No a tím se volně dostáváme k podstatě dnešního článku. Je mnoho lidí, kteří si to všechno dobré jídlo nedokáží odepřít a doslova jej cpou do sebe nejen při výjimečných příležitostech, jako jsou svátky, které jsme právě prožili, ale jedou v tom, jak se říká celý rok. No a v tom našem tradingu je to podobně. Celý rok sedíme u platformy, zadáváme jeden příkaz za druhým, prožíváme okamžiky radosti i smutku, chemie cloumá našimi emocemi a v podstatě ani nevíme, kdy přestat a odpočinout si. Signály hledáme tam, kde nejsou, a i když častokrát víme, že podmínky jsou proti nám, ten obchod tam, v naší neskonalé sebedůvěře a pýše přeci jen dáme.
A tak si ani nevšimneme, že jsme jedni z mála bláznů, kteří se odmítají odporoučet od platformy za něčím, co by jim mělo aspoň na chvíli uvolnit mysl a místo toho děláme obchody s jedním Singapurcem, dvěma Kazachy, jedním Britem a dvěma Italy. No a hádejte, jak to může dopadnout. Minulý týden jsem neudělal ani jeden obchod. Podívejte se do grafu. V pondělí a úterý to byla přesně ona soutěž opuštěných duší, a pokud tam někdo dokázal vydělat balík, má můj neskonalý obdiv. Čtvrtek a pátek to potom možná pro někoho vylepšil, ale ani tohoto jsem se nezúčastnil. A bylo to dobře. Když jsem si udělal backtest těchto dvou dnů, dopadl záporně.
Prostě neúčastním se soutěže, pokud lze předpokládat, že je větší šance prohrát, než vyhrát. Proto také nikdy nebudu hrát ruletu. A když všichni sedí u vanilkových rohlíčků, řízků, ryb nebo krocanů, je jen malá pravděpodobnost, že mně odevzdají svoje peníze.
Michal Uma
