Čína zatiaľ len uberá nohu z plynu, problém príde, keď bude musieť stlačiť brzdu

Čtěte více

• Čína začala v Tibetu stavět největší vodní elektrárnu na světě
  Čínský premiér Li Čchiang oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína.
• Čína začala vyšetřovat dovoz mléčných výrobků z EU, zaměří se i na Česko
  Čína zahájila antisubvenční vyšetřování dovozu mléčných výrobků z Evropské unie, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Peking prověří 20 dotačních programů z celé EU, speciálně se ale zaměří na osm zemí, a to na Českou republiku, Rakousko, Finsko, Rumunsko, Chorvatsko, Itálii, Irsko a Belgii. Krok Pekingu zřejmě souvisí se sporem o cla na dovoz čínských elektromobilů do EU, informovala agentura Reuters.
• Čína začíná být znovu miláčkem býků na komoditním trhu
  Duben sice ještě neskončil, ale zatím to vypadá, že bude pro akciové indexy velmi úspěšný. Situaci výrazně pomáhají ne...
• Čína zahájila antimonopolní vyšetřování Nvidie: akcie reagují poklesem
  Čínský trh s technologiemi zažívá další otřes. Čínský státní úřad pro regulaci trhu (State Administration for Market Regulation, SAMR) zahájil vyšetřování společnosti Nvidia Corp pro podezření z porušení tamního antimonopolního zákona.
• Čína zahájila antimonopolní vyšetřování společnosti Nvidia
  Čínská Státní správa pro regulaci trhu (SAMR) zahájila antimonopolní vyšetřování americké technologické společnosti Nvidia, které se zaměřuje na možné porušení antimonopolních zákonů. Vyšetřování se týká akvizice izraelsko-americké společnosti Mellanox Technologies, kterou Nvidia uskutečnila v roce 2020 za 6,9 miliardy USD. SAMR prověřuje, zda Nvidia splnila podmínky schválení této dohody čínskými regulačními úřady.
• Čína zahájila výstavbu největšího projektu obnovitelné energie v poušti
  Čína zahájila v poušti ve své autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko výstavbu projektu obnovitelných zdrojů energie za 80 miliard jüanů (261 miliard Kč). Projekt je celosvětově největším v oblasti obnovitelných zdrojů v poušti a má Číně pomoci dosáhnout ambiciózních klimatických cílů. Oznámila to dnes společnosti China Three Gorges Group, která je jedním ze dvou stavitelů.
• Čína zachraňuje európsku dlhovú párty
  Počas dnešnej ázijskej seansy sme videli návrat &...
• Čína zakazuje technologickým společnostem nakupovat AI čipy od Nvidie
  Čínské úřady dle Financial Times tlačí na tamní technologické společnosti, aby přestaly být závislé na Nvidii, a vytvořily nezávislý dodavatelský řetězec polovodičů.
• Čína zaskočila a rozezlila Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 %. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích
  Americký prezident Donald Trump opětovně zásadně přitvrdil vůči Číně. Zvedá celní sazbu na čínský dovoz o drakonických 100 procentních bodů. Nové clo tedy má být 130 %. Při takovéto výši cla by v podstatě přestal existovat americko-čínský obchod, neboť lze čekat, že Peking by stanovil podobnou celní sazbu zase na americký dovoz.
• Čína zastavila dovoz amerického LNG kvůli obchodní válce
  Čína již 40 dní neimportovala zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA, což je nejdelší pauza za poslední téměř dva roky. Důvodem jsou nová cla zavedená Pekingem ve výši 15 % na americký LNG v reakci na celoplošné americké tarify na čínský export.
• Čína zatím nová cla zavádět nehodlá, indexy v Evropě rostou
  Středeční seance v Evropě zatím vypadá velmi dobře a i tentokrát v tom má prsty téma obchodní války mezi USA a Čínou. Tentokrát přišla dobrá zpráva z Číny, kde ráno mluvčí ministerstva obchodu Gao Feng uvedl, že i když má země mnoho nástrojů jak na poslední americká cla reagovat, klíčová otázka k diskusi je nyní to, jak aktuální cla odstranit a ne jak vytvářet nová. Země tak prozatím na americká cla reagovat nehodlá, což otevírá cestu k jednacímu stolu.
