Okénko finančního trhu 13.9.2018

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 13.12.2018
  Na dnešním zasedání ECB rada guvernérů rozhodla o ukončení kvantitativního ke konci tohoto roku. Dle našeho očekávání však bude pokračovat v reinvestování nabytého portfolia. V tom bude pokračovat i v počáteční fázi zvyšování úrokových sazeb. Ty zůstaly po tomto zasedání neměnné. Jejich první zvýšení by mělo přijít nejdříve po létě 2019. Sazby však zůstanou dle Draghiho nezměněné tak dlouho, jak to bude nutné pro udržení inflace blízko cílové hodnoty 2,0 %. Dle očekávání týmu RBI si tak na první zvýšení úrokových sazeb počkáme až do čtvrtého kvartálu 2019. V reinvesticích chce ECB pokračovat tak dlouho, jak to bude třeba k udržení dostatečné likvidity na trhu. ECB dále zveřejnila zrevidovanou prognózu pro následující tři roky. Podle jejích nejnovějších odhadů bude ekonomika v eurozóně růst o 1,9 % v tomto roce, pro rok příští se nepatrně zpomalí na 1,7 % a toto tempo si udrží až do roku 2020. Poté, v roce 2021, ještě více zpomalí na 1,5 %. V porovnání s předchozí prognózou tak korigovala svůj odhad pro tento a následující rok nepatrně směrem dolu.
• Okénko finančního trhu 1.3.2019
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 0,9 %,což znamená zrychlení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,8 %. V obou případech však statistika zaznamenala revizi směrem dolů o jednu desetinu procentního bodu. I tak lze stále hovořit o solidním růstu tuzemské ekonomiky. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Největším tahounem ekonomiky zůstávají investice, zatímco růst spotřeby domácnosti mírně zpomalil. Rychlejšímu růstu však nejvíce napomáhá nižší negativní příspěvek zahraničního obchodu ve srovnání s předchozími kvartály. Nemalou měrou se na současném růstu ekonomiky podílela i spotřeba vládních institucí, která vzrostla v celoročním vyjádření nejrychleji od roku 2003. Česká ekonomika dosáhla na začátku minulého roku vrcholu svého hospodářského cyklu a začala postupně zpomalovat. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Pro tento rok očekáváme průměrný růst ekonomiky 2,7 % a pro rok příští ještě o dvě desetiny nižší tempo.
• Okénko finančního trhu 13.2.2019
  Spotřebitelské ceny v lednu překvapivě zrychlily meziroční růst na 2,5 %. Oproti prosinci loňského roku pak ceny meziměsíčně vzrostly o 1,0 %. Na tomto zvýšení se největší měrou podílely ceny energií pro domácnosti, u kterých dochází pravidelně v lednu k přeceňování dodavatelských smluv. Významné zdražení zaznamenaly také ceny alkoholu a dovolených. Nižší byly naopak ceny oblečení a ceny pohonných hmot, jejichž pokles souvisí s nižšími cenami ropy na světových trzích. Inflace byla významně ovlivněna i dalším zrychlením růstu cen služeb (meziročně o 3,9 %), jejichž stoupající dynamika je ovlivňována rychlým růstem mezd a přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. Rychlejší cenový růst (oproti prognóze ČNB) spolu s přetrvávající slabší úrovní kurzu koruny tak vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ke kterému by mohlo dojít již na nejbližším měnově politickém zasedání BR koncem března.
• Okénko finančního trhu 13.3.2019
  Britský parlament podle očekávání odmítl vládní návrh odchodu země z EU. Britští poslanci včera hlasovali o pozměněném návrhu brexitové dohody, který byl na poslední chvíli v pondělí večer vyjednán s Bruselem. Dohodu podpořilo 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391. Dnes večer čeká britskou dolní sněmovnu další důležité hlasování o tom, zda má Británie opustit EU bez dohody. Zatím to vypadá, že většina poslanců je proti odchodu Británie z EU bez dohody. Pokud neřízený brexit dnes večer odmítnou, budou zítra hlasovat o tom, zda má britská vláda požádat o odložení termínu brexitu z nyní plánovaného 29. března. S tím by muselo ovšem souhlasit všech sedmadvacet zbylých unijních zemí. Pokud by naopak poslanci s odchodem z EU bez dohody souhlasili, přislíbila již v úterý premiérka T. Mayová, že britská vláda je připravena tento scénář naplnit. V této souvislosti byly již zveřejněny první nouzové plány pro případ odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Podle nich se zboží mířící z Irska do Severního Irska ponechá dočasně bez kontrol a předejde se tak obávanému zavedení tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova. Představitelé unijních institucí se shodují, že cestu dál musí nyní ukázat britští poslanci. Podle unijního vyjednavače M. Barniera je unie připravena čelit i tvrdému brexitu.
