Jak ceny energií v ČR reagují na dění na Blízkém východě

Čtěte více

• Jak Buffettovi zhořkl kečup
  I mistr tesař se někdy utne. Legendární hodnotový investor Warren Buffett přiznal, že neučinil nejlepší investiční rozhodnutí a to se společností Kraft Heinz (KHC), která od minulého týdne klesla o více než 30 procent.
• Jak by mohla ruská invaze na Ukrajinu zasáhnout dodavatelské řetězce
  Ceny ropy a zemního plynu budou s eskalací rusko-ukrajinské krize nadále stoupat, ale dopad na energetiku nebude jediným důsledkem. Podle analytiků CNBC krize naruší dodavatelské řetězce od pšenice přes ječmen až po měď a nikl.
• Jak by mohla Trumpova daňová a výdajová politika ovlivnit hospodářský růst USA?
  Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolal novou debatu o ekonomických důsledcích jeho navrhované daňové a výdajové politiky. Jeho administrativa dříve prosazovala agresivní snižování daní a deregulaci, což přispělo k prudkému nárůstu zisků podniků a růstu akciových trhů. Přetrvávají však obavy ohledně dlouhodobého dopadu těchto politik, zejména pokud jde o inflaci, veřejný dluh a udržitelnost ekonomiky.
• Jak by mohla vypadat spolupráce Fedu a ministerstva financí?
  Americkému dluhopisovému trhu se daří. V rámci podpůrných faktorů se skloňuje jméno Trumpova nominanta na šéfa americké centrální banky Kevina Warshe. V jeho pojetí by Fed mohl jít cestou nižších sazeb, ale zároveň tlačit na nižší bilanci centrální banky. Faktem je, že bilanci lze snižovat třemi cestami, přičemž v nejbližší době je málo pravděpodobné, že uvidíme nejtvrdší z nich – aktivní prodeje cenných papírů. Přispěly by totiž k vyšším výnosům státních dluhopisů, což je ta poslední věc, kterou si Donald Trump přeje.
• Jak by mohly trhy reagovat po zasedání Fedu? (Očekáváme prudký pokles GBP/USD a pokles #SPX)
  Dnes se trh bude zabývat konečným rozhodnutím Federálního rezervního systému o měnové politice. Očekává se, že nepřinese nic nového, takže ústředním tématem zůstane to, co v posledních měsících – dopad politiky D. Trumpa na americkou ekonomiku.
• Jak by se kryptoderiváty mohly vyvíjet v roce 2023 a ovlivnit tak trh?
  Deriváty na posledním býčím trhu hrály hlavní roli a je vysoce pravděpodobné, že budou nedílnou součástí vývoje krypto trhu i v letošním roce.
• Jak by se kryptoměny mohly stát dominantním aktivem k ukládání a přesun hodnoty do roku 2030?
  Raoul Pal, bývalý manažer fondu Goldman Sachs aktualizoval důležitý graf srovnávající adopci kryptoměn s adopcí internetu. Graf, který sdílí na svém twitterovém účtu znázorňuje tempo, jakým technologie dosáhly určeného počtu uživatelů za stejnou dobu.
• Jak být mezi 10-ti% úspěšných
  Všichni jsme už slyšeli, že pouze cca 10% lidí to v tradingu někam dotáhne, takže jak do dělají? Jaké mají obchodní procesy a jakou mají rutinu? Co dělají jinak než vy? V dnešní lekci vám dám nahlédnout do těchto oblastí, které pro vás budou doufám katalyzátorem pro zlepšení vašeho výkonu.
• Jak by vypadalo nezávislé Katalánsko?
  Nedávno proběhlo referendum o nezávislosti Katalánska. Podívejme se na ekonomiku této autonomní španělské oblasti, která je hlavním přispěvatelem ke španělskému HDP (zhruba 18,9 %) a jejíž HDP na hlavu je o 18,8 % vyšší než španělský průměr.
• Jak cenový strop promění trh s ropou?
  „Západní země zavedly cenový strop na ruskou ropu přepravovanou po moři. Cenový strop na úrovni 60 dolarů za barel je blízko tržní ceně, takže je vysoká šance, že mnoho zemí ho bude akceptovat,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval či musel znárodňovat elektrárny, jak navrhuje premiér Fiala? Jako ve Francii?
  Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ. Scénář dělení ČEZ se po pěti letech ocitl opět na stole už letos v květnu, kdy o něm hovořili jako premiér, tak ministr financí.
• Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval. Využijme předsednictví EU a vezměme si příklad z Francie
  Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a zítra projedná vláda, je jen dalším dluhem. Neřeší podstatu drahých energií. Ceny energií přitom v EU zůstanou vysoké po několik let. Nelze po celou tu dobu maskovat drahou elektřinu a plyn na dluh budoucích generací, když už nyní vláda počítá až do roku 2025 se schodky státního rozpočtu kolem 300 miliard korun.
• Jak české domácnosti spravují své finance? Odpověď přináší průzkum Home Creditu
  Společnost Home Credit přináší nový pohled na finanční situaci českých domácností a odhaluje, jak Češi spravují své rodinné finance. Červnový průzkum* z letošního roku ukazuje, že mnoho domácností stále nedostatečně plánuje své rozpočty, což může mít vážné důsledky. Znepokojivé je, že ve srovnání s loňským rokem přestalo 10 % domácností připravovat rozpočet rodinných výdajů.
• Jak Češi čelí rapidní inflaci a jak by ji čelit měli? S investicemi do akcií či nemovitostí se zatím ještě vyplatí počkat, hitem ale může být zemědělská půda
  Češi si po dlouhých letech, kdy nechávali peníze ležet na účtech, důkladněji rozmýšlejí, jak s nimi naloží. Ta předchozí léta byla příznačná velice nízkou inflací, takže lidé sice lamentovali nad vlastně nulovými úroky, ale zároveň věděli, že inflace je také skoro nulová. Nula od nuly pojde.
• Jak Čína snižuje úrokovou sazbu, akciové trhy rostou
  Globální akciové indexy zaznamenaly v pondělí díky pozitivním zprávám z Číny silný růst. Bylo oznámeno, že Čínská lidová banka ve snaze podpořit ekonomiku země, která se potýká s problémy, snížila klíčovou úrokovou sazbu.
• Jak čínská expanze mění globální automobilový průmysl
  Automobilový průmysl prochází náročným obdobím a zatím se zdá, že z něj nejvíce těží Čína. Místní výrobci elektromobilů (EV) už nejsou jen levnou alternativou, ale stávají se významnými hráči. Na zahraniční trhy přicházejí s miliardovými investicemi, zatímco například v Evropě bojují s klesajícími prodeji. Změny se přitom projevují i na spotřebitelském trhu, kde roste zájem o ojeté elektromobily podpořený vyššími cenami pohonných hmot.
• Jak ČNB může přepsat prognózu po posledních číslech za HDP?
  Česká ekonomika sice podle našich předpokladů rostla v druhém kvartále jen kosmeticky, pro centrální banku jde však oproti prognóze o slabší číslo. Květnová prognóza předpokládala růst ekonomiky o 0,1 % v prvním kvartále a o 0,4 % ve druhém - realita je 0 % první a 0,1 % druhý. Věříme však z několika důvodů, že by to neměl být pro ČNB zásadní argument pro dřívější snížení úrokových sazeb a naším hlavním scénářem je stále první pokles sazeb až ve čtvrtém kvartále tohoto roku.
• Jak dál? - diagram protikrizových opatření a šance na úspěch dle Deutsche
  „Konec řečí, je čas na rázný zásah,“ vzkazují analytici Deutsche Bank politikům v Evropě a stejně přímo nabízejí rychlé a přehledné shrnutí dostupných zbraní pro boj s krizí a jejích účinnosti. Jak ukázala krátkodobost rally po posledních dvou významnějších pozitivních zprávách – pomoc pro španělské banky a řecké volební „Ano“ eurozóně, pro stabilizaci situace je třeba sáhnout hlouběji do základů evropské politiky.
• Jak daleko zajde Fed?
  Česká měna si na vlně brexitové euforie našla dočasné nové stanoviště v blízkosti EUR/CZK 25,55, kde zahajovala minulý i aktuální týden. Trhy tím ocenily, že byla ze stolu prakticky smetena varianta neřízeného odchodu Britů z osmadvacítky. Výraznější výkyv koruna zaznamenala v uplynulém týdnu prakticky pouze jediný, a to když ve středu promluvil viceguvernér ČNB Marek Mora na téma dalšího vývoje českých sazeb. Mora, který dosud platil za jednoho z mála zastánců jejich dalšího zvýšení, se nechal slyšet, že podle něj argumenty ve prospěch tohoto kroku v poslední době zeslábly. Trhy si tento signál vyložily jako holubičí zpěv a koruna oslabila o zhruba 7 haléřů. Ve zbytku týdne ovšem tuto ztrátu opět umazala.
• Jak dále na turecké liře?
  V posledních dnech jsme se dočkali zvýšené volatility na turecké měny, která byla do značné míry spojená s víkendovými regionálními volbami v Turecku. Investoři chtěli snížit riziko prodejem liry a způsobili tak tlak na tureckou měnu. Turecká centrální banka se snažila měně pomoci nákupem měny za devizové rezervy. Nicméně takový postup má obvykle jen krátkodobý účinek, než opět nastoupí tržní síly. Takže další pohyby turecké liry budou opět záviset na fundamentech a dalších krocích tureckého prezidenta po volbách.