Rusko se vrací na trh státních dluhopisů, zajistilo si téměř miliardu dolarů

Rusko se po dvoutýdenní pauze vrátilo na trh státních dluhopisů a jejich prodejem si v aukci zajistilo téměř miliardu dolarů (zhruba 22 miliard Kč). Pauzu si vynutil rozsáhlý výprodej způsobený zvýšeným geopolitickým rizikem. To se ale zmírnilo a trh Moskvu teď vnímá příznivěji, uvedla dnes agentura Reuters.

Moskva letos musela týdenní aukci státních dluhopisů OFZ dvakrát zrušit, vždy to zdůvodnila přílišnou kolísavostí na trzích. Jak se ale stabilizoval kurz rublu a měna začala zpevňovat, země se na trh vrátila. To je podle analytiků znamením lepších podmínek a potenciálně i návratu k normálu.

Poptávka po ruských dluhopisech přitom vysoko převýšila nabídku. Ministerstvo financí dostalo objednávky na dluhopisy za 102,9 miliardy rublů, nakonec ale prodalo dluhopisy za 74,7 miliardy rublů, což po přepočtu odpovídá částce zhruba 982 milionů USD. Jde o dluhopisy splatné v roce 2029 a s průměrným ročním výnosem 9,59 procenta. Jde zároveň o nejúspěšnější aukci ruských státních dluhopisů od loňského srpna.

"Po výprodeji, za kterým byli zahraniční investoři, se trh vrací k normálu," poznamenal ekonom finančního ústavu CentroCreditBank Jevgenij Suvorov.

Dluhopisy OFZ měli kvůli vysokým výnosům v oblibě právě zahraniční investoři. Podíl zahraničních držitelů dluhopisů ale v poslední době kvůli geopolitickému napětí klesá. V prosinci činil 19,9 procenta, což bylo nejméně od 1. července. Ještě o měsíc dříve činil 20,5 procenta, ukazují data ruské centrální banky. Analytici společnosti VTB Capital nicméně upozorňují, že i přes pokles z poslední doby je tento podíl vyšší než medián pro ostatní rozvíjející se trhy.

Rusko má nyní výrazně horší vztahy se západními zeměmi, než jaké mělo ještě před rokem. Moskvě se nelíbí, že se chce Severoatlantická aliance rozšiřovat dál na východ až k hranicím Ruska. Spojené státy rozhodly o přemístění dalších svých vojáků do východní Evropy, a to do Polska a do Rumunska.

Ruské státní dluhopisy teď hodně nakupují zejména velké ruské banky. Moskva výtěžek z prodeje využívá hlavně ke snížení rozpočtových deficitů.

Suvorov řekl, že značná nejistota na trhu státních dluhopisů OFZ nyní souvisí s načasováním dalších kroků centrální banky. Respektive s tím, kdy centrální banka ukončí současný cyklus zpřísňování měnové politiky. Očekává se, že centrální banka ještě bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, neboť se potýká s vysokou inflací. Ta se pohybuje nad osmi procenty a je nejvyšší zhruba za šest let. Inflační cíl má centrální banka na čtyřech procentech.

Analytici v průzkumu agentury Reuters uvedli, že centrální banka na svém zasedání 11. února zvýší základní úrok o 100 bazických bodů na 9,5 procenta. Část analytiků si myslí, že v březnu přijde další zvýšení, a to na deset procent. Až centrální banka naznačí, že je se současným cyklem zpřísňování měnové politiky hotova, investoři by mohli nákupy dluhopisů OFZ obnovit. Očekávali by totiž, že ceny dluhopisů se začnou automaticky zvyšovat, jakmile Rusko začne později v letošním roce snižovat náklady na úvěry.

"Potenciálně nejlepší dobu k nákupu dluhopisů v místní měně v Rusku vidíme koncem prvního čtvrtletí tohoto roku. Až odezní geopolitická nejistota a cyklus zvyšování úroků v rámci měnové politiky dosáhne vrcholu," uvedli analytici společnosti Renaissance Capital. Za vrchol zpřísňování měnové politiky považují okamžik, kdy centrální banka zvýší základní sazbu na deset procent.

