Ekonomiky zemí V4 ve čtvrtletí převážně klesaly, Česko a Maďarsko jsou v recesi

Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný.

Maďarská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesl o 0,4 procenta po propadu o 0,7 procenta v předchozím čtvrtletí. České hospodářství kleslo o 0,3 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí jeho pokles činil 0,2 procenta. Obě země tak splnily definici technické recese.

Polská ekonomika v posledních třech měsících roku klesla o 2,4 procenta. Polsko sice loni zaznamenalo pokles ve dvou čtvrtletích, avšak první pokles byl už ve druhém čtvrtletí, po kterém ve třetím čtvrtletí následoval růst. To znamená, že Polsko se recesi vyhnulo.

Nejlépe si koncem roku vedla slovenská ekonomika. Ta vzrostla o 0,3 procenta, stejným tempem jako ve třetím čtvrtletí. Slovensko jako jediné ze zemí V4 je členem eurozóny. V celé EU hrubý domácí produkt stagnoval, ale například ekonomiky Rumunska, Bulharska a některých dalších zemí na východním křídle unie zaznamenaly růst.

"Růst HDP v zemích střední a východní Evropy byl ve čtvrtém čtvrtletí nižší než v eurozóně. Přesto považujeme nedávné oslabení za dočasné," uvedl analytik Polského hospodářského institutu (PIE) Jakub Rybacki. Upozornil, že indexy aktivity naznačují větší expanzi v regionu ve srovnání s Německem, růst by měly podpořit rovněž investiční výdaje.

V letošním roce by ekonomiky zemí střední a východní Evropy měly podle analytiků překonat eurozónu. Analytici podle ankety společnosti Focus Economics očekávají v regionu hospodářský růst skoro o jedno procento, zatímco růst HDP eurozóny odhadují pouze na 0,1 procenta.

Růst v zemích střední a východní Evropy zřejmě podpoří zpracovatelský průmysl a větší výdaje na investice. Firmy ve střední a východní Evropě také pravděpodobně rozšíří investice s cílem snížit spotřebu energií. Největší riziko je spojeno s odvětvím stavebnictví, hlavně kvůli vysokým úrokovým sazbám ve srovnání s eurozónou. To zřejmě utlumí aktivitu na realitním trhu.

Maďarská ekonomika ale navzdory recesi na konci roku vykázala za celý loňský rok vzestup o 4,6 procenta. To byl jeden z nejrychlejších celoročních růstů ve střední Evropě.

Centrální banky zemí střední Evropy začaly úrokové sazby zvyšovat v roce 2021. Ke zpřísňování měnové politiky tak přistoupily dříve, než začaly s inflací bojovat i velké centrální banky ve světě. Postupně ale přešly ke stabilní měnové politice, aby zmírnily zpomalování tempa růstu.

