Z Prahy se stal „skanzen“, nové výškové budovy v ní nevznikají, na rozdíl od Varšavy, Bratislavy i Budapešti. To tlačí cenu bydlení v Praze výrazně nahoru a poškozuje to životní prostředí

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček níže).

V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole. Vždyť takřka dvacet polských budov z žebříčku, tedy prakticky celá polovina, bylo dokončeno v posledních zhruba deseti letech. 

Žebříček je tak smutným dokladem stále propastnějšího tuzemského zaostávání v moderní výstavbě. Přitom třeba Praha, ale částečně také Brno, vykazují na poměry Visegrádské čtyřky nejvyšší ceny nemovitostí a také nájmů.

Podle loňských údajů společnosti Ekospol se za nájem jednopokojového bytu v centru Prahy platí v přepočtu o zhruba pět tisíc korun měsíčně více než za nájem srovnatelného bytu v centru Varšavy či Bratislavy. A o zhruba deset tisíc korun měsíčně více než v Budapešti. V Brně se za nájem platí o několik stovek měsíčně více než v Bratislavě nebo než ve Varšavě a o zhruba pět tisíc korun měsíčně více než v Budapešti. 

Přitom vyšší podíl moderní výškové výstavby by vytvořil tlak na pokles cen nemovitostí, a tedy i nájmů, nebo alespoň na jejich pomalejší růst. V Praze by výškové budovy mohly vznikat například na Pankráci nebo v dalších částech Prahy 4, aniž by tedy bylo dotčeno historické jádro města.

Vzhledem k dramatickému nedostatku bytů v Praze a enormnímu zájmu o bydlení v ní neexistuje dlouhodobě vlastně jiná možnost než stavět více do výšky. Rozsah metropole neustále rozšiřovat nelze, navíc se tak zvyšují nároky na dopravní obsluhu a životní prostředí se ničí i zastavováním polí či dosud nezastavěných ploch. Stavět více do výšky tedy znamená učinit bydlení dostupnějším a zároveň chránit životní prostředí.

Přesto současná česká legislativa jde opačným směrem. Česko má, jak známo, jedny z nejdelších povolovacích řízení v oblasti výstavby na světě. Vlivné lobbistické organizace a zkostnatělé regulace pak brání tomu, aby se v Praze stavělo více do výšky. Praze nedávno hrozilo vyškrtnutí z prestižního seznamu světových památek, když se organizace Centrum světového dědictví (WHC) a Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) ozvaly českému ministerstvu kultury, aby prověřily, zda nové výškové stavby na Pankráci, jako je V Tower, nepoškozují panorama metropole. Výbor světového dědictví UNESCO už posledních patnáct let tlačí Prahu, aby nenechávala stavět budovy vyšší než 70 metrů.

Nemožnost rozsáhlejší výškové výstavby staveb 100 metrů a vyšších zneatraktivňuje rozvoj města i v očích developerů. Pokud by na daném pozemku mohlo stavět více do výšky, umocní se výnosnost takové výstavby, což pak povede k tomu, že budou více investovat například do estetiky vznikajících staveb. Architektonickým skvostem může být i stavba výrazně přesahující 100 metrů, jak ilustrují četné příklady za světa.

Pokud ale má být Praha svého druhu skanzenem, kde se nestaví do výšky, kde se vůbec nestaví zdaleka tolik, kolik by mělo, budiž. Pak ale obyvatelé Prahy musí být připraveni za tento „luxus“ si připlatit. Třeba v podobě ještě propastněji vyšších nájmů, než jaké vykazují ostatní metropole zemí Visegrádské čtyřky.  

Nejvyšší budovy zemí Visegrádské čtyřky (technické objekty typu vysílačů nejsou zahrnuty).

1. Varso Tower, Varšava, Polsko, 310 metrů (nejvyšší budova v EU)
2. Palác kultury a vědy, Varšava, Polsko, 237 metrů
3. Warsaw Spire, Varšava, Polsko, 220 metrů
4. Sky Tower, Vratislav, Polsko, 212 metrů
5. Warsaw Trade Tower, Varšava, Polsko, 208 metrů
6. Warsaw Unit, Varšava, Polsko, 202 metrů
7. Skyliner, Varšava, Polsko, 195 metrů
8. Złota 44, Varšava, Polsko, 192 metrů
9. Rondo 1, Varšava, Polsko, 192 metrů
10. Olivia Star, Gdaňsk, Polsko, 180 metrů
11. Centrum LIM, Varšava, Polsko, 170 metrů
12. Eurovea Tower, Bratislava, Slovensko, 168 metrů
13. Varšavské finanční středisko, Varšava, 165 metrů
14. InterContinental Warsaw, Varšava, Polsko, 164 metrů
15. Cosmpolitan Twarda 2/4, Varšava, Polsko, 160 metrů
16. Q22, Varšava, Polsko, 155 metrů
17. Skysawa, Varšava, Polsko, 155 metrů
18. Chałubińskiego 8, Varšava, Polsko, 150 metrů
19. MOL Campus, Budapešť, Maďarsko, 150 metrů
20. Sea Towers, Gdaňsk, Polsko, 143 metrů
21. Generation Park, Varšava, Polsko, 140 metrů
22. Mennica Legacy Tower, Polsko, 140 metrů
23. Intraco I, Varšava, Polsko, 138 metrů
24. KTW II, Katovice, Polsko, 133 metrů
25. Warsaw Hub 1, Varšava, Polsko, 130 metrů
26. Warsaw Hub 2, Varšava, Polsko, 130 metrů
27. Spektrum Tower, Varšava, Polsko, 128 metrů
28. Pazim, Štětín, Polsko, 128 metrů
29. Altus, Katovice, Polsko, 125 metrů
30. Nivy Tower, Bratislava, Slovensko, 125 metrů
31. Hanza Tower, Štětín, Polsko, 125 metrů
32. Łucka City, Varšava, Polsko, 120 metrů
33. Forest, Varšava, Polsko, 120 metrů
34. Błękitny Wieżowiec, Varšava, Polsko, 120 metrů
35. Atlas Tower, Varšava, Polsko, 117 metrů
36. Klingerka, Bratislava, Slovensko, 116 metrů
37. Central Tower, Varšava, Polsko, 116 metrů
38. Národní banka Slovenska, Bratislava, Slovensko, 112 metrů
39. AZ Tower, Brno, Česko, 111 metrů
40. Novotel Warszawa Centrum, Varšava, Polsko, 110 metrů
41. Kredka, Vratislav, Polsko, 110 metrů
42. City Tower, Praha, Česko, 109 metrů
43. Panorama City I, II, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
44. Budova Slovenské televize, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
45. Chmielna 35, Varšava, Polsko, 108 metrů
46. City Business Center I, Bratislava, Slovensko, 107 metrů
47. Collegium Altum, Poznaň, Polsko, 106 metrů
48. Úřad Lubušského vojvodství, Gorzów Wielkopolski, Polsko, 106 metrů
49. Sky Park, I, II, III, IV, Bratislava, Slovensko, 105 metrů
50. Babka Tower, Varšava, Polsko, 105 metrů

Zdroj: Trinity bank

Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom, Trinity Bank