Seznam článků kategorie / Trading

Uplynulý obchodní týden byl z pohledu mého tradingu docela speciální. Nešlo o to, že bych provedl změnu ve své strategii nebo něco jiného, co by mělo vliv na samotnou podstatu. Ale pustil jsem se do něčeho, co úplně nabouralo můj filozoficko letargický postoj k tradingu. Upřímně říkám, že mi to fyzicky nebylo příjemné a utvrdilo mě to po nějakém čase opět v tom, že moje postoje k obchodování jsou správné. Tedy alespoň pro mě.

Občas narazím na diskuzi týkající se brokerů, a protože mě to téma zajímá, přeci jen broker je nedílnou a důležitou součástí tradingu, snažím se zjistit, o čem to diskutující vlastně píší. Pominu-li, že způsob, kterým by bylo nejlepší poznat je, je otevření účtu a obchodování u nich, najdu si stránky těchto brokerů, přečtu si něco o nich, najdu si recenze a prostě se snažím získat komplexnější obrázek o každém z nich. Co ale mají všichni společné, to jsou informace pro obchodníky, kterými nás všemožně varují před námi samotnými a předávají nám informace o tom, jak malou šanci máme, abychom byli úspěšní. Vždyť přeci tolik retailových obchodníků je ztrátových, že je to až hanba.

Všichni trávíme, nebo jsme trávili, stovky hodin u platformy a pracujeme na tom, abychom si vytvořili jistotu v tom, že naše obchody dávají smysl. Jenže ačkoliv testujeme, upravujeme, opět testujeme a opět upravujeme, často se stává, že když se dostaneme pod těžkou palbu na našem reálném účtu, náš „výcvik“ upadne v zapomnění, nám se roztřesou kolena a my začneme dělat něco, co vůbec nebylo v plánu. Nováčkové to znají a my déle obchodující si na to živě pamatujeme. A právě proto je důležité vypěstovat si víru ve vlastní přípravu.

Je to asi ta nejdůležitější věc, kterou v tradingu máme. Je důležitější, než demo účet, důležitější, než jakákoliv pomůcka z okruhu všech možných oscilátorů a indikátorů. Je to důležitější, než velikost účtu a je to důležitější, než jakýkoliv článek nebo seminář. Každý, kdo začíná, to používá stejně tak, jako ten, kdo obchoduje mnoho let. Backtest. To je obraz minulosti, ve kterém hledáme svoji budoucnost. Je to jediné zrcadlo na světě, skrz které se díváme na věci příští. Ale pozor!

Když jsem uvažoval nad tím, jak se bude jmenovat článek o mém obchodování v uplynulém týdnu, bylo rozhodnuto už ve středu, že se to bude týkat nudy. To, co předvedl eurodolar v začátku onoho týdne, to byl skutečně výkon hodný šnečího orientačního běhu včetně toho, že účastníci hned po startu ztratili mapu. Z pohledu mého a mojí strategie to bylo v pořádku, ale docela bych pochopil některé obchodníky, že z toho mohli být nervózní.

Posouvání Stop-Lossu k Break/Evenu je efektivní pomůckou, která minimalizuje ztráty způsobené falešnými vstupními signály a to v jakékoliv strategii. Pro toho jednoho nováčka, který tady je, jen krátce popíši smysl tohoto kroku. Jedná se o situaci, kdy při dosažení určité vzdálenosti, kterou urazí náš obchodní pokyn do zisku, se posouvá SL směrem ke vstupní ceně. Dogmaticky vzato by se SL měl posunout přímo na vstupní cenu, avšak praktičtější je otestovat tuto funkci a dát si ji do vzdálenosti, která nejlépe vyhovuje vybrané strategii. Je to poměrně jednoduchá věc a může ušetřit nejen mnoho peněz, ale i nervů.

