Eurozóna: Inflace slabá, USA: Vystoupení Yellenové

11.00 SEČ - Eurozóna: CPI (11 2015, y/y, odhad Eurostatu)
Očekávání: 0,3 %
Předchozí:  0,1 %

Cenový vývoj v posledních kvartálech úzce kopíruje vývoj cen ropy, resp. energií. Jejich pokračující pokles znamená tlak na pokles jiných cen a tím i trvající nebezpečí celkové deflace (poklesu cen) meziměsíčně i meziročně. V celkovém pohledu inflaci sice táhne ke dnu silný pokles cen energií, ale i bez tohoto efektu, tedy z pohledu jádrové inflace je souhrnný klesající trend slabé inflace tristní. Celkově je inflace eurozóny včetně svého jádra slabá, hluboce pod cílem ECB 2,0%. Deflační tlaky jsou až na výjimky patrny v celé eurozóně a EU. To je hlavní důvod expanzivních programů monetární politiky ECB. Slabá klesající inflace eurozóny je nepříznivé pro euro a akcie, příznivá pro dluhopisy.

18.25 SEČ – Šéfka Fedu Yellenová vystoupí na téma Ekonomický výhled v Ekonomickém klubu Washingtonu ve Washingtonu D.C.

Centrální banka na zasedání 27.-28. října podle očekávání většiny trhu nezměnila cíl pro hlavní úr. sazbu. Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí překvapil hned třikrát. 1) Uvedl příznivější hodnocení ek. vývoje USA, konkrétně spotřeby domácností a investic, 2) vynechal v komentáři obavu uvedenou k předchozímu zasedání monetární politiky 16.-17. září. Tehdy Fed uvedl, že současný globální ekonomický a finanční vývoj může poněkud omezit ek. aktivitu a pravděpodobně krátkodobě dále zatlačí na pokles inflace, 3) Pro specifikaci podmínek nastavení monetární politiky místo obratu „Pro rozhodování jak dlouho udržovat současnou hlavní úr. sazbu...“ použitého 16.-17. září  v říjnu uvedl: „Pro rozhodování zda bude vhodné zvýšit hlavní úr. sazbu na příštím zasedání...“ Očekávaná reflexe slabších dat trhu práce již tolik překvapivá není.

Zápis ze zasedání pak např. uvedl, že podle většiny výkonného výboru obavy a rizika globálního a ek. finančního vývoje klesly a že finanční systém zvládl bez systémového tlaku turbulence globálních finančních trhů. Ek. aktivita by měla expandovat tempem v souladu plné zaměstnanosti. Podle většiny FOMC by podmínky pro zvýšení hlavní úr. sazby již v prosinci by mohly být naplněny a její zvýšení by tak mohlo být vhodné.

Při vystoupení v Kongresu začátkem listopadu pak Yellenová optimismus z vývoje ekonomiky a pravděpodobné zvýšení hlavní úr. sazby v prosinci potvrdila, když uvedla, že  i přes v tu dobu známá slabší data trhu práce posledních měsíců hodnotila dosavadní vývoj ekonomiky jako příznivý včetně „značně silné domácí ekonomiky“ (naopak přenosu slabosti ze světa přiřadila zjevně nižší váhu) a celkově konzistentní ve střednědobém horizontu s naplňováním svých cílů, tedy zlepšováním trhu práce a návratem inflace k 2,0 %. Podle Yellenové pokud data naplní toto očekávání, pak zvýšení hlavní úr. sazby v prosinci by bylo možné.

Následná zpráva zaměstnanosti hlavně silnou tvorbou pracovních míst potvrdila komentáře Yellenové, což více než se zdálo zkracuje odklad zvyšování hlavní úr. sazby a posiluje pravděpodobnost zvýšení hlavní úr. sazby již v příštím prosincovém termínu zasedání monetární politiky. 

Hlavním důvodem rozhodnutí Fedu zvyšování hlavní úr. sazby v poslední době dosud odkládat je dopad slabosti ze zahraničí na americkou ekonomiku. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky. Export, regionální data ek. aktivity a aktivita průmyslu trvaleji, celý rok 2015  signalizují slabost. Export stagnuje, regionální ek. aktivita na podzim dokonce propadla do recese a růst aktivity průmyslu se ztenčil na minimum. Promítá se taky vliv silného dolaru. Navíc vzrostla nejistota ek. subjektů. Tyto jevy se mohou do konce roku ještě zvýraznit. Vedle momentální ek. nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úr. sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed hodlá hlavní úr. sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky  (tj. solidní růst trhu práce, služeb, maloobchodních tržeb a trhu domů a spotřebitelský sentiment) s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úr. sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený. 

Vzhledem k trvalejšímu rozdílnému vývoji americké ekonomiky, tj. slabosti aktivity odvětví exponovaných na světovou ekonomiku (export, investice, průmysl) a současně solidní růstové dynamice domácí ekonomiky, právě data trhu práce jsou zřejmě rozhodující v nastavení výhledu ek. vývoje a úr. sazeb. Jeho síla a preference před slabostí inflace znamená, že centrální banka se startem zvyšování hlavní úr. sazby nepočká na určení předpokládaného dopadu slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku v příštích měsících a na moment jakmile růst ekonomiky včetně trhu práce zesílí, což bude nejdříve od 2016. Fed tak pravděpodobně zvýší hlavní úr. sazbu již v prosinci.

Tendence růstu hlavní úr. sazby je příznivá pro dolar, nepříznivá pro dluhopisy a zlato. Pro akcie jsou vyšší úr. sazby nepříznivé vzhledem k nejistotám vývoje ek. aktivity ale signál Fedu může být pro akcie příznivý.

Josef Kvarda
Analytik HighSky Brokers, a.s.