Zdroj: Reuters, ČTK, Focus Economics

Čtěte více

• Ekonomiku Asie ohrožuje růst úvěrů v Číně
  Vyhlídky asijské ekonomiky zastiňuje nejistota kolem snižování daní ve Spojených státech, rychlý růst úvěrů v Číně i stárnutí zdejší populace. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešního vystoupení zástupce ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Micuhira Furusawy na tokijském semináři o daňové politice a demografii.
• Ekonomiku budou mít v EK v péči Dánka, Ital a Francouzka
  Klíčové ekonomické resorty budou mít podle očekávání v nové Evropské komisi na starosti zástupci Francie a Itálie - bývalý italský premiér Paolo Gentiloni převezme hospodářství, dosavadní viceguvernérka francouzské centrální banky Sylvie Goulardová bude dohlížet na jednotný trh. Na tiskové konferenci to dnes oznámila budoucí předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Vůbec nejsilnější postavení nicméně bude mít v rámci ekonomických působností místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová z Dánska, která dál ponese odpovědnost za hospodářskou soutěž.
• Ekonomiku drtí koronavirus, ubývá práce a výhled není dobrý
  Evropskou i globální ekonomiku čím dál zřetelněji svírají dopady pandemie způsobené koronavirem, ubývá pracovních míst a vyhlídky se zatím jen zhoršují. V Evropě i jinde za březen a duben kvůli omezujícím opatřením vlád prakticky ustala ekonomická aktivita, americké podniky pak nevídaným tempem pokračují v propouštění. V některých zemích analytici v letošním roce očekávají nejvýraznější hospodářský útlum od druhé světové války.
• Ekonomiku eurozóny letos čeká růst o 2,3 %
  Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, poroste o 2,3 procenta. Ve své pravidelné jarní makroekonomické předpovědi to uvedla Evropská komise (EK). V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.
• Ekonomiku eurozóny prý brzdí nedůvěra
  Koordinovaná hospodářská politika v eurozóně by mohla vést k rychlejšímu růstu ekonomiky a zároveň...
• Ekonomiku Itálie poháněla domácí poptávka
  Italská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle očekávání mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta, stejným tempem jako v předchozím kvartále. Pomohla jí především domácí poptávka, která vyrovnala negativní příspěvek obchodu. Vyplývá to z dnes zveřejněné předběžné zprávy italského statistického úřadu ISTAT.
• Ekonomiku Německa udrží silná spotřeba
  Silná soukromá spotřeba podporovaná vzestupem mezd udrží zvýšené tempo růstu německé ekonomiky...
• Ekonomiku USA může oslabit globální vývoj
  Americkou ekonomiku by mohl v dohledné době oslabit zejména útlum globálního ekonomického růstu...
• Ekonomiky Francie a Itálie klesly ve čtvrtletí o 5,3 procenta
  Hrubé domácí produkty (HDP) Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 procenta, uvedly dnes v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější.
• Ekonomiky Slovinska a Rakouska kvůli koronaviru letos klesnou
  Ekonomiky Rakouska a Slovinska v letošním roce kvůli epidemii způsobené koronavirem klesnou. Vyplývá to z nejnovějších odhadů tamních centrálních bank. Rakouská ekonomika patrně klesne o více než tři procenta, zatímco ekonomika Slovinska zaznamená propad o 6,2 až 16,1 procenta, v závislosti na tom, jak rychle se podaří epidemii zastavit.
• Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí
  Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion USD (24,5 bilionu Kč), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.
• Ekonomka MMF vyzvala vlády k cíleným podporám ekonomik
  Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank.
• Ekonomka SB: Oživení z pandemie může trvat pět let
  Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová.
• Ekonom: Lidé v Británii musejí akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí
  Lidé v Británii budou muset akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí. Zvyšování mezd problém nevyřeší, ale ještě zhorší, řekl hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill. Vysokou inflaci podle něj způsobila série šoků, které ekonomika dostala v podobě pandemie, války na Ukrajině a nedostatku některých zemědělských produktů.
• Ekonom: Německá ekonomika se z války bude vzpamatovávat roky
  Ekonomický dopad ruské invaze na Ukrajinu na Německo potrvá roky, řekl agentuře Reuters vlivný ekonom Marcel Fratzscher z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Připojil, že by to největší evropskou ekonomiku letos mohlo stát tři procentní body hospodářského růstu.
• Ekonomové čekají zpomalení hospodářského růstu v USA
  Hospodářský růst ve Spojených státech bude podle ekonomů v letošním a příštím roce zpomalovat, ačkoli administrativa prezidenta Donalda Trumpa počítá s jeho zrychlením. Vyplývá to podle agentury AP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).
• Ekonomové čekají zvýšení úroků v USA letos
  Téměř dvě třetiny ekonomů předpokládají, že americká centrální banka (Fed) přikročí k prvnímu zvýšení...
• Ekonomové: Čína se odráží ode dna
  Čínská ekonomika se začne ve čtvrtém čtvrtletí odrážet ode dna, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale zůstane...
• Ekonomové: ČNB ve středu opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky ve středu na svém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK. Jednalo by se tak o třetí zvýšení úrokových sazeb v řadě. K dalšímu zvýšení sazeb by podle odborníků mohla letos centrální banka přistoupit v listopadu.
• Ekonomové: Eurozónu čeká výrazná hospodářská recese, zotavovat se bude pomalu
  Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.