Ekonomové: Bitcoin by mohl vyrůst ke 150.000 USD

Cena bitcoinu by se během několika měsíců mohla dostat ze současné rekordní úrovně téměř 123.000 USD až ke 150.000 dolarů, tedy asi 3,17 milionu korun. Růst přes tuto hranici je ale zatím spíše méně pravděpodobný. Odhadují to analytici a odborníci oslovení ČTK.

Bitcoin dnes atakoval cenovou úroveň 122.873 dolarů, což je nejvíce v historii a zároveň to znamená zvýšení jeho ceny od začátku roku o téměř 30 procent. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stojí za vzestupem ceny bitcoinu, ale i dalších kryptoměn, resp. akcií kryptoburz typu Coinbase i obnovený útok amerického prezidenta Donalda Trumpa na šéfa americké centrální banky Jeroma Powella a tlak Trumpa na výrazné snížení úrokových sazeb.

"V současnosti vše nahrává dalšímu růstu ceny bitcoinu. Je patrná silná poptávka institucionálních investorů i příliv peněz přes ETF fondy. Je tak možné, že v řádu dnů pokoří další metu 130.000 dolarů. Z českého pohledu pak bude zajímavá hranice 142.000 dolarů, což by znamenalo jeden bitcoin za tři miliony korun," uvedl ředitel směnárny Bit.plus Martin Stránský. Z dlouhodobější pohledu odhadl růst ceny ke 150.000 USD.

Také podle analytika Wood&Company Tomáše Kacerovského může růst bitcoinu na nové rekordy ještě dál pokračovat. "S každým posunem ceny nahoru bude stoupat úroveň výše prodejů ze strany investorů, kteří do bitcoinu investovali za často až násobně nižší ceny a v rámci správy svého portfolia budou považovat svůj zisk za dostatečný a své bitcoiny prodají. To bude zvyšovat nabídku, proti které bude muset přijít dostatečná poptávka, aby se tržní cena udržela, nebo dokonce dál rostla. To bude stále obtížnější a je velmi malá pravděpodobnost, že by bitcoin přelezl hranici například 150.000 USD," podotkl. Po překročení této hranice je podle něj pravděpodobnost dalšího růstu zhruba pět procent.

Současné zhodnocení bitcoinu není podle Rostislava Plachého z Golden Gate výsledkem mediálního šílenství, ale cílených nákupů ze strany firem, institucí, států a zkušených investorů. Růst zatím nebyl poháněn tištěním nových peněz, ale to se začíná měnit, protože množství peněz v oběhu roste nejrychleji od roku 2022.

"Instituce v tuto chvíli drží jen 0,01 procenta svých investic v bitcoinu. Aby odpovídaly jeho současnému podílu na světovém majetku, musely by dokoupit za 249 miliard dolarů. Zájem ze strany firem roste, ale prostor pro rozšíření je stále obrovský. Bitcoin vlastní jen tři z 500 největších firem v USA, devět z 3300 v akciovém indexu NASDAQ a 140 z 60.000 veřejně obchodovaných firem na světě. Další vývoj bude záviset na přítoku kapitálu ze strany ETF fondů a aktivitě retailových investorů. Pokud bude pokračovat současné tempo nákupů ze strany institucionálních hráčů, není nadsazené očekávat růst ke hranici 150.000 dolarů během příštích měsíců. Objemy obchodů v Česku se v posledních týdnech opět rostou i přes prázdninový mód a díky rekordům by mohly růst i do září," dodal Plachý.

Otázka, kam může bitcoin zamířit dál, je podle analytika Purple Trading Petra Lajska ve vzduchu. "Když bitcoin nastoupí do rozjetého vlaku, tak jen velmi těžko zastavuje. Poptávka při růstovém trendu je vyšší než při velkém propadu. Na trhu tak zavládne klasické FOMO (fear of missing out). Cena 150.000 dolarů do konce roku se tak jeví jako naprosto reálná. Bitcoin se jí však může přiblížit i mnohem dříve," uzavřel.

Vývoj ceny bitcoinu (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, Wood&Company, Bit.plus, Golden Gate, Purple Trading, MT4

