Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky nástupu teplejšího počasí. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce

Čtěte více

• Míra chybovosti v rozpočtových výdajích EU loni mírně stoupla
  Míra chybovosti v rozpočtových výdajích Evropské unie loni mírně stoupla na 2,7 procenta z předloňských 2,6 procenta. V roce 2017 to bylo 2,4 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD). Zároveň člen dvora za ČR Jan Gregor na virtuální tiskové konferenci upozornil, že dvůr během auditu za rok 2019 zjistil devět podezření z podvodu, které oznámil Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Žádný z případů se netýká České republiky. OLAF se rozhodl zahájit pět vyšetřování.
• Míra inflace se v prosinci zvýšila. Ještě vyšší bude v lednu a v únoru
  Míra inflace v prosinci 2022 dosáhla podle našich předpokladů úrovně 16,4 procenta v meziročním vyjádření. Navyšovala ji uměle ponížená základna prosince roku 2021, kdy platila nulová DPH z energií, přechodně snížená ještě Babišovou vládou. Naopak v prosinci 2022 snižoval inflaci energetický úsporný tarif a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energie. Oboje opticky snižuje cenu pro spotřebitele, protože část nákladů, které jsou spojeny s platbami energií, na sebe bere stát. I když tak inflační tlaky v ekonomice trvají, není jimi již v takové míře jako až do září 2022 zatěžován spotřebitel. Nepromítají se tedy v plné výši ani do spotřebitelské inflace, jako tomu bylo právě až do září 2022.
• Míra inflace ve Spojených státech dosáhla 40letého maxima
  Míra inflace je v USA stále vyšší, ale obchodníci, kteří investovali do Bitcoinu po mírném poklesu cen, si nestěžují.
• Míra nezaměstnanosti byla v září vyšší, než se čekalo. Řadě absolventů se nedaří rychle najít práci, průmysl snižuje stavy
  V září míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla úrovně 3,9 procenta. Expertní konsensus měl za to, že to budou jen 3,8 procenta. Řadě absolventů se ovšem nepodařilo rychle najít vhodnou práci, přičemž průmysl snižovaly stavy. Průmyslová výroba v Česku je už vlastně několik let v útlumu, na což nyní zaměstnavatelé reagují právě i škrtáním části pracovních míst. Útlum průmyslu nastává v důsledku kombinace vysokých cen energií, náročné zelené tranzice, ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu v čele s německým tváří v tvář celkům typu USA či Číny nebo v důsledku nadále poměrně vysokých úrokových sazeb, jež tlumí investiční aktivitu.
• Míra nezaměstnanosti je na „dně“, letos už převážně poroste. Vláda zkomplikovala zaměstnávání brigádníků, ti tak o to více končí na úřadech práce
  Červnová stagnace míry nezaměstnanosti v ČR na úrovni 3,6 procenta je za očekáváním části analytiků, kteří předpokládali další pokles, na 3,5 procenta. Za stagnací může i letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů. To z hlediska zaměstnavatele prodražuje zaměstnávání „na dohodu“, například kvůli nárůstu administrativních nákladů. Je tedy také nákladnější zaměstnat brigádníka, pročež poptávka po nich klesá.
• Míra nezaměstnanosti je nejvýše za více než tři roky. Pandemie drtí ženy spíše než muže
  Míra nezaměstnanosti v ČR dosáhla v prosinci 2020 úrovně rovných čtyř procent. Ocitla se tak nejvýše za více než tři roky, protože od září 2017 až do listopadu 2020 setrvávala soustavně pod úrovní čtyř procent. Této úrovně, úrovně čtyř procent, naposledy dosahovala v srpnu 2017.
• Míra nezaměstnanosti je nejvyšší za takřka osm let. Bude hůře
  Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla letos v únoru úrovně 4,4 procenta, což je nejvyšší údaj od dubna 2017. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší za posledních takřka osm let. Převyšuje dokonce hodnoty z nejkritičtější fáze covidové pandemie. Analytici s takto vysokou mírou nezaměstnanosti vesměs nepočítali. Ti oslovení agenturou Bloomberg předpokládali nejčastěji úroveň 4,3 procenta, objevil se však i odhad pouze 4,2procentní míry nezaměstnanosti.
