Čína zavede antidumpingová cla na výrobky z oceli

Čtěte více

• Čína zakazuje technologickým společnostem nakupovat AI čipy od Nvidie
  Čínské úřady dle Financial Times tlačí na tamní technologické společnosti, aby přestaly být závislé na Nvidii, a vytvořily nezávislý dodavatelský řetězec polovodičů.
• Čína zaskočila a rozezlila Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 %. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích
  Americký prezident Donald Trump opětovně zásadně přitvrdil vůči Číně. Zvedá celní sazbu na čínský dovoz o drakonických 100 procentních bodů. Nové clo tedy má být 130 %. Při takovéto výši cla by v podstatě přestal existovat americko-čínský obchod, neboť lze čekat, že Peking by stanovil podobnou celní sazbu zase na americký dovoz.
• Čína zastavila dovoz amerického LNG kvůli obchodní válce
  Čína již 40 dní neimportovala zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA, což je nejdelší pauza za poslední téměř dva roky. Důvodem jsou nová cla zavedená Pekingem ve výši 15 % na americký LNG v reakci na celoplošné americké tarify na čínský export.
• Čína zatiaľ len uberá nohu z plynu, problém príde, keď bude musieť stlačiť brzdu
  Dnes vyšli z Číny dôležité čísla, ktoré potvrdili spomalenie jej ekonomiky. A keďže sa stretávam z názormi, že Čína je...
• Čína zatím nová cla zavádět nehodlá, indexy v Evropě rostou
  Středeční seance v Evropě zatím vypadá velmi dobře a i tentokrát v tom má prsty téma obchodní války mezi USA a Čínou. Tentokrát přišla dobrá zpráva z Číny, kde ráno mluvčí ministerstva obchodu Gao Feng uvedl, že i když má země mnoho nástrojů jak na poslední americká cla reagovat, klíčová otázka k diskusi je nyní to, jak aktuální cla odstranit a ne jak vytvářet nová. Země tak prozatím na americká cla reagovat nehodlá, což otevírá cestu k jednacímu stolu.
• Čína zatím odolává vidině vyšších amerických sazeb
  Provádět nezávislou měnovou politiku v dnešním globalizovaném světě je velice těžké. Jak trefně ukazuje francouzská ekonomka Helene Reyová (http://bit.ly/2bWsf0F), pokud necháte přes hranice volně proudit kapitál, máte velice malou kontrolu nad domácími finančními podmínkami. Přebíráte měnové podmínky největších měnových oblastí, zejména dolaru, popřípadě eura. Politika Fedu tak neurčuje měnové podmínky pouze v USA, ale je hlavním hybatelem globálních měnových podmínek - dostupnosti peněz od Pekingu přes Ankaru po Rio De Janeiro. Zdražující dolar je proto teoreticky rizikem pro řadu ekonomik, které mají ve skříních skryté kostlivce v podobě rychle narostlého dluhu. Na prvním místě je to Čína, která v lednu po prvním zvýšení amerických sazeb (v tomto cyklu) ztratila na akciových trzích přes 30 %.
• Čína zatíná před Hongkongem své svaly, akcie padají. Trump potřebuje viníka
  S odezníváním kritické fáze koronavirové krize se do popředí zájmu akciových trhů dostává opět houstnutí geopolitické atmosféry. K němu přispívají právě i důsledky koronavirové krize, neboť Spojené státy stále hlasitěji svalují vinu za rozšíření viru na Čínu. Čína navíc plánuje v Hongkongu uplatnit zákon týkající se národní bezpečnosti. Ten má zakázat „zradu a pobuřování“ vůči čínské vládě a jakékoli snahy o odtržení. Jinými slovy, Čína hodlá asertivně utáhnout šrouby v dosud poměrně vzpurném autonomním regionu.
• Čína zavádí cla a bankéři se zdráhají snižovat sazby. Závěr týdne svědčí dluhopisům, ale zle na tom nejsou ani akcie
  Nečekaná zpráva přišla z Číny, která si závěr obchodního týdne vybrala k ohlášení nových, respektive zvýšených cel na americké zboží. Celkový objem je 75 miliard dolarů, přičemž platnost bude obdobně jako u amerických cel od září a od prosince. Zahrnuta budou auta, dále sója a ropa.
• Čína zavádí odvetné poplatky pro americké lodě, stupňuje se napětí v námořním obchodu
  Čína oznámila nové odvetné poplatky pro lodě vlastněné nebo provozované americkými subjekty, které vstoupí v platnost 14. října. Opatření přichází jako reakce na nově zaváděné americké poplatky pro čínská plavidla, jejichž cílem je omezit čínský vliv v lodním průmyslu a podpořit obnovu americké loděnice a námořního sektoru.