Čtěte více

• Ekonomiku USA může oslabit globální vývoj
  Americkou ekonomiku by mohl v dohledné době oslabit zejména útlum globálního ekonomického růstu...
• Ekonomiky Francie a Itálie klesly ve čtvrtletí o 5,3 procenta
  Hrubé domácí produkty (HDP) Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 procenta, uvedly dnes v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější.
• Ekonomiky Slovinska a Rakouska kvůli koronaviru letos klesnou
  Ekonomiky Rakouska a Slovinska v letošním roce kvůli epidemii způsobené koronavirem klesnou. Vyplývá to z nejnovějších odhadů tamních centrálních bank. Rakouská ekonomika patrně klesne o více než tři procenta, zatímco ekonomika Slovinska zaznamená propad o 6,2 až 16,1 procenta, v závislosti na tom, jak rychle se podaří epidemii zastavit.
• Ekonomiky střední a východní Evropy porostou o 2,7 pct
  Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
• Ekonomiky zemí V4 ve čtvrtletí převážně klesaly, Česko a Maďarsko jsou v recesi
  Ekonomiky zemí Visegrádské skupiny (V4) se koncem loňského roku potýkaly s dopady vysoké inflace, která se negativně promítla i do ekonomického výkonu těchto zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska, České republiky a Polska se ve čtvrtém čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem snížil, Maďarsko a Česká republika se propadly do recese. Udržet růst se podařilo jen Slovensku. Podle ekonomů byl slabý růst v regionu pouze dočasný.
• Ekonomka MMF: O pomoc kvůli pandemii žádá 100 zemí
  Mezinárodní měnový fond (MMF) oslovilo s žádostí o nouzovou finanční pomoc, která by jim pomohla zastavit šíření koronaviru a zmírnit jeho ekonomický dopad, 100 z celkem 189 členských zemí. Z toho polovina jich patří mezi státy s nízkými příjmy. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová. Současná úvěrová kapacita, která činí jeden bilion USD (24,5 bilionu Kč), je sice značná, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s pandemií, je ale možné, že bude potřeba více peněz, až koronavirus plně zasáhne rozvojové země, dodala.
• Ekonomka MMF vyzvala vlády k cíleným podporám ekonomik
  Vlády by měly přijmout značná cílená fiskální a měnová opatření, která by pomohla spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady rychle se šířícího onemocnění způsobeného novým koronavirem. Uvedla to hlavní ekonomika Mezinárodního měnového fondu (MFF) Gita Gopinathová v blogu na internetových stránkách fondu. Doporučila hlavně převody hotovosti, dotace na mzdy a daňové úlevy, ale také snížení úroků a pomoc finančnímu trhu ze strany centrálních bank.
• Ekonomka SB: Oživení z pandemie může trvat pět let
  Oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané koronavirovou pandemií může trvat až pět let. Uvedla to dnes hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová.
• Ekonom: Lidé v Británii musejí akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí
  Lidé v Británii budou muset akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí. Zvyšování mezd problém nevyřeší, ale ještě zhorší, řekl hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill. Vysokou inflaci podle něj způsobila série šoků, které ekonomika dostala v podobě pandemie, války na Ukrajině a nedostatku některých zemědělských produktů.
• Ekonom: Německá ekonomika se z války bude vzpamatovávat roky
  Ekonomický dopad ruské invaze na Ukrajinu na Německo potrvá roky, řekl agentuře Reuters vlivný ekonom Marcel Fratzscher z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Připojil, že by to největší evropskou ekonomiku letos mohlo stát tři procentní body hospodářského růstu.
• Ekonomové čekají zpomalení hospodářského růstu v USA
  Hospodářský růst ve Spojených státech bude podle ekonomů v letošním a příštím roce zpomalovat, ačkoli administrativa prezidenta Donalda Trumpa počítá s jeho zrychlením. Vyplývá to podle agentury AP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila americká Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).
• Ekonomové čekají zvýšení úroků v USA letos
  Téměř dvě třetiny ekonomů předpokládají, že americká centrální banka (Fed) přikročí k prvnímu zvýšení...
• Ekonomové: Čína se odráží ode dna
  Čínská ekonomika se začne ve čtvrtém čtvrtletí odrážet ode dna, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale zůstane...
• Ekonomové: ČNB ve středu opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky ve středu na svém zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta, shodují se analytici oslovení ČTK. Jednalo by se tak o třetí zvýšení úrokových sazeb v řadě. K dalšímu zvýšení sazeb by podle odborníků mohla letos centrální banka přistoupit v listopadu.
• Ekonomové: Eurozónu čeká výrazná hospodářská recese, zotavovat se bude pomalu
  Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
• Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
  Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
• Ekonomové: Měnová politika ČNB by měla být aktivističtější, je moc uvolněná
  Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v dnešních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 procenta
• Ekonomové očekávají další globální dopady konfliktu Izraele a Hamásu
  Ekonomové vyhlížejí další globální dopady konfliktu Izraele a hnutí Hamás. Čekají, zda se situace přenese i do jiných zemí, což by mohlo vést k dalšímu růstu cen ropy a odlivu kapitálu do bezpečných aktiv, napsala včera agentura Reuters. Izrael se připravuje na pozemní útok v Pásmu Gazy, kterou ovládaná radikální islamistické hnutí Hamás. Civilisty vyzval, aby se stáhli na jih pásma.
• Ekonomové očekávají zrychlení růstu USA
  Hospodářský růst Spojených států by měl v příštím roce zrychlit na 2,8 procenta z letošních 2,1 procenta...
• Ekonomové: Odchod USA z NAFTA není pravděpodobný, zbrzdil by růst
  Pravděpodobnost, že Spojené státy vystoupí ze Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), je zhruba jedna ku čtyřem. Vyplývá to z průzkumu listu The Wall Street Journal mezi ekonomy. Zhruba 82 procent respondentů se domnívá, že takovýto krok by vedl ke zpomalení hospodářského růstu USA v následujících dvou letech. Dalších sedm procent respondentů se dokonce obává, že americká ekonomika by se dostala do recese.