Okénko finančního trhu 13.5.2019

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 12.6.2019
  Spor mezi Itálií a Evropskou komisí pokračuje. Zástupci členských zemí, kteří se mají účastnit blížícího se summitu v Lucembursku, se shodli na tom, že v Itálii skutečně dochází k porušení fiskálních pravidel a výstraha zahájení procedury nadměrného rozpočtu je proto oprávněná. Zároveň italský premiér G. Conte nasadil smířlivější tón. Na summitu tak dojde k první přímé konfrontaci mezi Evropskou komisí a italskými zástupci, kteří si prozatím za svým rozpočtem stojí.
• Okénko finančního trhu 12.7.2018
  Průmyslová výroba v eurozóně v květnu meziročně vzrostla o 2,4 %. Meziměsíční růst činil 1,3 %. V obou případech jde o celkem výrazné zrychlení růstu průmyslové výroby. Největšího zrychlení se dočkal růst výroby polotovarů o 1,6 p.b. na 2,4 % meziročně. Oživení průmyslové výroby v eurozóně znamená, že současné tempo hospodářské expanze jen tak nepoleví. Evropská komise přesto oproti jaru mírně snížila své odhady pro růst HDP v letošním roce. Eurozóna letos podle komise poroste tempem 2,1 % (namísto původních 2,3 %), ale v příštím roce zůstává prognóza nezměněná na 2,0 %. Celá osmadvacítka by měla letos expandovat tempem 2,3 %. Komise také upravila svůj vlastní odhad pro růst HDP České republiky za letošek. Ten by měl dosáhnout 3,0 %, což znamená výraznou revizi o čtyři desetiny p.b. dolů ve srovnání s jarem. Evropská komise se domnívá, že nečekaně slabší zahraniční poptávka a nedostatek volné pracovní síly naši ekonomiku letos zadusí. Naše prognóza ale zůstává nezměněna: růst HDP v tomto roce dosáhne 3,5 %. Ačkoliv má komise pravdu, že oba výše zmíněné faktory letos brzdí tempo hospodářského růstu, v našem modelu je to částečně vykompenzováno relativně slabým kurzem koruny. Zároveň také věříme pozitivním dopadům vyšší investiční aktivity: tuzemské firmy kvůli nedostatku zaměstnanců navyšují své investiční výdaje do efektivní výroby a tak posilují okamžitý růst na straně poptávky.
• Okénko finančního trhu 12.7.2019
  Průmyslová produkce v eurozóně vzrostla v květnu meziměsíčně o 0,9 %, což výrazně překonalo tržní očekávání odhadující růst jen lehce kladný. Revidován mírně směrem nahoru byl i ukazatel za duben. V meziročním srovnání však produkce nadále zůstává v poklesu o 0,5 %. Květnové zlepšení bylo dáno vyšším růstem výroby ve Francii a Irsku a na rozdíl od dubna pozitivními příspěvky z Německa a Itálie. Z hlediska užití rostla produkce u všech částí s výjimkou zboží pro mezispotřebu. I přes pozitivní údaje zůstává průmyslová produkce v prvních dvou měsících druhého kvartálu pod úrovní prvního čtvrtletí. Ani vyhlídky na červen a následující měsíce nejsou příliš příznivé. Sentiment v průmyslu zůstává nadále velmi nízký, což dokládá nízká úroveň průmyslových objednávek i předstihové indikátory např. PMI či další z dílny Evropské komise. Tato situace do značné míry souvisí s riziky zavedení protekcionistických opatření ze strany USA i nejistotami okolo Brexitu. I přes naznačené zlepšení průmyslové výroby tak HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zaostane za růstem z počátku roku.
