Ozvěny trhu: Akciové příležitosti stále existují

Čtěte více

• Oxford City Football Club přiímá za vstupenky na zápas platby v BTC
  V anglické fotbalové lize bude klub na tričkách nosit logo BTC a fanoušci si budou moci koupit vstupenky za bitcoiny přes Lightning Network.
• Ozempic pod drobnohledem: EMA potvrzuje vzácné riziko závažného očního onemocnění
  Evropská léková agentura (EMA) oznámila, že oblíbené léky společnosti Novo Nordisk – Ozempic, Wegovy a Rybelsus – mohou ve velmi vzácných případech způsobit závažné oční onemocnění zvané nearteritická přední ischemická neuropatie optického nervu (NAION), které může vést až ke ztrátě zraku. Podle EMA se může tato komplikace vyskytnout až u 1 z 10 000 pacientů, kteří užívají semaglutid, účinnou látku těchto léků.
• Ozios: Výběr TOP 3 akcií pro rok 2025
  V prostředí, kde trhy ovlivňuje umělá inteligence (AI), cla a geopolitické napětí, je důležité zvolit správnou investiční příležitost. V Ozios jsme pro vás vybrali 3 zajímavé akcie pro rok 2025, které odrážejí širší dění na trhu. Jde o technologického lídra Microsoft, který má kapitál i vizi k tomu, aby těžil z trendu AI, dále o společnosti Carvana a Rheinmetall, které mohou profitovat z politických rozhodnutí.
• Oznámení amerického Fedu
  Fed oficiálně pozastavil zvyšování sazeb, ale vypadá to na dočasnou pauzu. Představitelé Fedu očekávají, že sazby se nakonec budou zvyšovat až do konce roku, což by mohlo být překvapením pro investory, kteří doufali, že si budou moci vydechnout.
• Oznámení ČNB o ponechání základních úrokových sazeb beze změny
  Česká národní banka (ČNB) na svém dnešním zasedání přerušila nastolený trend ve snižování úrokových sazeb a ponechala základní sazbu na úrovni 3,75 procenta. Tomuto kroku ostatně napovídaly i nedávné výroky členů bankovní rady o tom, že se podle jejich vyjádření sazby již blíží takzvané neutrální sazbě. Pro trhy je to vlastně dobrá zpráva. Stabilní prostředí úrokových sazeb prospívá všem účastníkům. Věřitelé i dlužníci vědí, na co se mohou „spolehnout“ a s čím počítat.
• Oznámení ČNB o snížení základních úrokových sazeb
  Česká národní banka (ČNB) na svém včerejším zasedání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Tato hodnota je mimochodem nejníže od konce ledna 2022. Banka tak pokračuje v nastoleném trendu snižování úrokových sazeb. To je ekonomikou i analytiky očekávaný krok. Inflace je podle dat České národní banky „pod“ kontrolou a není důvod sazby držet vysoko.
• Oznámení ČNB o zvýšení úrokových sazeb
  Pro rok 2022 jsme očekávali především postupnou stabilizaci ekonomické situace, a tedy i ustálení výše úrokových sazeb. I vzhledem ke geopolitickému vývoji a stále rostoucí míře inflace však můžeme říci, že vrchol úrokových sazeb pravděpodobně ještě není za námi, což dokazuje i dnešní zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB o 0,5 %.
• Ozvěny trhu - Akcie českých bank tíží návrh na novou daň
  Akcie amerických bank žene, na rozdíl od těch českých, vzhůru očekáváné snižování daní. Trump plánuje snížení firemních daní z 35 na 15 %. Podle agentury Bloomberg by navrhované snížení daní mohlo přinést šesti největším americkým bankám úspory až 12 mld. USD. Není tedy divu, že bankovní sektor patří k největším tahounům amerických akciových indexů, které od zvolení Donalda Trumpa americkým presidentem prolamují jedno historické maximum za druhým. Americký bankovní index S&P 500 Banks si od začátku listopadu připsal nevídaných 35 %. Premiér Bohuslav Sobotka tento týden představil návrh nové sektorové daně pro banky, jejíž výše by se měla odvíjet od velikosti aktiv.
