Rozbřesk: Korunu táhnou dolů padající rozvíjející se trhy

Čtěte více

• Rozbřesk: Koruna v pasti globálního napětí opět slábne
  Rozhodnutí turecké centrální banky snížit úrokové sazby (a to nehledě na vysokou inflaci) poslalo tureckou liru do “pekla” - od začátku týdne ztratila zhruba 11 %. Toto napětí rezonovalo na širší paletě rozvíjejících se trhů, včetně střední Evropy, kde se pod tlak dostal nejen polský zlotý, ale i česká koruna. Maďarský forint unikl jen díky dalšímu domácímu zvýšení sazeb.
• Rozbřesk: Koruna vyčkává, dolar maže ztráty. Potraviny budou i nadále zdražovat
  Situace na trhu s potravinářskými komoditami se za posledních pár měsíců, alespoň co se týče cenového vývoje, zlepšila. Cena evropské pšenice (září 2022) se z květnových maxim kolem 440 EUR/t dostala asi o 100 EUR/t níže, tedy nedaleko od úrovní, které byly pozorované na začátku války na Ukrajině. Podobné zprávy se poslední dobou objevují i v médiích, částečně s nadějí, že pokles burzovních cen se propíše i do výrazného poklesu cen spotřebitelských. Podobná úvaha je však pro tuto chvíli asi příliš optimistická, a to hned z několika důvodů.
• Rozbřesk: Koruna vyhlíží zvýšení sazeb a čínská měna nebezpečně padá
  Dobrých zpráv není zřejmě nikdy dost, a to platí dvojnásob v případě ekonomik zemí EU, které se zrovna záplavou výborných zpráv v posledních měsících rozhodně pochlubit nemohou. Ať už vezmeme v úvahu měkké ukazatele v podobě nálad, indexů nákupních manažerů nebo posledního Ifa, které naznačilo klesající optimismus i v případě dosavadního motoru eurozóny – Německa. Tyto indikátory mají výhodu v tom, že jsou rychleji dostupné oproti tvrdým datům přicházejícím se zpožděním někdy až několika měsíců. Vedle své hlavní výhody – rychlosti – však mají oproti suchému účetnictví i jeden potenciální handicap, a tím jsou pocity respondentů. Někdy jsou oprávněné, jindy spíše odrážejí potenciální rizika a nejistoty, která se časem vůbec nemusí materializovat. Přesto jejich výhoda včasnosti bude ještě dlouho tou hlavní předností, které oproti tvrdým datům z ekonomiky budou mít.
• Rozbřesk: Koruna zamířila zpět k silnějším úrovním. Plus ohlednutí za průmyslem
  Po včerejších ranních slabších číslech z německého průmyslu přišla na řadu i ta česká, která potvrdila očekávání, že největšímu tuzemskému odvětví se v závěru roku příliš nedařilo. Ze sezónně očištěných dat statistického úřadu vyplývá, že meziměsíčně výroba poklesla o necelá tři procenta, a to především v důsledku slabšího výkonu všech největších oborů. Počínaje automobilovým průmyslem, který se dál potýkal s nedostatkem čipů, přes elektrotechnický průmysl, strojírenství až po potravinářský průmysl.
• Rozbřesk: Koruna zastavila ztráty. Bude ČNB více sledovat ceny nemovitostí?
  Česká koruna zdá se na nějaký čas zapomněla na testování intervenční bariéry na 27,00 EURCZK a splula do blízkosti 26,60 k euru. Za o něco lepší náladou na koruně stojí podle nás několik vzájemně provázaných faktorů.
• Rozbřesk: Koruna zůstává nejsilnější ve střední Evropě, je to problém pro konkurenceschopnost?
  Koruna vládne střední Evropě. I když pozitivní globální sentiment spojený se slabším dolarem a teplejší zimou hraje do karet všem středoevropským měnám, koruna zůstává ve zdaleka nejlepší kondici. Oproti úrovním před pandemií COVID 19 je v rámci střední Evropy koruna zdaleka nejsilnější - vzhledem k průměru roku 2019 je česká měna více jak 7 % v plusu, zatímco polský zlotý 8,5 % v mínusu a maďarský forint dokonce ztrácí oproti roku 2019 přes 18 %. V pozadí síly koruny jsou bezesporu masivní devizové rezervy (stále okolo 50 % HDP) a ochota ČNB (ve starém i v novém složení) rezervy aktivně používat na obranu české měny. Svoji roli sehrávala i ochota ČNB jít s odezníváním pandemie s úrokovými sazbami včas a dostatečně agresivně vzhůru a na rozdíl od sousedních měn na korunu nikdy nedoléhaly tolik specifické rizikové faktory (jako nejistota spojená s čerpáním fondů v případě Maďarska).
• Rozbřesk: Koruna zůstává pod tlakem, má strach z izraelského scénáře
  Nejistota spojená s dalším vývojem pandemie v Česku je extrémní - nové případy rostou jako houby po dešti a i když to zatím vláda rezolutně odmítá, ve vzduchu visí izraelský scénář. Izrael rozvolnil podobně jako Česko v květnu přísná opatření ve chvíli, kdy přírůstky nových případů klesly zhruba na dvacet až třicet denně.
• Rozbřesk: Koruně chybí motivace a stát si potřebuje půjčit 352 miliard korun
  Těsně před vánočními svátky konečně spatřila světlo světa tolik očekávaná Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2018, podle které bude Ministerstvo financí ČR potřebovat v příštím roce sehnat na finančních trzích až 352 mld. korun. Tato úctyhodná částka má především pokrýt státní dluhopisy a pokladniční poukázky splatné právě v roce 2018, stejně jako vykrýt i plánovaný schodek rozpočtu ve výši -50 mld. korun.
• Rozbřesk: Korunu čekají těžké týdny, druhá vlna pandemie sílí napříč Evropou
  Druhá vlna bude korunu v nejbližších týdnech dál dusit. A nijak jí nepomůže ani skutečnost, že nákaza zesiluje i v ostatních evropských zemích a pravděpodobně bude sílit globální nejistota před americkými prezidentskými volbami.
• Rozbřesk: Korunu nerozhýbalo Česko mezi tygry. Dokáží to jestřábí slova Hampla?
  I třetí čtvrtletí bylo pro českou ekonomiku ve znamení velmi dobrých výsledků. I když oproti předchozímu kvartálu, kdy HDP doslova poskočil o 1,5 %, tentokrát ekonomický růst „polevil“ na 0,5 %, v meziročním srovnání to i tak znamenalo zrychlení na rovných pět procent a prozatím pomyslnou bronzovou příčku v rámci celé EU. Sice podrobnosti o tom, co přesně stojí za výkonem tuzemského hospodářství, nebo jak se dařilo investicím či jak se vyvíjela ziskovost firem, přijdou na řadu až v průběhu následujících dvou měsíců, je velmi pravděpodobné, že i tentokrát si nemalou zásluhu na růstu HDP připsal průmysl. Nakonec je to největší tuzemské odvětví jak z pohledu podílu na přidané hodnotě, tak i zaměstnanosti, a ekonomiku pohání vzhůru už čtvrtým rokem. Přitom se mu daří stále nad očekávání dobře navzdory sílící koruně i stále většímu nedostatku zaměstnanců vedoucímu ke zrychlování nominálních i reálných mezd.
• Rozbřesk: Krach jednání o brexitu ohrožuje libru…
  Brexit začíná být reálným rizikem. Shoda na rozvodovém účtu mezi Británií a EU je sice v zájmu obou stran, především pak samotného Spojeného království. Některé body, a v prvé řadě otázka Severního Irska, jako by neměly rozumné kompromisní řešení. V ostatních bodech, jako je finanční vypořádání, uznání občanských práv nebo nastavení přechodného období pro sjednání nové obchodní dohody, už bylo dostatečné dohody dosaženo. Garance oddělení trhu Severního Irska je ale natolik citlivá, že ji na rozhádané britské politické scéně jednoduše Theresa Mayová zatím prosadit nedokáže. Co bude dál? Pokud středeční summit EU potvrdí, že pokrok v jednání je zatím malý a není se od čeho odrazit, má Británie problém. Čas ubíhá a listopadový summit může kvůli nedostatku času spíše než samotnou rozvodovou dohodu řešit přípravy na exit Británie bez dohody - do právního vakua, které by bylo pro vzájemný obchod velice bolestivé.
• Rozbřesk: Krach německých koaličních jednání potápí euro, koruna zatím zůstává bez „šrámů”
  Krach německých jednání o koalici je pro eurozónu nepříjemnou zprávou a na své kůži to také bezprostředně začalo pociťovat i euro. To během ranního obchodování ztratilo více jak půl procenta.
• Rozbřesk: Krátké shrnutí roku 2021 pro českou ekonomiku
  Rok 2021 je už téměř za námi, a tak se sluší udělat na základě zatím dostupných dat první předběžné shrnutí toho, jak si vedla česká ekonomika v době pokračující pandemie.
• Rozbřesk: Kurzarbeit v novém kabátě - jednodušší a snad i rychlejší…
  Včera česká vláda schválila další sadu opatření na boj s ekonomickými dopady epidemie COVID-19. Dobrou zprávou je, že definitivní pravidla pro kurzarbeit byla ve finále zjednodušena - k dispozici jsou dva typy podpor. První pro uzavřené provozy a zaměstnance v karanténě (80 % náhrady mzdy do 39 000 CZK) a druhá pro širší paletu podniků v případě výpadku surovin či poptávky (60 % náhrady mzdy a to do 29 000 CZK). Podle našeho průzkumu mezi podniky bude mít právě o druhý typ “plošnějšího” kurzarbeitu zájem velký počet podniků. Klíčové proto je, jak rychle nakonec bude MPSV schopné administrovat elektronické žádosti a zda skutečně peníze od podání žádosti podniky dostanou v řádu několika dní (více informací na https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus).
• Rozbřesk: Kurz koruny zbrzdí ČNB v rozletu. Zatím koruna zůstává zaparkovaná pod hranicí 26,20
  Bankovní radu ČNB čeká příští týden letos už vlastně páté měnově-politické jednání, a tak pomalu začíná i týden povinného mlčení centrálních bankéřů. V mezičase jsme se dozvěděli, že se ekonomice daří o něco lépe, než ČNB předpokládala, nicméně ne díky utrácivým spotřebitelům, ale především díky excelentnímu výkonu exportérů. Inflace sice zaostává za prognózou, nicméně růst mezd, od kterého si centrální banka stále hodně slibuje, nabral na síle. A tak se zdá, že by zvýšení úrokových sazeb bylo logickým krokem, s nímž by ekonomika neměla mít zásadnější problém. Jenže až tak jednoduché to asi nebude.
• Rozbřesk: Lagardeová na jestřábí vlně zvyšuje tlak i na ČNB
  Rozkolísanost dluhopisových trhů je extrémní. Včera výnos německého desetiletého bundu po relativně jestřábích výrocích šéfky ECB Christine Lagardeová (odrážejících opravdové obavy z inflace) vyskočil vzhůru o 9 bps - od začátku týdne je tak výše skoro o 20 bps a německé dluhopisy tak prakticky smazaly veškeré zisky (nárůst výnosů) z uplynulého týdne.
• Rozbřesk: Lagardová a Draghi varují před zranitelností Česka
  Šéf ECB Mario Draghi a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardová vyslali včera společné varování: obchodní války výrazně ohrožují globální růst a jako první “na ráně” jsou země střední a východní Evropy, včetně Česka. Lagardová dokonce specificky zmiňovala Českou republiku jako příklad ekonomiky, která je na otevřeném globálním obchodě životně závislá. Podle MMF patří i proto Česko v Evropě k nejzranitelnějším vůči eventuálnímu zavádění cel na vývoz aut do USA. To potvrzují i naše analýzy.
• Rozbřesk: Lednové inflační překvapení
  Včerejší ráno dalo konečně odpověď na otázku, kam až na začátku letošního roku vystoupala nevyzpytatelná (a tentokrát i v podstatě nepredikovatelná) česká inflace. Podle údajů statistického úřadu se meziroční inflace zastavila jen těsně pod hranicí deseti procent, kterou nicméně zdolá už v průběhu února.
• Rozbřesk: Lehce pozitivní signály z české ekonomiky
  I když jsou indexy nákupních manažerů (PMI) v průmyslu měsíc od měsíce horší a horší a aktuálně dokonce nejnižší za posledních více než šest let, skutečné výsledky tuzemského průmyslu až tak dramaticky nevypadají. V lednu sice průmysl sklouzl do červených čísel, avšak včera zveřejněná únorová data až tak negativně rozhodně nevyznívají. A nejenom díky energetice, jejíž zásluhou finální výsledek vypadal tak, jak vypadal. Nicméně ani celkové číslo za zpracovatelský průmysl nevypadalo rovněž nijak zlověstně.
• Rozbřesk: Letos poslední zasedání ČNB nebude nezajímavé
  Poslední zasedání ČNB v tomto roce nebude zase tak nezajímavé. I když centrální banka nemá ve zvyku nic zásadního měnit na prosincových zasedáních, toto může patřit k těm zajímavějším.