Rozbřesk – Čínský jüan atakuje čtyřletá minima?

Sdílení článku:

Čtěte více

• Rozbřesk: České mzdy rozhodnou o prosincové ČNB
  První prosincový týden bude ve znamení čísel z trhu práce. Jak v Česku, tak v USA to budou poslední čísla, která mohou ovlivnit prosincové rozhodnutí centrálních bank. Zatímco v USA je poměrně jasno a trhy počítají s dalším růstem sazeb s pravděpodobností 98 %, situace v Česku zdaleka tak jednoznačná není. V našem základním scénáři počítáme s dalším růstem sazeb již v prosinci, trhy ovšem jako by v posledním týdnu začaly více váhat - sazby FRA poklesly a koruna se vrátila nad 25,50 EUR/CZK. Důvodem může být nejistota před dnešním důležitým číslem - růstem mezd za 3Q 2017.
• Rozbřesk: Česko hlásí kombinaci super-nízké nezaměstnanosti a “normální” inflace
  Dnešní česká čísla opět centrální bance dokresllila obrázek ekonomiky, která se pomalu ale jistě přehřívá a kde je zapotřebí postupně utahovat měnové kohouty. Nezaměstnanost v dubnu měla klesla na nová historická minima (3,2 %) a inflace lehce zrychlila k 1,9 %. Jádrová inflace (očištěná zejména o potraviny a pohonné hmoty), která odráží lépe inflační tlaky z domácí ekonomiky, může růst ještě o desetinku rychleji.
• Rozbřesk: Česko je definitivně napřed...
  Dnešní česká čísla opět centrální bance dokreslují obrázek ekonomiky, která se pomalu ale jistě přehřívá a kde je zapotřebí postupně utahovat měnové kohouty. Nezaměstnanost v dubnu měla klesnout na nová historická minima (3,1 %), skutečností je pokles na 3,2 procenta z 3,5 procenta. Inflace měla lehce zrychlit k 1,8 procenta, skutečností je 1,9 procenta.
• Rozbřesk: Českou korunu čeká slabší růst a svazuje ji i strach z obchodní války
  Tento týden bude pro českou korunu klíčové sledovat na jedné straně domácí čísla, na straně druhé ovšem i další vývoj obchodního střetu mezi USA a Čínou. Ten může nepříjemně “zatopit” všem rozvíjejícím se trhům, a to by pro korunu bezesporu nebyl dobrý signál.
• Rozbřesk - Český absurdistán: výnos dvouletého dluhopisu -1 %, inflace +2 %
  Včera se obchodoval dvouletý český vládní dluhopis s výnosem nižším než mínus 1 %. Český krátkodobý vládní dluh je tak prakticky nejníže úročeným dluhem na světě, když jediní, kdo nám aktuálně konkurují, jsou jenom Švýcaři.
• Rozbřesk: Český běžný účet po letech v mínusu
  Běžný účet platební bilance občas slouží jako lakmusový papírek, který naznačuje zdraví každé ekonomiky, respektive je docela dobrým indikátorem blížící se finanční krize. V dobrých časech se mu, třeba v případě ČR, však až taková pozornost nevěnovala. Od roku 2014 končil pravidelně jako přebytkový a větší zájem vyvolal teprve až na konci kurzových intervencí. Do jisté míry totiž vyjadřuje, jak je česká ekonomika schopna vnitřními silami generovat příliv peněz ze zahraničí a docela dobře se dal právě jeho nepříliš vysoký výsledek porovnávat s nahromaděným objemem horkého kapitálu přicházejícího s koncem intervenčního režimu. Nebyl to nijak povzbudivý poměr, protože v nejlepších časech takto ČR dosahovala kladného salda na běžném účtu cca 1,7 % HDP ročně, zatímco objem příchozího, řekněme spekulativního kapitálu se přiblížil hranici 40 % HDP. Na to, aby mohl případně hladce odejít bez výrazného tlaku na kurz koruny, rozhodně česká ekonomika sama o sobě dostatečné zdroje eur vygenerovat nedokáže. A ty, které sem přišly, má už dávno ve své bilanci ČNB.
• Rozbřesk: Český realitní trh se v roce 2018 dál přehřívá
  Poslední data z OECD ukazují, že nadhodnocenost českého realitního trhu postupně narůstá. I když v roce 2018 postupně zvolňuje dynamika růstu cen nemovitostí, ty pořád pádí meziročně vpřed rychleji než nájmy nebo mzdy. Především vůči příjmům domácností jsou tak ceny nemovitostí hodně vysoko nad dlouhodobým průměrem - podle našich propočtů skoro 2 směrodatné odchylky. Z tohoto pohledu se zdá nadhodnocení vůči nájmům o poznání menší - poměr cen nemovitostí k nájmům je nad dlouhodobým průměrem stále necelou jednu směrodatnou odchylku. Poslední čísla tak potvrzují naše závěry z konce minulého roku. Český realitní trh je v průměru drahý pro domácnosti, které chtějí bydlet - koupit nemovitost a splácet ji ze svého příjmu. Naopak nemusí být nutně předražené pro domácnosti, které peníze jednoduše mají, chtějí je do nemovitostí uložit a inkasovat nájem.