Pamatuji si, jak jsem v začátcích svého obchodování hledal a zkoušel kde co, co by mně pomohlo dlouhodobě a hlavně profitabilně fungovat na FOREXu. Četl jsem o nejrůznějších přístupech, strategiích, o všemožných pomůckách, které by mně mohly téměř zaručeně pomoci a vzpomínám si, že jsem byl celý říčný najít něco, co mi bude potvrzovat má správná rozhodnutí vstoupit do obchodu a tím pádem je budu mít všechny ziskové a žádné ztrátové.

V předminulém týdnu jsem, po několika ziskových týdnech předchozích, utrpěl malou ztrátu ve výši 3,97 %. Dovedu si představit, že mnoho obchodníků by po takovém výsledku začalo měnit svůj přístup, svoji strategii, vrhlo by se na backtesty a začalo přenastavovat Stop-Lossy a Take-Profity. Prostě zbytečně by začali měnit to, na čem pracovali desítky, stovky a možná i tisíce hodin. Ale víte co? Dělali by to úplně zbytečně, protože občas se ztráta dostaví, i když máte tu nejlepší strategii. A nejhorší potom je poznání, že všechny změny, které jsme udělali, se následně ukáží jako nevhodné a to původní nastavení bylo skutečně to nejlepší. I přes tu ztrátu. Vlastně by se dnešní článek mohl klidně jmenovat, v duchu jednoho z hezkých českých přísloví: „...ševče, drž se svého kopyta.“ A tak jsem na své strategii vůbec nic nezměnil ani já.

Nedávno se mi stalo, že mi jeden člověk položil následující otázku. Jestli si prý myslím, že má smysl ostatním obchodníkům a čtenářům prezentovat svoje obchody, které už proběhly, když až tak úplně do detailu neznají moji obchodní strategii a vlastně jim to skoro nic nedává pro jejich budoucí trading.

Od začátku našeho obchodování se potýkáme s nekonečným proudem emocí, které v nás trading a naše výsledky v něm vyvolávají. Je to souboj, který v podstatě nemůžeme vyhrát, protože člověk svoje emoce jen zřídka kdy může zcela ovládat. Co nám ale v tomto boji může alespoň trochu pomoci, jsou údaje, které jsme nasbírali v průběhu backtestování a současně i v našem živém obchodování.

Opět přešel týden a tak jsem se podíval na to, co se odehrálo pod taktovkou naší strategie. Můj postoj k obchodování prostřednictvím zpráv a analýz je už myslím celkem známý a tak se bez průtahů podíváme na to, jak jsme si vedli.

Moje původní středoškolské vzdělání je hudební. Ano, moje matematická kariéra i kariéra „vědce“ studujícího exaktní obory, jako je chemie nebo fyzika, skončila posledním zazvoněním, tehdy ještě v osmé třídě. Upřímně se přiznávám, že právě po těchto třech, výše uvedených se mi nikdy nestýskalo, což bylo pravděpodobně způsobeno výsledky, kterých jsem v těchto předmětech dosahoval. Nicméně mnou studovaný obor, stejně jako jakýkoliv jiný, je poměrně široce rozkročený a na vědomosti a praktické dovednosti náročný a tak není zcela v silách jednoho člověka, aby uměl úplně všechno.

Navazuji na některé moje články, které se věnují obchodování bez sledování zpráv a tvorby analýz. Stále uvažuji nad tím, jak je možné předvídat, co se stane, kdy se to stane a jak se to projeví na našem obchodování. Jistě i já kalkuluji s určitou opakovatelností, ale ta je odvislá pouze na tom, když to hodně zjednoduším, kdy vyjde a kdy zajde slunce. A ačkoliv ani to není konstanta a musí se strategie trochu upravovat, stane se to vždy.

Někdy si říkáme, že za všechna špatná rozhodnutí, za všechny chyby a za všechny ztráty v tradingu si můžeme sami, a současně, že jsme tomu mohli při aktivaci trochy zdravého rozumu zabránit. Osobně si myslím, že to tak je, ale také připouštím, že občas v nás některé situace zažehnou něco, co se našemu se zdravému úsudku vymyká a v důsledcích přináší všechny ty nepříjemné prožitky a výsledky.