• Míra nezaměstnanosti je v Česku nadále nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dále snižovala své úrokové sazby
  Míra nezaměstnanosti v Česku letos v únoru vykázala úroveň rovných čtyř procent, a to souladu s většinou očekávání. Stejnou úroveň vykázala rovněž v lednu. Lednová a únorová čtyřprocentní míra nezaměstnanosti představuje její nejvyšší úroveň od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.
• Míra nezaměstnanosti je vyšší, než se čekalo, ke konci roku se může přiblížit k úrovni pěti procent. Bez práce je nyní o skoro 40 tisíc lidí více než před rokem
  Míra nezaměstnanosti v Česku v dubnu zůstala na březnové úrovni 4,3 procenta. Analytici přitom v konsensu očekávali její pokles na 4,2 procenta. Což jen potvrzuje určité ochlazování tuzemského trhu práce, který ovšem stále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Sezónní zaměstnávání nedokázalo vygenerovat tolik pracovních míst, aby míra nezaměstnanosti klesla výrazněji. Je navíc pravda, že na úřadech práce se letos v dubnu o práci hlásilo o takřka 40 tisíc více osob než loni v dubnu.
• Míra nezaměstnanosti klesá a dále klesne. Mzdově-inflační spirálu to ale neroztočí, sazby ČNB půjdou dolů
  Květnový pokles míry nezaměstnanosti se na 3,6 procenta se obecně očekával. S blížícími se prázdninami lze v červnu čekat další pokles, na 3,5 procenta, což však bude zřejmě letošní „dno“. Červen je totiž tradičně měsícem, kdy vrcholí sezónní zaměstnávání z důvodu právě letní sezóny a teplého počasí, stupňujícího poptávku po obsazení pracovních pozic v exteriéru.
• Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky sezónním vlivům. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce
  Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci června 3,4 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského srpna, klesla v souladu s očekáváním z květnové hodnoty 3,5 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 37 tisíc, což je o zhruba pět tisíc vyšší údaj než v květnu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý. Pokles míry nezaměstnanosti souvisí se sezónními vlivy, kdy na jaře s nástupem teplejšího počasí a pak dále před létem a o prázdninách každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví, ale třeba i v oblasti rekrace. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.
• Míra nezaměstnanosti klesá více, než se čekalo, trh práce je přehřátý, firmy „nemají, kde brát“. Takže vláda může začít propouštět státní zaměstnance ve velkém, nejen ty z pošt či finančních úřadů
  Míra nezaměstnanosti v Česku v březnu 2023 mírně překonala očekávání a klesla z únorových 3,9 na 3,7 procenta. Obecně se čekal pokles spíše jen na úroveň 3,8 procenta. I tak byla v březnu míra nezaměstnanosti vyšší než loni v březnu, a to o 0,3 procentního bodu. Rychlejšímu než předpokládanému poklesu míry nezaměstnanosti nahrála letošní mimořádně teplá zima, včetně její závěrečné fáze. Příznivé povětrnostní podmínky urychlují zahajování sezónních prací a prací vykonávaných v exteriéru, třeba v zemědělství, stavebnictví lesnictví nebo povrchové těžbě.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 3,4 % oproti 3,5 % v únoru.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla podle očekávání trhů na 3,7 % meziměsíčně oproti 3,9 % v březnu.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu klesla podle očekávání trhů na 3,9 % meziměsíčně oproti 4 % v únoru.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v říjnu podle očekávání trhů klesla na 3,8 % meziměsíčně oproti 3,9 % v září.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu podle očekávání trhů klesla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,4 % v únoru.
• Míra nezaměstnanosti klesla na dvé letošní dno, letos vzroste až na 4,8 procenta
  Míra nezaměstnanosti v Česku se v květnu v souladu s většinou expertních očekávání snížila na 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší květnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červnu lze očekávat setrvání na nynější úrovni 4,2 procenta a ve druhé polovině roku pak vzestup míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta. Nárůst míry nezaměstnanost na maxima za posledních osm let má na svědomí zejména snižování stavů zaměstnanců v průmyslu, který se trvaleji potýká s dopady problémového vývoje německé ekonomiky, s poměrně vysokými úrokovými sazbami či s nárůstem cen energií v posledních letech.
• Míra nezaměstnanosti mírně stoupla
  Míra nezaměstnanosti 15-64 v září mírně stoupla na 4,6 % meziměsíčně oproti 4,5 % v srpnu. Trhy očekávaly růst na 4,5 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům
  Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD.