MiTrade

Už před víc než týdnem jsem se zamyslel nad svojí strategií a znovu jsem se pokusil poskládat si priority. Díval jsem se na výsledky z minulých období a v backtestu si ověřil četnost některých situací. A dospěl jsem k závěru, že zkusím něco nového.

Jistě, může. Může AOS fungovat sám, bez podpory tradera? Ne, nemůže. Pořád se mi zdá, že mnoho obchodníků až tak úplně neporozumělo filozofii použití AOS a tak se to pokusím ještě jednou přiblížit na jenom příkladu.

Je mnoho obchodníků, kteří by si chtěli svoje obchodování zautomatizovat. Jenže sami neumí programovat a současně si myslí, že jejich myšlenka naprogramovat ani nejde. Proto vám povím, jak na to a jak se celkem snadno dobrat kýženého výsledku.

Uplynulé dva týdny byly v mém obchodování plné nesmyslných nápadů, divných pocitů ze zbytných povinností a rozhodnutí, která bych si za působení zdravého rozumu určitě dokázal rozmluvit. To se ale nestalo a tak jsem v těchto dvou týdnech dopadal, jak se hezky Česky říká – „jak sedláci u Chlumce“.

Nezpochybnitelnou výhodou našeho obchodování je to, že si můžeme na minulých datech otestovat, jestli to, co jsme vymysleli má alespoň nějakou naději na úspěch. Jistě, nedá nám to jistotu, že se nezmění podmínky a to, co fungovalo doposud, bude fungovat i nadále, nicméně proč by k takovému zlomu mělo dojít právě v tu chvíli, kdy si provedeme onen backtest.

Jak jsem psal už minule, tak na otázku v nadpisu se dá odpovědět mnoha způsoby a nepochybuji o tom, že všechny budou k zamyšlení. Nicméně skutečně jen jedna odpověď bude vyjadřovat skutečnost. Obchodujeme kvůli tomu, abychom si vydělali peníze. Hodně peněz. A když už si to takhle hezky přiznáváme, pojďme se podívat, co dalšího se s těmi penězi dá udělat.

Už dlouhou řadu let hraji tenis. Není to nic světoborného. Občas někoho porazím, občas někdo porazí mě. Je to pro mě spíš společenská, než sportovní událost. Nejsem typ, který musí vždy a za každou cenu vyhrát. Za tu dobu, kdy ten tenis hraji, jsem si všiml jedné věci. Nejčastěji pokazím úder v okamžiku, kdy na něj mám hodně času a kdy se snažím vymyslet něco, čím chci ohromit tenisový svět.

Kdo sleduje moji obchodní strategii a můj obchodní přístup tak ví, že se nezabývám nějakými předpověďmi, zakreslováním čehokoliv do grafu, ani sledováním toho, či onoho. Jednou jsem se tady snažil udělat predikci a všichni myslím víte, jak neslavně dopadla. A tak mě napadlo se zeptat vás. Ani ne snad proto, že bych nevěděl, co s otevřeným obchodem, ale abych se pokusil porozumět tomu, jak pracuje někdo jiný.

Jsem velkým fanouškem Formule 1. Jsem ještě větším fanouškem týmu Ferrari. Po třech závodech, které máme v letošní sezóně za sebou, mi nezbývá než říct, že se nám trochu nedaří. Výsledky mizerné a nikde před námi nic, co by znamenalo, že jsou před námi nějaké pozitivní zítřky.

Kdo sleduje pravidelně moje praktické ukázky, tak ví, že v několika posledních týdnech se mnohokrát stalo, že došlo k průrazu čekajícího pokynu, který se nakonec neukázal být jako falešný a trh z něj dokázal udělat celkem přijatelný obchod. Když ale obchodujete statisticky, pravidelně a poctivě, tak se dřív nebo později stane, že to, co vypadá jako falešný průraz, skutečně falešným průrazem je. A to se stalo v minulém týdnu.

Už několik roků používám pro svoje obchodování AOS. Důvody, kvůli kterým jej používám, jsou pouze pragmatické. Jedním z nich je moje lenost, kdy se mi nechce neustále sedět u platformy a hlídat signály a podobné věci a druhým důvodem je to, že se jeho prostřednictvím perfektně backtestuje.

Nedávno jsem psal článek o tom, co očekávám od prázdnin pro svoje obchodování. Psal jsem o tom, že pro mě to bude hodně odrazů, částečných odprodejů, přitažení Stop-Lossů (SL) k Break/Evenu (B/E) a obchodů ukončených s nulou. No a uběhnul první prázdninový týden a máme to tady. Tedy alespoň pro mě.

Na otázku v nadpisu se dá odpovědět mnoha způsoby a nepochybuji o tom, že všechny budou k zamyšlení. Nicméně pouze jedna odpověď bude prostá a bude vyjadřovat skutečnost. Obchodujeme kvůli tomu, abychom si vydělali peníze. Hodně peněz. A když už si to takhle hezky přiznáme, pojďme se podívat, co se těmi penězi dá příjemného udělat.

