Norská centrální banka zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu

Měnový výbor norské centrální banky Norges Bank na svém dnešním zasedání zvýšil hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Norsko se tak vydalo opačným směrem než většina světových centrálních bank předních rozvinutých ekonomik, které svou měnovou politiku naopak uvolňují. Banka však v prohlášení rovněž upozornila, že další zvyšování úroků je méně pravděpodobné kvůli globálnímu ekonomickému zpomalení.

Dnešní zvýšení úroků v Norsku je již čtvrté za 12 měsíců. Banka zvyšuje úroky díky prudkému oživení domácí ekonomiky vedenému rapidním růstem investic do ropného průmyslu, slabou měnou a zvýšením vládních výdajů.

Centrální banka také revidovala výhled na roky 2019 až 2022, který naznačil, že úroková sazba zřejmě nyní dosáhla svého vrcholu, i když podle ekonoma Danske Bank Franka Julluma existuje 40procentní šance na další zvýšení v příštím roce. Podle nového výhledu má ekonomika vzrůst v letošním roce o 2,7 procenta, nejrychleji od roku 2012. Inflace má činit 2,3 procenta, překoná tak dvouprocentní limit stanovený centrální bankou jako strop cenové stability.

Mezi deseti největšími ekonomikami světa je Norges Bank jedinou centrální bankou, která úroky zvyšuje. Ostatní, včetně americké centrální banky (Fed) a Evropské centrální banky (ECB) úroky snížily, případně je nechávají na nízkých úrovních, kvůli zhoršujícímu se výhledu globálního ekonomického růstu.

Norsko je se zvyšováním úroků téměř ojedinělé i v globálním měřítku. V poslední době zvýšily úroky jen Kazachstán a Gruzie. Mezi rozvíjejícími se ekonomikami dominuje stejně jako mezi největšími deseti ekonomikami světa snižování úroků. Mezi země, které nedávno uvolnily měnovou politiku, patří Rusko, Turecko, Ukrajina a Vietnam, upozornila agentura Reuters.

Jedním z důvodů, proč Norsko může zvyšovat náklady na úvěry, jsou masivní investice do ropného průmyslu, které zvýšily čtvrtletní ekonomický růst na 0,7 procenta. Inflace v zemi je pak nad dvěma procenty. Norsko je také na rozdíl od jiných vývozců ropy méně náchylné na fluktuaci cen ropy, protože nadbytky z příjmů z prodeje ropy přesouvá do obrovského státního fondu, ze kterého je může v případě potřeby čerpat.

Fed ve středu podruhé od července snížil hlavní úrokovou sazbu. ECB minulý týden snížila depozitní úrokovou sazbu hlouběji do negativního pásma a slíbila neomezeně dlouhý nákup aktiv.

