Maďarsko opět uvalí vyšší daně na banky i telekomunikace. Je to návykové?

Maďarská vláda před parlamentními volbami v příštím roce řeší, jak zaplnit mezeru v naplnění 3% cíle rozpočtového schodku a získat zdroje na některé sliby. Po svém obvyklém způsobu: přes ujišťování bank i Evropské unie znovu sáhne ke zvýšení transakční daně i daně telekomunikační. Pro již dva roky ztrátový bankovní sektor to bude znamenat ještě hlubší ztráty, navíc Maďarsko koketuje s nařízeným odpisem části dluhu municipalit, což dle vlády není selháním u závazků. Jestli budou mít shodný názor ratingové agentury, je otázkou.

Rakouské banky včetně Erste nedávno vystupňovaly obavy, že budou doma platit vyšší „už tak vysokou“ bankovní daň kvůli řešení padlé Hypo Alpe Adria, s čímž koketuje část rakouské vlády. Nyní je opět tvrdě překvapilo Maďarsko. Přes ujišťování, že k růstu daňového zatížení nedojde či se snad dokonce někdy naplní původně slíbené snížení mimořádné daně, dojde na opak. Maďarská vláda oznámila plán zvýšit transakční daň, už nyní nejvyšší v Evropě, na 0,6 % u hotovostních a 0,3 % u bezhotovostních transferů z dosavadních 0,3 % a 0,2 % - tedy o 100 % a o 50 % - uvedl ministr hospodářství Varga. U telekomunikační daně dojde na zvýšení na 3 forinty z dosavadních dvou – tedy o 50 % - za jednu minutu či jednu SMS. Vláda dále zvýší těžební poplatky, které se týkají zejména ropného a plynárenského koncernu MOL, na 16 % ze stávajících 12 % - tedy o třetinu.

Vláda horečně shání zdroje, protože se citelně zmýlila při předpovědi daňových příjmů kvůli poklesu inflace na nejnižší úrovně od roku 1974. „Zvýšení daní má (premiérovi) Orbánovi pomoci naplnit své sliby včetně rozpočtového schodku. Vynese kolem 100 miliard forintů,“ reagují bez obalu analytici Erste i Raiffeisen. To je v přepočtu kolem 344 milionů eur. „Je to dodatečné vládní opatření proti ztrátě zdrojů rozpočtu,“ komentuje lakonicky Zoltan Arokszallasi, ekonom Erste v Maďarsku, směrem k nastupujícím předvolebním slibům vlády. „Jedním z nich je plán zvýšit platy učitelům, jinak by toto nebylo potřeba,“ říká.

Zvýšení daní je (mělo by být?) přesto překvapivé: Ministr Varga v květnu zmrazil rozpočtové výdaje v rozsahu 92,9 mld. HUF pro letošek i rok 2014 a vyjádřil připravenost úspory dalších 80 miliard forintů v zájmu snížení rozpočtového schodku pod 3 % HDP, aby EU z Maďarska sňala proceduru nadměrného schodku (ve které je řada dalších zemí EU).

Pro vládu nečekaný vývoj inflace otevřel díru zejména do daňového výnosu z daně z přidané hodnoty i transakční daně. Vláda zareagovala popsaným způsobem a navíc odebrala horní limit transakční daně u hotovostních převodů (dosud 6000 HUF) a navýší jej (na 5000 HUF z 2500 HUF) u telekomunikační daně.

Vláda nadto zvažuje zavést 6% daň na úrokový výnos a de facto nařídila 7% odpis u municipálního dluhu. Tato opatření vyžadují schválení parlamentem, což není problém, protože jej kontroluje Orbán. Centrální banka, přestože je již de facto pod kontrolou politiků, varovala, že maďarský bankovní sektor, který byl loni druhým rokem jako celek ve ztrátě, čekají ztráty ještě nejméně letos a v příštím roce. „Opatření u lokálních úvěrů nezavdává selektivní default,“ přispěchala vláda se svou interpretací v zásadě povinného odpisu části municipálních dluhů. Jaký bude pohled ratingových agentur, uvidíme později. Vláda tvrdí, že odpis dluhu umožní bankám uvolnit rezervy a klesnout mají kapitálové požadavky.

Největší maďarská banka OTP reagovala včera a dnes kumulativním odpisem zhruba 3 % hodnoty, trh je dále dominován bankami Erste, Raiffeisen, Intesa Sanpaolo a UniCredit. Maďarská bankovní asociace popřela, že by se s vládou na daňových opatřeních dohodla a uvedla, že hodlá podpořit pouze takové kroky, které povedou k posílení ekonomického růstu. Šéf asociace Mihaly Patai přitom od dubna hovořil o snaze dohodnout se, že banky mohou odepsat část mimořádné daně výměnou za vyšší úvěrování. Orbán loni vyhlásil, že vláda převezme kontrolu nad lokálním dluhem, aby samosprávám ulevila v jeho splácení (podobně, jako se stalo u cizoměnových úvěrů).

Vedle těchto opatření v květnu centrální banka podesáté v řadě snížila hlavní úrokovou sazbu na aktuálních 4,5 % a malým a středním podnikům vyhradila 750 miliard forintů bezúročných půjček v zájmu podpory vybřednutí ekonomiky z vleklé recese. Čerstvě člen bankovní rady Gyula Pleschinger pro WSJ uvedl, že centrální banka bude pokračovat ve snižování hlavní sazby tempem 0,25 % co měnové jednání. 

Premiér Orbán je ohledně vývoje ekonomiky optimistou a očekává její 1% růst v letošním roce. Oficiální vládní odhad pracuje s číslem 0,7 %, prognóza Evropské komise pak s 0,2 %. Podle ekonomů přesto, že maďarský HDP v 1Q poprvé od roku 2011 mezikvartálně rostl a to o 0,7 %, právě tyto selektivní daně zanechávají škody daleko hlubší pro vývoj budoucí – v poklesu investic, poklesu průmyslové výroby.

(Zdroj: Bloomberg, NMB, Portfolio.hu)