Trading je taková zvláštní věc. Neexistuje k němu žádný návod, podobný tomu, jaký dostaneme například pro smontování nové skříně, neexistuje k němu učebnice vydaná SPN (pro ty mladší – Státním pedagogickým nakladatelstvím), neexistuje obor na Vysoké škole pedagogické, který by produkoval kvalifikované učitele, kteří by mohli díky svým didaktickým schopnostem naučit nás, neznalé, všemu potřebnému. Zkrátka, trading se musíme učit jinak! Ale jak?

V některých z minulých článků jsem psal o tom, že neposlouchám a nečtu analýzy a ani si je sám nedělám (tedy čtu, ale nedělám si z nich pro sebe žádné závěry). Tento týden se stala věc, která mi do jisté míry dala zapravdu. Cena na páru EUR/USD nabrala jižní kurz a překonávala předpovídatelné hranice odrazu jednu za druhou. Celé to začalo v pondělí, kdy se jako jediný aktivoval short pokyn. V podstatě až do pátku se potom cena velmi pozvolným pádem ubírala k hladinám, o kterých jsem samozřejmě věděl, ale vůbec jsem s nimi pro svůj obchod nikterak nepočítal.

Nevím, jestli úplně přesně vím, jak FOREX funguje, ale troufnu si říci, že to docela dobře tuším. Nicméně od doby, kdy jsem se o něj začal zajímat a začal sledovat webináře, videa, číst články atp., kladu si jednu otázku, která pro mě zpochybňuje jedno dogma, které se ve všech těch zdrojích objevuje. A tím je, předkládané tvrzení, že v trhu jsou všichni jen proto, že chtějí na pohybu ceny vydělávat a je jedno, jestli to jsou velcí obchodníci nebo malí.

V prvním díle, o kterém jsem nevěděl, že to bude první díl, jsem se snažil říct, že mohou existovat obchodní přístupy, které ke svému uplatnění nepotřebují sledování zpráv, výsledků nebo tvorbu analýz. Současně jsem řekl, že jeden takový používám, a že vlastně splňuje požadavky toho, kvůli čemu jsem se do obchodování pustil. Také ale musím souhlasit s těmi, kteří první díl považovali za hodně obecný a tak se v tomto pokusím přinést více faktického.

Když jsem se před lety pouštěl do studia tradingu, měl jsem jasnou představu o tom, co chci. Mimo peněz to byl čas. Nechtěl jsem si z obchodování udělat jakési další povolání, sice výnosné, ale požírající mi čas. Nechtěl jsem být slavným traderem, který je obklopený desítkami monitorů se stovkami grafů a každý den si dávat na Facebook desítky selfie fotek se stavem svého obchodního účtu. Nechtěl jsem být tím, kdo bude nejlepší ze všech a kdo bude sypat z rukávu ekonomické informace i o té nejmenší zemičce na světě a bude téměř s jistotou předvídat, že zítra se nějaký politik vyspí tak, že to bude mít takový nebo makový dopad na světovou ekonomiku. Prostě jsem si chtěl vydělat trochu peněz a hlavně, chtěl jsem, aby mi to nezabralo více, než třeba hodinu denně.

Pamatuji si na to, když jsem se poprvé podíval na graf a viděl jsem, jak celý jeho pohyb je orámován čísly. Větší, menší, krátké, dlouhé, prostě všude číslovky. První, co mě tenkrát napadlo, byla matematika. Můj odvěký nepřítel, díky kterému jsem měl jako dítě mnoho problémů a starostí. Myslím, že za celou moji školní kariéru jsem dostal jen jednu jedničku z tohoto předmětu a to bylo za Pythagorovu větu. Pro všechny, kdo by si mohli myslet, že to bylo tím, že jsem se jen naučil její text, musím dodat - její obsah jsem skutečně i pochopil, takže ta jednička byla udělena zcela oprávněně.