Analytici však upozorňují, že vzhledem k růstu úroků je překvapivá slabost norské koruny. Vůči dolaru v letošním roce klesla o tři procenta a k euru zůstává zhruba beze změny. Dnes před oznámením centrální banky norská koruna k euru rostla, po oznámení však část zisků smazala, napsala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Norges Bank poprvé po sedmi letech zvýšila úroky
  Norská centrální banka Norges Bank dnes poprvé po sedmi letech zvýšila hlavní úrokovou sazbu díky rychlejšímu ekonomickému růstu a inflaci. Měnový výbor dnes rozhodl, že hlavní úroková sazba stoupne na 0,75 procenta z rekordního minima 0,5 procenta. Banka současně v prohlášení uvedla, že v dalších letech bude zvyšovat úroky pouze velmi pomalu a obává se rizik, které může způsobit současný vývoj v zahraničí.
• Norilsk Nickel zvýšil plán investic v tomto desetiletí o 20 pct. na 35 mld. USD
  Ruská těžařská společnost Norilsk Nickel zvýšila plán investic do roku 2030 o šest miliard USD (136,1 miliardy Kč) na 35 miliard USD. Vyšší investice mají největšímu světovému producentovi palladia a rafinovaného niklu pomoci v modernizaci produkční infrastruktury. Řekl to agentuře Reuters viceprezident firmy pro strategii Sergej Dubovickij.
• Norská centrální banka kvůli koronaviru snížila úroky
  Norská centrální banka dnes překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovné jedno procento, aby pomohla ekonomice čelit dopadům pandemie nového koronaviru. Opatření na podporu ekonomiky dnes kvůli koronaviru představila i švédská centrální banka, která prostřednictvím komerčních bank půjčí švédským podnikům až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionu Kč), aby jim zabezpečila přístup k úvěrům.
• Norská centrální banka překvapivě snížila úrok na nulu
  Norská centrální banka překvapivě snížila základní úrokovou sazbu poprvé v historii na nulu, dosud ji měla na 0,25 procenta. Banka to uvedla ve svém dnešním sdělení. Svým rozhodnutím reaguje na pokles ekonomiky v důsledku koronavirové krize a na prudký pád cen ropy, který přispěl k oslabení kurzu norské koruny.
• Norská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na 1,25 procenta
  Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Jde o nejvýraznější zvýšení této sazby od roku 2002, které je zároveň dvojnásobné proti očekávání většiny analytiků. Kvůli inflaci banka očekává další zvýšení základní sazby v srpnu, zároveň zhoršila výhled růstu norské ekonomiky.
• Norská centrální banka snížila úrok na rekordní minimum
  Norská centrální banka dnes snížila základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,25 procenta a uvedla, že náklady na úroky mohou dál klesat. Banka se tak snaží zmírnit ekonomický dopad šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem. Teprve minulý týden přitom banka oznámila snížení sazeb o půl procentního bodu. Guvernér Oeystein Olsen prohlásil, že norská ekonomika je ve stavu nouze.
• Norská centrální banka uvažuje o intervencích
  Norská centrální banka (Norges Bank) dnes uvedla, že uvažuje o forexových intervencích na podporu norské koruny (NOK). Ta za dva týdny přišla na páru s eurem o pětinu hodnoty, je to nejdramatičtější výprodej v záznamech Refinitiv za poslední tři dekády.
• Norská centrální banka znovu zvýšila základní úrok, ten je nejvýše od roku 2009
  Norská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta. Je to v souladu s jejími prognózami, ale méně, než čekali analytici. Banka, která tak bojuje proti vysoké inflaci, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Základní úrok je v této skandinávské zemi teď nejvýše od roku 2009.
• Norská centrální banka zvedla úroky na 15leté maximum, chystá další zvyšování
  Norská centrální banka dnes zvedla ve snaze omezit inflaci svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,75 procenta, což je 15leté maximum. Zvýšení bylo vyšší, než očekávala většina ekonomů dotazovaných agenturou Reuters. Centrální banka v prohlášení uvedla, že v srpnu patrně úroky znovu zvýší.
• Norská centrální banka zvýšila podle očekávání sazby o 0,5 procentního bodu
  Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Banka zároveň uvedla, že s ohledem na růst inflace, který překonal odhady, pravděpodobně úrokovou sazbu opět zvýší v září.
• Norská centrální banka zvýšila základní úrok z nuly na 0,25 procenta
  Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku.
• Norská ekonomika loni podala nejslabší výkon za 75 let
  Norská ekonomika loni podala zřejmě nejslabší výkon od konce druhé světové války, uvedl dnes norský statistický úřad (SSB). Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 2,5 procenta. Dopady koronavirové krize se však této skandinávské zemi dařilo zvládat lépe než jiným evropským státům.
• Norská ekonomika loni rostla pomaleji
  Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji od počátku finanční krize v roce 2009. Norský statistický úřad dnes oznámil, že za celý rok ekonomika bez zahrnutí ropného průmyslu vzrostla o jedno procento.
• Norská ekonomika ve 2Q díky ropě oživila
  Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila. Způsobil to ropný průmysl, který po poklesu v předchozím čtvrtletí naopak silně vzrostl. Mezičtvrtletní tempo růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,1 procenta z 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. Růst byl téměř dvojnásobný ve srovnání s odhady analytiků, kteří čekali zvýšení HDP o 0,6 procent, uvedl Financial Times.
• Norská koruna je kvůli levné ropě nejníže od roku 2008
  Norská koruna se dnes vůči euru propadla nejníže od finanční krize před více než deseti lety. Důvodem je podle analytiků napětí ve světovém obchodě, které tlačí dolů ceny ropy, a ohrožuje tak velkou část norské ekonomiky. Kurz měny se během obchodování v Oslu snížil až na 10,097 za euro, což je nejnižší hodnota od prosince 2008.
• Norská koruna novým bezpečným přístavem
  Díky příjmům z ropy je Norsko bezpečným místem pro uložení prostředků, jaké v zadlužené Evropě zkrátka...
• Norská koruna zůstává levná
  Norsko jako druhý největší evropský producent ropy a zemního plynu zasáhl prudký pokles cen komodit, který se těžařům částečně dařilo kompenzovat slabší měnou. Norská koruna (NOK) za poslední dva roky komoditního armageddonu ztratila proti euru 14 % a proti americkému dolaru dokonce 31 %.
• Norské aerolinky Flyr jsou na burze, akcie prudce zpevnily
  Na burze v norské metropoli Oslo se dnes začalo obchodovat s akciemi začínající letecké společnosti Flyr. Přestože firma vstupuje na trh za koronavirové krize, zájem o její akcie byl hned v úvodu obchodování velmi silný - jejich kurz vzrostl o 28 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Flyr se chystá konkurovat zavedeným aerolinkám Norwegian Air a SAS.
• Norské ropné firmy zvýšily plán investic, dál ale zaostanou za loňskem
  Ropné a plynárenské firmy v Norsku zvýšily své investiční plány na letošní rok, aby tak využily pandemických daňových pobídek ke zvýšení aktivity. Největší podnikatelský sektor v Norsku nyní očekává, že letos investuje 159,5 miliardy norských korun (NOK; 383,5 miliardy Kč), což je o 3,3 procenta více, než čekal v listopadu. Ukázal to průzkum, který dnes zveřejnil norský statistický úřad.
• Norsko čeká příští rok od ropných a plynárenských firem rekordní příjmy
  Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí.