Maďarské fondy na ropu jsou u ledu, Polsko vyhlíží odblokování svých miliard

Ve zcela rozdílné pozici jsou před nadcházejícím mimořádným summitem Evropské unie dvě země, které řadu let spojoval spor jejich vlád s unijními institucemi o právní stát. Zatímco Maďarsko stále blokuje ostatními podporované embargo na dovoz ruské ropy a požadované peníze na ropnou infrastrukturu podle unijních činitelů patrně ještě dlouho neuvidí, polský premiér Mateusz Morawiecki se v Bruselu může dočkat odblokování mimořádných miliard pro svou zemi. Někteří diplomaté přitom soudí, že jedinou nadějí na rychlou shodu na ropném embargu je vyjít vstříc jinému maďarskému požadavku a vyjmout z něj ropu tekoucí potrubím.

Evropská komise kvůli obavám z korupce či politického vlivu na justici již více než půl roku blokuje Budapešti a Varšavě peníze z mimořádného fondu obnovy, z něhož velká většina ostatních zemí již první příspěvky dostala.

Místopředseda EK Valdis Dombrovskis však v úterý řekl, že Polsko by se mohlo schválení svých téměř 24 miliard eur (590 miliard korun) dočkat již během několika příštích dnů. Mluvčí komise ve středu uvedla, že šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová dva dny po summitu vyrazí do Polska, kde zprávu oficiálně oznámí.

Přístup obou států, které byly ve vztahu k Bruselu dlouhodobě souputníky, výrazně rozdělila ruská invaze na Ukrajinu. Polsko stojí v čele snah o co nejpřísnější sankce proti Moskvě a pomoc Kyjevu, k Rusku vstřícnější Maďarsko s odkazem na svou energetickou závislost sankce brzdí, odmítá také dodávat Ukrajině zbraně. Polsko kromě toho vyšlo komisi vstříc v otázkách nezávislosti soudců, zatímco premiér Viktor Orbán po dubnovém jasném volebním vítězství odmítá činit v otázce vlády práva jakékoli ústupky s tím, že maďarští voliči jeho politiku podporují.

Maďarsko proto svůj příděl z fondu ještě nějakou dobu neočekává. Nový maďarský ministr pro místní rozvoj a někdejší eurokomisař Tibor Navracsics dnes bruselskému webu Politico řekl, že jednání s komisí "zpomalují" a že doufá v dohodu do října či listopadu. Na fond jsou přitom navázány i peníze, kterými chce unijní exekutiva podpořit členské země v odchodu od ruských energií včetně ropy. Budapešť minulý týden vyčíslila náklady, které si vyžádá úprava maďarské ropné infrastruktury kvůli ukončení dovozu ruské ropy, na 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard korun), z čehož by z fondu mohla patrně dostat pouze zlomek, a to až po jeho schválení.

Orbán s touto situací není spokojen a podle agentury Reuters tento týden šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi předsedajícímu summitům napsal, že o embargu nechce v pondělí a úterý v Bruselu s ostatními lídry vůbec jednat. Michel nicméně ve středu uvedl, že stále vidí naději na dojednání dohody ještě před summitem.

Řada diplomatů vidí tuto možnost skepticky, několik zdrojů citovaných webem Politico však hovoří o nouzové variantě. Zákaz dovozu by se podle jiného maďarského požadavku vztáhl pouze na ropu dováženou tankery, která tvoří až tři čtvrtiny ruské ropy mířící do unijních zemí. Ekonomickým dopadům by se tak vyhnuly země napojené na ropovod Družba, tedy jak Maďarsko, tak také Slovensko či Česko. Všechny tři státy již v současném návrhu embarga dostaly od Bruselu výjimky, s nimiž se až na Budapešť spokojily.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Maďarská centrální banka zvýšila základní úrok výrazněji, než se čekalo
  Maďarská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na osmileté maximum 2,9 procenta. Pokračuje tak ve zpřísňování své měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci. Analytici očekávali mírnější zvýšení základní sazby, a to na 2,7 procenta.
• Maďarská ekonomika poroste příští rok více, vláda čeká růst o 5,9 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska se v příštím roce zvýší o 5,9 procenta, jeho růst podpoří stimulační opatření vlády. Vyplývá to z nových prognóz, které dnes představilo maďarské ministerstvo financí. Při schvalování rozpočtu na příští rok přitom zákonodárci vycházeli z předpokladu, že hospodářských růst bude činit 5,2 procenta, uvedla agentura MTI.
• Maďarská ekonomika směřuje do recese, domnívá se ministerstvo financí
  Maďarská ekonomika zřejmě bude po několik příštích čtvrtletí klesat, k růstu by se měla vrátit až koncem příštího roku. Vyplývá to z prognóz, které dnes představil maďarský ministr financí Mihály Varga. Maďarsko by tak mělo vstoupit do hospodářské recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Informuje o tom agentura Reuters.
• Maďarská ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 17,9 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 17,9 procenta po poklesu 2,1 procenta v prvním kvartálu. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Růst tak překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo v anketě agentury Reuters odhadovali na 17,1 procenta.
• Maďarská inflace přesáhla pět procent, je nejvyšší od roku 2012
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v dubnu zrychlil na 5,1 procenta z březnových 3,7 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2012. Vyplývá to z dnešních údajů maďarského statistického úřadu. Za rychlejším tempem zdražování stojí zejména silný růst cen pohonných hmot a alkoholických nápojů a tabáku.
• Maďarská skupina Oriens kupuje obchodníka s hutním materiálem Steelmart
  Maďarská investiční skupina Oriens, která v Česku vlastní dva řetězce obchodů s potravinami i holding zaměřený na průmyslovou automatizaci, kupuje obchodníka s hutními materiály Steelmart z Huštěnovic na Uherskohradišťsku. Firmu převezme prostřednictvím své společnosti Moravia Containers, která vyrábí kontejnery a modulární stavby. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svých internetových stránkách. Od začátku června je to již třetí investice maďarské skupiny v Česku, kterou se ÚOHS zabývá.
• Maďarská vláda do konce dubna prodloužila cenový strop na základní potraviny
  Maďarská vláda do konce dubna prodloužila cenový strop na základní potraviny. Včera o tom podle agentury MTI informoval ministerstvo zemědělství. Minulý týden naopak zrušila cenový limit na pohonné hmoty.
• Maďarská vláda chce příští rok snížit rozpočtový deficit
  Maďarská vláda plánuje v příštím roce snížit rozpočtový deficit na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 7,5 procenta, s nimiž počítá na letošek. Uvedl to maďarský ministr financí Mihály Varga, který dnes návrh rozpočtu předložil parlamentu. Vláda nicméně ignoruje varování ze strany maďarské rozpočtové rady, podle které by se měly rozpočtové deficity a veřejný dluh snižovat výrazněji, informovala agentura Reuters.
• Maďarská vláda od srpna zruší cenové stropy u základních potravin
  Maďarská vláda začátkem srpna zruší cenové stropy u základních potravin. Zároveň však nařídí maloobchodníkům poskytovat výraznější slevy u vybraného potravinářského zboží. Oznámil to dnes podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku
  Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dříve předpokládaných 3,9 procenta. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo financí. Poukázalo na zvýšené výdaje na penze, subvence na energie a výdaje na podporu rodin.
• Maďarsko a Polsko dále blokují rozpočet EU, další je varují
  Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, dnes podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
• Maďarsko a Polsko zablokovaly kvůli vládě práva rozpočet EU
  Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).
• Maďarsko a Polsko zahájily u soudu EU spor o spojení právního státu a peněz
  Soudní dvůr Evropské unie včera začal posuzovat spor o spojení vlády práva a unijních peněz, který může dále prohloubit neshody mezi Maďarskem a Polskem na jedné a institucemi EU na druhé straně. Varšava i Budapešť zahájily své soudní tažení proti novému pravidlu, které umožňuje Evropské komisi odebrat evropské dotace zemi, která nemá nezávislé justiční orgány. Podle Maďarska a Polska je definice vlády práva nejasná,
• Maďarsko by si mělo vzít příklad z Emirátů, napsal šéf centrální banky
  Maďarsko by si mělo vzít příklad ze Spojených arabských emirátů (SAE), pokud chce být hospodářsky úspěšnou zemí. V komentáři na serveru Növekedés to včera napsal guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy. SAE jsou regionálním lídrem zhruba ve stovce indikátorů hospodářského rozvoje a země je považována za nejefektivnější na světě, upozornil Matolcsy.
• Maďarsko je otevřené použití peněz z rozpočtu EU na pomoc Kyjevu, uvedl poradce
  Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit.
• Maďarsko je patrně první zemí se sochou neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin
  Maďarsko se stalo patrně první zemí, která má sochu neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin, který vystupuje pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Bronzová busta s kapucí byla dnes odhalena v Budapešti. Kapuce zřejmě odkazuje mimo jiné na anonymitu autora kryptoměny.
• Maďarsko kvůli koronaviru prodlouží moratorium na půjčky
  Maďarsko prodlouží moratorium na splácení půjček některým domácnostem a společnostem až do poloviny roku 2021. Oznámil to včera premiér Viktor Orbán. Ministr financí předtím varoval, že pokud se nenajde vakcína proti novému koronaviru, mohla by maďarská ekonomika mít problémy s návratem k růstu, a dodal, že vláda připravuje další pomoc.
• Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii
  Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard Kč), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu. Země tak čelí nejvyšším nákladům na obsluhu dluhu v poměru k velikosti své ekonomiky v celé Evropské unii a předstihla Itálii, píše agentura Bloomberg.
• Maďarsko nebude vetovat balík sankcí EU proti Rusku, řekl Szijjártó
  Maďarsko nebude vetovat nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku, jakkoli tuto strategii pokládá za neúspěšnou. Uvedl to dnes šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle tiskových agentur.
• Maďarsko nečekaně snížilo úrokové sazby
  Maďarská centrální banka dnes přikročila k nečekanému zmírnění měnové politiky, snaží se tím posílit příliš...