Rozbřesk: ČNB zvýší sazby na 1,50 %, jak moc guvernér Rusnok zmírní jestřábí výroky?

Čtěte více

• Rozbřesk: ČNB vyjasní svůj postoj k růstu sazeb
  Hlavní událostí tohoto týdne bude na domácím poli, pomineme-li veškeré dění kolem pandemie, nepochybně zasedání bankovní rady ČNB. Proběhne tentokrát už ve středu a sice se od něj nečeká žádná změna sazeb, zajímavé být přesto může. Bankovní rada se totiž bude moci opět jasněji vymezit vůči jestřábí prognóze předpokládající start utahování měnové politiky už ve druhém kvartále letošního roku.
• Rozbřesk: ČNB zatím není pod tlakem, druhá vlna pandemie to však může změnit
  Česká národní banka může být dnes možná na první pohled spokojená. Poslední čísla z ekonomiky ji na rozdíl od ECB rozhodně do ničeho netlačí. Oproti srpnové prognóze je jádrová inflace vyšší, koruna slabší a dosavadní čísla ukazují na rychlejší oživení ve třetím kvartále. Je tu jediná potíž. Při pohledu na rychle startující druhou vlnu pandemie jsou to všechno v zásadě staré zprávy.
• Rozbřesk: ČNB zhorší prognózu a odloží další růst sazeb
  Dnešní zasedání ČNB ukáže, jak moc mají čeští centrální bankéři strach z globálních rizik. Poslední čísla z německé ek...
• Rozbřesk: ČNB znovu a nejspíše ne naposledy snižuje sazby
  ČNB už podruhé během posledních dvou týdnů snížila svoji hlavní úrokovou sazbu, tentokrát o tři čtvrtiny procentního bodu na 1 %. Repo sazba se tedy vrací na úroveň, kde byla naposledy v létě 2018, nicméně je pravděpodobné, že na této úrovni dlouho nezůstane. Bankovní rada se totiž rozhodovala na základě aktualizované prognózy předpokládající útlum ekonomiky v rozsahu, který zde byl po roce 2008.
• Rozbřesk: ČNB znovu a nejspíše ne naposledy snižuje sazby
  ČNB už podruhé během posledních dvou týdnů snížila svoji hlavní úrokovou sazbu, tentokrát o tři čtvrtiny procentního b...
• Rozbřesk: ČNB znovu zhoršila výhled české ekonomiky
  Stabilní sazby, žádné nekonvenční přístupy a vedle toho zhoršení výhledu ekonomiky. Tak by se dalo ve stručnosti shrnout včerejší zasedání bankovní rady ČNB. Centrální bankéři tak dali najevo, že ČNB již v dané fázi udělala vše, co bylo zapotřebí, a nyní budou vyčkávat, dokud se ekonomika nevzchopí.
• Rozbřesk: ČNB zřejmě na čas odloží své jestřábí záměry
  Hlavní tuzemskou událostí dnešního dne bude nepochybně zasedání bankovní rady ČNB. Sice se nedá předpokládat, že by ČNB dnes sáhla na úrokové sazby, nicméně něco málo by mohli centrální bankéři naznačit ohledně svých dalších záměrů. Stále totiž platí prognóza, podle které by už ve druhém čtvrtletí měla ČNB začít zvyšovat úrokové sazby a jen v letošním roce tak učinit celkem třikrát. S ohledem na pandemickou situaci i nerovnoměrný vývoj ekonomiky je pravděpodobné, že tento ambiciózní „plán“ nevyjde, a to zřejmě i navzdory prozatím vyšší než očekávané inflaci.
• Rozbřesk: ČNB zvýší inflační prognózu a možná naznačí i dřívější exit...
  Dnes bude ústředním tématem dne únorové zasedání ČNB s novou prognózou, která by měla potvrdit rychlejší nárůst inflace. Klíčové bude sledovat, zda se změní komunikace centrální banky ohledně exitu - měkké vodítko naznačuje exit okolo poloviny roku, my věříme, že k ukončení intervencí může dojít i dříve v průběhu druhého kvartálu. Současně také budeme sledovat, jak se centrální banka vypořádá s rychlým nárůstem devizových rezerv od počátku roku (odhadujeme až plus 400 miliard korun).