• Okénko finančního trhu 12.8.2019
  Spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace o dvě desetiny zrychlila na 2,9 %. Inflace se tak nadále pohybuje v blízkosti horní hranice pásma inflačního cíle ČNB a skončila dvě desetiny nad její aktuální prognózou. Rychleji rostly především ceny potravin, počátek prázdnin pak znamenal tradiční sezónní nárůst cen dovolených. Příspěvek cen spojených s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) tvoří i nadále zhruba polovinu cenového růstu. Naopak nižší ceny ropy na světových trzích znamenaly hlubší pokles cen pohonných hmot. Inflační tlaky z domácí ekonomiky tak zůstávají robustní podporované rychlým růstem mezd a dostatkem prostředků v kapsách spotřebitelů. Nicméně v následujících čtvrtletích očekáváme, že vlivem ekonomického zpomalování, slábnutím mzdové dynamiky i působením přísnější měnové politiky budou inflační tlaky postupně ochabovat. V průměru za letošní rok odhadujeme inflaci na úrovni 2,7 %. Na počátku příštího roku však bude růst cen uměle podpořen zvýšením spotřebních daní na alkohol a tabákové výrobky. Dopad této změny do meziroční inflace odhadujeme lehce přes 0,5 p.b. Proti tomuto vlivu by měla působit vládou navrhovaná nižší DPH u některých služeb. Dá se však očekávat, že v reálu podnikatelé služby nezlevní a nižší sazbu daně si promítnou do svých marží. Inflace, u které jsme původně očekávali, že zpomalí pod 2 %, tak bude významně urychlována administrativními vlivy.
• Okénko finančního trhu 12.9.2018
  K předchozím standardně jestřábím členům bankovní rady ČNB M. Hamplovi a V. Bendovi se včera a dnes přidali i další dva členové O. Dědek a guvernér J. Rusnok. První zmíněný uvedl, že vidí prostor pro další zvyšování úrokových sazeb. Zároveň poznamenal, že v delším horizontu je nutná opatrnost při dalším zvyšování. Guvernér Rusnok se dnes rozmluvil rovnou dvakrát. Podle něj je dvojí zvýšení úrokových sazeb možné ještě tento rok a odkládání tohoto rozhodnutí by pravděpodobně nepřineslo nic nového. Podporuje to i fakt, že je makroekonomický vývoj téměř v souladu s prognózou centrální banky.
• Okénko finančního trhu 13.11.2018
  Běžný účet platební bilance v září pokračuje mírným deficitem, ve kterém pravděpodobně zůstane i po zbytek roku. Za záporným saldem i přes nárůst přebytku zahraničního obchodu stojí opět stále silný odliv dividend do zahraničí. Meziročně je tak celkové saldo běžného účtu téměř stejné. Odliv dividend a klesající přebytky zahraničního obchodu jsou hlavními faktory, které brání koruně v posilování. V posledních měsících se jejich efekt zkombinoval s rizikovou averzí vůči měnám rozvíjejících se trhů a koruna výrazně oslabila. Do konce roku se k tomu přidává i efekt Rezolučního fondu, kvůli kterému tuzemské banky odmítají přijímat korunová depozita.
• Okénko finančního trhu 13.12.2018
  Na dnešním zasedání ECB rada guvernérů rozhodla o ukončení kvantitativního ke konci tohoto roku. Dle našeho očekávání však bude pokračovat v reinvestování nabytého portfolia. V tom bude pokračovat i v počáteční fázi zvyšování úrokových sazeb. Ty zůstaly po tomto zasedání neměnné. Jejich první zvýšení by mělo přijít nejdříve po létě 2019. Sazby však zůstanou dle Draghiho nezměněné tak dlouho, jak to bude nutné pro udržení inflace blízko cílové hodnoty 2,0 %. Dle očekávání týmu RBI si tak na první zvýšení úrokových sazeb počkáme až do čtvrtého kvartálu 2019. V reinvesticích chce ECB pokračovat tak dlouho, jak to bude třeba k udržení dostatečné likvidity na trhu. ECB dále zveřejnila zrevidovanou prognózu pro následující tři roky. Podle jejích nejnovějších odhadů bude ekonomika v eurozóně růst o 1,9 % v tomto roce, pro rok příští se nepatrně zpomalí na 1,7 % a toto tempo si udrží až do roku 2020. Poté, v roce 2021, ještě více zpomalí na 1,5 %. V porovnání s předchozí prognózou tak korigovala svůj odhad pro tento a následující rok nepatrně směrem dolu.