Také vám nadpis připomněl tu pohádku o dědečkovi, který měnil, až vyměnil? Pokud ano, tak uvažujete správně a pokud se ptáte, co to má společného s našim obchodováním, pokusím se vám odpovědět. Především jde o to, že jak dědeček, tak se i my snažíme najít něco lepšího, ještě lepšího a nejlepšího. On na konec zůstal s prázdnýma rukama a to se vlastně může stát i nám.

Abych přeci jen ukázal, že se také prakticky věnuji obchodování a abych nepsal pouze o té naší hlavě, podělím se s vámi o svůj vztah, respektive přístup ke Stop-Lossům (SL). Nejprve si ale dovolím jednomu nováčkovi zopakovat, co to Stop-Loss je a proč je rozumné ho používat.

Dnes vám povím něco o svém pohledu na jednoduchost tradingu. Na to, jak snadno uchopitelné to je a jak vlastně obchodujeme, tedy až na výjimky, všichni to stejné. Často píši, že nerad komukoliv cokoliv radím, ale přesto si neodpustím poňouknout vás k zamyšlení a k uchopení celého problému tvorby strategií tak trochu jiným způsobem. Mimochodem „poňouknout“, krásné „české“ slovo, co říkáte.

Velikost prostředků, které má obchodník v začátcích své traderské kariéry k dispozici je velice individuální. Někdo dokáže dát dohromady sotva pár tisíc korun, někdo jiný bez mrknutí oka vytáhne tisíců stovky. Jak ale obchodovat s velkým a malým účtem? Kdo z nich má, a případně jakou výhodu? Odpověď by mohla být jednoduchá a krátká, ale není. Ano, dalo by se říci, že obchodování je stejné, pouze s jiným objemem peněz. Jistě, ale jsou v tom také skryté i polohy, které od sebe velký a malý účet odlišují.

Ztráty jsou neoddělitelnou součástí tradingu. Jsou jedinou jistotou, kterou v našem obchodování máme, jsou tím, co nás budí ze sna, když držíme pozici několik dnů a jsou tím, kvůli čemu celá řada, vlastně drtivá většina nováčků s tradingem končí a odchází od něj. Na druhou stranu ztráta je jediná věc, kterou můžeme důsledně kontrolovat a kterou můžeme beze zbytku řídit.

Není moc těžké rozhodnout se, že chci vydělávat moře peněz a mít všechny ty věci, o kterých jsem psal ve svém článku o pozlátku. Není moc těžké užívat si představu, jak jsem úspěšný a kamkoliv přijdu, stanu se středobodem obdivu. Není moc těžké vytvořit si účet u nějakého brokera, dát na něj pár stovek nebo tisíců korun a pustit se do té velké „hry“ s názvem spekulace na finančních trzích. Co je ale těžké, je dobrat se výsledku, který by se alespoň přibližoval našemu předsevzetí.

Pokud by měl být můj dnešní příspěvek úsporný, odpověď by zněla – jednu. Ale protože mám k dispozici více, než-li jeden řádek, zkusím vysvětlit, proč tuto odpověď považuji za správnou.

Jedna věc je v tradingu naprosto jasná. Zisk můžeme vytvořit jen ve chvíli, kdy se trh hýbe, tedy pokud je v něm nějaká volatilita. A čím je větší, tím snáze se nám profit dosahuje. Co ale dělat, když se naopak v trhu nic neděje a jen si z nás dělá legraci miliony falešných signálů, které následně končí na Stop-Lossu? A to jen proto, že se velkým obchodníkům nechce nic dělat a těch pár malých stačí pouze na ono převalování ceny?

Všichni, kdo se obchodováním zabýváme, víme, jak nebezpečný může být takzvaný. „Gap“. Rád bych se s vámi podělil o vlastní, konkrétní zkušenost, která sice nebyla milá, zato však poučná.

Velice často se mi stává, když hovořím s obchodníky a je jedno jestli s nováčky, nebo těmi zkušenějšími, že buďto vůbec nevědí co Trailing Stop (TS) je anebo ho znají jen z doslechu a tak ho nevyužívají. Přitom se jedná o velice dobrou pomůcku při obchodování.