• Ozvěny trhu - Akcie rozvíjejících se trhů míří na výsluní
  Stávající makroekonomické prostředí, které se odráží v pokračujícím hospodářském růstu a zvyšující se inflaci v rozvinutých ekonomikách, nahrává zvyšování expozice vůči rizikovým aktivům. Přestože nový vládní aparát v USA dostal při snaze shodit dosavadní zdravotnickou reformu ze stolu za uši, měla by být nová opatření směřující do vyšších výdajů na infrastrukturu, na podporu energetického sektoru nebo uvolněnější regulace finančního odvětví pozitivním stimulem pro nadcházející vývoj. Ustupující obavy z tvrdého přistání v Číně a naopak zlepšující se výhledy na její HDP v letošním roce zvýší poptávku po některých aktivech v rozvíjejících se zemích.
• Ozvěny trhu - Akcie vs. měnová politika ECB. Co dál?
  Bloomberg v minulém týdnu informoval o tom, že ECB bude postupně snižovat měsíční nákupy dluhopisů o 10 mil. EUR před tím, než program kvantitativního uvolňování zcela opustí. Jde tak o podobnou praxi jako v případě americké centrální banky. Přitom však Rada guvernérů ECB nevylučuje prodloužení tohoto opatření za horizont avizovaného konce v březnu příštího roku.
• Ozvěny trhu: Akciovým burzám by měla letos vévodit Evropa
  První dny nového roku se akciovým burzám příliš nevydařily, když například americký S&P 500 zažil nejhorší začátek od roku 2005...
• Ozvěny trhu - Akciovým trhům svítí zelená
  V horizontu následujícího roku předpokládáme rostoucí zájem o akcie, což by se mělo projevit na růstu jejich cen. Z počátku však můžeme očekávat zvýšenou volatilitu. Ač zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou na nadcházejícím zasedání je v tržních cenách již plně zohledněno, pro příští rok trh prakticky s ničím nepočítá. ECB pravděpodobně přistoupí ke snižování objemu měsíčních nákupů a důležité bude, jak nový americký prezident Donald Trump začne naplňovat svůj volební program. V neposlední řadě nás čeká několik politických událostí, které nejistotu na trzích budou dále zvyšovat.
• Ozvěny trhu: Aktuální cena akcií ČEZ je mimo mísu
  Při pohledu na současný vývoj akcií ČEZ jen kroutím hlavou. Oproti začátku roku se jejich cena nachází o pět procent níže. Započteme-li dividendu, jsme zhruba na nule. Evropský sektor utilit si jako celek polepšil o více jak 14 %. Přitom ČEZ má to nejhorší již za sebou.
• Ozvěny trhu: Americké volby mají výrazný dopad i na korunová aktiva
  Do dění na finančních trzích v posledních týdnech výrazně promlouvají nadcházejících prezidentské volby v USA, které se uskuteční již příští úterý. Podle sázkových burz jako PredictIt nebo Polymarket začaly koncem září výrazně stoupat šance na výhru D. Trumpa, zatímco průzkumy veřejného mínění přisuzují oběma kandidátům podobnou pravděpodobnost výhry. Míra citlivosti na tento vývoj se však u různých tříd aktiv liší.
• Ozvěny trhu - Americkým akciím již odzvonilo
  Středeční zápis z posledního zasedání Fedu upřesnil rozhodování centrálních bankéřů ohledně budoucího nastavení úrokových sazeb, nicméně trhy zas takovým způsobem nepřekvapil. Je z něho patrné, že Rada guvernérů nemá jednotný názor ohledně načasování zpřísňování měnové politiky. V průměru jsou očekávání nastavena na druhou polovinu letošního roku, existují však názory, že by se měnové kohouty měly přitáhnout již v červnu, stejně tak až v příštím roce. A nutno podotknout, že poslední zveřejněné údaje, kterých jsme se dočkali po zasedání Fedu, nahrávají spíše tomu pozdějšímu. O to více budou podstatné statistiky o vývoji trhu práce za měsíce duben a květen. Pokud by se opakovalo zklamání z března, odložení zvýšení sazeb z června dále do budoucna by bylo na spadnutí.
• Ozvěny trhu: Americký trh práce nepřesvědčil
  S více jak dvoutýdenním zpožděním byly v úterý zveřejněny údaje z amerického trhu práce. Dlouho očekávaná statistika přinesla...
• Ozvěny trhu: Ani letošek nebude rokem dolaru
  První obchodní dny roku 2018 zatím nepřinesly z pohledu kurzového vývoje nic, co by šlo zásadně proti předpokladům. Vloni se na globálním devizovém trhu příliš nedařilo americkému dolaru. Dolarový index si v roce 2017 odepsal více než deset procent. Nový rok znamenal pokračování trendu. Viditelné to bylo na kurzu proti společné evropské měně, středoevropským i komoditním měnám.
• Ozvěny trhu: Bankéři letos utnou tisk peněz
  Dnešní den přinese zveřejnění zápisu z posledního jednání evropských centrálních bankéřů. Evropské ekonomice se daří, růst v eurozóně dosahuje nejvyšších hodnot za poslední dekádu. Investoři se tedy zcela logicky ptají, co na to ECB.
• Ozvěny trhu - Banky by mohly profitovat z "Trump efektu"
  Neočekávané zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem přineslo zásadní impulz do vývoje bankovního sektoru. Plán na posílení fiskálních stimulů, snížení daní a uvolnění regulace zapůsobil jako živá voda na akcie bankovních domů jak v Americe, tak v Evropě. V prosinci pak rozhodnutí Fedu o zvýšení úrokových sazeb spolu, s oznámením dalších tří očekávaných zvýšení během letošního roku dále posílilo důvěru investorů v bankovní sektor. Americký index S&P 500 Banks si tak od listopadových voleb v USA připsal výrazných 25 %. Evropské bankovní tituly nezůstaly stranou a také se připojily k povolební euforii. Evropský STOXX Banks index si od začátku listopadu připsal necelých 15 %, podpořen částečným snížením odkupů aktiv ECB, zlepšujícími se vyhlídkami hospodářského vývoje v eurozóně a počínajícím růstem inflace.
• Ozvěny trhu - Barel nade vše
  Ceny ropy mezi roky 2014/15 spadly z historických výšin nad 100 USD pod 40 USD/barel. Hlavní příčinou byl rozmach těžby z břidlicových ložisek ropy v USA a Kanadě. Ekonomiky zemí sdružených v OPEC jsou výrazně závislé na příjmech z exportu ropy, a proto v prosinci minulého roku přistoupily po skoro deseti letech k dohodě o omezení těžby o 1,4 mil. barelů denně, ke kterému se připojilo i Rusko. Cena ropy zareagovala rychlým růstem zpět nad 50 USD. Začátkem května však opět klesala k 45 USD, tedy blízko úrovni před dohodou o omezení těžby. Nové technologie evidentně umožňují profitabilní těžbu z břidlic i při cenách kolem 50 USD. Navíc blížící se konec dohody mohl psychologicky přispět k tlaku na pokles ceny. Zřejmě proto začátkem tohoto týdne přispěchali Saudská Arábie a Rusko s prohlášením o prodloužení dohody až do března 2018. Přestože prodloužení musí na svém zasedání 25. května schválit OPEC, cena ropy opět impulzivně zareagovala a otočila vzhůru k hranici 50 USD/barel. Omezování těžby se tedy zdá být relativně účinným nástrojem podpory růstu ceny ropy, nicméně spíše s krátkodobým účinkem. Impulzy k dlouhodobějšímu růstu ceny tak budou muset přijít ze strany silnější poptávky a rostoucí spotřeby, která dlouhodoběji sníží stávající vysoké zásoby ropy. Ta je závislá především na globálním makroekonomickém vývoji, a to hlavně v regionech s vysokou spotřebou, jako je Severní Amerika, Evropa nebo Čína a Indie.