Rozbřesk: Mentální posun v ČNB aneb jak se koruna popere se čtvrtečním rozhodnutím

Čtěte více

• Rozbřesk: Maloobchod potvrdil ochotu domácností utrácet
  Dnešní maloobchod ukázal na slušnou ochotu utrácet. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel vzrostly v březnu meziročně o 4,3 % a mírně podstřelily odhad 4,5 %. Tržby včetně prodejů aut vzrostly o 2,7 % a odhady naopak výrazně přestřelily.
• Rozbřesk: Maloobchod ukazuje na další propad spotřeby
  Včerejší čísla z maloobchodu potvrdila, že čtvrtý kvartál bude pravděpodobně ve znamení pokračující recese, do které nás dostala vysoká inflace, prudký propad reálných mezd (v průměru skoro o 10 %) a z toho vyplývající slabá spotřeba domácností.
• Rozbřesk: Maloobchod versus průmys, aneb jak moc propadla ekonomika ke konci roku 2020
  Listopadový maloobchod by měl dnes odhalit, jak moc zasáhla Česko ke konci uplynulého roku druhá vlna pandemie. Je pravděpodobné, že služby v čele s obchodem zažily další špatný měsíc a vládní nařízení znovu dopadla především na kamenné prodejny nepotravinového zboží a služeb.
• Rozbřesk: Mario Draghi naznačil dřívější osekání QE, nastartoval výprodej na dluhopisových trzích a oslabil korunu
  Mario Draghi včera zaskočil trhy jestřábím komentářem. Podle jeho slov na místo “deflačních tlaků začínají působit tlaky pro-inflační?. Současně dodal, že v takovém případě může centrální banka přizpůsobit nastavení měnové politiky. Vrátil tak do hry možnost, ve kterou jsme po posledním zasedání ECB a nízké inflační prognóze prakticky přestali věřit - možnost rychlejšího útlumu politiky kvantitativního uvolňování.
• Rozbřesk – Mario Draghi se snaží v Berlíně obhájit ECB
  Šéf ECB Mario Draghi včera v Berlíně (nehledě na poslední dobrá čísla) odhodlaně bránil probíhající tisk peněz (QE). Podle jeho slov není pochyb o tom, že přispěl k růstu a zaměstnanosti. Draghi tím ale pravděpodobně zatím nechtěl vyslat žádný signál, zda se ECB chystá v prosinci prodlužovat QE. Šlo spíše o reakci na rostoucí politickou kritiku ECB.
• Rozbřesk: Masivní destrukce sektoru služeb v Itálii ukazuje, na co se má připravit Španělsko
  Taková destrukce sektoru služeb, jakou v pátek ukázala čísla z Itálie, nemá v poválečném období paralelu. Index PMI ve službách spadl v Itálii na neuvěřitelných 17,4 bodu - extrémně pod hranici 50 bodů oddělujících expanzi od kontrakce. I když přes víkend zpomalil přírůstek počtu nových případů v Itálii (i ve Španělsku), vyhráno zdaleka není. Poslední zprávy z Číny ukazují, že se začínají objevovat nové případy koronaviru a některá restriktivní opatření se tak znovu vracejí do hry i tam.
• Rozbřesk: Měkká data naznačují další zpomalení ekonomického růstu
  V pátek zveřejněné indexy nákupních manažerů za eurozónu, a zvláště pak za Německo, nedopadly právě nejlépe. Celkový index propadl v obou případech na 47měsíční minimum a ani dílčí sub-indexy rozhodně optimismu také nepřidaly, když naznačily další zpomalení růstu výroby, zakázek i zaměstnanosti. Hned v pondělí tento už tak nelichotivý obrázek jen přibarvil výsledek indexu Ifo, který se těsně přiblížil slabé červencové hodnotě. Vypadá to, že nedávný optimismus největší evropské ekonomiky je ten tam a prozatím můžeme spekulovat proč.
• Rozbřesk: Měkká data slibují slušný růst v EU i ve druhém čtvrtletí
  Evropská ekonomika si v prvním čtvrtletí letošního roku vedla podle prvních odhadů velmi dobře. Dokonce navzdory symbolickému růstu druhé a třetí největší ekonomiky eurozóny, tedy Francie a Itálie. Nic na tom nezmění nejspíše ani kolečko upřesňování a revizí již zveřejněných dat, ani to, že HDP dokonce „stihnou“ dopočítat i ty země, kterým to trvá o něco déle, než je v 21. století obvyklé. A jak naznačují měkká data, dobré výsledky můžeme v rámci daných mantinelů očekávat i od čtvrtletí druhého.