• Okénko finančního trhu 13.5.2019
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace zpomalila o dvě desetiny na 2,8 %. Oproti předchozímu měsíci se zvýšily především ceny pohonných hmot, což reflektovalo postupně rostoucí ceny ropy na globálních trzích. Nadále se udržoval rychlý růst cen služeb. Ceny elektřiny se v dubnu již dále nezvyšovaly. Naopak poklesly ceny alkoholických nápojů a některých potravin. I přes mírné zpomalení nadále výrazně roste jádrová inflace a v jejím rámci zejména ceny služeb, které se v dubnu meziročně zvýšily o 3,6 %. Zejména v jejich dynamice se odrážejí inflační tlaky z domácí ekonomiky, tedy rychlý růst mezd a dostatek disponibilních prostředků v kapsách spotřebitelů. Ve zbytku letošního roku očekáváme, že inflace bude postupně dále zpomalovat a shora se přibližovat k dvouprocentnímu cíli centrální banky.
• Okénko finančního trhu 13.6.2018
  Běžný účet platební bilance v ČR v dubnu vykázal přebytek ve výši 29,3 mld. korun. Běžný účet se po překvapivě negativním výsledku z března vrací do úrovní, které jsme viděli na začátku roku. Oproti předchozímu měsíci především polevil odliv dividend. Dividendy z přímých investic dosáhly jen 3,2 mld. Kč. Odliv důchodů z přímých investic v dubnu činil 17,3 mld. Kč, což je výrazně pod padesátimiliardovým výdajem z března. Odliv dividend se podle našeho odhadu obnoví a přes léto budeme opět sledovat deficity běžného účtu. Podle nás to bude jedním z faktorů, který bude nadále brzdit posilování koruny. Přesto v našem odhadu počítáme s přebytkem běžného účtu za celý rok 2018, který dosáhne 30 mld. Kč, tedy o 24 mld. méně než loni.
• Okénko finančního trhu 13.6.2019
  Dubnové saldo běžného účtu platební bilance ČR dosáhlo hodnoty 17,7 mld. Kč, což je výrazně lepší výsledek oproti předchozímu měsíci, nicméně ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo k poklesu o zhruba 11 mld. Kč. Do celkového salda kladně přispěl přebytek exportu zboží a služeb nad importem, ačkoliv zde již bylo znát pokračující oslabení ekonomické výkonnosti evropských obchodních partnerů, na jejichž trhy Češi vyvezli méně než v březnu. Pokračoval i odliv příjmů z investic, kterých již tradičně míří do zahraničí výrazně více než opačným směrem.
• Okénko finančního trhu 13.7.2018
  Podle dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB panovala mezi členy shoda, že slabší kurz vytváří prostor pro zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Opakovaně zaznělo, že oslabení koruny souvisí s růstem globální rizikové averze a odlivem kapitálu do zahraničí. Dále bylo zmíněno, že růst produktivity práce nemusí být natolik vysoký, aby kompenzoval nákladové tlaky na růst inflace. Na druhou stranu zaznělo, že květnové zrychlení inflace by nemělo být přeceňováno.
• Okénko finančního trhu 13.8.2018
  Turecká lira od pátku oslabila vůči euru o více než pětinu na EUR/TRY 7,88. Spouštěčem bylo uvalení sankcí ze strany USA na některé členy turecké vlády. USA a Turecko se již několik měsíců přou kvůli zadržení amerického pastora v Turecku. Tamní centrální banka slíbila zavést jakákoli nutná opatření na záchranu hodnoty liry. Snížila povinné rezervy vkladů, které si u ní mohou komerční banky uložit a zavedla restrikce na swapy liry s dolarem. Přesto nepadla žádná zmínka a navýšení úrokových sazeb, které turecká ekonomika potřebuje jak sůl. Pád turecké liry vyslal šokové vlny napříč světovými trhy. Dotklo se to kurzu eurodolaru, který poklesl o více než cent na EUR/USD 1,141. Nárůst rizikové averze na trhu vede investory i k prodeji měn rozvíjejících se trhů. Koruna dnes ráno oslabila nad EUR/CZK 25,7, ale od té doby mírně posiluje.
• Okénko finančního trhu 13.8.2019
  Český běžný účet platební bilance v červnu vykázal výrazně nižší saldo, než se očekávalo. Namísto předpokládaných 16 mld. Kč činilo pouze 3,9 mld. Kč. Stále se v plné síle nedostavilo zpomalení přeshraničního obchodu, ačkoliv k poklesu již došlo – vývozy se snížily o téměř 27 mld. Kč. Celkově se bilance zboží a služeb meziměsíčně zhoršila o zhruba 7 mld. Kč. Za posledních 12 měsíců činí kumulativní přebytek běžného účtu solidních 29 mld. Kč.
• Okénko finančního trhu 14.11.2018
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 %, což znamená zpomalení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo opět zpomalilo a to na 2,3 %. Výsledek je tak spíše zklamáním, ačkoli se stále jedná o solidní tempo růstu. Podle předběžných informací statistického úřadu byla hlavním impulsem růstu domácí i zahraniční poptávka. I nadále pozorujeme solidní spotřebu domácností, která je poháněná rekordním růstem mezd a s tím spojenou vysokou spotřebitelskou důvěrou. Podle našich odhadů export do zahraničí stále přispívá k růstu HDP nemalou měrou, nicméně čistý příspěvek zahraničního obchodu je vyrušen silně rostoucím importem. Česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a v novém roce začala postupně zpomalovat. Na druhou stranu náš současný odhad průměrného růstu pro tento rok s vysokou pravděpodobností už dosažen nebude a sklouzne pod tři procenta, kde by se měl pohybovat i v příštím roce.
• Okénko finančního trhu 14.1.2019
  Běžný účet platební bilance v listopadu minulého roku zůstal v přebytku, ve kterém pravděpodobně bude pokračovat i v prosinci. Přebytek byl dán hlavně výrazným saldem bilance zboží a služeb. Naopak negativně působil již tradiční odliv dividend do zahraničí ve výši 17,8 mld. Kč. Za prvních jedenáct měsíců minulého roku tak skončil běžný účet v přebytku 37,7 mld. Podle naší prognózy by přebytek běžného účtu za celý rok 2018 měl dosáhnout 45 mld. Kč. V tomto roce pak přebytek dále poklesne na 30 mld. Kč.
• Okénko finančního trhu 14.12.2018
  Německý PMI ve výrobě poklesl více, než trh očekával: oproti předchozímu měsíci o 0,3pb na 51,5 bodu. Ještě výraznější pokles jsme mohli zaznamenat u PMI ve výrobě eurozóny, který poklesl o 0,4 bodu na hodnotu 51,4 bodu. V obou případech je na vině především pokles nových zakázek, který zaznamenáváme již třetí měsíc v řadě. Přesto se i nadále PMI drží nad hranicí padesáti bodů, tedy v expanzivní části. Hodnota indexu PMI zatím odpovídá jen mírnému zpomalení ekonomiky, které je přirozené po úspěšném roce 2017, kdy byla ekonomika na svém vrcholu.
• Okénko finančního trhu 1.4.2019
  Český index nákupních manažerů ve výrobě se v březnu opět snížil o 1,3 b. na 47,3 bodů. Pokračoval tak v sestupném trendu započatém už na počátku loňského roku a dosáhl svého minima za posledních více než šest let. Březnový propad byl přitom nejvýraznější od roku 2012. Na tom má největší zásluhu především pokles nových zakázek, a to nejen domácích, ale i ze zahraničí. V tuzemském průmyslu, zejména pak v exportně orientovaných odvětvích, se začíná stále ve větší míře projevovat nepříznivý zahraniční ekonomický vývoj. Nízká úroveň zakázek se odrazila i v poklesu zaměstnanosti, ke kterému dochází po dlouhém období růstu. Očekávání výrobců ohledně budoucího vývoje se rovněž dále snížila. Vývoj českého PMI je tak ve shodě se situací u našich západních sousedů, kde rovněž index zaznamenává další a další poklesy.
• Okénko finančního trhu 14.2.2019
  Dnes se v Pekingu sešli zástupci USA a Číny, aby pokračovali v jednání o nové americko-čínské obchodní dohodě. Do vypršení bezcelního období zbývají pouhé dva týdny. Prezident D. Trump však vyjádřil ochotu toto období prodloužit o dalších šedesát dní, budou-li jednání směřovat k úspěšnému konci. Podle prezidentových slov by nová dohoda měla obsahovat strukturální změny, které ukončí nerovné obchodní praktiky mezi těmito zeměmi. Největším trnem v oku americkému prezidentovi jsou nesčetné dotace, které mohou čínské firmy čerpat, stejně tak jako samotná průmyslová politika. Takové nesnadné strukturální reformy ale mnoho čínských analytiků považuje za Trumpovu snahu podkopat čínský úspěšný ekonomický model rozvoje. Zítra se k jednání připojí také čínský prezident.
• Okénko finančního trhu 14.3.2019
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v lednu meziročně vzrostly o 4,7 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku vzrostly o 1,5 %. Navzdory zaznamenanému zrychlení celkových tržeb jde o nejslabší lednový růst od roku 2013. Tradičně se dařilo internetovým obchodům a zásilkovým službám. Úspěšný měsíc za sebou mají také prodejci elektroniky, oblečení a obuvi. Pro následující měsíce odhadujeme, že si maloobchodní tržby zhruba udrží aktuální dynamiku. Úroveň tržeb by měla být i nadále podporována přetrvávajícím svižným mzdovým růstem, kterému nahrává nízká míra nezaměstnanosti. Rovněž stále relativně vysoká spotřebitelská důvěra by měla podpořit náladu zákazníků dále utrácet. Proto předpokládáme, že maloobchodní tržby by v průměru v letošním roce měly vzrůst o 3,3 %.
• Okénko finančního trhu 14.5.2018
  Běžný účet platební bilance ČR v březnu spadl do deficitu 5,6 mld. Kč. Trh odhadoval přebytek 30, mld. KČ, my 26,3 mld. Kč. Důvodem náhlého zhoršení bilance na běžném účtu je zejména dřívější start sezóny odlivu dividend. Odliv důchodů z přímých investic v březnu narostl na 51 mld. Kč - v loňském roce byl na podobné úrovni až v červnu. Tuzemským firmám výrazně vzrostly zisky a zahraničním investorům se dosud projevená důvěra v naší ekonomiku vyplácí na vyšších dividendách. Zároveň se změnila pozice ČR jako čistého příjemce přímých zahraničních investic: tok investic plynoucí z ČR do zahraničí dosáhl 4,2 mld. Kč a zároveň z ČR vyputovaly investice zahraničních investorů v objemu 1,6 mld. Kč. Česká republika tak investovala v zahraničí o 5,8 mld. více, než kolik zahraniční investoři nechali u nás. Oba faktory budou v následujících měsících pravděpodobně brzdit posilování koruny a udrží běžný účet v deficitu. Přesto v našem odhadu počítáme, že za celý rok 2018 dosáhne běžný účet přebytku kolem 40 mld. Kč.
• Okénko finančního trhu 14.5.2019
  Saldo běžného účtu platební bilance v březnu dosáhlo 0,2 mld. Kč, což bylo výrazně pod očekáváním. Kladně bilanci ovlivnil obchod se zbožím a službami (39,7 mld. Kč), naopak důchody z investic skončily pasivem ve výši 39,5 mld. Kč. Slábnoucí zahraniční poptávka po našem zboží a naopak svižný růst tuzemské spotřeby nadále působí přes klesající zahraničně-obchodní saldo i na bilanci běžného účtu. Masivnější odliv investic způsobil podstatně horší výsledek běžného účtu již loni. Pro letošek očekáváme další pokles kladného salda až k vyrovnanému hospodaření, což by znamenalo zhoršení o zhruba patnáct miliard oproti loňskému roku.
• Okénko finančního trhu 14.6.2018
  Evropská centrální banka se rozhodla nadále pumpovat peníze do ekonomiky eurozóny. Program kvantitativního uvolňování (QE) neskončí v září, jak centrální banka původně naznačovala. Koncem léta sice dojde k omezení měsíčního objemu nákupu finančních aktiv z 30 mld. na 15 mld. euro, ale kompletního konce QE se dočkáme až na konci roku. Zároveň ECB slíbila, že úrokové sazby nebude navyšovat alespoň do léta 2019.
• Okénko finančního trhu 14.6.2019
  Mezinárodní měnový fond zveřejnil závěrečnou zprávy ze svých konzultací v ČR. Podle ní by měl letošní hospodářský růst zpomalit na 2,5 % a zhruba na této úrovni by měl zůstat i v následujících letech. Fond očekává, že domácí poptávka, která je aktuálně velmi silná, by měla v budoucnu postupně slábnout. Důvodem je skutečnost, že ekonomika v mnoha ohledech již dosáhla svých limitů. Míra nezaměstnanosti je velmi nízká a to i přes neustálý růst míry participace. Budoucí rizika nicméně zůstávají spojena především s vývojem v zahraničí, zmiňována je především hospodářská situace v sousedním Německu a neřízený brexit. Zpráva souhlasí s aktuálním nastavením mixu měnové a fiskální politiky a neshledává žádné závažné ekonomické nerovnováhy. Zároveň však zmiňuje nejistoty spojené s dalším vývojem inflace a s tím souvisejícím nastavením měnové politiky. Podle zprávy je těžké odhadnout zda budoucí cenový růst bude více pod vlivem domácích faktorů nebo zda převládnou desinflační tlaky dovážené ze zahraničí. Kurz koruny je považován za aktuálně podhodnocený s výhledem na budoucí posilování.