• Rozbřesk: ČNB zvýšila sazby o 75bps, má v ruce překvapivě jestřábí prognózu
  Česká národní banka na svém květnovém zasedání zvýšila sazby o 75bps na 5,75 % - o něco více, než jsme očekávali my i trh (50bps). Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy.
• Rozbřesk: ČNB zvýší sazby a naznačí jejich další růst
  Česká národní banka dnes pravděpodobně bude následovat včerejší rozhodnutí maďarské MNB a poprvé po startu pandemie zvýší úrokové sazby. Střední Evropa se tak dostává do hledáčku investorů jako místo, kde se probíhající inflační vlna bere vážněji než v eurozóně. A to po právu. Jak už jsme psali na začátku týdne, riziko průsaku dnešní vysoké výrobní inflace do mzdových vyjednávání je na přehřívajícím se českém pracovním trhu výrazně vyšší než ve většině zemí eurozóny.
• Rozbřesk: ČNB zvýší sazby o 50 bps a vyšle jestřábí komentář
  Poslední inflační čísla vedla k výraznějšímu posunu v náladě uvnitř bankovní rady ČNB a ta pravděpodobně zrychlí tempo zvyšování úrokových sazeb. Na dnešním zasedání očekáváme růst sazeb o 50 bps a do konce roku celkově nárůst sazeb o 100 bps na 1,75 %. Centrální banka by v utahování měnové politiky měla pokračovat i v roce 2022. Po dosažení 2 % si však pravděpodobně vybere na nějaký čas taktickou pauzu, aby zhodnotila dopady růstu sazeb na ekonomiku.
• Rozbřesk: ČNB zvýší tento týden sazby minimálně o 50 bps, Fed sundavá nohu z plynu
  Začíná týden, ve kterém bude opět hrát prim zasedání centrálních bank. Na programu je zasedání České národní banky, amerického Fedu i Bank of England a ve všech případech očekáváme utažení měnové politiky.
• Rozbřesk: ČNB: 5:2 pro ponechání úrokových sazeb beze změny
  Na svém letošním posledním zasedání ponechali čeští centrální bankéři úrokové sazby ČNB beze změny, i když dva členové rady by rádi zvýšili úrokové sazby o dalšího čtvrt procentního bodu už nyní. Zmíněné dva hlasy argumentovaly přehříváním ekonomiky a silně ukotvenými inflačními očekáváními dávají prostor pro další růst sazeb bez nutnosti vyčkávání, nicméně většinová část rady dala přednost pauze, kterou zdůvodnila vnějšími riziky. Vyhrálo tedy vyčkávání na nová data před akutní reakcí.
• Rozbřesk: ČR hledá nejvíce pracovníků v historii
  Napětí na českém trhu práce nemá v rámci EU obdoby, a tak si ve třetím čtvrtletí ČR udržela vedoucí příčku jako země s nejvyšší nabídkou volných pracovních míst. Tu reprezentuje tzv. míra volných pracovních míst, která se počítá jako procento volných pracovních míst z celkového počtu pracovních pozic – těch obsazených i neobsazených. Je to vlastně obdoba míry nezaměstnanosti, jen na rozdíl od nabídkové strany na trhu práce měří situaci na straně poptávkové.
• Rozbřesk: ČR je čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU
  Podle potvrzených zpráv Eurostatu hospodařila Česká republika v loňském roce s přebytkem ve výši 1,6 % HDP a její relativní dluh poklesl pod hranici 35 % HDP. ČR tak patřila mezi 13 zemí, jejichž veřejné rozpočty v roce 2017 vykázaly přebytek, a současně je i čtvrtou nejméně zadluženou zemí. Před námi bylo už jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.