Veškeré úsilí člověka, ve kterém se snaží něco naučit je vždy směřováno k jedinému dni. V něm ukáže své dovednosti nebo složí zkoušku, zkrátka předvede, že souhrn jeho znalostí a zkušeností dostačuje k tomu, aby to, co se učil, vykonával nebo vykonal na patřičné úrovni.

Před několika měsíci jsem rozdělil svoji strategii na dva díly, před několika týdny potom na díly čtyři. Detaily najdete ve starších článcích, nicméně dnes se podíváme na krásnou ukázku toho, jak dřívější přitažení Stop-Lossu (SL) k Break/Evenu(B/E) u jedné z částí, ovlivnilo celý týden.

Trading má takovou zvláštní schopnost. Vždy se mu v nás podaří objevit nejen to málo, co je dobré, ale především proti nám umí použít vše, co je v nás špatné. A přiznejme si, že je toho někdy skutečně hodně a trh to umí použít naprosto dokonale. Mohlo by se zdát, že pokrytectví s tím nesouvisí, ale chyba lávky.

Prázdniny jsou příjemná část roku. Dovolená, cestování, zábava, voda, hory, adrenalinové aktivity, prostě příjemná část roku asi pro všechny. Ale stejně jako u jiných profesí, které jedou v tzv. prázdninovém režimu, tak i finanční trhy pokračují ve své jízdě, ačkoliv jejich tempo je prázdninami rovněž ovlivněno.

V posledních dnech se zde rozhořela docela zvláštní debata na téma instinktu a intuice v tradingu. Moje stanovisko je v tomto stále stejné a prozatím neměnné, takže k onomu samotnému tématu se vyjadřovat teď tady nebudu. A k osobním útokům zatím také ne. Nicméně se dnes podíváme, s těmi, které to bude zajímat, jak se bez instinktu a intuice dají vydělávat peníze.

Dnes vás opět budu jednou ukázkou otravovat svojí tezí, že nikdo nikdy neví, co a kdy se stane. Jistě, někdo má různá vnuknutí, intuice a instinkty, díky kterým si myslí, že dosáhne dobrých výsledků, ale skutečný svět tradingu funguje jinak. Jediné, co vás přivede k dobrým výsledkům, jsou zkušenosti podložené backtesty.

Nedávno jsem četl článek, ve kterém autor, mimo jiné, mluvil o intuitivním obchodování. Dokonce hovořil o tom, že zadávání obchodů na základě intuice a instinktu je znakem profesionality tradera. Už když jsem to četl, říkal jsem si, že to tak rozhodně není. Ale pár dnů jsem o tom ještě trochu uvažoval, no a dospěl jsem k závěru, že k tomu musím něco říct.

Všichni víme, jaký nervák umí být ten náš trading. Okousané nehty, propocené košile, vlasy vstávající hrůzou, probdělé noci. Tyto a mnoho jiných emocí a stavů provází naše obchodování a přiznejme si, velice často je to peklo. Nicméně, obchodování v minulém týdnu, alespoň pro moje obchody, bylo jako návštěva lázní. Prostě klid a pohoda.

Tradiční lidskou vlastností je snaha o zjednodušení a usnadnění čehokoliv, do čeho se člověk kdekoliv a kdykoliv pouští. Každý z nás by rád našel ten nejsnazší způsob dosažení svého cíle. Někdy stačí vymyslet rychlovarnou konvici, někdy stačí převést psané údaje do čárového kódu a načítat je skenerem. Prostě vždy se jedná o úsporu času, úsilí a někdy i o ochranu vlastního nervového ústrojí.

Obchodování na finančních trzích je tak trochu nudná a otravná věc. Abychom byli úspěšní, musíme neustále opakovat stejné postupy (nikoliv chyby), abychom dosáhli toho, čeho chceme, tedy pořádného zisku. A tak vlastně i psaní o tradingu je neustále se opakující kolotoč připomínání toho, na co je nutné nezapomenout.

Tak konečně začínají mít praktické ukázky nějaký náboj. Tím nechci říct, že samotná prezentace provedených obchodů je k ničemu, ale podívat se na rozdílné obchody v rámci jedné strategie se mi zdá docela zakjímavé. Tím spíš, že o tom rozhoduje pár desítek bodů v oblasti přisouvání Stop-Lossu (SL) k Break/Evenu (B/E).

V úterý se mi stala taková zajímavá věc. No vlastně ona sama o sobě zase tak moc zajímavá nebyla, ale tím, že se ve středu opakovala, mě přiměla k pozastavení. Stalo se, že mi volali zástupci dvou obchodníků s komoditami, jestli si u nich nechci otevřít účet. Jména už si asi nepamatuji, ale povím vám o tom zážitku. Myslím, že na pointu se vyplatí vytrvat až do konce.

Mnohokrát jsem tady psal o trpělivosti a mnohokrát jsem psal o tom, že nikdo nikdy neví, co se může stát. Často jsem psal o tom, jakou chybou je zasahování do strategie a často jsem psal o tom, jak těžké je udržet nervy na uzdě. Dnes vám ukážu, co se mi včera stalo a o čem to vlastně pořád mluvím.