• Rozbřesk: Český růst hluboko pod trojkou regionu
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla o půl procenta – tedy stejně jako v úvodu roku. V meziročním srovnání však v důsledku vysokého srovnávacího základu tempo HDP propadlo až na 2,3 %. Na první pohled je to hodně velký sešup ze 4,2 % dosažených v prvním čtvrtletí, avšak ve skutečnosti to až takové překvapení není. S číslem hluboko pod trojkou se více méně počítalo na trhu i v centrální bance. Česká ekonomika se už fakticky dostává na hranici svých možností, takže vlastně ani prostor pro zrychlení zatím nemá. Úspěšné firmy jedou naplno a na další expanzi nemají v danou chvíli ani technologie, ani zaměstnance.
• Rozbřesk: Čína hlásí nejhorší HDP od krize a napětí na italských dluhopisech stoupá
  Čína zaznamenala nejpomalejší růst za posledních deset let (6,5 %). To není dobré znamení pro ekonomiku, která v budoucnu podle našich analýz může být jedním z epicenter finanční krize.
• Rozbřesk: Čína roste nejpomaleji od roku 1990
  Čína zaznamenala nejpomalejší růst od roku 1990. Ve čtvrtém kvartále uplynulého roku rostla pouze o 6,4 % - výrazně za původními odhady. Na vině jsou především investice, které tvoří značnou část čínského HDP a zpomalily ze 7,2 % na 5,9 %. Exportně zaměřené firmy investují méně kvůli obavám z obchodní války a ty ostatní (včetně velkých státních) kvůli tažení čínských úřadů proti dalšímu nadměrnému zadlužování. Dluh čínských podniků a domácností se vyšplhal do blízkosti 220 % HDP (z přibližně 110 % HDP v roce 2008) a je značnou hrozbou pro finanční stabilitu země. Čínská administrativa sice ve světle špatných čísel upustila od svého anti-dluhového tažení a od léta 2018 představila řadu stimulů (naopak) podporujících nové úvěry. Ty ale jakoby už neměly takový účinek - manévrovací prostor Číny při podpoře a vyhlazování růstu se snižuje.
• Rozbřesk: Čínský prezident upevňuje svoji moc a Madrid zostřuje postup proti Barceloně
  Nejen v Česku to na politické scéně doslova vře. V Číně mezi tím na 19. sjezdu ÚVKSČ prezident Xi Jinping posílil svou pozici v čele strany. Všech 2300 delegátů pro něj zvedlo ruku (krásných 100 %) a čínský prezident tak povede stranu dalších 5 let. Investoři se bojí, že po upevnění moci mohou začít z přeinvestované a vnitřně předlužené čínské ekonomiky chodit horší zprávy. Zatím ale strach na trzích rozhodně není velký - za poslední týden ztratil čínský juan “pouze” 1 %.
• Rozbřesk: Číslem týdne bude české HDP. Překvapí vyšším výsledkem?
  Hlavní událostí tohoto týdne by měly být výsledky české ekonomiky (HDP) za třetí kvartál. Poslední čísla podle našeho nowcastu zvyšují šance na velice dobrý výsledek. Pokud by viditelně překonal 5 %, byl by to pro ČNB důvod zamyslet se nad rychlejším růstem sazeb, než ukazuje poslední prognóza. Trhy při pohledu na nárůst sazeb FRA po vyšší inflaci s takovým scénářem pomalu začínají počítat.
• Rozbřesk: ČNB by dnes měla zvýšit sazby a zveřejnit předpokládaný vývoj koruny
  Přichází další den D a ČNB bude rozhodovat o sazbách. Věříme, že silný růst a vyšší domácí inflační tlaky přimějí centrální banku znovu k akci, a ta zvýší úrokovou základní repo-sazbu o dalších 25 bps na 0,75 %. České tržní sazby šly již v posledních týdnech vzhůru - a investoři tak do značné míry s růstem sazeb počítají. Pro korunu by tak samotné vyšší sazby nemusely znamenat dodatečnou vzpruhu.
