Turecko pokračuje ve výprodeji zlatých rezerv

Čtěte více

• Turecko chystá odvetná cla na Spojené státy
  Americký akciový trh zakončil včerejší obchodování v ziscích. Investoři využili levnějších cen akcií po výprodejích z minulých dnů a navyšovali své pozice, což tlačilo cenu titulů vzhůru. Dalším aspektem byla i korekce turecké liry po dvoudenním propadu. Turecko dnes ráno oznámilo, že jako odvetné opatření za zvýšení dovozních cel na tamní ocel a hliník do Spojených států, připravilo zvýšení dovozních cel na vybrané americké zboží. Týká se to především tabákových výrobků, aut a alkoholu. Současně také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že Turecko bude bojkotovat americkou elektroniku a stavební materiály. Průmyslový Dow Jones posílil o 0,5 %, index S&P 500 získal 0,6 % a technologický Nasdaq si připsal 0,7 % hodnoty. Dařilo se všem sektorům. Jejich zisky se pohybovaly v rozpětí od 0,2 % do 1 %. Nejlépe na tom byli výrobci luxusního zboží, naopak nejmenší zisky si připsala síťová odvětví.
• Turecko intervenuje, meny V4 stabilné
  Pozornosť obchodníkov sa včera aj napriek výsledkom spoločnosti Apple sústreďovala na krajiny eme...
• Turecko míří do finanční krize, ba i recese. Lira padá na historická minima a s ní slábne i česká koruna
  Turecká lira se dnes ráno během obchodování na asijských trzích propadla na rekordní minimum vůči dolaru, když se jednotka americké měny prodávala v jednu chvíli i za 7,24 liry. Turecká ekonomika míří do měnové a finanční krize, následně zřejmě i do recese.
• Turecko na cestě do devalvačně-inflační spirály
  Katastrofická měnová politika potápí tureckou měnu stále níže. Lira přišla za poslední týden skoro o 10 % své hodnoty a od září poklesla o více než 40 %. Prezident Erdogan se zatím tváří, že mu propad měny nevadí, ačkoliv lira přichází o zbytky důvěry samotných Turků a zahraniční investoři nad ní už dávno zlomili hůl.
• Turecko na hraně finanční krize
  Dvakrát do téže řeky nevstoupíš… Turecko pod vedením Erdoğana je bezpochyby jednou z mnoha výjimek z tohoto pravidla. Turecký prezident opět neodolal pokušení a výrazně zasáhl do chodu centrální banky, když před necelými dvěma týdny po pouhých pěti měsících vyměnil jejího guvernéra. Přitom na podzim to vypadalo nadějně. Na začátku listopadu Erdoğan odvolal svého zetě Albayraka z pozice ekonomického „superministra“ a vyměnil guvernéra centrální banky. Novým guvernérem se stal technokrat s dobrou pověstí Aqbal. Pod jeho vedením centrální banka implementovala ortodoxní politiku – přihlásila se rozhodně k režimu cílování inflace, zanechala intervencí na devizových trzích, uvolnila regulaci bank omezující likviditu trhu, a hlavně zvýšila úrokové sazby o 8,75 procentního bodu na 19 %. Právě tady patrně nový guvernér zasáhl neuralgický bod prezidenta Erdoğana. „Politické zvíře“ v něm považuje vysoké úrokové sazby za škodlivé pro ekonomický růst a tím pádem i pro podporu voličů. Jako muslim vnímá Erdoğan rozpor úrokových sazeb s většinovou tradicí islámského zvykového práva a možná i věří ve svou často opakovanou tezi o vysokých úrokových sazbách jako příčině vysoké inflace.
• Turecko ničí ekonomická krize
  „Turecké hospodářství je v obří krizi a tamní lira se výrazně propadá. Díky tomu si zahraniční turisté budou moci užít dovolenou v Turecku s výraznou slevou,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Turecko objevilo velké naleziště plynu v Černém moři
  Turecko objevilo v Černém moři své dosud největší naleziště zemního plynu. Oznámil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že naleziště obsahuje 320 miliard metrů krychlových plynu. Poukázal navíc na možnost dalších nálezů v dané oblasti.