• Čína zatím odolává vidině vyšších amerických sazeb
  Provádět nezávislou měnovou politiku v dnešním globalizovaném světě je velice těžké. Jak trefně ukazuje francouzská ekonomka Helene Reyová (http://bit.ly/2bWsf0F), pokud necháte přes hranice volně proudit kapitál, máte velice malou kontrolu nad domácími finančními podmínkami. Přebíráte měnové podmínky největších měnových oblastí, zejména dolaru, popřípadě eura. Politika Fedu tak neurčuje měnové podmínky pouze v USA, ale je hlavním hybatelem globálních měnových podmínek - dostupnosti peněz od Pekingu přes Ankaru po Rio De Janeiro. Zdražující dolar je proto teoreticky rizikem pro řadu ekonomik, které mají ve skříních skryté kostlivce v podobě rychle narostlého dluhu. Na prvním místě je to Čína, která v lednu po prvním zvýšení amerických sazeb (v tomto cyklu) ztratila na akciových trzích přes 30 %.
• Čína zatíná před Hongkongem své svaly, akcie padají. Trump potřebuje viníka
  S odezníváním kritické fáze koronavirové krize se do popředí zájmu akciových trhů dostává opět houstnutí geopolitické atmosféry. K němu přispívají právě i důsledky koronavirové krize, neboť Spojené státy stále hlasitěji svalují vinu za rozšíření viru na Čínu. Čína navíc plánuje v Hongkongu uplatnit zákon týkající se národní bezpečnosti. Ten má zakázat „zradu a pobuřování“ vůči čínské vládě a jakékoli snahy o odtržení. Jinými slovy, Čína hodlá asertivně utáhnout šrouby v dosud poměrně vzpurném autonomním regionu.
• Čína zavádí cla a bankéři se zdráhají snižovat sazby. Závěr týdne svědčí dluhopisům, ale zle na tom nejsou ani akcie
  Nečekaná zpráva přišla z Číny, která si závěr obchodního týdne vybrala k ohlášení nových, respektive zvýšených cel na americké zboží. Celkový objem je 75 miliard dolarů, přičemž platnost bude obdobně jako u amerických cel od září a od prosince. Zahrnuta budou auta, dále sója a ropa.
• Čína zavádí odvetné poplatky pro americké lodě, stupňuje se napětí v námořním obchodu
  Čína oznámila nové odvetné poplatky pro lodě vlastněné nebo provozované americkými subjekty, které vstoupí v platnost 14. října. Opatření přichází jako reakce na nově zaváděné americké poplatky pro čínská plavidla, jejichž cílem je omezit čínský vliv v lodním průmyslu a podpořit obnovu americké loděnice a námořního sektoru.
• Čína zavádza odvetné clá na dovoz tovarov z USA v objeme 60 miliárd dolárov
  Akciové trhy začali obchodný týždeň negatívne. Všetky hlavné akciové indexy rozširujú straty. Hlavným dôvodom tohto negatívneho sentimentu je zavedenie odvetných ciel Číny na dovoz tovarov z USA. Čína uvalila clá na dovoz tovarov v objeme 60 miliárd dolárov ročne. Clá vstupujú do platnosti od 1. júna 2019. Clá predstavujú odpoveď na minulotýždňové zvýšenie ciel na dovoz tovarov z Číny do USA z 10% na 25% v objeme 200 miliárd dolárov ročne. Bezpečné prístavy ako zlato, dnes zaznamenali zisky. Americký akciový index US500 sa obchoduje nad psychologickou hranicou 2800 bodov. V prípade ďalšieho negatívneho vývoja obchodného napätia, sa môžu straty ešte rozšíriť pod vyššie spomínanú psychologickú hranicu. Najväčší pokles zaznamenali technologické spoločnosti, naopak utility zaznamenali mierny nárast.
• Čína zavede antidumpingová cla na výrobky z oceli
  Čína zavádí antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli dovážené ze zemí Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Výše nových cel se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 % a začnou platit od 23. července 2019 a postihnou i dovoz z Evropské unie. Zavedení cel oznámilo čínské ministerstvo obchodu.
• Čína zavede plošná cla na fenol
  Akciové trhy v asijsko-pacifickém regionu se v závěru dnešní seance obchodují převážně se ztrátami. Ty jsou nejhlubší v Indii (-1,1 %). V rámci japonského indexu Nikkei 225, který jako jeden z mála regionálních indexů roste, a to o 0,1 %, se nejlépe daří síťovým odvětvím (+1,2 %). Americké burzy byly včera zavřené kvůli státnímu svátku. Dnes by měly otevřít s mírnou ztrátou podle futures na akciové indexy.
• Čína zavede 84% cla na dovoz amerického zboží
  Čína podnikla odvetná opatření poté, co Spojené státy uvalily celkové clo ve výši 104 % na čínský dovoz. Podle vládního prohlášení Čína zvýšila clo na zboží dovážené z USA na 84 %. Protiopatření je účinné od 10. dubna.
• Čína zavedla odvetná celní opatření vůči USA
  Čína reagovala na americká reciproční cla a zavedla odvetná celní opatření na veškerý dovoz z USA. Americké futures zaznamenávají pokles.