Když už se mi podařilo rozdělit strategii na tolik dílů, bylo jen otázkou velmi krátkého času, než se dočkáme více obchodovaných variant v jednom týdnu. V nadpisu píši, že byly dvě, ale ve skutečnosti byly tři. I když je pravda, že rozdíl mezi druhým a třetím obchodem byl tak nepatrný, že ho sice zmíním, ale další graf si nezaslouží.

Budu se opakovat. Ztráta je nedílnou součástí tradingu a nám, obchodníkům nezbývá než se s tím vyrovnat. Kdo se s tím naučí žít, má nakročeno k tomu uklidnit svoje obchodování a tím se přiblížit skvělým výsledkům. Pamatujte, že ztráta je jedinou věcí, kterou máte v tradingu zcela ve svých rukách. A jak říkám, mějte pod kontrolou ztráty, zisky už potom vždy nějaké přijdou.

Obchodování na finančních trzích obsahuje desítky, možná stovky nejrůznějších více, či méně důležitých součástí. Některé jsou docela neškodné, některé mohou být docela nebezpečné (jako třeba gapy) a u některých zbytečně přeceňujeme jejich důležitost a vliv na naše výsledky. A dokonce se občas stává, že právě jen je viníme z toho, že se nám nedaří. Jednou z takových věcí je spread.

Po několika týdnech, kdy byly výsledky (při vší úctě) mizerné, se podařilo zachytit pěkný pohyb, který celý měsíc, tak říkajíc v závěrečné rovince, vylepšil. Dnes tedy opět nebudu dlouho zdržovat a mrkneme se na to.

Jistě jste všichni pochopili, že ta číslovka v nadpisu je nadsázkou. Ačkoliv, kdo ví. V každém případě jsem se pustil do backtestu o kterém jsem nedávno psal a vypadá to, že jsem na něco přišel. Vlastně jsem přišel na něco, co mi opět rozdělí strategii.

Říká se, že zvyknout se dá na všechno. A z vlastní zkušenosti musím říct, že je to téměř ve všem pravda. Jistě, v životě má každý člověk hranice, za které by se nevydal, ale ve všeobecnosti tato teze platí beze zbytku.

Moje nejopakovanější slova, které při popisu tradingu používám jsou „trpělivost“ a „víra v backtesty“. Docela chápu, že pro někoho už to může být být nuda, současně ale věřím, že si snad, alespoň jeden obchodník uvědomí, jak důležité věci to jsou a jejich využitím výrazně vylepší svoje výsledky.

Nedávno jsem psal o tom, jak je dobré mít flexibilní strategii, která umí reagovat na volatilitu trhu a díky tomu vytěžit z trhu maximum možného. Také jsem už psal o tom, že se příliš nezabývám tím, abych dělal nějaké analýzy. Až na jednu výjimku.

Tak už je to 39 týdnů. Respektive tři čtvrtě roku, co každý týden prezentuji jednotlivé obchody. Je tedy čas udělat další bilanci. Takže se podíváme, jak to celé vypadá a hlavně dopadá.

V minulém týdnu se trh pohyboval v poměrně úzkém (tedy alespoň podle měřítek posledních měsíců) boxu o velikosti cca 1300 bodů. Navíc se jednalo o neustálé se navracení k otevírací ceně celého týdne, přičemž nakonec blízko této ceny trh celý týden i zakončil.

V tomto týdnu jsem jakousi náhodou přepnul na nějaký program v televizi, ve kterém běžel pořad o tom, jak Ferrari vyrábí model Portofino. V tomto pořadu mluvili lidé, kteří jej navrhovali a celé to bylo protkáno ukázkami z výroby, ale i z historie značky.

Nedávno jsem psal o tom, jak poměrně nedůležité je mít supermoderní technické vybavení, které nám má vydělat peníze. Také jsem psal o svých zážitcích se svými „veteránskými“ notebooky. Samo o sobě to, že dojde ke kolapsu takového zařízení, problém není. Co ale problém je, jsou ztracená data z MT4 pro backtestování.

Předchozí dva týdny trochu ubraly z velikosti účtu, avšak nedokázaly sebrat moje odhodlání a přesvědčení o tom, že směr je správný. A tak jsem jen po drobných úpravách v oblasti částečných odprodejů čekal, co se stane. A stalo se. Mimochodem, strategie má stále dvě části.

Tisíckrát bylo řečeno, že důležitým předpokladem úspěchu tradera jsou jasně daná pravidla a jejich dodržování. A tisíckrát se nám každému stalo, že jsme nedodrželi to, co jsme si jako pravidla sami stanovili. Proč je to vlastně tak důležité a proč bez toho nelze být úspěšný?