• Turecko opět před summitem EU stáhlo do přístavu průzkumnou loď
  Turecká loď Oruç Reis, která provádí ve Středozemním moři ve vodách nárokovaných i Řeckem průzkum těžby, se vrátila do přístavu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Stalo se tak necelé dva týdny před summitem Evropské unie, na němž hrozí přijetí sankcí vůči Turecku za jeho průzkum ve východním Středomoří. Podobná situace nastala i před říjnovým summitem, kdy Ankara rovněž loď Oruç Reis stáhla do přístavu, posléze ji ale poslala zpět na moře.
• Turecko padá do měnové krize
  Světové finanční trhy svírá nová akutní hrozba. Turecko. Země nezadržitelně míří do měnové krize. Turecká lira dnes ráno oslabila na historické minimum vůči dolaru, poprvé v dějinách stál dolar více než šest lir. Jen včera turecká měna vůči dolaru znehodnotila o dalších pět procent. Za celý letošní rok už turecká měna oslabila proti dolaru o zhruba 32 procent. Včera jí nepomohl ani vládní příslib nového ekonomického plánu. Propad liry umocnil krach washingtonského jednání turecké delegace a amerických protějšků.
• Turecko pokračuje v boji proti covidu a usiluje o důvěru investorů
  Poslední týdny a měsíce z Turecka přichází negativní zprávy. Země zažila měnové turbolence po březnovém odvolání guvernéra centrální banky Agbala a nyní se vypořádává s třetí vlnou covid-19, která ohrožuje oživení ekonomiky a rozběh klíčové turistické sezóny.
• Turecko pokračuje v úspěšném boji o důvěru investorů
  Na svém dnešním zasedání turecká centrální banka ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu na 17 %. V komentáři k rozhodnutí dále zdůraznila, že její prioritou nadále zůstává snížit vysokou inflaci. Ta v prosinci loňského roku dosáhla 14.9 % a v nejbližších měsících se bude dále zvyšovat. Centrální banka pokračuje v trendu zahájeném na začátku listopadu loňského roku, kdy došlo k prudkému obratu v hospodářské politice Turecka vynuceném prudkým oslabováním turecké měny. To spolu s odlivem investorů a poklesem devizových rezerv donutilo prezidenta Erdogana k dramatickým změnám, kdy odvolal guvernéra centrální banka a hlavního ekonomického ministra Albayraka, který je shodou okolností jeho zetěm. Od té doby centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6.75 procentního bodu na aktuálních 17 % a zjednodušila způsob řízení měnové politiky. Do té doby řídila "cenu peněz" v ekonomice skrze kombinaci několika úrokových sazeb, dostupnosti likvidity a řady regulatorních nástrojů. Nyní její snahou je navrátit režim měnové politiky ke standardnímu cílování inflace, i když dosažení 7% cíle bude postupné a bude trvat několik let. Kromě toho ustoupila od strategie skrytých devizových intervencí skrze státem ovládané banky a akumulace devizových rezerv se stala prioritou pro letošní rok. Turecko dále zrušilo řadu regulatorních opatření schválených v době jarní krize, která znepříjemňovala život zahraničním investorům a motivovala domácí k banky k agresivnímu půjčování peněz.
• Turecko ponecháva menovú politiku nezmenenú
  Centrálna banka Tureckej republiky ponechala svoju referenčnú úrokovú sadzbu nezmenenú na efektívnej spodnej hranici 19,00%. Výbor uviedol, že súčasná prísna menová politika bude udržiavaná, kým sa nedosiahne výrazný pokles inflácie smerom k prognózovanej hranici z konca apríla. Tvorcovia politík poznamenali, že silný ekonomický rast bol podporený solídnym zahraničným dopytom, a to aj napriek spomaleniu domáceho dopytu v druhom štvrťroku v dôsledku pandemických obmedzení a sprísnenia finančných podmienok.
• Turecko prodlouží misi průzkumné lodě Oruç Reis až do listopadu
  Turecko prodlouží misi svých tří průzkumných lodí ve sporné oblasti východního Středomoří až do 4. listopadu. Oznámilo to podle agentury Reuters v noci na dnešek turecké námořnictvo. Průzkum od srpna výrazně zvýšil napětí zejména mezi Tureckem a Řeckem a znepokojil západoevropské mocnosti a Evropskou unii. Podle předchozího oznámení měla plavidla průzkum ukončit 27. října.
