NÍ ZPRÁVY: BLÍŽÍ SE SCHŮZE OPEC AUD/USD zasáhlo nové roční minimum 0,8517. Nákupčí australského dolaru se obávají dalšího poklesu. Vychází tak z prudkého poklesu dne 21. listopadu z úrovně 0,8720 na úroveň 0,8517. Asijské akcie vzrostly. Index MX...

Čtěte více

• Nízké úroky nepůjde držet věčně. Rozevírají nůžky nerovnosti
  Každoroční dostaveníčko centrálních bankéřů z celého světa, konající se ve středisku Jackson Hole ve Wyomingu, se letos smrsklo na jednodenní online konferenci. Důvod je jasný. Covid, zejména delta mutace, stojí i zatím, že setkání se neslo převážně v holubičím tónu. Šéf americké centrální banky Jerome Powell odolal tlaku některých jestřábích kolegů. V projevu k potěše trhů pronesl, že Fed bude od své extrémně expanzivní měnové politiky ustupovat jen pozvolna, byť s ním začne už letos.
• Nízke zásoby podporujú ceny kávy
  Tento týždeň môžeme pozorovať silný nárast cien kávy. V súčasnosti je cena kávy na najvyššej úrovni od septembra 2011 a vyhliadky naznačujú, že tento trend môže pokračovať. Údaje zverejnené začiatkom tohto týždňa poukázali na prudký pokles zásob certifikovaných káv na približne 1 milión vriec. To je oveľa menej ako 1 % celosvetovej ročnej spotreby. Káva, ktorá je k dispozícii na dodávku na základe termínovaných zmlúv, sa v súčasnosti nachádza v prístavoch. Akékoľvek problémy s doručením môžu spôsobiť astronomické zvýšenie cien.
• Nízký PMI průmyslové aktivity již dále neklesl
  Navzdory obavám trhu z pokračujícího poklesu tuzemského PMI indexu průmyslové aktivity k jeho dalšímu snížení nedošlo. Květnová hodnota PMI setrvala na dubnové úrovni ve výši 42,8 bodu. Tržní konsensus počítal se zhoršením na 41,5 bodu, my jsme se dokonce obávali 41,02 bodu.
• Nízký růst cen v průmyslu pokračuje
  Ceny průmyslových výrobců se v září meziměsíčně snížily o 0,2 % a meziročně stouply pouze o 0,6 %. Tento výsledek je tak příznivější, než který předpokládala naše i tržní prognóza. Ceny v zemědělství meziměsíčně vzrostly o 2,1 %, čímž byl vykompenzován výrazný pokles během srpna (-1,4 %). V meziročním srovnání byly nižší pouze o 0,2 %. Ceny stavebních prací byly meziměsíčně vyšší o 0,4 % a meziročně o necelá 2 %. Ceny tržních služeb pro podniky vykázaly znatelný meziměsíční nárůst ve výši 1,3 % a meziročně se drží tempo zdražování i nadále nad 3 %.
• Nizozemci i Francouzi právě uzavřeli obří obchody s Katarem, ten jim bude dodávat plyn 27 let. Katar je přitom stěžejním sponzorem teroristů z Hamásu; může přitom ovlivňovat postoj EU k Palestině i Izraeli
  Nizozemsko si právě zajistilo plyn z Kataru na 27 let dopředu. Společnost Shell jej pro Nizozemsko bude nakupovat od státního podniku Qatar Energy od roku 2026, a to v objemu až 3,5 milionu tun zkapalněného plynu ročně. Nizozemci tak budou katarský plyn – tedy fosilní palivo – odebírat ještě i po roce 2050, k němuž se přitom země EU zavázaly splnit ambiciózní unijní zelené cíle, a především dosáhnout uhlíkové neutrality.
• Nizozemí po volbách čeká období složitého skládání vládní koalice
  Definitivní výsledky dnes potvrdí, že fragmentace nizozemské politiky ještě o něco postoupila a v parlamentu pravděpodobně zasedne až 13 politických stran. Nizozemí tedy čeká období složitého skládání vládní koalice. V různých koutech světa dnes budou zasedat centrální banky, ale změnu politik nečekáme od žádné z nich. České průmyslové ceny ukáží na pokračující inflační tlaky v tomto cenovém okruhu, které se postupně budou přelévat do spotřebitelských cen.
