Předseda unijních summitů vyzval státy EU k dohodě o rozpočtu do konce roku

Společnou odpovědností států EU je, aby zajistily, že nový dlouhodobý rozpočet začne platit od počátku roku 2028. Dohody o rozpočtu je proto potřeba dosáhnout do konce letošního roku, uvedl po skončení summitu EU předseda Evropské rady António Costa. Právě takzvaný víceletý finanční rámec (VFR) na roky 2028 až 2034 byl tématem dnešní dopolední debaty unijních prezidentů a premiérů.

"Musíme zajistit, aby Evropská unie měla k dispozici zdroje potřebné k naplnění toho, co od nás Evropané očekávají. Aby byla Evropa konkurenceschopnější, inovativnější, soudržnější, autonomnější a bezpečnější," prohlásil Costa.

Evropská komise (EK) zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu Kč) loni v červenci. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.

Kyperské předsednictví minulý týden poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhují Kypřané, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu Kč). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy Kč). Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh Evropské komise. Podle českého premiéra Andreje Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší, stále s ním ale Praha není spokojena.

Za první návrh si Kypřané vyslechli kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více seškrtat, na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je třeba ho naopak zvýšit.

Po dnešním summitu začnou postupná vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody o rozpočtu do konce roku. "Jen tak lze zajistit, aby od 1. ledna 2028 pokračovalo financování bez přerušení pro naše občany, podniky i zemědělce," prohlásil dnes předseda Evropské rady.

Irové, kteří se 1. července ujímají předsednictví v Radě EU, by měli na příštím říjnovém summitu lídrům představit přepracovaný takzvaný vyjednávací rámec unijního rozpočtu. Summit EU rovněž vyzval irské předsednictví, aby se zaměřilo na hledání možností takzvaných nových vlastních zdrojů. "Tyto dodatečné příjmy budou nezbytné k dosažení dohody v prosinci," poznamenal Costa.