Vzdělání je nedílnou součástí lidského bytí. V některých obdobích bylo vyžadováno více, v některých méně a v některých bylo dokonce potlačováno, aby si některé skupiny mohly udržet monopol na výklad nejrůznějších věcí a úkazů. Navíc, ovládat lidi je mnohem snazší, když nic neznají a jsou náchylní uvěřit téměř čemukoliv, co jim někdo, podle nich učený, sdělí. A tady jsme u toho, o čem jsem přemýšlel naposledy. O tom, kdo je to vlastně ten „učený“, který může rozdávat moudra, respektive který se s větší, či menší zasvěceností může vyjadřovat téměř ke všemu.

V minulém týdnu si se mnou trh opět pěkně pohrál, když to až do čtvrtku vypadalo, že přes všechny potíže by přeci jen mohl naplnit moje očekávání a podívat se do kladných hodnot. To se nestalo a tak se mrkneme, co se tedy odehrálo.

My starší si bezpochyby ještě velice živě pamatujeme oslavy 1. máje v období před více než třiceti lety. Bylo to takové… něco jako státem organizovaná pouť. Když se na to dívám dětskýma očima, nemůžu říct nic jiného, než že jsme se na to každý rok těšili. Mávátka, balónky, bezstarostnost a navíc, nemuseli jsme do školy.

Abychom v jakékoliv činnosti lidského snažení mohli uspět, potřebujeme být dobře vybavení nejen intelektuálně, ale i technicky. Nejinak je tomu i v tradingu. Co je tedy pro úspěch v tom našem obchodování nutné, respektive dostatečné?

Už několik týdnů mám rozdělenou strategii. Nejedná se o nic světoborného, jen je na základě oscilátoru ATR rozdílně vypočteno umístění Stop-Lossu (SL) pro každý obchod a část strategie, tím pádem jsou rozdílné i velikosti jednotlivých pozic. Ale o tom jsem už psal.

Je to vlastně úplně první reálná věc, kterou musíme udělat, když se chceme pustit do obchodování. Je to v době, kdy o tradingu nevíme vůbec, ale vůbec nic a máme udělat první velké rozhodnutí. A to tak velké, že může ovlivnit náš úspěch nebo neúspěch na FOREXu. Musíme si najít brokera.

Před více, než týdnem jsem psal o tom, jak je dobré dát si od obchodování pokoj aspoň ve dnech, ve kterých je poměrně velká pravděpodobnost, že utrpíme spíše ztrátu než zisk. V dnešním článku vám ukážu, jak se projevilo neobchodování o Velikonočních svátcích v mé strategii a na výsledcích. Jen doplňuji, že jsem neobchodoval na Velký pátek a na Velikonoční pondělí.

Poměrně často mluvím o tom, jak je důležité řídit pozice tak, aby to bylo příjemné pro naši hlavu. Proto používám částečné odprodeje a přisouvání Stop-Lossu (SL) k Break/Evenu (B/E). Minulý týden byl ukázkový pro demonstraci tohoto přístupu.

Můj první pohled na trading byl neskutečně omezený a jednoduchý. „Vsadím“ pár korun a vydělám balík. Tenkrát mě vůbec nenapadlo, že by bylo nutné něco jako studium. Povím vám, čím jsem prošel a povím vám, proč by někteří lidé s tradingem měli přestat.

Pamatuji si, že když jsem se začínal učit trading, ze všeho nejvíc mně chyběla možnost konzultovat svoje kroky a vlastně ani ne tak konkrétní kroky, jako spíš svoje poznatky s někým, kdo by dlouhodobě obchodoval a měl výsledky, které by mohly dávat alespoň malou záruku toho, že dává smysl se dotyčného na něco zeptat.

Minulý týden byl speciální hned ze dvou důvodů. Jedním z nich bylo to, že jsem rozdělil svoji strategii na dvě části a druhým bylo omezené obchodování kvůli Velikonočním svátkům.

Je to každý rok stejné. V kalendáři jsou dny, na které se těšíme, protože jsou spojené s příjemnými zážitky, avšak jsou to současně dny, které jsou nebezpečné pro naše obchody. Občas rád používám přirovnání ke sportovnímu prostředí a v této souvislosti mě napadá jedno, které sedí úplně parádně. V závodech automobilů se říká, že existují zatáčky, ve kterých se jejich správným projetím nedá vyhrát závod, zato jejich projetím špatným se dá celý závod ztratit. No a přesně takhle vidím já obchodování ve dnech podobných Velikonocům.

Už to tady jednou bylo. Už jednou jsem se pokusil rozdělit strategii ve víře, že celý systém tím vylepším. Jak to dopadlo, to už všichni dávno víte. Nebylo to nic moc. Přesto jsem se do toho pustil znovu a třeba, snad, možná to teď dopadne lépe.

Ačkoliv minulý týden začal na vlas stejně, jako týdny předcházející, tedy první obchod byl plná ztráta, z mého pohledu ho lze považovat za docela klidný. V podstatě se nestalo nic překotného jak v můj prospěch, tak ani v můj neprospěch. Prostě pohoda.

Ano, vím, že jsem slíbil, že už nikdy nebudu dělat žádné předpovědi. Tím spíš, že si pamatujeme, jak dopadla ta jediná, kterou jsem zatím udělal.

