Hitparáda globálních držitelů zlata: Jak rok 2011 zamíchal karty?

Zlato je pro rok 2012 opět favorizovaným aktivem ze strany investorů, ukazují průzkumy Reuters i japonské banky Nomura. Celá pětina z nich dává zlato na první pozici mezi aktivy, které chtějí koupit a držet v portfoliu napříč letošním rokem. Spotová cena zlata zakončila rok 2011 u mety 1600 amerických dolarů za trojskou unci, což drahému kovu přineslo roční zhodnocení kolem 12 procent. Z loňského maxima u 1900 USD/unce je ale zlato o řádově 15 procent níže. Analytici se s ekonomy v uvedených průzkumech shodují, že rally na zlatě má provázet zejména druhou polovinu roku 2012, předtím se má podívat ještě na nižší než aktuální úrovně.

Největšími globálními vlastníky zlata jsou centrální banky, nadnárodní instituce a globální fondy a jednotlivé vlády. Jejich podíl dosahuje zhruba 16,5 procenta na celkové globální držbě či fyzicky 30.700 tun zlata. Co s rozdělením zlata mezi jednotlivé největší vlastníky udělal rok 2011? Podívejme se na čerstvý žebříček dle dat Světové rady pro zlato (World Gold Council). Aktuální žebříček vychází s roční zprávy WGC a pracuje s posledními dostupnými daty. Bez zajímavosti není ani pohled, jak se změnila struktura největších globálních držitelů zlata od časnější fáze krize (2009). Zde je nejnovější žebříček a srovnání:

15. Podle zprávy WGC za rok 2011 je 15. největším držitelem portugalská centrální banka s 421,6 tuny zlata o hodnotě bezmála 19,7 miliardy dolarů. Již zde se můžeme zastavit, abychom porovnali, co s čísly za půl roku udělal vývoj na devizových a komoditních trzích. V polovině roku 2011 to bylo 421,5 tuny zlata (tedy objemově v zásadě stejně), ale s dolarovou hodnotou bezmála 25 miliard USD. V roce 2009 přitom Portugalsku patřilo 13. místo s 421 tunami o hodnotě 14 mld. USD. Podíl zlata na devizových rezervách země se za tu dobu mírně snížil na 89,2 % z 90,9 %.

Vývoj spotové ceny zlata od počátku roku 2008 (USD/tr. unce):



14. příčku obsazuje Taiwan s 465,6 tuny zlata o tržní hodnotě zhruba 21,7 mld. USD. V polovině roku 2011 to bylo 467 tun zlata za více jak 27 miliard USD. Objem se za dva roky zásadně nemění, proti polovině roku došlo k prodeji cca 0,3 % celkové držby. Podíl na zahraničních rezervách země narostl z 3,9 % roku 2009 na nynějších 5,9 %. Příčka se zhoršila o dvě pozice. Rezervy Taiwanu spravuje centrální banka Číny.

13. je Evropská centrální banka s 553,4 tuny zlata o hodnotě zhruba 26 miliard dolarů. (v polovině roku 553 tun za cca 32 mld. USD). Před dvěma lety to bylo 11. místo a 551,5 tuny za 18,5 mld. USD. Zatímco na podzim 2009 ale podíl na celkových rezervách dosahoval necelých 19 %, dnes je to více jak 35 %! (v polovině roku 2011 to bylo 31 %).

12. místo patří Indii jako prvnímu skokanovi ze 14. příčky před dvěma lety. Dnes ovládá bezmála 615 tun zlata za zhruba 29 miliard dolarů (v polovině roku to bylo 36 miliard dolarů při stejné držbě). Na podzim 2009 Indie držela dle WGC jen 393,5 tuny zlata! Ještě v roce 2009 ale přišel nákup 200 tun od MMF. Podíl na celkových rezervách plynule roste, nyní je to 9,6 % z 8,7 % v polovině roku 2011 z 4 % před dvěma lety.

11. místo ovládá Nizozemí, kam kleslo z 9. příčky dva roky zpět. Dnes ovládá 675,2 tuny zlata za zhruba 31,5 mld. USD (v polovině roku to bylo přes 39 miliard USD, před dvěma lety to bylo takřka stejně - 673,8 tuny ale za 22,5 mld. USD). Země má ve formě zlata 61,9 % zahraničních rezerv (v polovině roku 2011 to bylo 58,9 %, před dvěma lety pak 59,6 %).

A míříme do první desítky. Uzavírá ji Japonsko s 843,5 tuny zlata za zhruba 39,5 miliardy dolarů. V polovině roku 2011 to bylo 843 tun za cca 49 mld. USD, dva roky zpět pak o dvě tuny méně za 28 mld. USD a patřilo mu osmé místo. Podíl na celkových rezervách ale dosahuje jen 3,5 % (v polovině roku 3,3 %).

9. příčka dnes dle Světové rady pro zlato patří Rusku, které je další zemí mířící vzhůru z 10. příčky před dvěma lety. Dnes ruská centrální banka vlastní 960,1 tuny zlata za zhruba 45 miliard dolarů, v polovině roku to bylo 927 tun zlata za tržní cenu 54 miliard dolarů s 7,7% na celkových rezervách. Za půlrok podíl na celkových rezervách narostl na 9,2 %. Na podzim 2009 to bylo 625 tun za 21 miliard dolarů a 4,3% podíl na rezervách země. Jenže ještě v roce 2009 začalo Rusko podstatně zvyšovat vlastní produkci/těžbu – o 21 %, otevřelo několik nových dolů. V roce 2010 pak do rezerv přidalo 140 tun a předstihlo Japonsko. V roce 2011 pak nákupy pokračovaly, v červenci Bank of Russia dokoupila dalších 4,9 tuny, pak následovaly ještě další nákupy bez známých podrobností.

8. příčka je švýcarská s 1146,5 tuny zlata za 53,5 miliardy dolarů. V polovině roku 2011 to bylo 1146 tun za 66,75 mld. USD se 17,8% podílem rezerv – dnes 15,8 %. Před dvěma lety bylo Švýcarsko sedmé s o pět tun menšími zásobami, ale tehdy podílem 29,1 % na rezervách a hodnotou 38 miliard dolarů.

7. místo dle WGC ovládá Čína. Před dvěma lety byla šestá a zásoby Bank of China od té doby narostly jen o něco přes tunu na 1161,9 tuny (v polovině roku 2011 to bylo 1161,6 tuny) při růstu podílu na rezervách na 1,8 % z 1,6 %. Zůstává výrazný prostor k budoucím nákupům? Při populaci zhruba 1,34 mld. obyvatel Čína vlastní na hlavu zlato za cca 40 USD. To je jistě nejméně z celého žebříčku.

6. příčku před Čínou uhájil mezi oficiálně známými největšími držiteli zlata nováček roku 2011 - zlatý ETF fond SPRD Gold Trust. Za něj ještě nejsou známá data za rok 2011, ke konci poloviny roku 2011 vlastnil celkem 38 845 889 uncí či 1213,9 tuny zlata a v průběhu srpna 2011 poprvé v historii překonal široce obchodovaný S&P 500. Před dvěma lety fond v žebříčku nefiguroval.

5. příčka zůstala centrální bance Francie s 2684,6 tuny zlata za dnes více jak 125 miliard dolarů (v polovině roku 2684 tun za více jak 156 miliard dolarů). Francouzské zlato tvoří plných 72 % celkových rezerv (za půlrok +6 %). Před dvěma lety to bylo o 5 tun více o hodnotě 88 mld. USD.

4. příčka náleží centrální bance Itálie s 2702,6 tuny zlata za více jak 126 mld. USD (v polovině roku více jak 2,7 tisíce tun za více jak 157 miliard dolarů). Za dva roky se cena zvýšila ze zhruba 88 mld. USD, podíl na rezervách na 73,4 % ze 66 %.

A jsme u prvních třech míst. Nějaké překvapení?

3. příčka patří stále Mezinárodnímu měnovému fondu s více jak 3100 tunami zlata za zhruba 145 miliard dolarů (v polovině roku za více než 180 mld. USD). Přes změnu jeho strategie podíl zlatých rezerv zůstává vzhledem k objemu relativně stabilní. V roce 1999 odprodal větší část zlata kvůli iniciativě na pomoc chudým zemím, 2009 pak viz prodej Indii. Před dvěma lety držel 3539 tun za 118 miliard dolarů.

2. místo nadále patří německé Bundesbance. Ovládá 3743,7 tuny zlata za tržních 174,7 mld. USD (v polovině roku 2011 to bylo 3748 tun za tržních 218 miliard dolarů). Zlato se podílí na 73,7 % celkových rezerv. Před dvěma lety to bylo o šest tun více a dvě procenta méně – poměrně stabilita.

1. místo také nebude překvapením – Fed. Ovládá 8966 tun zlata za více jak 418 miliardy dolarů (v polovině roku 522 mld. USD) tržní hodnoty. Před dvěma lety to bylo 9847 tuny o tehdejší tržní hodnotě 289,5 mld. USD. The United States Bullion Depository v Kentucky (také známý jako Fort Knox) je zřejmě nejznámější zásobárnou zlata ve světě, držící naprostou většinu zlatých rezerv Spojených států. Dalšími místy v USA jsou Philadelphia Mint, Denver Mint, West Point Bullion Depository a San Francisco Assay Office.

(Zdroj: CNBC, GVI, WGC, jednotlivé centrální banky, SPDR Gold Trust)