• Turecko prodlouží spornou misi průzkumných lodí ve Středomoří
  Turecko prodlouží současnou misi svých průzkumných plavidel, která k nevoli Řecka a EU hledají nová ložiska ropy a zemního plynu ve sporné oblasti Středozemního moře. Informovala o tom agentura Reuters. Původně se měla tři průzkumná plavidla vrátit do přístavu dnes, nyní Ankara předpokládá, že to bude až 27. října.
• Turecko: riziko stále vysoce nadprůměrné
  Turecká aktiva v čele s tureckou lirou letos prožívají jízdu jako na horské dráze. Důvodem je turecká měnová krize, jež byla způsobena přepáleným růstem HDP, velmi vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, vysokou mírou inflace výrazně přestřelující 5% inflační cíl centrální banky a vysokou zadlužeností tureckého bankovního a korporátního sektoru v cizích měnách, zejména americkém dolaru.
• Turecko rozprodává své zlaté rezervy
  Turecká centrální banka podle agentury Bloomberg po únorovém omezení dovozu drahých kovů do země rozprodává své zlaté rezervy, aby uspokojila domácí poptávku. Loni, když inflace v Turecku přesáhla 85 % a mezi obyvatelstvem se šířil strach z devalvace domácí měny, poptávka po zlatě v zemi výrazně stoupla. Lidé začali drahý kov používat jako prostředek zajištění. Turecká centrální banka zdůraznila, že zlaté rezervy země se v průběhu uplynulého týdne zmenšily o 9 %.
• Turecko rozšiřuje "klub" zemí v recesi
  Turecko se přidává k zemím, které se podle kvartálních výsledků HDP dostaly do technické recese. Výsledky však mohou představovat pouze špičku ledovce celé turecké ekonomiky.
• Turecko rozšiřuje „klub“ zemí v recesi
  Turecko se přidává k zemím, které se podle kvartálních výsledků HDP dostaly do technické recese. Výsledky však mohou p...
• Turecko ruší daň z úspor v lirách, zvyšuje daň z devizových úspor. Lira umazává včerejší ztráty
  Turecká lira ve čtvrtek odpoledne klesla do blízkosti svého historického minima vůči dolaru. Na něj se propadla v polovině srpna. Tehdy se dolar přechodně prodával i za více než sedm lir. Bezprostředním důvodem včerejšího oslabení byla zpráva médií o rezignaci člena měnového výboru turecké centrální banky. Liře pochopitelně nepomohl ani nepříznivý sentiment vůči rozvíjejícím se trhům, posílený prohlubující se krizí v Argentině. Dnes ráno však lira posiluje. Umazala tak své včerejší ztráty a opět se dostala pod úroveň 6,5 liry za dolar. Důvodem je rozhodnutí tureckých úřadů dočasně snížit, či dokonce zrušit daň z úročení úspor v liře při současném zvýšení zdanění úspor v zahraničních měnách. Opatření má podpořit liru omezením její směny za cizí měny.
• Turecko se nachází v přelomovém momentu - centrální banka tam dnes rozhoduje o sazbách
  Rozvíjejícím se trhům objektivně nepřeje současné utahování měnových šroubů v USA. Zrovna Turecko si ale za slábnoucí liru a tamní měnovou turbulenci může z podstatné míry samo. Ankara si zatím stále není ochotná vzít dostatečné ponaučení z měnové turbulence, kterou si v tomto měsíci prošla. Situaci „záplatuje“ dílčími a nepřímými zásahy. Kromě změn v oblasti zdanění úspor omezuje třeba možnosti spekulovat na pokles turecké liry nebo snižuje rezervní požadavky bankám, aby bylo v tamním bankovním systému více likvidity. To ale nestačí. Je tak vlastně jen otázkou času, kdy se lira propadne na nové historické minimum. Pokud prezident Erdogan nepřestane tlačit na centrální banku země, aby nezvyšovala sazby, a pokud se centrální banka k razantnímu zvýšení sazeb neodhodlá, bude to s Tureckem dále hodně nahnuté. Dnes má tedy centrální banka možnost.