V minulém článku jsem se vrátil k tomu, jak je z mého pohledu pro naše obchodování vhodné používání AOS, respektive robotů. Dnes bych k tomu rád doplnil ještě jeden rozměr a tím je rozhodovací proces při zadávání jednotlivých pokynů.

Už třetí týden po sobě se stalo, že první obchod skončil na Stop-Lossu (SL). Dokonce mi kolega, který obchoduje velmi podobnou strategii položil otázku, jestli by nebylo rozumné v pondělí ráno vůbec neobchodovat.

Už dlouho jsem tady nezahlédl (možná jsem se špatně díval, nebo jsem byl nepozorný) diskuzi mezi „ručními“ obchodníky a obchodníky s automatickými obchodními systémy (AOS), respektive s roboty. A tak jsem si řekl, že toto nikdy nekončící téma, kterému se může vyrovnat snad jen debata mezi zastánci benzínových a dieselových motorů, opět uvedu v život a hned vám také povím proč.

Nebudu se tady pouštět do nějakých spikleneckých teorií, ani se nebudu zabývat politickou nebo geopolitickou stránkou celé věci. Prostě se na to podívám tak trochu pragmaticky, i když pro někoho možná hloupě. Nicméně zkuste moje informace níže zasazovat do kontextu a třeba to začne dávat smysl i vám.

Jednou z věcí, kterou by každy trader měl umět, je přiznání si svých pochybení. A nejen jejich přiznání, ale i přijmutí zodpovědnosti. V minulém týdnu se stala věc, o které jsem už několikrát mluvil a varoval jsem před ní. Vzhledem k tomu, že obchoduji prostřednictvím AOS, občas se stane, že mi něco takového unikne, protože prostě nesedím neustále u platformy a nemonitoruji kdejaký pohyb. Co je ale důležité, člověk podobnou věc musí přijmout a následně ji odstranit.

Když se člověk zpětně, po pár letech podívá na to, s jak rozličnými nápady se snažil vydělat peníze na FOREXu ve svých začátcích, je to mnohdy až k smíchu. Velké nevědomí o podstatných věcech, o důležitých funkcích a souvztažnostech, zato velká touha vytvořit cokoliv, co vydělá peníze ihned.

To, co se v současné době děje na finančních, komoditních i akciových trzích, je tak překotné a nepředvídatelné, že to leckoho může pohltit a částečně nebo i zcela mu zatemnit mozek. Adrenalin a překotnost událostí může kohokoliv z nás vykolejit ze zaběhnutého rytmu a přimět ho ke ztrátě sebekontroly. Nicméně to je v tradingu zničující. A tak se pokusím připomenout, jak důležité je mít nadhled sám nad sebou a jak je důležité uvědomit si několik věcí.

Je to tak trochu klišé, ale současně je to i věc, se kterou se musíme naučit žít. Někdy je nám do zpěvu, někdy je nám ouvej. Když se to potom přenese do tradingu, je to reprezentováno červenými a černými číslovkami. Nedá se s tím nic dělat a kdo se to naučí přijímat s chladnou hlavou, ten dospěje ke svému cíli, respektive nečeká ho na jeho cestě tolik útrap.

V posledních několika málo dnech se stalo na trzích tolik věcí, že jeden člověk je nemůže pořádně snad ani vyjmenovat. Strach, panika, nejistota... to jsou asi správná slova, která vystihují současnou situaci a jejichž obsah de facto může za nevídané propady jak cen komodit, indexů, akcií a já ani nevím čeho všeho.

Můj oblíbený zdroj Wikipedia píše, že panika je sociálně psychologický jev, který se dá charakterizovat spontánním, nekorigovaným chováním lidí, u kterých došlo k porušení duševní rovnováhy. Také říká, že paniku vyvolává nedostatek informací, uvnitř určité sociální struktury, což ve spojení s extrémním napětím či očekáváním, může nabýt někdy i formy davové psychózy.

Po týdnu, kdy jsem obchodoval rozdělenou strategii, jsem se vrátil k původní verzi a ta mě opět odměnila za trpělivost. Nicméně co je asi významnější, vrátil jsem se k více částečným odprodejům.

Je to otázka, kterou si mnoho obchodníků ani nepoloží. Důvodem je možná to, že do obchodování se pustili z důvodu, aby snadno vydělali nějaké peníze a tak je ani nenapadne o této otázce uvažovat. Vše okolo tradingu považují za nezbytnost a pokud je něco nezbytné nebo nutné, tak se nepřemýšlí nad tím, jestli to někoho baví nebo ne.

Vždy říkám, že každá změna musí být promyšlená, musí mít nějaké opodstatnění, musí být pečlivě otestovaná a nesmí být revoluční. Myslím si, že všechno toto se mi podařilo dodržet, když jsem v minulém týdnu rozdělil svoji strategii a použil mírně upravené nastavení. A to tak mírné, že se týkalo pouze jediné součásti obchodů - Take-Profitu (TP).