Evropská komise již loni v létě navrhla pět nových vlastních zdrojů, například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku. Další nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament, patří mezi ně například daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• Přední politické, ekonomické a kulturní události v ČR v roce 2025
  Výběr hlavních, dosud známých politických, ekonomických a kulturních očekávaných událostí v České republice v roce 2025:
• Přední světové akciové trhy dnes pokračují v poklesu
  Přední světové akciové trhy dnes pokračují ve ztrátách, které v pondělí vyvolal pokles čínského jüanu na nejnižší hodnotu za 11 let. Náladou investorů dnes dále otřáslo rozhodnutí Spojených států označit Čínu za měnového manipulátora. Daří se naopak majetku, který je považován za bezpečný v době nejistot, jako jsou státní dluhopisy a měny některých zemí, včetně japonského jenu a švýcarského franku, napsala agentura Reuters.
• Přední světové banky plánují spustit společnou kryptoměnu
  Skupina předních světových bank v čele se švýcarskou UBS se chystá spustit užívání nové kryptoměny v přeshraničním obchodu. Zahájení projektu může představovat novou etapu v přijímání technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha, bankovním sektorem, napsal list The Wall Street Journal. Plně funkční by měla být během jednoho roku.
• Přední světové banky vytvářejí společnou kryptoměnu
  Šest předních světových bank se přidalo k projektu nové formy digitální měny pro platby finančních institucí prostřednictvím technologie blockchain, tedy databáze, která se používá u kryptoměn jako účetní kniha. V současné době se vedou jednání s centrálními bankami, do "oběhu" by se pak měla nová měna dostat koncem příštího roku, informuje list Financial Times.
• Před pěti lety ČNB ukončila režim forexových intervencí
  Před pěti lety, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada České národní banky (ČNB) režim forexových intervencí. Forexové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Ve snaze předejít deflaci ČNB oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Celkově vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002.
• Před rokem představila šéfka EK kompas konkurenceschopnosti
  Před rokem, 29. ledna 2025, představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová takzvaný kompas konkurenceschopnosti. Tento akční plán, kterým by měl zvrátit zaostávání Evropské unie za USA a Čínou, se zaměřuje na inovace, dekarbonizaci a bezpečnost. Zásadní je podle von der Leyenové zejména snížit administrativní a regulační zátěže pro firmy a rovněž i snižování překážek jednotného unijního trhu.
• Před rokem skončily intervence ČNB
  Před rokem, 6. dubna 2017, ukončila bankovní rada ČNB režim forexových intervencí, pomocí kterých držela 41 měsíců, od 7. listopadu 2013, kurz koruny pod hranicí 27 Kč/EUR. Celkem ČNB vydala na intervence 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala teprve třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.
• Předseda Evropské komise Juncker chce brexit využít k rozšíření eurozóny
  Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce brexit využít k tomu, aby se rozšířila eurozóna a eurem se do...
• Předseda Národní rozpočtové rady: Zestátnění ČEZ je drahý nesmysl
  Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, je drahý a zbytečný nesmysl. Ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe. Chystané zestátnění ČEZ odůvodnil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček mimo jiné rostoucím počtem regulací v energetice, které podle něj vyžadují změnu vlastnických struktur elektráren. Napsal to na síti X.
• Předseda představenstva Renaultu varuje před čínskou bouří v oblasti elektroaut
  Předseda představenstva automobilky Renault Jean-Dominique Senard včera v rozhovoru s agenturou Bloomberg varoval, že nad rostoucím evropským odvětvím elektromobilů se vznáší "čínská bouře". Druhá největší ekonomika světa ovládá klíčové suroviny pro výrobu baterií pro automobily. Riziko, že Čína přeruší dodávky surovin, mu nedává spát, řekl na konferenci v Aix-en-Provence.
• Předseda zasedání G20 vyzval k řešení obchodních sporů
  Obchodní spory v rámci skupiny velkých světových ekonomik G20 musejí vyřešit ty země, které jsou do nich přímo zapojeny. Uvedl to dnes předseda zasedání finančních představitelů G20, argentinský ministr hospodářství Nicolás Dujovne. Zasedání G20 se konalo na okraj setkání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) na indonéském ostrově Bali.
• Předsedkyně EK vyzvala k přípravě balíčku pro poválečnou rekonstrukci Ukrajiny
  Evropská unie by měla začít připravovat balíček pro poválečnou obnovu Ukrajiny. V projevu před europoslanci to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která celkové náklady na rekonstrukci země odhaduje na stamiliardy eur. Řekla také, že úspěšná obnova připraví Ukrajinu na členství v EU.
• Představenstvo Norilsk Nickelu poprvé za 14 let nedoporučilo vyplatit dividendu
  Představenstvo ruské těžařské firmy Norilsk Nickel nedoporučilo vyplatit dividendu za loňský rok. Učinilo tak poprvé za 14 let. Své rozhodnutí firma zdůvodnila negativními dopady geopolitiky, ruskou válkou na Ukrajině a související západní sankce ale přímo nezmínila.
• Představitelé ECB signalizovali, že se blíží konec růstu úroků v eurozóně
  Dva z představitelů Evropské centrální banky (ECB) signalizovali, že se blíží konec nynějšího zvyšování úrokových sazeb v eurozóně, které je nejvýraznější a nejdelší v historii této instituce. Proti dalšímu růstu úroků hovoří zhoršující se hospodářské vyhlídky eurozóny, ačkoliv inflace nadále zůstává vysoká. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Představitelé Fedu mají obavy ze stažení státní podpory ekonomice
  Američtí spotřebitelé zvýšili v květnu a v červnu výdaje, ale podniky zůstávají opatrné. Nastávající ekonomické oživení čelí mnoha rizikům, uvedli na svém červencovém zasedání představitelé americké centrální banky (Fed). Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu ze zasedání měnového výboru Fedu z 28. a 29. července, při kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta, kde je od 15. března.
• Představitelé Fedu se rozcházeli v názorech na snížení úroků
  Představitelé americké centrální banky (Fed) se rozcházeli v názorech na červencové snížení úrokových sazeb. Někteří navrhovali výraznější pokles úroků, zatímco jiní chtěli sazby ponechat beze změny. Vyplývá to podle agentury AP ze zápisu z červencového zasedání, na kterém Fed nakonec základní úrokovou sazbu snížil o čtvrt procentního bodu do pásma 2,00 až 2,25 procenta.
• Představitele Fedu znepokojuje závažnost poklesu ekonomiky
  Představitelé americké centrální banky (Fed) minulý měsíc vyjádřili znepokojení nad závažností ekonomického poklesu způsobeného pandemií nemoci covid-19. Pokles ekonomické aktivity v USA byl na jaře podle nich patrně nejstrmější od konce druhé světové války. Vyplývá to ze včera zveřejněného zápisu z červnového zasedání, na kterém banka svou základní úrokovou sazbu podle očekávání ponechala beze změny v pásmu nula až 0,25 procenta.
• Představitelé Fedu zvažují snižování bilance o 95 miliard dolarů měsíčně
  Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) za měsíc. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zápisu z březnového zasedání, který dnes banka zveřejnila. Snížení bilance umocní opatření proti rostoucí inflaci. Fed dluhopisy kupoval ještě minulý měsíc, kdy se snažil plynule ukončit podporu ekonomice zasažené pandemií covidu-19.
• Představitelé G20 potvrdili závazek bojovat s protekcionismem
  Finanční představitelé skupiny největších ekonomik světa G20 včera potvrdili svůj závazek bojovat s protekcionismem. V závěrečném komuniké ze schůzky v Buenos Aires však rovněž poukázali na potřebu dalších jednání a kroků v oblasti mezinárodního obchodu. Schůzka se konala jen několik dnů před začátkem platnosti nových cel na dovoz oceli a hliníku do Spojených států.
• Představitelé G7 budou jednat o ekonomice
  Přední finanční představitelé skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 dnes nedaleko Londýna zahájí dvoudenní...