• Rozbřesk: Měnové války naruby
  Z restriktivních rozhodnutí centrálních bank posledních dnů bylo zcela jistě nejvíce překvapivé to švýcarské. Připomeňme, že švýcarská centrální banka (SNB) nejenže zcela nečekaně zvýšila úrokové sazby o 50 bazických bodů a v podstatě přislíbila další růst sazeb, navíc varovala, že pokud frank nebude dostatečně silný, tak jej hodlá podpořit výprodejem vlastních devizových rezerv. Palebná síla SNB je opravdu obrovská - disponuje téměř jedním biliónem eur devizových rezerv. Pomyšlení na to, že by SNB tuto sumu začala ve velkém rozprodávat pak musí děsit ECB, neboť nejenže by to dále znehodnocovalo euro, ale navíc by se na trh začaly dostávat vládní dluhopisy z hlavních zemí eurozóny, přičemž jejich ceny by se “nekontrolovaně” tlačily dolů a výnosy reverzně nahoru.
• Rozbřesk: Měnový fond varuje před novou krizí na rozvíjejících se trzích
  Mezinárodní měnový fond varuje před další krizí na rozvíjejících se trzích. Nová šéfka MMF Kristalina Georgieva před jarním setkáním fondu varovala před tím, co na trzích už v zásadě trochu vidíme – vyspělý svět se pomalu dostává z pandemie a vyšší “bezpečné” výnosy vysávají kapitál z rizikovějších lokalit rozvíjejícího se světa.
• Rozbřesk: MF otestuje zájem o české bondy. Americké výnosy nejvýš za 4 roky a břidlicáři na vzestupu
  Po napínavém týdnu, ve kterém ČNB svojí prognózou nepřímo podpořila korunu, která pak zdolávala jedno post-exitové maximum za druhým, nás čeká týden bohatý na zprávy z ekonomiky. Hned v úvodu to je výsledek zahraničního obchodu za prosinec, kdy obchodní bilance skončila – jako už tradičně – v deficitu. V úterý by však data z tuzemské ekonomiky měla potvrdit, že i tak byla kondice českého hospodářství v závěru roku výborná. Zvlášť když to už napověděly ukazatele důvěry nebo indexy nákupních manažerů. Žádného překvapení bychom se tedy dočkat nemuseli. Pro tuzemský finanční trh však může být zajímavější středa, kdy ministerstvo financí nabídne další tři emise státních dluhopisů se splatností 4-12 let. Po nepříliš úspěšném lednu, kdy se nepodařilo prodat původně naplánované objemy papírů, půjde o další test poptávky na trhu po delších papírech v situaci o něco nižších výnosů. Další zajímavá data z Česka pak přijdou na řadu až příští týden, kdy se trh dozví, jak se naplňuje nejnovější prognóza inflace. A tak trochu i napoví, jak moc ladí nový holubičí tón centrální banky se současnou situací v ekonomice.
• Rozbřesk: MF zhorší výhled pro růst ekonomiky i schodek. Yellenová nechá dolar trhu
  Ministerstvo financí dnes po dlouhé době představí novou prognózu. Poslední prognóza je ze září roku 2020 a tu listopadovou během klíčových debat o rozpočtu ministerstvo s odkazem na vysokou nejistotu nevypracovalo. Nová lednová čísla tak pravděpodobně budou jedním z důvodů, proč hned z kraje roku novelizovat rozpočet.
• Rozbřesk: MF znovu otestuje poptávku na dluhopisovém trhu
  Zatímco včera jsme se mohli dozvědět, že spotřebitelská nálada v zemích EU symbolicky poklesla, nicméně i tak nadále zůstává velmi dobrá, dnes přijdou na řadu manažeři v průmyslu. Konkrétně půjde o první výsledky průzkumů v Německu, Francii a eurozóně. S tím, jak výborně dopadaly indexy nákupních manažerů (PMI) v posledních měsících, jsou optimisticky nastavena i očekávání dnešních výsledků. Poslední – finální data za leden – sice potvrdila další mírný ústup z mnoholetých maxim v Německu i v eurozóně, avšak stále jde o velmi silné hodnoty v blízkosti hranice 60. A to rozhodně samo o sobě zdaleka nemůže vyvolávat obavy z ochlazování výkonu průmyslu v Evropě nebo nějakých dalších ekonomických obtíží tohoto silného odvětví.
