Turecko ruší daň z úspor v lirách, zvyšuje daň z devizových úspor. Lira umazává včerejší ztráty

Čtěte více

• Turecko pokračuje v boji proti covidu a usiluje o důvěru investorů
  Poslední týdny a měsíce z Turecka přichází negativní zprávy. Země zažila měnové turbolence po březnovém odvolání guvernéra centrální banky Agbala a nyní se vypořádává s třetí vlnou covid-19, která ohrožuje oživení ekonomiky a rozběh klíčové turistické sezóny.
• Turecko pokračuje ve výprodeji zlatých rezerv
  Nejnovější údaje Světové rady pro zlato (WGC) ukazují, že Turecká centrální banka minulý měsíc prodala 63 tun zlata, což už bylo malé množství ve srovnání s prodejem 100 tun v dubnu a březnu. Podle oficiálních údajů se zásoby zlata Turecka během jara snížily o 159 tun na 428 tun.
• Turecko pokračuje v úspěšném boji o důvěru investorů
  Na svém dnešním zasedání turecká centrální banka ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu na 17 %. V komentáři k rozhodnutí dále zdůraznila, že její prioritou nadále zůstává snížit vysokou inflaci. Ta v prosinci loňského roku dosáhla 14.9 % a v nejbližších měsících se bude dále zvyšovat. Centrální banka pokračuje v trendu zahájeném na začátku listopadu loňského roku, kdy došlo k prudkému obratu v hospodářské politice Turecka vynuceném prudkým oslabováním turecké měny. To spolu s odlivem investorů a poklesem devizových rezerv donutilo prezidenta Erdogana k dramatickým změnám, kdy odvolal guvernéra centrální banka a hlavního ekonomického ministra Albayraka, který je shodou okolností jeho zetěm. Od té doby centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6.75 procentního bodu na aktuálních 17 % a zjednodušila způsob řízení měnové politiky. Do té doby řídila "cenu peněz" v ekonomice skrze kombinaci několika úrokových sazeb, dostupnosti likvidity a řady regulatorních nástrojů. Nyní její snahou je navrátit režim měnové politiky ke standardnímu cílování inflace, i když dosažení 7% cíle bude postupné a bude trvat několik let. Kromě toho ustoupila od strategie skrytých devizových intervencí skrze státem ovládané banky a akumulace devizových rezerv se stala prioritou pro letošní rok. Turecko dále zrušilo řadu regulatorních opatření schválených v době jarní krize, která znepříjemňovala život zahraničním investorům a motivovala domácí k banky k agresivnímu půjčování peněz.
• Turecko ponecháva menovú politiku nezmenenú
  Centrálna banka Tureckej republiky ponechala svoju referenčnú úrokovú sadzbu nezmenenú na efektívnej spodnej hranici 19,00%. Výbor uviedol, že súčasná prísna menová politika bude udržiavaná, kým sa nedosiahne výrazný pokles inflácie smerom k prognózovanej hranici z konca apríla. Tvorcovia politík poznamenali, že silný ekonomický rast bol podporený solídnym zahraničným dopytom, a to aj napriek spomaleniu domáceho dopytu v druhom štvrťroku v dôsledku pandemických obmedzení a sprísnenia finančných podmienok.
• Turecko prodlouží misi průzkumné lodě Oruç Reis až do listopadu
  Turecko prodlouží misi svých tří průzkumných lodí ve sporné oblasti východního Středomoří až do 4. listopadu. Oznámilo to podle agentury Reuters v noci na dnešek turecké námořnictvo. Průzkum od srpna výrazně zvýšil napětí zejména mezi Tureckem a Řeckem a znepokojil západoevropské mocnosti a Evropskou unii. Podle předchozího oznámení měla plavidla průzkum ukončit 27. října.
• Turecko prodlouží spornou misi průzkumných lodí ve Středomoří
  Turecko prodlouží současnou misi svých průzkumných plavidel, která k nevoli Řecka a EU hledají nová ložiska ropy a zemního plynu ve sporné oblasti Středozemního moře. Informovala o tom agentura Reuters. Původně se měla tři průzkumná plavidla vrátit do přístavu dnes, nyní Ankara předpokládá, že to bude až 27. října.