Zdroj: Reuters, ČTK, CentroCreditBank, Renaissance Capital, VTB Capital

Čtěte více

• Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, cena suroviny se zvyšuje
  Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.
• Rusko přidává další překážky pro odcházející zahraniční firmy
  Zahraniční společnosti, které chtějí opustit Rusko, čelí dalším překážkám. Ruské ministerstvo financí přidalo další požadavky související s odchodem firem, včetně dvouletého limitu na možnost zpětného odkupu podniků, uvedla agentura Reuters.
• Rusko příští rok zredukuje státní pomoc ekonomice
  Rusko v příštím roce zredukuje státní podporu ekonomice a bude sledovat růst nákladů na obsluhu státního dluhu, který se kvůli pandemii covidu-19 výrazně zvýšil, a propad cen ropy. Uvedl to dnes ministr financí Anton Siluanov.
• Rusko: Rezervní fond může až polovinu peněz vložit do státních dluhopisů
  Ruský fond národního bohatství bude moci investovat až polovinu svých prostředků do ruských státních dluhopisů. Rozhodla o tom podle agentury Reuters ruská vláda. Fond byl vytvořen jako rezerva pro obtížné období a v minulosti do ruských státních dluhopisů neinvestoval.
• Rusko se chce zbavovat amerických dluhopisů a vyhýbat se dolaru
  Rusko se chce zbavovat amerických státních dluhopisů a při mezinárodních transakcích plánuje na úkor amerického dolaru více využívat rubl a další měny včetně eura. Včera to ve státní televizi řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Jde o reakci na novou sérii amerických sankcí uvalených na Rusko.
• Rusko se loni stalo hlavním dodavatelem ropy do Číny
  Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem.
• Rusko se nezúčastní zasedání OPEC
  Ceny ropy dnes klesají o více než 1,5 % poté, co Rusko dnes potvrdilo, že nevyšle své zástupce na klíčové středeční zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), které se koná ve Vídni.
• Rusko se ocitlo v platební neschopnosti, píše Bloomberg
  Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala dnes agentura Bloomberg. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.
• Rusko se potýká s rekordním odlivem zahraničního kapitálu
  Rusko přišlo kvůli odlivu zahraničního kapitálu za poslední čtyři měsíce o více než 1,6 miliardy dolarů (zhruba 37 miliard Kč). Je to nejvíce od roku 2013, informoval dnes ruský list Kommersant s odkazem na informace firmy Emerging Portfolio Fund Research (EPFR), která sleduje globální toky investic. Příčinou odchodu zahraničních investorů je podle listu mimo jiné i neustále ochlazování vztahů mezi Moskvou a Západem v čele s USA.
• Rusko se připojí k omezení těžby ropy
  Rusko se připojí k omezení těžby ropy, na němž se zatím bez konkrétních kvót dohodla minulý měsíc...
• Rusko slibuje další kroky ke stabilizaci trhů
  Ruská centrální banka je připravena zavést další opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů...
• Rusko směřuje k vynucené platební neschopnosti, Západ mu blokuje platby
  Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti, do nedělního večera má totiž zaplatit zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze na zaplacení sice má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Informuje o tom server britského listu Financial Times (FT).
• Rusko snížilo odhad ceny ropy na letošní rok
  Ruská centrální banka snížila odhad průměrné ceny ropy na letošní rok na 35 dolarů za barel, zatímco dosud...
• Rusko snížilo poprvé za rok úrokovou sazbu
  Ruská centrální banka dnes poprvé za téměř rok snížila svou základní úrokovou sazbu. Signalizovala tím...
• Rusko sníží podíl dolarů ve svém státním fondu bohatství
  Rusko sníží podíl amerických dolarů ve svém státním fondu bohatství a zvažuje investice do dalších zahraničních měn, včetně čínského jüanu. Uvedl to náměstek ministra financí Vladimir Kolyčev.
• Rusko sníží těžbu ropy
  Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu západními zeměmi snížit těžbu ropy o pět až sedm procent, tedy 500 000 až 700 000 barelů denně. Uvedl to v pátek podle agentury Reuters ruský vicepremiér Alexandr Novak.
• Rusko střílelo na jadernou elektrárnu, požár se podařilo uhasit
  Požár, který v noci na dnešek během ruského útoku vypukl v Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě Ukrajiny, se podařilo uhasit, oznámila podle agentury Reuters ukrajinská záchranná služba. Hořelo v pětipodlažním výcvikovém zařízení.
• Rusko uhradilo další dolarové eurobondy opět v rublech
  Ruská federace dnes odeslala úroky z další emise dolarových eurobondů. Stejně jako ve čtvrtek je zaplatila v rublech, a tím považuje své závazky vůči věřitelům za splněné. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 8,5 miliardy rublů, což odpovídá částce 159 milionů USD (3,7 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.
• Rusko uhradilo splátky u svých dolarových dluhopisů v rublech
  Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. Zahraniční banka totiž odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu USD (zhruba 14,5 miliardy Kč) v dolarech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bude Rusko dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi.
• Rusko uhradilo úroky v dolarech, aby se vyhnulo vyhlášení bankrotu
  Rusko v pátek uhradilo v dolarech úroky ze svých dluhopisů, aby se pokusilo vyhnout vyhlášení platební neschopnosti. Moskva však musela využít prostředky, které nemá zmražené v západních zemích. Platbu v dolarech potvrdily i americké úřady, uvedla agentura Reuters.