• Rozbřesk: Ministerstvo financí krotí dosavadní optimismus
  Největší tuzemskou událostí tohoto týdne bude samozřejmě zítřejší zasedání bankovní rady ČNB, od kterého čekáme zvýšení sazeb, a především posunutí jejich prognózy směrem vzhůru. Zásadnějších změn nedozná pouze výhled sazeb, ale i koruny, od které ČNB dosud čekala jen rychlé posilování. Ještě než se tak pravděpodobně stane, můžeme se podívat na informace, které včera prezentovalo Ministerstvo financí ČR. Tedy nejenom na prognózu, která možná ještě sehraje svoji roli při kompletování rozpočtu na další rok, ale i na statistiku vládních bondů ke konci června. Ještě dnes pravidelnou zásobu dat doplní plnění státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku, které nejspíše navzdory silným daňovým příjmům příliš nenadchne. Ale popořadě.
• Rozbřesk: Mírně optimistický začátek roku v ČR. Korunu však sráží výprodeje aktiv
  Do nového roku vstoupili podnikatelé v ČR v relativně dobré náladě. Alespoň to potvrzují ukazatelé důvěry, které včera zveřejnil statistický úřad. Vyplývají z nich velká očekávání, pokud jde o vývoj poptávky v průmyslu i ve stavebnictví, ale také silná inflační očekávání. Právě vyhlídky na zvyšování cen jsou nejsilnější od roku 2003 (starší srovnatelná data nejsou k dispozici) jak v průmyslu, tak ve stavebnictví. Součástí lednového průzkumu bylo i hodnocení překážek, které v současné době nejvíce brání dalšímu růstu každého z odvětví. V průmyslu nepřekvapivě vede s výrazným náskokem nedostatek materiálu, respektive výrobních vstupů, ve stavebnictví zase chybějící pracovníci a ve službách slabá poptávka.
• Rozbřesk: Míří ropa vstříc 100 dolarům?
  Ceny energií v posledních týdnech atakují mnohaletá maxima a výjimkou není ani severomořská ropa Brent. Její cena se v těchto dnech vyšplhala již nad hranici 85 dolarů za barel, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Aktuální vývoj na poptávkové i nabídkové straně trhu přitom vytváří prostor pro pokračující růst cen ropy v nejbližších měsících.
• Rozbřesk: Mix nových amerických dat z trhu práce nejspíše nikoho nenadchne
  Poslední týden před začátkem prázdnin byl ve znamení jestřábích centrálních bank, tedy minimálně té evropské a české. Poté, co poněkud nečekaně šéf ECB naznačil utahování měnových kohoutů v eurozóně, start zpřísňování měnové politiky potvrdila i ČNB, když potvrdila svoji prognózu počítající s růstem sazeb už ve třetím čtvrtletí navzdory nižší inflaci i silnější koruně. Nakonec nic nemusí být až tak horké, jak nyní vypadá, a přece jen obě centrální banky snad raději vyčkají na další várku čísel, které jejich současný jestřábí postoj potvrdit ve skutečnosti nemusí.
• Rozbřesk: MMF se opřel do Donalda Trumpa
  Mezinárodní měnový fond kritizuje Spojené státy za plánovanou rozpočtovou injekci. Podle šéfa rozpočtového oddělení MMF Vitora Gaspara není zapotřebí v tuto chvíli podporovat globální ekonomiku novými rozpočtovými impulsy. Doporučení budovat “rezervy na horší časy” se ostatně týká většiny vyspělého světa. Celkový globální dluh podle MMF v roce 2016 dosáhl nových historických maxim a přesáhl 164 bilionu dolarů - 225 % globálního HDP.
• Rozbřesk: MMF sráží očekávaný růst, jít dolů by ale měla i inflace
  Inflace a nejistota. To jsou úvodní slova nového výhledu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Samotný výhled růstu je nejchmurnější od roku 2001, nebereme-li v úvahu finanční krizi a pandemii koronaviru. Pro světovou ekonomiku MMF očekává zpomalení růstu z 6,0 % v roce 2021 na 3,2 % v roce 2022 a pouze 2,7 % v roce 2023.
• Rozbřesk: MMF varuje před snahou lokalizovat výrobní řetězce
  Pokračující dozvuky pandemie COVID 19 a ruská invaze na Ukrajinu udržují v řadě dodavatelských řetězců výrazné napětí. Dubnové podnikatelské nálady v eurozóně ukázaly, že nedostatek vstupů zasahuje čím dál větší spektrum průmyslových podniků. S tím opět oživují debaty o globálním přenastavení výrobních řetězců, jejich zjednodušení a větší lokalizaci produkce. Jak se však snaží ukázat poslední analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF), nebyl by to asi nejlepší nápad…