Na co si dát pozor 13. října? Přehled zásadního dění pro začátečníky

Čtěte více

• Na co si dát pozor dne 18. září? Rozbor zásadních událostí pro začátečníky
  Na čtvrtek je naplánováno jen velmi málo makroekonomických reportů a žádný z nich není významný. Nejdůležitější zprávy tohoto týdne již byly zveřejněny ve Velké Británii, zatímco ke konci týdne se budou obchodníci plně soustředit na zasedání Federálního rezervního systému (Fed) a Bank of England. Fed oznámil výsledky svého zasedání včera večer, ale po celý dnešní den mohou být oba měnové páry pod tlakem této události. Zasedání Fedu se bude časově shodovat s dnešním zasedáním BoE, které nepochybně ponechá klíčovou sazbu beze změny, ale zároveň může způsobit růst nebo pokles libry, protože trh bude sledovat rozdělení hlasů ohledně rozhodnutí o sazbách.
• Na co si dát pozor dne 19. září? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Na pátek je naplánováno zveřejnění jen minima makroekonomických reportů. Za zmínku stojí pouze maloobchodní tržby ve Spojeném království. Tato statistika by mohla přinést menší reakci na trhu – a to pouze tehdy, pokud se skutečné číslo výrazně odchýlí od očekávání. Celkově se však dá čekat, že si trh dnes po dvou velmi aktivních dnech – ve znamení dvou zasedání centrálních bank a klíčové inflační zprávy z Británie – udělá přestávku.
• Na co si dát pozor dne 2. října? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Ve čtvrtek je v kalendáři minimum makroekonomických zpráv a žádná z nich není považována za významnou. Ve Velké Británii ani v Německu nejsou plánovány žádné zprávy. V eurozóně bude zveřejněna pouze míra nezaměstnanosti a v USA je naplánováno zveřejnění týdenního počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Všechny tyto zprávy jsou považovány za sekundární a pravděpodobně vyvolají pouze mírnou reakci trhu. V důsledku toho mohou oba měnové páry, které v poslední době vykazovaly nevýrazné pohyby, dnes zaznamenat nízkou volatilitu a pohyb v omezeném rozmezí.
• Na co si dát pozor dne 24. září? Přehled zásadních událostí pro začátečníky
  Ve středu je v kalendáři skutečně jen minimum makroekonomických údajů. Za zmínku stojí pouze index podnikatelského klimatu v Německu a statistika prodejů nových domů v USA. Obchodníci ale jistě dobře vědí, že mnohem důležitější události a údaje včera nedokázaly vyvolat na trhu žádnou reakci. Proto oba dnešní reporty považujeme za méně významné a neočekáváme během dne větší trendový pohyb ani vyšší volatilitu.
• Na co si dát pozor dne 25. září? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Ve čtvrtek je v kalendáři jen pár makroekonomických reportů, ale některé z nich jsou skutečně důležité. Klíčové budou zejména údaje o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby a třetí (a tedy finální) odhad HDP za 2. čtvrtletí z USA. První a druhé odhady bývají často revidovány, takže právě poslední zveřejněná verze má největší váhu. Důležitý je i report o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby, neboť reflektuje vývoj poptávky amerických spotřebitelů po zásadním a drahém zboží. V Německu bude zveřejněn index spotřebitelské důvěry GfK, ten však mezi klíčové reporty nepatří.
• Na co si dát pozor dne 3. října? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Páteční makroekonomický kalendář je poměrně skromný, přičemž jediným důležitým údajem bude ISM index nákupních manažerů sektoru služeb v USA. Vedle tohoto klíčového ukazatele budou zveřejněny také druhé odhady PMI ve službách pro Německo, Spojené království a eurozónu – a rovněž index cen výrobců (PPI) pro země EU. Tyto údaje však mají již jen omezený dopad a trh je vnímá jako méně důležité. Původně byla na dnešek plánována i vysoce sledovaná data z amerického trhu práce – konkrétně NonFarm Payrolls a míra nezaměstnanosti. Kvůli začátku tzv. vládního "shutdownu" v USA, který začal 1. října, ale s největší pravděpodobností tyto reporty zveřejněny nebudou. Veškerou pozornost tak přitahuje ISM index nákupních manažerů sektoru služeb.
• Na co si dát pozor dne 6. října? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Pondělí nabídne jen velmi omezené množství makroekonomických údajů. Pozornost si zaslouží pouze dvě čísla: maloobchodní tržby v eurozóně a index nákupních manažerů ve stavebnictví Spojeného království. Ani jedna z těchto zpráv však nespadá do kategorie velmi důležitých reportů; neočekáváme tedy, že by dokázaly vyvolat silnější nebo trvalejší reakce trhu. Americký dolar má však i nadále dostatek fundamentálních důvodů, proč by mohl obnovit svůj klesající trend.
• Na co si dát pozor dne 7. října? Přehled zásadního dění pro začínající obchodníky
  Na úterý není naplánováno zveřejnění žádných makroekonomických údajů. Po celý den tak budou obchodníci reagovat výhradně na komentáře a vystoupení představitelů centrálních bank – a těch tentokrát nebude málo. Zároveň ale platí, že projevy centrálních bankéřů v tuto chvíli hýbou trhem jen minimálně, a to z několika zásadních důvodů:
• Na co si dát pozor dne 9. října: Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Ve čtvrtek je v kalendáři jen minimum makroekonomických údajů – navíc pouze sekundárního významu. V Německu budou publikována čísla o dovozu, vývozu a obchodní bilanci – nicméně tyto údaje patří mezi tzv. zpožděné indikátory a přes pozitivní nebo negativní překvapení obvykle nevedou k velkým pohybům.
• Na co si dát pozor 12. září? Přehled zásadního dění pro začátečníky
  Na pátek je naplánováno nezvykle mnoho makroekonomických reportů. V Německu bude zveřejněna druhá, spíše okrajová, revize inflačních dat za srpen. Ve Velké Británii vyjdou méně významné měsíční údaje o HDP a průmyslové výrobě. V USA vyjde index spotřebitelské důvěry University of Michigan, který není zásadní. Ve všech případech lze výraznou reakci trhu očekávat jen v případě, že hodnoty významně odbočí od předpokladů.
• Na co si dát pozor 15. září? Přehled zásadních událostí pro začátečníky
  Na pondělí nejsou naplánovány žádné makroekonomické reporty – ani v Německu, ani ve Velké Británii, eurozóně či USA. Připomeňme, že v prvních dvou zářijových týdnech měli obchodníci k dispozici poměrně bohatý tok makro dat, přičemž téměř všechna potvrdila, že americká ekonomika dál upadá. Roste pouze HDP – a to ještě uměle. Jak dlouho tento růst ještě vydrží na vlně Trumpovy obchodní války, není jisté. Každopádně účastníci trhu hodnotí výsledky nové americké administrativy kriticky.
• Na co si dát pozor 9. září? Přehled fundamentálních událostí pro začátečníky
  Na úterý je naplánováno jen velmi málo makroekonomických zpráv. Přesto však jediná zveřejněná zpráva může na trhu vyvolat bouřlivé pohyby. Jedná se o meziroční Nonfarm Payrolls. Tento údaj je samozřejmě mnohem významnější než měsíční data a čísla z posledních čtyř měsíců naznačují, že příznivý výsledek je nepravděpodobný. Trh si tak dnes může najít nové důvody k prodeji amerického dolaru.
• Na co si dát v roce 2024 u ropy pozor
  Obchodníci s ropou vykročili do nového roku opatrně. Obavy z vývoje poptávky a globálního hospodářského růstu vyvažují rostoucí geopolitická rizika spojená s událostmi v Rudém moři a okolí. Je čím dál pravděpodobnější, že se bude ropa i v nadcházejících měsících obchodovat v úzkém pásmu a žádný důvod nebude sám o sobě dost silný, aby změnil dynamiku trhu, který neví, jestli vsadit spíš na zpomalení růstu, zejména v Číně a v USA, a rostoucí produkci zemí mimo OPEC+, nebo na omezení produkce kartelu a geopolitická rizika.
• Na co si dát 12. dubna pozor? Přehled fundamentálních událostí.
  Ve středu se ve světě odehraje několik makroekonomických událostí. Nás zajímá především Evropská unie a Spojené státy americké. Evropská unie nezveřejní žádné zprávy. Na druhou stranu USA vydá důležitou inflační zprávu za březen, která je také extrémně rozporuplná. Rozpor spočívá v tom, že hlavní ukazatel klesá již 8 nebo 9 měsíců v řadě, a nikdo nepochybuje, že nová zpráva ukáže další zpomalení. Na druhou stranu jádrová inflace posledních 5 měsíců klesala, ale pak by mohla vykázat růst. Jaký je mezi těmito ukazateli rozdíl a v čem je háček?
• Na co zaměřit pozornost 1. října? Přehled fundamentálních událostí pro začátečníky
  V úterý nás čeká několik makroekonomických událostí. Německo, eurozóna a Spojené království zveřejní nevýznamné druhé odhady výrobních indexů PMI za září, které pravděpodobně nevyvolají reakci trhu. Eurozóna zveřejní zprávu o inflaci za září, která je mnohem důležitější, ale prudký pokles eura po ní je nepravděpodobný. Evropská centrální banka už zahájila cyklus uvolňování měnové politiky, takže tempo poklesu inflace už není tak podstatné. Navíc, trh každopádně s prodejem eura nespěchá, jak jsme viděli včera u německé zprávy o inflaci.
• Náctiletých podnikavců v Česku rychle přibývá. Trefují se do potřeb své generace
  Každý devátý podnikatel v Česku je mladší 30 let. Od roku 2018 konstantně roste počet byznysmenů ve věku 21 až 25 let a počet náctiletých podnikavců se bezmála zdvojnásobil. Studenti sbírají zkušenosti v trainee programech a se založením vlastních start-upů jim pomáhá moderní metoda Design Thinking.
• Na Čechy dolehlo lednové zdražování. Důvěra v českou ekonomiku je nejníže od léta 2014
  Důvěra v českou ekonomiku v lednu oslabila z prosincových 99,1 bodu na 98,1 bodu, a dostala se tak na nejnižší úroveň od léta 2014. Hlavní příčinou byl pokles důvěry spotřebitelů.
• Na čem se letos nejvíc vydělává? Na bitcoinu
  Bitcoin opět nabírá dech. A pořádně! V neděli jeho cena vystoupala až nad 7500 dolarů za kus. To značí více než stoprocentní zhodnocení od začátku letošního roku. Nejpoužívanější a nejvíce kapitalizovaná kryptoměna se tak ocitla na své nejvyšší cenové úrovni od začátku loňského srpna.
• Na čem ztratil George Soros téměř miliardu dolarů?
  Miliardář George Soros nad výsledkem amerických prezidentských voleb zaplakal. Výplach na trzích ho po Trumpově vítězství ho stál skoro jednu miliardu dolarů, napsal list The Wall Street Journal.
• Na černou listinu byly dopsány čtyři země. Může se to stát i Spojenému království?
  „Příznivci brexitu, kteří si přáli, aby se Spojené království po odchodu z Evropské unie stalo daňovým rájem, neměli svůj plán promyšlený. Evropská unie by potenciálně mohla Spojené království zařadit na černou listinu a tím odlákat kapitál z ostrovů na kontinent. To by bylo pro Spojené království ekonomicky zničující,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.