Vítám vás u dalšího článku ze série o psychologii tradingu a investování. Dnešní článek budeme věnovat tématu, které se mezi obchodníky často přehlíží, přesto může zásadně ovlivňovat jejich výsledky. Řeč bude o nervové soustavě a o tom, proč obchodník někdy nejedná podle svého plánu, ale podle stresu, napětí a automatických reakcí těla.
Na finančních trzích totiž nerozhoduje pouze analýza. Důležitou roli hraje také stav, ve kterém se obchodník právě nachází. Jinak bude vyhodnocovat graf v klidu, jinak po sérii ztrát, jinak během prudkého pohybu trhu a jinak třeba ve chvíli, kdy má v otevřené pozici větší riziko, než je mu psychicky příjemné.
Když tělo vyhodnotí trh jako hrozbu
Je všeobecně známo, že nervová soustava má za úkol chránit člověka před nebezpečím. Jakmile situaci vyhodnotí jako ohrožující, může tak spustit stresovou reakci. Tělo se připraví na akci, zrychlí se dech, zvýší se napětí a pozornost se začne značně zužovat.
Problém je ale v tom, že trh není skutečný predátor. Přesto však může mozek prudký propad ceny, rychle rostoucí ztrátu nebo strach ze zmeškané příležitosti vnímat jako hrozbu. Obchodník pak nesedí pouze u grafu, ale také u situace, která v něm spouští výrazný tlak, strach a potřebu něco okamžitě udělat.
V takové chvíli se ovšem obchodování přestává podobat racionálnímu rozhodování. Obchodník už často neřeší primárně kvalitu vstupu, poměr rizika a výnosu nebo původní plán. Snaží se hlavně snížit nepříjemné vnitřní napětí. Proto zavírá obchod příliš brzy, posouvá stop loss, vstupuje bez potvrzení nebo naopak nedokáže vstoupit do obchodu, který přesně odpovídá jeho nastaveným pravidlům.
Stejný graf, jiné vnímání
Jedním z největších problémů tradingu je, že stejný graf může obchodník v různém psychickém rozpoložení vnímat úplně jinak. Když je klidný, dokáže lépe sledovat strukturu trhu, důležité supporty a rezistence, pravděpodobnosti i celkový kontext. Jakmile je však ve stresu, jeho pozornost se začne zužovat a místo objektivního vyhodnocování začne v trhu vidět především hrozbu.
Běžná korekce pak může působit jako začátek výrazného propadu a ztrátová pozice se může zdát mnohem nebezpečnější, než ve skutečnosti je. Podobně může rychle rostoucí trh vyvolat pocit, že je nutné okamžitě naskočit, protože jinak příležitost nenávratně zmizí. V obou případech už obchodník nereaguje pouze na samotný graf, ale také na vnitřní napětí, které v něm aktuální situace vyvolává.
Chyba tedy nemusí vznikat proto, že by obchodník nerozuměl technické analýze. Často vzniká proto, že jeho nervová soustava není v režimu klidného vyhodnocování, ale v režimu obrany. A právě v tomto stavu má člověk tendenci jednat rychleji a více pod tlakem, než by odpovídalo jeho obchodnímu plánu.
Typické projevy přetížení
Přetížená nervová soustava se v tradingu nejčastěji projevuje impulzivním rozhodováním. Obchodník má v takové chvíli pocit, že musí okamžitě něco udělat, ať už vstoupit do obchodu, vystoupit z pozice, upravit stop loss, nebo přidat další obchod. Nejedná tak však proto, že by to vyžadovala jeho strategie, ale proto, že nedokáže déle vydržet vnitřní napětí, které v něm aktuální vývoj na trhu vyvolává.
Právě pod tímto tlakem se často zužuje i jeho vnímání. Místo širšího kontextu trhu začne sledovat pouze jednu svíčku, aktuální zisk nebo otevřenou ztrátu. Postupně se tak vytrácí pohled na vyšší časový rámec, původní důvod vstupu i celkový plán, podle kterého měl obchod řídit. To, co by za klidnější situace vyhodnocoval s odstupem, najednou vnímá jako okamžitý problém, který musí ihned vyřešit.
S tím úzce souvisí také přehnaná potřeba kontroly. Obchodník začne pozici neustále sledovat, přepíná mezi časovými rámci a hledá další potvrzení pro každý drobný pohyb ceny. Na první pohled to může vypadat jako pečlivá analýza, ve skutečnosti však často nejde o lepší práci s grafem, ale o snahu uklidnit vlastní nervovou soustavu skrze iluzi kontroly.
Co s tím lze dělat?
Řešení ovšem nespočívá v tom, že obchodník přestane cítit emoce. To není realistické a ve skutečnosti to ani není cílem. Důležité je spíše naučit se rozpoznat, v jakém stavu se právě nachází a zda jeho rozhodování stále vychází z obchodního plánu, nebo už z potřeby rychle snížit vnitřní napětí. Jakmile si tento stav dokáže uvědomit, získává mezi emocí a reakcí krátký prostor, ve kterém může zabránit další automatické chybě.
Pomoci může také velmi jednoduchá otázka před každým obchodem: „Obchoduji teď podle svého plánu, nebo se jen snažím zbavit nějakého nepříjemného pocitu?“ Právě tato otázka může pomoci odhalit rozdíl mezi disciplinovaným rozhodnutím a emoční reakcí.
Nervová soustava je totiž v tradingu tichý, ale velmi silný hráč. Nevidíme ji v grafu, neukazuje se jako indikátor a nedá se zakreslit trendovou čarou. Přesto někdy rozhoduje o tom, zda obchodník dodrží svůj plán, nebo podlehne tlaku. Dlouhodobý úspěch na trzích proto nestojí jen na tom, jak dobře obchodník rozumí trhu, ale především na tom, jak dobře rozumí sám sobě.
Martin Klass pro portál FXstreet.cz