• Turecko: riziko stále vysoce nadprůměrné
  Turecká aktiva v čele s tureckou lirou letos prožívají jízdu jako na horské dráze. Důvodem je turecká měnová krize, jež byla způsobena přepáleným růstem HDP, velmi vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, vysokou mírou inflace výrazně přestřelující 5% inflační cíl centrální banky a vysokou zadlužeností tureckého bankovního a korporátního sektoru v cizích měnách, zejména americkém dolaru.
• Turecko rozprodává své zlaté rezervy
  Turecká centrální banka podle agentury Bloomberg po únorovém omezení dovozu drahých kovů do země rozprodává své zlaté rezervy, aby uspokojila domácí poptávku. Loni, když inflace v Turecku přesáhla 85 % a mezi obyvatelstvem se šířil strach z devalvace domácí měny, poptávka po zlatě v zemi výrazně stoupla. Lidé začali drahý kov používat jako prostředek zajištění. Turecká centrální banka zdůraznila, že zlaté rezervy země se v průběhu uplynulého týdne zmenšily o 9 %.
• Turecko rozšiřuje "klub" zemí v recesi
  Turecko se přidává k zemím, které se podle kvartálních výsledků HDP dostaly do technické recese. Výsledky však mohou představovat pouze špičku ledovce celé turecké ekonomiky.
• Turecko rozšiřuje „klub“ zemí v recesi
  Turecko se přidává k zemím, které se podle kvartálních výsledků HDP dostaly do technické recese. Výsledky však mohou p...
• Turecko se nachází v přelomovém momentu - centrální banka tam dnes rozhoduje o sazbách
  Rozvíjejícím se trhům objektivně nepřeje současné utahování měnových šroubů v USA. Zrovna Turecko si ale za slábnoucí liru a tamní měnovou turbulenci může z podstatné míry samo. Ankara si zatím stále není ochotná vzít dostatečné ponaučení z měnové turbulence, kterou si v tomto měsíci prošla. Situaci „záplatuje“ dílčími a nepřímými zásahy. Kromě změn v oblasti zdanění úspor omezuje třeba možnosti spekulovat na pokles turecké liry nebo snižuje rezervní požadavky bankám, aby bylo v tamním bankovním systému více likvidity. To ale nestačí. Je tak vlastně jen otázkou času, kdy se lira propadne na nové historické minimum. Pokud prezident Erdogan nepřestane tlačit na centrální banku země, aby nezvyšovala sazby, a pokud se centrální banka k razantnímu zvýšení sazeb neodhodlá, bude to s Tureckem dále hodně nahnuté. Dnes má tedy centrální banka možnost.
• Turecko se opět střelilo do nohy a nevypadá to, že by mu docházela munice
  Turecko na sebe opět strhává světovou pozornost. Příčinou tohoto zájmu je invaze tureckých vojenských jednotek do sousední Sýrie. Snahou tureckého prezidenta Erdogana bylo vytlačit kurdské jednotky dále od svých hranic hlouběji do syrského vnitrozemí. Tento krok se ovšem setkal s výraznou kritikou zahraničí, které nevnímá kurdské milice jako teroristy, ale jako jednu z hlavních sil odpovědných za pád nechvalně proslulého Islámského státu.
• Turecko se rozhodlo snížit týdenní repo sazbu na 38 %.
  Turecká týdenní repo sazba činí: 38 % vs. očekávání 38,5 % a předchozí hodnota 38,5 %.
• Turecko stáhlo z vod u Kypru průzkumnou loď Yavuz
  Turecká loď Yavuz dnes opustila vody jihozápadně od Kypru, kde prováděla průzkum surovinových ložisek. Původně měla na místě být podle Ankary do 12. října, ale dnes dorazila do tureckého Taşucu v provincii Mersin. Přesun lodě může pomoci zmírnit napětí panující ve východní části Středozemního moře kvůli sporům o právo na průzkum, uvedla agentura Reuters.