• Nizozemská ABN AMRO roste po zprávách o možném převzetí ze strany BNP Paribas
  Akcie státem vlastněné banky ABN AMRO (ABN.NL) vyskočily až o 18 % poté, co agentura Bloomberg uvedla, že francouzská BNP Paribas (BNP.FR) projevila zájem o převzetí nizozemské banky. Největší francouzská banka uspořádala schůzku s vládními představiteli, kde se jednalo o možném obchodu. Informace pocházejí z anonymního zdroje. BNP se zajímá primárně o retailovou a firemní franšízu ABN AMRO. Dle zdroje však nizozemští vládní představitelé zatím neprojevili o transakci zájem.
• Nizozemská online investiční banka BinckBank bude součástí skupiny Saxo Bank
  Dánská skupina Saxo Bank a BinckBank dnes oznámily uzavření předběžné dohody o veřejné nabídce Saxo Bank. Hodnota odkupu všech vydaných akcií BinckBank, dosahuje celkově 424 milionů EUR. Cena za jednu akcii činní 6,35 EUR v hotovosti. Zpráva přišla po dlouhodobém jednání mezi vedeními obou společností. Předpokládané období realizace fúze je třetí čtvrtletí roku 2019.
• Nizozemská pojišťovna NN kupuje rivala Delta Lloyd
  Největší nizozemská pojišťovna NN Group kupuje menšího domácího konkurenta Delta Lloyd za zhruba 2,5 miliardy eur, což je v přepočtu 67,5 miliardy Kč. Společnost NN Group dnes mírně zvýšila svou nabídku na převzetí firmy Delta Lloyd, a získala tak souhlas jejího vedení, napsala agentura Reuters.
• Nizozemský pivovar Heineken se úplně stáhl z Ruska, byznys tam prodal za euro
  Nizozemský pivovar Heineken už se kompletně stáhnul z Ruska. Své aktivity tam prodal symbolicky za jedno euro (přes 24 Kč) ruské firmě Arnest Group. Heineken to uvedl ve svém sdělení. Záměr opustit Rusko oznámil druhý největší výrobce piva na světě loni v březnu, krátce poté, co ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu. Proces ale trval déle, než se očekávalo.
• Nižšia inflácia v Španielsku. Je to dobré znamenie pre euro?
  Včera sa vyjadrila Christine Lagarde, ktorá naznačovala potrebu ďalšieho sprísnenia menovej politiky. Za zmienku stojí, že inflácia v Eurozóne zostáva jasne nad 10%, takže ak inflácia rýchlo neklesne pod túto úroveň, dá sa očakávať, že jastrabie tóny v Eurozóne budú pokračovať.
• Nižší atraktivita české koruny
  Za poslední týden koruna oslabila vůči euru o téměř dva desetníky a zastavila se nad úrovní EUR/CZK 25,55. Obdobný vývoj lze sledovat ve vztahu k americkému dolaru, vůči kterému se dnes koruna obchoduje na úrovni USD/CZK 21,57.
• Nižší ceny energií, ale inflace ve službách nepolevuje
  Český statistický úřad potvrdil, že inflace v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,9 % (náš původní odhad 0,8 %) a meziročně o 1,6 % v souladu s naší prognózou. Jak se ukázalo po zveřejnění nové makroekonomické predikce ČNB, rovněž měnový aparát ČNB byl přesný se svým odhadem lednové inflace. Přesto ale bankovní rada ČNB úrokové sazby nesnížila, pokles inflace je dán poklesem cen energií, když roli sehrálo odpuštění POZE. Podle propočtů ČSÚ by bez tohoto efektu byla inflace v meziměsíčním i meziročním srovnání o 0,4 p.b. vyšší. Tento efekt je ale jednorázový, v příštím roce vyprchá a inflace se vrátí zpět nad 2 %. Kromě cen energií k nižší inflaci přispěly také levnější ceny pohonných hmot, za které jsme my jako spotřebitelé platili zhruba o 9 % méně než loni. Naopak zdražování ve službách neustává, meziroční růst zůstává u 5 %, tzv. jádrová inflace tudíž zůstává zvýšená, těsně pod 3 %. Celkově jsme očekávali průměrnou inflaci v letošním roce ve výši 2,1 % stejně jako odhaduje MF v lednové predikci, ale je možné, že v průměru bude dokonce pod 2% cílem.
• Nižší ceny lákají do akcií kupce, výš zamířilo i zlato
  Evropské akciové trhy se dnes snaží setřásat včerejší ztráty a to samé platí pro Wall Street, která se po slabším úvodu vydává rovněž o něco výš. Evropě vévodí Amsterdam (+1,4 pct), zatímco třeba německý DAX si připisuje půl procenta a v zámoří roste S&P 500 o 0,4 pct. Pražskou burzu naopak stáhly Erste, Avast nebo KB skoro procento do záporu.
• Nižší ceny potravin přispěly k poklesu inflace pod 7 % y/y
  Růst tuzemských spotřebitelských cen v prosinci zpomalil na 6,9 % y/y z listopadových 7,3 %. To bylo plně v souladu s naší prognózou avšak výrazně pod tržním konsensem, který předpokládal stagnaci na 7,3 % y/y. ČNB ve své prognóze zveřejněné v listopadu očekávala prosincovou inflaci ve výši 7,0 %. Nadále platí, že meziroční inflaci drží výše nižší srovnávací základna konce roku 2022, kdy působil vliv úsporného energetického tarifu. Nebýt tohoto statistického efektu, tak by podle ČSÚ inflace v prosinci činila 4,2 % y/y.
• Nižší ceny průmyslových výrobců versus vyšší zemědělské ceny = stabilita sazeb
  Nelehké čtení nabízí pohled do českých výrobních cen. Na jedné straně vidíme, že ceny energeticky náročných výrob dál klesají – zejména v chemickém průmyslu (-7,1 % meziročně) a u zpracovatelů kovů (-4,1 %), dále pak v těžebním průmyslu a u výrobců energií. A i díky tomu je celková výrobní inflace v průmyslu (-1,4 % meziročně) o něco nižší, než předpokládala centrální banka ve své prognóze (-0,2 %).
• Nižší ceny znovu lákají. Amerika otevírá růstově, Evropa navyšuje zisky
  Vlna výprodejů opadla už nejen na akciích, ale zvedají se i kryptoměny. Komodity zkoušely totéž, ale momentálně jsou tlačeny mírně dolů. Na dluhopisech sledujeme smíšený vývoj při malých změnách - americké výnosy jsou mírně dole, německé naopak. Eurodolar v podstatě smazal pokles, který přišel včera po zasedání Fedu, a nachází se na 1,2215.
• Nižší čínsko-americká cla, je vyhráno?
  Dočasné obchodní příměří mezi Čínou a USA přineslo na trhy viditelnou úlevu. Vzájemné celní sazby mezi Čínou a USA klesnou na 90 dní o 115procentních bodů, což bude znamenat viditelně nižší “novou” celní zátěž na dovoz z Číny do USA (na úrovni 30 %). Tato výše celní sazba již podle nás nemusí vést k výraznému ochromení vzájemného obchodu a negativní dopady zejména do amerického růstu nemusí být tak výrazné, jak jsme se obávali. V našem základním scénáři jsme sice počítali se snížením obchodního napětí na ose USA-Čína, předpokládali jsme však, že deeskalace bude trvat déle a celní sazby zakotví na vyšších úrovních (v blízkosti 60 %).
• Nižší daně rozpočet nerozvrátí
  Jsou národy, které snadno skousnou zvýšení daní. Pak jsou národy, které to snášejí hůř. Reptají, bouří se v ulicích. A pak tu jsou Češi. Ti lamentují i nad tím, když se jim mají daně snížit. Jde tedy spíš o určitou halasnou část Čechů – třeba český Twitter od pátku brečí nad tím, že lidem má díky sněmovnímu schválení daňového balíčku od příštího roku zůstat v kapse víc peněz. Ale český Twitter asi nebude reprezentativní výsečí populace. Lze počítat s tím, že mlčící většina i lidé mimo sociální sítě v únoru příštího roku nad výplatnicí opravdu zajásají.
• Nižší daňové příjmy kompenzují nižší výdaje
  Státní rozpočet za prvních deset měsíců skončil v deficitu 19,6 mld. Kč. Oproti předchozímu měsíci se jedná o zhoršení salda o 1,4 mld. Kč. Zároveň se také jedná o nejhorší říjnový výsledek od roku 2015, kdy byl deficit ještě o deset miliard vyšší.