V minulém týdnu jsem psal o tom, jak jsem si prohlížel grafy, respektive obchody a jak mě napadlo upravit svoji strategii. Udělal jsem tedy to, že jsem strategii rozdělil. Jednu část jsem nechal v původním nastavení, v té druhé jsem změnil způsob určení Take-Profitu. Teď se tedy můžeme podívat, jak se to projevilo v obchodech v minulém týdnu.

Také by se tento článek mohl jmenovat „jak jsem opět nepoužil demo účet“, ale nechci nikoho popichovat, takže jsem zvolil název pragmatičtější.

Když vstupujeme na pole obchodování na finančních trzích, máme v hlavě celkem jednoduchou myšlenku. Prostě si chceme snadno vydělat peníze. Nic složitého. Nebudu tady teď polemizovat o tom, jak naivní to je nebo není, jestli je to směšné nebo cokoliv jiného. Prostě je to jednoduchá úvaha a ta nám pro náš start bez větších problémů stačí.

Ne ne, dnes nebudu poučovat a říkat „já to říkal“. To opakování dnes bude spočívat v něčem úplně jiném. Je docela legrace, jak nás trhy dokáží pěkně pobavit a mělo by být přirozeností každého obchodníka podívat se na věc s odstupem a umět se tomu zasmát.

Jako malé dítě jsem měl rád, asi jako každý z nás, pohádky. Nemyslím si, že bych si z nich bral nějaké ponaučení, na to jsem nebyl až tak moc chytrý, ale líbilo se mi, že s nimi vždy bylo spojené nějaké dobrodružství. A vlastně takové pohádky jsem si i vybíral. Něco jako víla hledající ztracenou stuhu v lesní trávě mě moc nebavilo, zato Honza, který šel do světa, do neznámých krajů, to bylo moje. Jak tam byly turbany na hlavách, moře, lodě, neznámé hrady, loupežníci, byl jsem vždy připraven vydat se na cestu také.

Pár týdnů se sešlo s pár týdny a máme tady půl roku, po které prezentuji praktické ukázky. Dnes nebudu dlouze vykládat, jen povím o podstatných věcech, ke kterým došlo.

Mnohokrát už to bylo řečeno. Nedá se s tím nic dělat a přesto to mnoho obchodníků překvapí, rozzlobí, znejistí, případně donutí začít zasahovat do toho, na čem tak dlouho pracovali. Ztráta! A víte co? Obvykle je to jen díky nějaké hlouposti jako je například malý falešný průraz. O to víc je to pro někoho deprimující. Jenže s tím se nedá nic dělat a nejlepší je říci si „no a co, tak byl falešný průraz a ztráta“.

Pročítám si různá fóra, různé články. Poslouchám, co kdo říká, čtu, co kdo píše a opakuje se to zas a znova. Znovu a znovu se dozvídám, že nejlepší způsob, jak se stát dobrým traderem je, zapnout si demo účet a na něm se všechno naučit. Je to prý nejlepší způsob, jak dosáhnout svého cíle.

Včera se to zase stalo! Dívám se na televizi a vidím, jak běží jedna reklama za druhou. Řasenka, elektrická energie, aviváž, automobil nižší střední třídy a… stírací los. Sedím a koukám na to jako blázen a říkám si „jak je tohle vůbec možné“?

Opakovaně tady říkám, že vytrvalost v tradingu se vyplácí. Vyplácí se důvěra v to, co jsme kdysi dávno udělali v rámci namáhavé tvorby strategie, backtestování a dalších okolností se strategií souvisejících. A protože to máme i v hlavě uspořádáno tak, že ani větší ztráta nás nemůže svést z naší cesty, pouštíme se do dalších a dalších obchodů s přesvědčením, že se vlastně nic neděje, i když minulá ztráta nás nepotěšila.

Je to stará známá věc, stará jako lidstvo samo. Touha člověka podívat se za obzor, který je už pro něj dávno známý a zjistit, co je za tím lesem, mořem, pohořím. Nikdo neví, co tam najde, ale ví, co by tam najít chtěl. A přesně tato představa ho pohání k překonání nejistoty, nebezpečí, hloupých řeči skeptického okolí a vyrazí na cestu.

Nedávno jsem tady psal o svém despektu k různým pomůckám, které se dají vložit do grafu. Také jsem ale psal o tom, že nejsem dogmatik, který vyznává jen a pouze svoji pravdu. A tak jsem se pustil do testování oscilátoru ATR, jakožto přínosného prvku pro moje obchodování. Důvod, kvůli kterému jsem se do toho pustil, jsem už popsal v minulém článku, a tak se tady s tím nebudeme zdržovat a rovnou vám povím, jak to dopadlo.

Uplynulý týden patřil mezi ty, které by si skoro každý obchodník dokázal odpustit. To, že skončil ztrátou by nebylo nic divného, ale způsob jejího dosažení, to byla otrava, nuda a skoro by se chtělo řict výsměch. Kdo by čekal, že důležité informace v půlce týdne přinesou nějaký život na eurodolar, byl by zklamán jako já. Naopak, když už to vypadalo na poklidný závěr týdne, někdo zavelel k útoku a odehrál se docela zbytečný pohyb. V podstatě až do pátečního oběda se odehrával život na EUR/USD v rozmezí 500 bodů (50 pipů) a upřímně, za mě tam mohl celý týden i dokončit.

Je mnoho vlastností tradera, o kterých jsem psal a je ještě mnoho těch, o kterých jsem nepsal. Ty špatné, jako například chamtivost nebo nedostatek disciplíny, jsou notorický známé. Ty dobré, jako je píle nebo úsilí jsou známé neméně. A když nad tím přemýšlím, z každé špatné vlastnosti se dá udělat dobrá verze a od každé dobré se dá sklouznout ke špatné.

Na světě je mnoho obchodníků. Úspěšných i neúspěšných. Někteří svůj úděl přijímají v tichosti, někteří se snaží, aby jim jejich úspěch nebo neúspěch někdo ohodnotil. Na světě je mnoho diskusních fór. Na ně chodí jak úspěšní, tak neúspěšní. Někteří jen čtou, někteří i reagují a píší své názory.

Uplynulý týden byl poměrně zdařilým příkladem období, ve kterém si nikdo nemohl být jistým tím, co se stane. Kdo zná moje blogy, tak ví, že se odmítám zabývat vyhledáváním zpráv a podobných věcí, a že si myslím, že je docela zbytečné se jimi zaobírat. Ve výsledku totiž nikdo nikdy neví, co přesně se stane a jak se to projeví v trhu, potažmo v našem obchodování. Jistě, můžeme odhadovat, ale to je podobné jako zkoušet trefit počasí na Šumavě v období mezi 18. dubnem a 25. dubnem.

Hned v první větě se omlouvám za ten „motor“ v nadpisu. Tím my lenoši rozhodně nejsme. Už to samo o sobě by kolidovalo s naším přesvědčením, že nic není natolik důležité, aby to nepočkalo na někoho jiného, kdo danou věc udělá. No a ten motor, to bychom museli být my tou vůdčí osobností, hybatelem, vytrvalcem a já nevím čím vším ještě. Upřímně, to po nás nikdo nemůže chtít.

V minulém dílu jsem hovořil o tom, že riziko je asi jediná věc, kterou máme v tradinguv plně pod kontrolou. Také jsem hovořil o tom, že je nutné k němu přistupovat tak, aby risk, který podstupujeme v každém obchodu, byl přiměřeně velký, abychom nebyli vyřazeni z cirkusu jménem FOREX příliš rychle v období, které není naši strategii příliš nakloněno. Psal jsem o konzervativním přístupu, který nás, až na extrémní výjimky, udrží v naději na lepší zítřky.

Po několika týdnech na konci roku, které byly svým způsobem netradiční, se konečně dostáváme do vod běžného obchodování. A tak se podíváme, jak se to projevuje na mé strategii a na mém obchodním přístupu.

Kdo zná můj obchodní přístup a moje názory na trading, bude možná z nadpisu tohoto článku trochu popleten. Ano, nejsem velkým propagátorem všemožných „udělátek“, která se dají vložit do grafu, případně pod něj a už mnohokrát jsem psal o tom, že jejich přínos je podle mého názoru diskutabilní. Vím, že mnoho obchodníků se mnou v této věci nesouhlasí a jsou mi schopni velmi dobře popsat, jak jejich rozumné využití může být přínosné pro obchody každého z nás. Současně ale také všichni víte, že nejsem žádný dogmatik a že se snažím na věci dívat i z pohledu názoru, který mi zrovna nekonvenuje.

Jedna z mála věcí, kterou máme v tradingu zcela pod kontrolou a vlastně asi jedinou, je riziko. Riziko, respektive velikost ztráty. Nikdy dopředu nevíme, jak dlouho bude trvat náš obchod. Nikdy nevíme, jestli cena dorazí k našemu Take-Profitu, částečným odprodejům, přitažením Stop-Lossu k Break/Evenu. To všechno dopředu nikdy nevíme. Co ale víme, je maximální velikost naší případné ztráty. V těchto dvou dílech věnovaných riziku, respektive risku, zkusím popsat svůj pohled na dva odlišné přístupy práce s rizikem.

Moje minulé dva články se věnovaly tomu, jak je podle mého názoru důležité, věnovat se jedné strategii. Pracovat na ní, věřit jí, zkrátka udělat z ní součást rodiny se vším, co k tomu patří. Název dnešního článku mluví o další medaili, ale klidně by tam mohlo být i něco o ševci a o jeho kopytě nebo něco o trpělivosti a vytrvalosti. Zkrátka trading není hra na jedno odpoledne, ale je to mnoho maratónských běhů poskládaných za sebou.

V minulém dílu jsem se pokusil naznačit, jak důležité je netříštit svoji pozornost při práci na své strategii. Také jsem se snažil říci, že jednou se dostanete do okamžiku, kdy těch asfaltových holubů bude ve vzduchu víc, než máte nábojů ve své brokovnici a nejenže je nezasáhnete všechny, ale nezasáhnete ani ty dva, na které byste za normálních okolností stačili. A důvod? Budete rozptýleni všemi těmi terči a nebudete si umět vybrat jen dva nebo alespoň jeden z nich. Jenže jak to v životě bývá, vždy se najde někdo, kdo s podobným pohledem nesouhlasí. A je jedno, jestli je to nějaký Andílek (tímto zdravím) nebo Čert. Prostě mají jiný názor a já, ač s ním nesouhlasím, připouštím si ho.