• Okénko finančního trhu 1.3.2019
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 0,9 %,což znamená zrychlení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,8 %. V obou případech však statistika zaznamenala revizi směrem dolů o jednu desetinu procentního bodu. I tak lze stále hovořit o solidním růstu tuzemské ekonomiky. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Největším tahounem ekonomiky zůstávají investice, zatímco růst spotřeby domácnosti mírně zpomalil. Rychlejšímu růstu však nejvíce napomáhá nižší negativní příspěvek zahraničního obchodu ve srovnání s předchozími kvartály. Nemalou měrou se na současném růstu ekonomiky podílela i spotřeba vládních institucí, která vzrostla v celoročním vyjádření nejrychleji od roku 2003. Česká ekonomika dosáhla na začátku minulého roku vrcholu svého hospodářského cyklu a začala postupně zpomalovat. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Pro tento rok očekáváme průměrný růst ekonomiky 2,7 % a pro rok příští ještě o dvě desetiny nižší tempo.
• Okénko finančního trhu 13.2.2019
  Spotřebitelské ceny v lednu překvapivě zrychlily meziroční růst na 2,5 %. Oproti prosinci loňského roku pak ceny meziměsíčně vzrostly o 1,0 %. Na tomto zvýšení se největší měrou podílely ceny energií pro domácnosti, u kterých dochází pravidelně v lednu k přeceňování dodavatelských smluv. Významné zdražení zaznamenaly také ceny alkoholu a dovolených. Nižší byly naopak ceny oblečení a ceny pohonných hmot, jejichž pokles souvisí s nižšími cenami ropy na světových trzích. Inflace byla významně ovlivněna i dalším zrychlením růstu cen služeb (meziročně o 3,9 %), jejichž stoupající dynamika je ovlivňována rychlým růstem mezd a přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. Rychlejší cenový růst (oproti prognóze ČNB) spolu s přetrvávající slabší úrovní kurzu koruny tak vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ke kterému by mohlo dojít již na nejbližším měnově politickém zasedání BR koncem března.
• Okénko finančního trhu 13.3.2019
  Britský parlament podle očekávání odmítl vládní návrh odchodu země z EU. Britští poslanci včera hlasovali o pozměněném návrhu brexitové dohody, který byl na poslední chvíli v pondělí večer vyjednán s Bruselem. Dohodu podpořilo 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391. Dnes večer čeká britskou dolní sněmovnu další důležité hlasování o tom, zda má Británie opustit EU bez dohody. Zatím to vypadá, že většina poslanců je proti odchodu Británie z EU bez dohody. Pokud neřízený brexit dnes večer odmítnou, budou zítra hlasovat o tom, zda má britská vláda požádat o odložení termínu brexitu z nyní plánovaného 29. března. S tím by muselo ovšem souhlasit všech sedmadvacet zbylých unijních zemí. Pokud by naopak poslanci s odchodem z EU bez dohody souhlasili, přislíbila již v úterý premiérka T. Mayová, že britská vláda je připravena tento scénář naplnit. V této souvislosti byly již zveřejněny první nouzové plány pro případ odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Podle nich se zboží mířící z Irska do Severního Irska ponechá dočasně bez kontrol a předejde se tak obávanému zavedení tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova. Představitelé unijních institucí se shodují, že cestu dál musí nyní ukázat britští poslanci. Podle unijního vyjednavače M. Barniera je unie připravena čelit i tvrdému brexitu.
• Okénko finančního trhu 13.6.2018
  Běžný účet platební bilance v ČR v dubnu vykázal přebytek ve výši 29,3 mld. korun. Běžný účet se po překvapivě negativním výsledku z března vrací do úrovní, které jsme viděli na začátku roku. Oproti předchozímu měsíci především polevil odliv dividend. Dividendy z přímých investic dosáhly jen 3,2 mld. Kč. Odliv důchodů z přímých investic v dubnu činil 17,3 mld. Kč, což je výrazně pod padesátimiliardovým výdajem z března. Odliv dividend se podle našeho odhadu obnoví a přes léto budeme opět sledovat deficity běžného účtu. Podle nás to bude jedním z faktorů, který bude nadále brzdit posilování koruny. Přesto v našem odhadu počítáme s přebytkem běžného účtu za celý rok 2018, který dosáhne 30 mld. Kč, tedy o 24 mld. méně než loni.
• Okénko finančního trhu 13.6.2019
  Dubnové saldo běžného účtu platební bilance ČR dosáhlo hodnoty 17,7 mld. Kč, což je výrazně lepší výsledek oproti předchozímu měsíci, nicméně ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo k poklesu o zhruba 11 mld. Kč. Do celkového salda kladně přispěl přebytek exportu zboží a služeb nad importem, ačkoliv zde již bylo znát pokračující oslabení ekonomické výkonnosti evropských obchodních partnerů, na jejichž trhy Češi vyvezli méně než v březnu. Pokračoval i odliv příjmů z investic, kterých již tradičně míří do zahraničí výrazně více než opačným směrem.
• Okénko finančního trhu 13.7.2018
  Podle dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB panovala mezi členy shoda, že slabší kurz vytváří prostor pro zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Opakovaně zaznělo, že oslabení koruny souvisí s růstem globální rizikové averze a odlivem kapitálu do zahraničí. Dále bylo zmíněno, že růst produktivity práce nemusí být natolik vysoký, aby kompenzoval nákladové tlaky na růst inflace. Na druhou stranu zaznělo, že květnové zrychlení inflace by nemělo být přeceňováno.
• Okénko finančního trhu 13.8.2018
  Turecká lira od pátku oslabila vůči euru o více než pětinu na EUR/TRY 7,88. Spouštěčem bylo uvalení sankcí ze strany USA na některé členy turecké vlády. USA a Turecko se již několik měsíců přou kvůli zadržení amerického pastora v Turecku. Tamní centrální banka slíbila zavést jakákoli nutná opatření na záchranu hodnoty liry. Snížila povinné rezervy vkladů, které si u ní mohou komerční banky uložit a zavedla restrikce na swapy liry s dolarem. Přesto nepadla žádná zmínka a navýšení úrokových sazeb, které turecká ekonomika potřebuje jak sůl. Pád turecké liry vyslal šokové vlny napříč světovými trhy. Dotklo se to kurzu eurodolaru, který poklesl o více než cent na EUR/USD 1,141. Nárůst rizikové averze na trhu vede investory i k prodeji měn rozvíjejících se trhů. Koruna dnes ráno oslabila nad EUR/CZK 25,7, ale od té doby mírně posiluje.
• Okénko finančního trhu 13.8.2019
  Český běžný účet platební bilance v červnu vykázal výrazně nižší saldo, než se očekávalo. Namísto předpokládaných 16 mld. Kč činilo pouze 3,9 mld. Kč. Stále se v plné síle nedostavilo zpomalení přeshraničního obchodu, ačkoliv k poklesu již došlo – vývozy se snížily o téměř 27 mld. Kč. Celkově se bilance zboží a služeb meziměsíčně zhoršila o zhruba 7 mld. Kč. Za posledních 12 měsíců činí kumulativní přebytek běžného účtu solidních 29 mld. Kč.
• Okénko finančního trhu 13.9.2018
  Dnešní zasedání Evropské centrální banky nepřineslo žádné neočekávané změny ve vztahu k měnové politice. Měsíčné nakupování dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování bude zredukováno na 15 miliard eur v říjnu. Úplně pak ECB s nákupem skončí pravděpodobně ke konci roku, za předpokladu, že nově příchozí data nebudou překvapením. Prognóza HDP pro eurozónu byla podle očekávání mírně upravena směrem dolů z 2,1 % na 2,0 % pro rok 2018, z 1,9 % na 1,8 % v 2019 a pro rok 2020 zůstává na 1,7 %. Hlavním faktorem poklesu je nižší zahraniční poptávka. Prognóza pro roky 2018 a 2019 je přibližně v souladu s hodnotami, které očekává tým RBI. Pro rok 2020 ale na rozdíl od ECB je naše prognóza pesimističtější s výhledem jenom na 1,3% růst. Podle nás bude ochlazení na americkém trhu výraznější, což si následně vyžádá daň i na globálním měřítku. Předpověď inflace zůstává nezměněna na 1,7 % pro všechny tři následující roky. M. Draghi ale uvedl, že nejistota kolem budoucího vývoje inflace postupně pomíjí, na což trhy reagovaly pozitivně. Během guvernérova projevu Euro zaznamenalo nejvyšších hodnot za září EUR/USD 1,17. Draghi ve svém pozdějším vyjádření uvedl, že bankovní rada ECB se zatím nezabývala otázkou ukončení reinvestic nakoupených dluhopisů a toto téma bude pravděpodobně otevřeno v říjnu a v prosinci. Tým RBI očekává, že k prvnímu zvýšení úrokových sazeb přijde až v září 2019, zatímco reinvestice budou pokračovat i po konci roku 2020.
• Okénko finančního trhu 14.11.2018
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 %, což znamená zpomalení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo opět zpomalilo a to na 2,3 %. Výsledek je tak spíše zklamáním, ačkoli se stále jedná o solidní tempo růstu. Podle předběžných informací statistického úřadu byla hlavním impulsem růstu domácí i zahraniční poptávka. I nadále pozorujeme solidní spotřebu domácností, která je poháněná rekordním růstem mezd a s tím spojenou vysokou spotřebitelskou důvěrou. Podle našich odhadů export do zahraničí stále přispívá k růstu HDP nemalou měrou, nicméně čistý příspěvek zahraničního obchodu je vyrušen silně rostoucím importem. Česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a v novém roce začala postupně zpomalovat. Na druhou stranu náš současný odhad průměrného růstu pro tento rok s vysokou pravděpodobností už dosažen nebude a sklouzne pod tři procenta, kde by se měl pohybovat i v příštím roce.
• Okénko finančního trhu 14.1.2019
  Běžný účet platební bilance v listopadu minulého roku zůstal v přebytku, ve kterém pravděpodobně bude pokračovat i v prosinci. Přebytek byl dán hlavně výrazným saldem bilance zboží a služeb. Naopak negativně působil již tradiční odliv dividend do zahraničí ve výši 17,8 mld. Kč. Za prvních jedenáct měsíců minulého roku tak skončil běžný účet v přebytku 37,7 mld. Podle naší prognózy by přebytek běžného účtu za celý rok 2018 měl dosáhnout 45 mld. Kč. V tomto roce pak přebytek dále poklesne na 30 mld. Kč.
• Okénko finančního trhu 14.12.2018
  Německý PMI ve výrobě poklesl více, než trh očekával: oproti předchozímu měsíci o 0,3pb na 51,5 bodu. Ještě výraznější pokles jsme mohli zaznamenat u PMI ve výrobě eurozóny, který poklesl o 0,4 bodu na hodnotu 51,4 bodu. V obou případech je na vině především pokles nových zakázek, který zaznamenáváme již třetí měsíc v řadě. Přesto se i nadále PMI drží nad hranicí padesáti bodů, tedy v expanzivní části. Hodnota indexu PMI zatím odpovídá jen mírnému zpomalení ekonomiky, které je přirozené po úspěšném roce 2017, kdy byla ekonomika na svém vrcholu.
• Okénko finančního trhu 1.4.2019
  Český index nákupních manažerů ve výrobě se v březnu opět snížil o 1,3 b. na 47,3 bodů. Pokračoval tak v sestupném trendu započatém už na počátku loňského roku a dosáhl svého minima za posledních více než šest let. Březnový propad byl přitom nejvýraznější od roku 2012. Na tom má největší zásluhu především pokles nových zakázek, a to nejen domácích, ale i ze zahraničí. V tuzemském průmyslu, zejména pak v exportně orientovaných odvětvích, se začíná stále ve větší míře projevovat nepříznivý zahraniční ekonomický vývoj. Nízká úroveň zakázek se odrazila i v poklesu zaměstnanosti, ke kterému dochází po dlouhém období růstu. Očekávání výrobců ohledně budoucího vývoje se rovněž dále snížila. Vývoj českého PMI je tak ve shodě se situací u našich západních sousedů, kde rovněž index zaznamenává další a další poklesy.