• Tureckou centrální banku vede poprvé v historii žena. Erdogan ji jmenoval, aby skoncovala s jeho "erdoganomikou", která fatálně ničí liru
  Tureckou centrální banku vede poprvé v historii žena, Hafize Gaye Erkan. Trhy sází na to, že má za úkol skoncovat s "erdoganomikou". Zřejmě už i samotného Erdogana se totiž podařilo přesvědčit, že cestou pekelnou je jeho boj s pádivou inflací prostřednictvím nastavování nizkoučkých úroků, jen zčásti kompenzovaného velmi drahými intervencemi na posílení liry. Zbavil se tak dosavadního šéfa centrální banky, jenž mu na cestě do pekel šel velmi loajálně na ruku.
• 💥 Turecko v krizi, lira pod palbou!
  Měnové krize nejsou pro Turecko ničím neobvyklým. Poslední epizoda se odehrála v roce 2018 a byla důsledkem neadekvátní měnové politiky a napětí mezi USA a Tureckem. V průběhu roku 2019 se situace stabilizovala. V minulých měsících jsme však svědky dramatického zhoršení. Problémem pro tureckou měnu se stala pandemie a úprk investorů do bezpečných přístavů. Centrální banka rychle "pálí" devizové rezervy, což je z velké části důsledkem její neochoty zvyšovat sazby. Turecko se navíc angažuje v množství geopolitických konfliktů. Hádky s USA začaly kvůli nákupu raketovému obrannému systému S-400 z Ruska. Země je navíc ve sporu s Řeckem, angažuje se v Sýrii a v konfliktu o Náhorní Karabach, který vypukl mezi Arménií a Ázerbájdžánem. A pokud by to někomu ještě přišlo málo, tak prezident Erdogan stojí v čele kritiků francouzského prezidenta ohledně jeho výroků o muslimech a dokonce vyzval k bojkotu francouzského zboží.
• Turecko znervózňuje investory
  Minulý týden v pátek se finanční trhy dostaly opět do červených čísel. Mohly za to především obavy z pokračujícího pádu turecké liry, která během tří měsíců poklesla o více než 15 procent své hodnoty. Kurz USD/TRY se vyšplhal až k 6 lirám za dolar. V polovině července to přitom bylo ještě 4,60 liry za dolar.
• Turecko způsobuje výprodeje na akciových trzích
  Americké akcie v pátek odepsaly 0,7 %, když nejvíce trpícími sektory byli těžaři a zpracovatelé komodit (-1,4 %), finanční domy (-1,2 %) a realitní developeři (-1,0 %). Jediným odvětvím, které se udrželo v plusu, byly energetické společnosti, jejichž akcie přidaly 0,3 %. Důvodem výprodejů jsou obavy z ekonomického stavu Turecka. To se promítá do výrazného oslabování tamní liry, které může vést dle některých předzvěstí až k menší bankovní krizi v Evropě. Důvodem jsou především emitované státní dluhopisy, z nichž velká část je denominována v americkém dolaru, jejichž splácení slábnoucí lira prodražuje.
• Turecko zvýšilo úrokové sadzby. Líre to nepomohlo a jej pokles sa zrýchlil
  Turecko dnes nečakane zvýšilo úrokové sadzby. Jednodňovú z 8,25% na 8,5% a týždňovú zo 7,5% na 8%. A to aj napriek tomu, že turecký prezident Erdogan neustále opakuje, že chce nižšie úrokové sadzby. Prečo teda ide centrálna banka proti prezidentovi?
• Turecku hrozí od EU přísnější sankce za průzkum ve Středomoří
  Turecku hrozí přísnější sankce ze strany Evropské unie kvůli průzkumu zásob ropy a zemního plynu, který vede ve východním Středomoří. Podle Francie a Řecka nevyslyšela Ankara varování, aby se vyvarovala provokací, které v říjnu vyslaly členské země EU, píší dnes světové tiskové agentury. Přesný rozsah návrhu nových sankcí Paříž ani Atény zatím nepředstavily. Evropský parlament dnes navíc vyzval k uvalení sankcí na Turecko v souvislosti jeho aktivitami v severokyperském městě Varoša.