• Čína zavádza odvetné clá na dovoz tovarov z USA v objeme 60 miliárd dolárov
  Akciové trhy začali obchodný týždeň negatívne. Všetky hlavné akciové indexy rozširujú straty. Hlavným dôvodom tohto negatívneho sentimentu je zavedenie odvetných ciel Číny na dovoz tovarov z USA. Čína uvalila clá na dovoz tovarov v objeme 60 miliárd dolárov ročne. Clá vstupujú do platnosti od 1. júna 2019. Clá predstavujú odpoveď na minulotýždňové zvýšenie ciel na dovoz tovarov z Číny do USA z 10% na 25% v objeme 200 miliárd dolárov ročne. Bezpečné prístavy ako zlato, dnes zaznamenali zisky. Americký akciový index US500 sa obchoduje nad psychologickou hranicou 2800 bodov. V prípade ďalšieho negatívneho vývoja obchodného napätia, sa môžu straty ešte rozšíriť pod vyššie spomínanú psychologickú hranicu. Najväčší pokles zaznamenali technologické spoločnosti, naopak utility zaznamenali mierny nárast.
• Čína zavede plošná cla na fenol
  Akciové trhy v asijsko-pacifickém regionu se v závěru dnešní seance obchodují převážně se ztrátami. Ty jsou nejhlubší v Indii (-1,1 %). V rámci japonského indexu Nikkei 225, který jako jeden z mála regionálních indexů roste, a to o 0,1 %, se nejlépe daří síťovým odvětvím (+1,2 %). Americké burzy byly včera zavřené kvůli státnímu svátku. Dnes by měly otevřít s mírnou ztrátou podle futures na akciové indexy.
• Čína zavede 55% cla na dovoz hovězího masa z USA a Brazílie od roku 2026
  Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že od 1. ledna 2026 zavede dodatečná cla ve výši 55 % na dovoz hovězího masa z vybraných zemí, včetně Spojených států a Brazílie, pokud dovoz přesáhne stanovené kvóty. Tato opatření budou platit po dobu tří let.
• Čína zavede 84% cla na dovoz amerického zboží
  Čína podnikla odvetná opatření poté, co Spojené státy uvalily celkové clo ve výši 104 % na čínský dovoz. Podle vládního prohlášení Čína zvýšila clo na zboží dovážené z USA na 84 %. Protiopatření je účinné od 10. dubna.
• Čína zavedla odvetná celní opatření vůči USA
  Čína reagovala na americká reciproční cla a zavedla odvetná celní opatření na veškerý dovoz z USA. Americké futures zaznamenávají pokles.
• Čína zavírá dveře Nvidii. Peking sází na domácí čipy!
  Navzdory odhodlanému úsilí Jensena Huanga, včetně cesty do Číny po boku Donalda Trumpa s cílem vyjednat zmírnění omezení na export amerických AI čipů, se stále více zdá, že mise skončila neúspěchem. Huang podle všeho nezískal žádné ústupky, zatímco Peking nyní vysílá jeden z nejjasnějších signálů za poslední měsíce. Čínský technologický sektor se má více spoléhat na domácí řešení než na americké polovodiče.
• Čína zažívá největší lidové bouře od roku 1989, ropa proto prudce zlevňuje. To může těšit české motoristy, ne však ty maďarské – těm pohonné hmoty kvůli včerejšímu omezení stropů zdraží
  Světové trhy, včetně akciových či surovinových, se dnes otřásají kvůli probíhajícím lidovým bouřím v Čině. Ty jsou podle expertů nejvíce konfrontační od roku 1989, kdy tehdejší nepokoje vyvrcholily nechvalně proslulým masakrem na pekingském Náměstí nebeského klidu.
• Čína zažíva odlev kapitálu
  Euro včera oproti doláru konečne prelomilo rezistenciu 1,28 a otvorilo si...
• Čína zdůraznila důležitost spojenectví s USA
  Akciové trhy ve Spojených státech i přes nepříznivé zahájení obchodní seance ukončily včerejší obchodování v ziscích. Indexy Dow Jones a S&P 500 si shodně připsaly 0,5 %. Nasdaq si polepšil o 0,4 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se dařilo téměř všem sektorům s výjimkou výrobců luxusního zboží (-0,2 %). Ostatní odvětví si připsala zisky ve výši až 1,6 % v případě realitních developerů. Americké akciové indexy svým 7denním výkonem od počátku roku dosáhly nejlepšího vstupu do nového roku za posledních 13 let. S&P 500 index se od počátku roku zhodnotil o 3,6 %.
• Čína znovu nakupuje americkou sóju. Pšenice a kukuřice rostou před klíčovým summitem 🌾
  Čína pokračuje v nákupech americké sóji před plánovaným summitem prezidentů Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga ve Washingtonu. Země už splnila více než polovinu svého závazku nakoupit ročně nejméně 25 milionů tun americké sóji, zatímco pokrok u širšího závazku na nákup dalších zemědělských produktů za minimálně 17 miliard USD zůstává výrazně pomalejší. Obě země mají podle současných dohod tyto nákupní závazky plnit do roku 2028.
• Čína znovu tlačí na stimulaci ekonomiky. Bankám a pojišťovnám nalije miliardy
  „Peking znovu ukazuje, že dokáže velmi rychle mobilizovat obrovské množství kapitálu na podporu ekonomiky. Háček je v tom, že čínské ekonomice dnes nechybějí peníze, ale především důvěra domácností a firem v ekonomiku,“ říká analytik BH Securities Timur Barotov.