Británie injektuje 75 miliard liber do ekonomiky
  Britská centrální banka (Bank of England) na včerejším zasedání oznámila, že by měla vytisknout celkem 75 miliard liber.
• Velká Británie opět v recesi; Trh čeká na FOMC
  Americký dolar je slabší proti EUR, AUD, NZD, JPY a naopak silnější proti ostatním hlavním měnám.
• Velká Británie: Pokles ekonomiky za 2Q je mírnější
  Ekonomika Velké Británie klesla ve druhém čtvrtletí roku 2012 o mezikvartálních 0,4 procenta...
• Velká Británie zpomalila více než se očekávalo
  Americký dolar je slabší proti EUR a CHF, ale silnější proti většině ostatních hlavních měn.
• Velká část německých firem je nepřipravena na brexit
  Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké banky si musí vytvořit velké rezervy
  Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby...
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké poklesy na burzách byly v letech 1929, 1987 či 2020
  Výběr případů největších poklesů na burzách v posledních 100 letech (evropské i asijské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident Donald Trump):
• Velké řecké banky potřebují další kapitál
  Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.
• Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se stáhly z Ruska
  Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu stáhly z Ruska. Kvůli tomu, že se ke konfliktu nevyjádřily a v zemi dál působí, čelí na sociálních sítích kritice mimo jiné společnosti McDonald's nebo Coca-Cola, napsal dnes zpravodajský server BBC. V Rusku zastavila prodej či přestala poskytovat služby řada jiných firem, z těch posledních například Neflix či Levi's.
• Velkoobchodní cena plynu je opět na vzestupu, v Evropě i v USA
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a za méně než dva týdny vzrostla přibližně o třetinu. Vyšší jsou i ceny ve Spojených státech, kde k jejich růstu přispívá pokles venkovních teplot. Cena plynu pro americký trh ale i tak zůstává proti cenám v Evropě výrazně nižší, zhruba šestinová.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.