Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde "velká vlna" útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.

Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes uvedl, že cílem je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Jak dlouho budou údery trvat, je podle něho na Trumpovi, řádově to ale budou týdny. Trump se dříve vymezoval proti svým předchůdcům v úřadě, kteří se pouštěli do vleklých zahraničních válek, zejména na Blízkém východě.

Šéf Bílého domu dnes řekl, že velké útoky teprve přijdou. Dodal, že největším překvapením pro něj bylo, když Írán v reakci začal útočit na arabské země v regionu.

Íránské revoluční gardy dnes uvedly, že od začátku války zaútočily na pět stovek cílů, které mají vazby na Spojené státy a Izrael. Od soboty íránské rakety a drony zasáhly Izrael a některé blízkovýchodní země, jako jsou Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn či Saúdská Arábie.

Podle Trumpa operace proti Íránu postupuje rychleji, než USA plánovaly

Předpoklad trvání americké vojenské operace proti Íránu byl čtyři až pět týdnů, jde však rychleji, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump to dnes uvedl ve svém prvním veřejném vystoupení od sobotního začátku války. Dodal, že USA mají v případě potřeby kapacitu pokračovat v úderech i déle.

V Íránu se blíží den, kdy lid bude schopen svrhnout tyranii, řekl Netanjahu

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se blíží den, kdy Íránci budou schopni svrhnout tamní režim. Premiér to podle médií řekl dnes při návštěvě města Bejt Šemeš, kde íránský úder o víkendu zabil devět lidí. Svržení vlády v Íránu označil Netanjahu za jeden z důvodů, proč Izrael zahájil útoky na Írán, které od soboty vede společně se Spojenými státy. Údery zabily řadu předních íránských činitelů včetně íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího.

Podle Netanjahua Izrael spustil spolu se Spojenými státy údery, aby odstranil existenční hrozbu, kterou podle něj představoval pro Izrael Írán a jeho jaderný či raketový program. "Zapojili jsme se také z toho důvodu, abychom vytvořili podmínky pro odvážný íránský lid, aby sám svrhl jho tyranie," uvedl Netanjahu. "Den, kdy toho (lid v Íránu) bude schopen se blíží," dodal izraelský premiér.

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes řekl, že původním cílem války nebyla změna vlády v Íránu. Podle něj ale také Washington doufá, že se Íránci chopí příležitosti pro změnu vlády.

Izraelské a americké údery zabily řadu vrcholných představitelů íránské vlády a ozbrojených složek včetně Chameneího, ministra obrany či vrchního velitele íránských revolučních gard. Zemi nyní vede trojčlenná rada. Podle informací íránského Červeného půlměsíce v souvislosti s údery v Íránu zemřelo nejméně 555 lidí.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNN

Čtěte více

• Ve Francii začal summit G7 věnovaný ekonomice i klimatu
  Ve francouzském přímořském letovisku dnes za rozsáhlých bezpečnostních opatření začal oficiální večeří summit sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa (G7). Už na úvod summitu se ukázalo, že jedním z hlavních témat summitu bude kromě ochrany klimatu či bezpečnostních krizí, mezinárodní obchod, který ohrožuje znovu vystupňovaná celní válka mezi některými mocnostmi, zejména mezi USA a Čínou. Americký prezident Donald Trump totiž v pátek oznámil nové pětiprocentní zvýšení amerických cel na dovoz z Číny. Státníci mají jednat také o ochraně klimatu, nerovnosti, digitalizaci či o aktuálních ozbrojených konfliktech.
• V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem
  V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
• Velcí hráči americké dolary stále kupují
  Americký dolar je poslední měsíce v kurzu, o tom není sporu. Sice aktuálně zažívá mírnou korekci či...
• Velcí obchodníci s kávou žalují brazilské pěstitele kvůli neplnění dodávek
  Velcí obchodníci s komoditami, včetně společností Louis Dreyfus, Olam a Volcafé, vedou soudní řízení se stovkami pěstitelů kávy z Brazílie, kteří jim nedodali předem dohodnuté dodávky, a vystavili je tak ztrátám. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje a dokumenty, do kterých měla možnost nahlédnout.
• Velká Británie injektuje 75 miliard liber do ekonomiky
  Britská centrální banka (Bank of England) na včerejším zasedání oznámila, že by měla vytisknout celkem 75 miliard liber.
• Velká Británie opět v recesi; Trh čeká na FOMC
  Americký dolar je slabší proti EUR, AUD, NZD, JPY a naopak silnější proti ostatním hlavním měnám.
• Velká Británie: Pokles ekonomiky za 2Q je mírnější
  Ekonomika Velké Británie klesla ve druhém čtvrtletí roku 2012 o mezikvartálních 0,4 procenta...
• Velká Británie zpomalila více než se očekávalo
  Americký dolar je slabší proti EUR a CHF, ale silnější proti většině ostatních hlavních měn.
• Velká část německých firem je nepřipravena na brexit
  Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké banky si musí vytvořit velké rezervy
  Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby...
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké centrální banky se postavily za šéfa Fedu
  Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se dnes postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké poklesy na burzách byly v letech 1929, 1987 či 2020
  Výběr případů největších poklesů na burzách v posledních 100 letech (evropské i asijské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident Donald Trump):