• Rozbřesk: ČNB dnes poodkryje karty, nicméně zůstane u slov
  Hlavní tuzemskou událostí tohoto zkráceného týdne bude nepochybně dnešní zasedání bankovní rady ČNB. Sice se od něj nečeká žádná změna měnové politiky, nicméně mohlo by opět trochu odkrýt, jak to do budoucna myslí centrální banka s růstem úrokových sazeb. Není to tak dávno, co někteří centrální bankéři hovořili o dalším zvyšování sazeb ještě v letošním roce, nicméně rozpoložení bankovní rady se zdá být v posledních týdnech stále více holubičí. Nakonec by to bylo v souladu s dosud platnou prognózou, která s rychlým růstem úrokových sazeb počítá až v příštím roce. Z prognózy totiž vyplývá, že by se až do prvního čtvrtletí roku 2019 neměla dvoutýdenní repo sazba vůbec měnit. Pak by během roku 2019 mělo následovat velmi razantní zvyšování této hlavní sazby ČNB na více než 2 %.
• Rozbřesk: ČNB dnes zvedne úroky o dalších 25 bazických bodů. Pomůže tím koruně?
  Ačkoliv Trumpově administrativě slibovala celá plejáda rádoby-analytiků brzký konec, tak Ameriku čekají příští úterý řádné, a tedy jen plánované, volby do Kongresu. Volby, které se odehrávají uprostřed prezidentského volebního cyklu a při nichž se volí celá dolní komora (Reprezentantů) a třetina Senátu, zpravidla nemají pro globální finanční trhy takovou důležitost, ale jak mají ekonomové dnes často ve zvyku říkat “this time might be different”.
• Rozbřesk: ČNB kvůli brexitu a slabému Německu nedostane šanci zvýšit sazby
  Tento týden nás čekají zasedání centrálních bank v Chile, Nigérii, Keni, Egyptě, Jižní Africe, Mexiku, na Novém Zélandu, v Maďarsku a v neposlední řadě také v Česku. ČNB podle nás ponechá sazby beze změny. Na jednu stranu vysoká inflace (zejména ta jádrová) a čísla z trhu práce ukazují na potřebu dalšího růstu domácích sazeb. Problém ovšem je, že ochlazení v německé ekonomice začíná být vidět již také u nás doma - konkrétně v lednovém průmyslu. Náš nowcast tak ukazuje na citelné zpomalení hospodářského růstu z 1 % mezikvartálně na 0,2 % (po sezónním očištění).
• Rozbřesk: ČNB může i nemusí a nejspíše ještě neřekla své poslední slovo
  Už za 12 dnů proběhne další zasedání bankovní rady České centrální banky. Už příští středu si ČNB opět naordinuje týden mlčení a trh bude spekulovat, zda v bankovní radě převáží hlas pro zvýšení úrokových sazeb dříve, než naznačovala poslední prognóza. S každým dalším číslem z tuzemské ekonomiky je stále více jasné, že čas k tomuto kroku dozrál, je jen otázkou, kdy se tak stane.
• Rozbřesk: ČNB nemá důvod otálet s ukončením intervencí
  Českou národní banku dnes čeká ostře sledované březnové zasedání. Je to poslední zasedání, na kterém bude platit “tvrdý? závazek ČNB setrvat v intervenčním režimu. Od začátku dubna pak bude moct centrální banka teoreticky kdykoliv intervenční režim vypnout, a to aniž by čekala na další řádné zasedání. K dlouhému vyčkávání a váhání přitom podle nás nebude mít moc důvodů.
• Rozbřesk: ČNB nemá kam pospíchat
  ČNB může být s dosavadním vývojem ekonomiky spokojena. Naplnilo se její očekávání, ať už jde o inflaci nebo ekonomický růst, který se podle předběžného odhadu od prognózy centrální banky odchýlil jen o jednu desetinu procentního bodu. Zafungovaly i vyšší úrokové sazby, které spolu s přísnější regulatorikou omezily poptávku po hypotékách a zmírnily tak dřívější přetlak na realitním trhu.Situace se mění i na druhém přepjatém trhu, a sice tom pracovním. Nezaměstnanost sice už nemá kam klesat, na druhé straně už však přestala přibývat nová pracovní místa.
• Rozbřesk: ČNB nemusí nikam pospíchat
  V pátek statistický úřad potvrdil, že česká ekonomika byla v úvodu roku ve velmi dobré kondici. HDP i po zpřesnění skutečně vzrostl o téměř tři procenta a zasloužila se o to spotřeba domácností spolu s exportem na jedné straně a zpracovatelský především automobilový průmysl na straně druhé. Dokonce se zablýskalo na lepší časy u investic a to jak soukromých, tak i veřejných. Výsledky dopadly nad očekávání dobře i z pohledu centrální banky, která byla podobně jako my méně optimistická, pokud jde o první čtvrtletí roku.