Polední shrnutí: TSMC táhne technologické akcie; výsledky bank v pozadí💡

Čtěte více

• Pokuta za předčasné splacení hypotéky je nemravná, může činit i stovky tisíc korun. Vláda se rozhodla trestat zodpovědné jednání v podobě včasného splácení dluhu
  Kdo od příštího roku splatí hypotéku v době fixace dříve, než mu určuje řádně sjednaný splátkový kalendář, dočká se pokuty. Pokuta bude činit až dvě procenta z předčasně splacené části celkové výše úvěru. Pokuta tak může činit třeba i stovky tisíc korun, místo nynějšího administrativního poplatku maximálně jen několika stovek korun.
• Pokuta za předčasné splacení hypotéky je nemravná. Ne všechny banky s touto závadnou praxí skoncovaly
  Banky vždy vystupovaly proti zrušení pokuty za předčasné splacení hypotéky. Kvůli zrušení pokuty totiž přišly o snadný zdroj příjmů. Pokuta za předčasné splacení hypotéky je přitom nemravná, protože klienti jsou vlastně penalizováni za to, že se chovají hospodárně, že včas platí své dluhy. V dnešní době, kdy neustále slyšíme, jak je Česká republika dušena dluhy, exekucemi atp., bychom přece měli spíš odměňovat ty lidi, kteří své dluhy platí včas, a ne je ještě penalizovat.
• Pokuta za předčasné splacení hypotéky trestá zodpovědnost a svědomitost. Banky si umí riziko ošetřit samy, stát k tomu nepotřebují
  Zisk tuzemských bank a spořitelen byl loni rekordní, poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun. Nyní se ale do části politické reprezentace najednou dozvídáme, že banky na tom ve skutečnosti byly hůře, než být mohly, neboť nemohly a nemohou pokutovat své klienty za předčasné splacení hypotéky. Je třeba se tak prý vrátit ke starým pořádkům, kdy banky takto své klienty trestat mohly.
• Pokutování za volný byt, volební priorita ČSSD, nás přibližuje 50. létům
  Minulý týden představené priority volebního programu ČSSD zřetelně dokumentují, že vládní strana po volbách bude usilovat o to, aby prudce rostoucí veřejný dluh spláceli zejména ti nejmajetnější. V tomto smyslu program naplňuje klasickou definici levicovosti. V některých případech však zachází na samou hranu, či dokonce za ni, toho, co je ještě v rozvinuté demokratické a svobodné společnosti běžně přijatelné.
• Pokuty EU pro technologické giganty — jejich role v konkurenci mezi EU a USA
  V pravidelných intervalech se v médiích objevují zprávy o řízeních a pokutách, které Evropská komise či příslušné orgány ukládají americkým technologickým gigantům. Uváděné částky rychle přesahují hranici představitelnosti.
• Pokuty za překročení rychlosti jako nový rozpočtový pilíř. Obce a města v Česku objevily svůj malý zlatý důl
  Bez nutnosti zvyšovat daně, žádat o dotace či snižovat výdaje dokázaly některé české obce a města zlepšit své hospodaření. Stačí vhodně umístěný radar, důsledná administrativa a trochu trpělivosti. Pokuty za dopravní přestupky, zejména za překročení rychlosti, se totiž v některých městech staly stabilním a vítaným zdrojem příjmů – často výnosnějším než menší místní daně.
• „Polední meníčko“ bude brzy průměrně za 200 korun, za posledních deset let zdražila o 80 korun – v Praze méně než ve zbytku země. Pro řadu lidí se oběd v restauraci kvůli inflaci stává nedostupným a vaří si doma
  Lidé v Česku už se dnes v restauraci jen těžko nenaobědvají za cenu pod 150 korun. Oběd nyní stojí průměrně 163 korun, plyne z šetření společnosti Sodexo Benefity. V Praze to je dokonce 190 korun, na Karlovarsku jen 147 korun. Průměrná cena „meníčka“ od roku 2020 narostla o 28 korun.
• „Polední meníčko“ bude brzy průměrně za 200 korun, za posledních deset let zdražila o 80 korun – v Praze méně než ve zbytku země. Pro řadu lidí se oběd v restauraci kvůli inflaci stává nedostupným a vaří si doma
  Lidé v Česku už se dnes v restauraci jen těžko nenaobědvají za cenu pod 150 korun. Oběd nyní stojí průměrně 163 korun, plyne z šetření společnosti Sodexo Benefity. V Praze to je dokonce 190 korun, na Karlovarsku jen 147 korun. Průměrná cena „meníčka“ od roku 2020 narostla o 28 korun.
• POLEDNÍ SHRNUTÍ: Evropské indexy pod tlakem kvůli sporu o Grónsko, Japonsko vyhlašuje předčasné volby 🎙️
  Evropské indexy zaznamenávají poměrně prudký pokles v důsledku hrozeb zavedení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Akciové indexy klesly o 1,00 % až 1,80 %.
• Polední shrnutí: Kapitál proudí do evropských technologických akcií 💸🔎
  Nálada na evropských akciových trzích zůstává ke konci týdne smíšená. Index Euro Stoxx 50 klesá o 0,40 %, německý DAX roste o 0,10 % a celkové pohyby se drží v rozmezí +/-0,40 %.
• Po lednovém růstu byl výprodej zlata a stříbra nevyhnutelný!
  Takový scénář nebyl překvapením vzhledem k výraznému nadhodnocení obou drahých kovů. Rekordní jednodenní korekce zlata přišla jen pár dní po historickém jednodenním nárůstu: ve čtvrtek vrchol 5 602 USD za trojskou unci zakončil lednový růst na +29,5%.
• Po letech slabých výsledků zažívají konfekční módní značky oživení a překonávají akcie luxusních značek
  Zbývá pouze několik dní do vypuknutí evropské sezóny módních přehlídek, kterou tradičně zahajuje Londýnský týden módy. Nová studie obchodní a investiční platformy eToro odhaluje, že konfekční módní značky se po několika letech v útlumu zdají být na cestě k návratu a překonávají své luxusní protějšky.
• Polevuje napětí i v českém průmyslu?
  V tomto týdnu dostaneme i v Čechách úplnou sadu podnikatelských nálad za listopad, která u našich sousedů v eurozóně (a zejména pak v Německu) nedopadla vůbec špatně. Základní zpráva je jasná - problémy v globálních dodavatelských řetězcích ustupují, dodací lhůty výrobků se zkracují, náklady na mezinárodní přepravu klesají a to vše lehce vylepšuje náladu v průmyslu.
• Policie rozbila Čechem založený gang, který okrádal brazilské investory
  Brazilská policie a portugalská pobočka Interpolu rozbily zločineckou síť provozující fiktivní společnost, která okradla tisíce brazilských investorů s pomocí podvodného schématu inspirovaného filmem Vlk z Wall Street. Gang založil český občan usazený v Lisabonu, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na policii.
• Politbyro: Globální šíření viru je nová výzva pro ekonomiku Číny
  Globální šíření nového typu koronaviru znamená novou výzvu pro čínskou kontrolu a prevenci nemocí a pro čínský ekonomický rozvoj. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny. Čínská ekonomika čelí podle něj kvůli epidemii stále většímu tlaku.
• Po lithiu je poptávka
  Růst trhu s lithiem na historická maxima může v roce 2022 trochu zpomalit. Bank of America se však domnívá, že se jedná pouze o začátek většího pohybu v dlouhodobém horizontu.
• Politici a úřady mohou kryptoměnám pomoci, myslí si Češi
  Politici vlastními aktivitami v oblasti kryptoměn, například vytvářením vlastních meme coinů, kryptoměnám spíše pomáhají, než škodí. Myslí si to 27 % tuzemských zájemců o kryptoměny, zatímco necelých 25 % je přesvědčeno o opaku, tedy že aktivní působení politiků v oblasti kryptoměn odvětví spíše škodí.
• Politici čakajú na zázrak, kapitál zatiaľ uniká
  Obchodovanie v posledných dňoch naďalej prebieha v atmosfére strachu, pretože...
• Politici nechtějí slyšet, že musíme omezit dotace a vrátit se k privatizacím
  Ačkoli si to mnoho lidí nechce přiznat, včera zveřejněná zpráva ukazuje, že jsou veřejné finance v rozkladu. Deficit státní pokladny ve výši 166 mld. Kč během pouhých tří měsíců je alarmující. Mnozí se předhánějí s návrhy, ve kterých skoro vždy to skončí nějakým zvýšením daní. Já osobně jsem odpůrce vyšších daní, protože odrazují od aktivity, jež je přitom cestou k růstu. Bez růstu nás Asie ekonomicky ušlape. Osobně jsem proto zastánce nižších vládních výdajů.
• Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušani či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď
  Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.