• Rozbřesk: ČR má nejvíce obyvatel v historii, a stále to nestačí
  Na úvod několik již známých statistik. ČR je v rámci EU zemí s nejnižší zaměstnaností, dále pak ekonomikou, kde narůstá zaměstnanost rychleji než v EU, a přitom stále přibývají volná pracovní místa. V relativním vyjádření je jejich podíl dokonce již několik čtvrtletí nejvyšší v celé Unii. Na zemi, která si v posledních deseti letech prošla dvěma citelnými recesemi, to není vůbec špatný výsledek.
• Rozbřesk: ČR před prodloužením nouzového stavu, eurodolar to schytal
  Do zasedání bankovní rady ČNB zbývá ještě týden, během kterého se toho ještě hodně stane. Nepůjde jen o předběžný odhad HDP, který zítra ukáže, jak se ekonomice dařilo vymanit se v průběhu třetího čtvrtletí z recese, ale dozvíme se rovněž, jak jsou na tom v Evropě i další země. Mělo by být rovněž jasno, na jak dlouho se prodlouží nouzový stav, jaká omezující opatření zůstanou v platnosti, či zda k nim nový ministr zdravotnictví nepřidá nějaká další. S ohledem na vývoj nákazy zatím nic nenasvědčuje tomu, že by vše mělo skončit 3. listopadu, jak se původně plánovalo.
• Rozbřesk: ČR s kosmeticky nižším deficitem v roce 2018
  Česká republika by měla v roce 2018 hospodařit s deficitem 50 mld. korun. Po letošním schváleném deficitu ve výši 60 mld. korun jde jen o symbolické vybalancovávání státních financí, navzdory faktu, že ekonomice se daří a nejspíše i nadále bude vykazovat slušný růst odrážející se v rostoucích daňových příjmech. Prozatím sice nelze příliš hovořit o tom, jak dopadnou státní finance letos, protože jak ukázala zkušenost z loňského roku, manévrovací prostor ve výdajích existuje, stejně jako prostor pro „překvapení“ na straně příjmů. Tím byl v roce 2016 nadprůměrný příliv peněz z EU, který dosáhl 158 mld. korun namísto rozpočtovaných 96 mld.
• Rozbřesk: ČR už letos vydala bondy za více než čtvrt bilionu
  Ministerstvo financí úspěšně pokračuje v budování likviditního valu, který má sloužit ke krytí schodku státního rozpočtu a dluhové služby, když tento týden prodalo další tři dluhopisy v hodnotě necelých 15 mld. korun. Od začátku roku takto získalo na dluhopisovém trhu téměř 258 mld. korun a z toho zhruba 28 mld. jen v průběhu května. Dalších 26 mld. by chtělo MF získat v červnových aukcích především dlouhodobých dluhopisů se splatností deset a více let. I když částky, které stát získává na trhu, vypadají na první pohled impozantně, v loňském roce bylo tempo vydávání dluhopisů ještě rychlejší (ve stejné době loni jsme se již přibližovali hranici 400 mld.) a navíc se tehdy v důsledku recese peníze dařilo sehnat i podstatně levněji.
• Rozbřesk: Dá ČNB na korunu?
  Do dalšího zasedání bankovní rady ČNB zbývá něco málo přes dva týdny a kromě dnešních výrobních cen, které byly meziročně lehce vyšší než se čekalo (3,2 % proti očekávání 3,1 %) a podnikatelských nálad, které přijdou na řadu příští středu, se toho z tuzemské ekonomiky už bankovní rada příliš nového nedozví. Data z ekonomiky jsou i nadále solidní, i když už ne tak impozantní jako v úvodu roku, inflace stejně jako růst HDP nebo mzdy mírně zaostávají za stávající prognózou, avšak stávající odchylky jsou jen marginální, takže jediné, co vzbuzuje největší pochybnosti, je kurz koruny. Ta se stále nechce vrátit na trajektorii posilování narýsovanou modelem ČNB a drží se okolo 25,80 EUR/CZK, tedy necelá dvě procenta od průměru „naplánovaného“ pro poslední kvartál tohoto roku, navzdory dobrým výsledkům z ekonomiky i docela širokému úrokovému diferenciálu. Tedy ani hypotetický bonus v podobě skoro 200 bodů na krátkém konci úrokové křivky nemá sílu lákat další spekulativní kapitál na český trh.