Jednou z hlavních věcí, kterou potřebujeme pro úspěšné obchodování na FOREXu, je strategie. Strategie je něco, co není možné podcenit nebo se snažit uspěchat. Je to něco, čemu musíme věnovat čas i rozum a na čem musíme pracovat tak usilovně, jak jen to je možné. Strategie je to, co nám jednou bude vydělávat peníze, a tak se pro její přípravu pěkně hodí staré české přísloví o těžkosti na cvičišti a lehkosti na bojišti. Dnes se nebudu věnovat popisu nějaké konkrétní strategie a jejímu vývoji, ale zkusím se podívat na to, s čím minimálně v počátcích bojujeme všichni. Tedy na to, s kolika aplikovanými strategiemi lze být úspěšným.

Tak už nám to začalo. Start nového obchodního roku. Někteří se těší více, protože mají s trhem nějaké tajemné úmysly, někteří se těší méně, protože stále nevědí, jestli dělají správnou věc. V každém případě jsem se zapojil i já a tak se můžeme podívat na to, jak těch prvních několik obchodů dopadlo.

Všichni, když se poprvé ocitneme na hřišti FOREXu, jsme odhodláni odnést si z něj tolik peněz, že jen stěží bychom je v reálném světě uzvedli. Jenže tato naše víra a s ní spojená sebedůvěra je předurčena k tvrdému pádu a nemilosrdnému setkání s realitou, tedy s tím, že to není ani zdaleka tak snadné. V čem je tedy vlastně ten velký problém?

Tak tady máme Nový rok. První den nového roku, do kterého se někteří probouzí po noci, na které by toho tolik změnili, pokud by mohli, protože to co snědli a hlavně vypili, by jim za normálních okolností vystačilo na několik běžných oslav. Já ale věřím, že obchodníci na FOREXu jsou disciplinovaní a s výčitkami tohoto typu, vyplněnými bolestmi čehokoliv a nechutenstvím, bojovat nemusí.

Tak máme za sebou Vánoce. Četl jsem, že průměrný Čech přibral 2 až 5 kg na hmotnosti. Upřímně nevím, jestli jsem průměrný Čech, anebo jsem uváděné rozpětí překonal, ale je pravdou, že i v mém případě jsou tyto svátky, mimo klidu a pohody, také festivalem obžerství. Současně v tom článku psali, že toto je právě jedním z hlavních bodů novoročního předsevzetí – shodit nabraná kila. Nevím, jak se k tomu postaví kdo z vás, ale já žádné diety držet nebudu. Vrátím se k obvyklé, přiměřené míře konzumace všeho a za pár týdnů bude opět vše tak, jak má být.

V prvním dílu jsem před nějakým časem psal o tom, že ztráty k tradingu neodmyslitelně patří. Není možné je zcela eliminovat a především jsem psal o tom, že ztráty jsou v lidském, nejen traderském životě obvyklé a celkem normální. Co je ovšem rozdílné je to, jak je ztráta vnímána v běžném životě. Mezi tím, když se například vydáte na neúspěšné obchodní jednání na druhou stranu planety a tím pádem se z nákladů na cestu stane okamžitě ztráta a mezi tím, když z obývacího pokoje přijdete o podobnou částku díky finančnímu trhu. Budete-li hovořit s člověkem, který celé věci vůbec nerozumí, bude rozumovat o riziku v podnikání a oproti tomu o hazardování s penězi na burze. Prostě nesmysly.

Období, které právě prožíváme, neoplývá příliš velkým klidem a pohodou. Fronty v obchodech, dopravní zácpy v ulicích měst a nevrlí lidé proplétající se mezi pomalu se trousícími „pohodáři“ v nákupních centrech. To je kolorit posledních dnů, který každoročně dotváří atmosféru Vánoc. A tak byl možná příjemným únikem z tohoto chaosu, v posledním týdnu, pobyt na FOREXu, tedy konkrétně na páru EUR/USD.

Tak přesně tohle slýcháme tak často, že je to až hanba. Také to, že nejdůležitější je zdraví a rodina. A potom také to, že peníze přinášejí jen starosti a problémy. Prostě lidé mají z nějakého důvodu negativní vztah k penězům. Proč se potom tedy diví, že je nemají, to mi zůstává záhadou.

Svět nás obklopuje miliony nejrůznějších věcí, udělátek, nápadů, myšlenek a já nevím čím vším ještě. A jen málo z toho vzniklo na čistém bílém papíře ve formě, ve které tu danou věc potkáme při svém každodenním putování životem. Je pozoruhodné, jak složité mohou být na první pohled jednoduché věci a až když se nad nimi zamyslíme, teprve jejich složitost a důvtipnost vidíme, pochopíme a oceníme.