Míra nezaměstnanosti klesla

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti je vyšší, než se čekalo, ke konci roku se může přiblížit k úrovni pěti procent. Bez práce je nyní o skoro 40 tisíc lidí více než před rokem
  Míra nezaměstnanosti v Česku v dubnu zůstala na březnové úrovni 4,3 procenta. Analytici přitom v konsensu očekávali její pokles na 4,2 procenta. Což jen potvrzuje určité ochlazování tuzemského trhu práce, který ovšem stále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Sezónní zaměstnávání nedokázalo vygenerovat tolik pracovních míst, aby míra nezaměstnanosti klesla výrazněji. Je navíc pravda, že na úřadech práce se letos v dubnu o práci hlásilo o takřka 40 tisíc více osob než loni v dubnu.
• Míra nezaměstnanosti klesá a dále klesne. Mzdově-inflační spirálu to ale neroztočí, sazby ČNB půjdou dolů
  Květnový pokles míry nezaměstnanosti se na 3,6 procenta se obecně očekával. S blížícími se prázdninami lze v červnu čekat další pokles, na 3,5 procenta, což však bude zřejmě letošní „dno“. Červen je totiž tradičně měsícem, kdy vrcholí sezónní zaměstnávání z důvodu právě letní sezóny a teplého počasí, stupňujícího poptávku po obsazení pracovních pozic v exteriéru.
• Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky nástupu teplejšího počasí. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce
  Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci května 3,5 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského listopadu, klesla v souladu s očekáváním z dubnové hodnoty 3,6 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 32 tisíc. To je nejvyšší údaj od loňského listopadu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý. Pokles míry nezaměstnanosti souvisí s nástupem teplejšího počasí, kdy každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví apod. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.
• Míra nezaměstnanosti klesá, hlavně díky sezónním vlivům. Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce
  Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci června 3,4 procenta. Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského srpna, klesla v souladu s očekáváním z květnové hodnoty 3,5 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 37 tisíc, což je o zhruba pět tisíc vyšší údaj než v květnu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý. Pokles míry nezaměstnanosti souvisí se sezónními vlivy, kdy na jaře s nástupem teplejšího počasí a pak dále před létem a o prázdninách každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví, ale třeba i v oblasti rekrace. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.
• Míra nezaměstnanosti klesá více, než se čekalo, trh práce je přehřátý, firmy „nemají, kde brát“. Takže vláda může začít propouštět státní zaměstnance ve velkém, nejen ty z pošt či finančních úřadů
  Míra nezaměstnanosti v Česku v březnu 2023 mírně překonala očekávání a klesla z únorových 3,9 na 3,7 procenta. Obecně se čekal pokles spíše jen na úroveň 3,8 procenta. I tak byla v březnu míra nezaměstnanosti vyšší než loni v březnu, a to o 0,3 procentního bodu. Rychlejšímu než předpokládanému poklesu míry nezaměstnanosti nahrála letošní mimořádně teplá zima, včetně její závěrečné fáze. Příznivé povětrnostní podmínky urychlují zahajování sezónních prací a prací vykonávaných v exteriéru, třeba v zemědělství, stavebnictví lesnictví nebo povrchové těžbě.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 3,4 % oproti 3,5 % v únoru.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu podle očekávání trhů klesla na 4,3 % meziměsíčně oproti 4,4 % v únoru.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v dubnu klesla podle očekávání trhů na 3,7 % meziměsíčně oproti 3,9 % v březnu.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v říjnu podle očekávání trhů klesla na 3,8 % meziměsíčně oproti 3,9 % v září.
• Míra nezaměstnanosti klesla
  Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na 5 % meziměsíčně oproti 5,2 % v únoru, což potvrzuje tradiční sezónní zlepšení na trhu práce se začátkem jarních prací. Trhy očekávaly pokles na 5,1 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti klesla na dvé letošní dno, letos vzroste až na 4,8 procenta
  Míra nezaměstnanosti v Česku se v květnu v souladu s většinou expertních očekávání snížila na 4,2 procenta. To je její letošní nejnižší úroveň. Loni v květnu činila 3,6 procenta. Jedná se o nejvyšší květnovou nezaměstnanost za všechny roky počínaje rokem 2017. Zároveň je to letošní nejnižší míra nezaměstnanosti, neboť v červnu lze očekávat setrvání na nynější úrovni 4,2 procenta a ve druhé polovině roku pak vzestup míry nezaměstnanosti až na prosincovou úroveň 4,8 procenta. Nárůst míry nezaměstnanost na maxima za posledních osm let má na svědomí zejména snižování stavů zaměstnanců v průmyslu, který se trvaleji potýká s dopady problémového vývoje německé ekonomiky, s poměrně vysokými úrokovými sazbami či s nárůstem cen energií v posledních letech.
• Míra nezaměstnanosti mírně stoupla
  Míra nezaměstnanosti 15-64 v září mírně stoupla na 4,6 % meziměsíčně oproti 4,5 % v srpnu. Trhy očekávaly růst na 4,5 % meziměsíčně.
• Míra nezaměstnanosti nepřestává udivovat. Trh práce se i v krizi dokázal popasovat s čerstvými absolventy, přesto je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti k pěti procentům
  Podzimní ekonomický „náraz“ se zatím nekoná. Míra nezaměstnanosti ke konci letošního září vykázala úroveň 3,8 procenta, která je vzhledem k pandemickým okolnostem a celkové ekonomické situaci u nás i ve světě až zázračně nízká. Zůstává nadále nejnižší jak v rámci zemí EU, tak OECD.
• Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po zhruba devíti letech se vrátí na pětiprocentní úroveň. Firmy ztrácí zájem o vánoční brigádníky
  Míra nezaměstnanosti v Česku stoupá nečekaně rychle. V říjnu jako v září činila 4,6 procenta, zatímco analytici očekávali pokles na 4,5 procenta. Míra nezaměstnanosti tak letos v říjnu byla nejvyšší od března roku 2017. Byla totiž vyšší i než letos v září, protože v přesnějším vyjádření činila 4,58 procenta, kdežto v září jen 4,55 procenta. S velkou pravděpodobností tak míra nezaměstnanosti dosáhne nejpozději v lednu 2026 hodnoty pětiprocentní nebo i vyšší, takže bude nejvýraznější za celé období od samého začátku roku 2017, tedy za zhruba devět let.
• Míra nezaměstnanosti překvapila většinu analytiky, když v únoru dosáhla maxima za více než devět let – 5,2 procenta. Důvodem je snižování stavů v průmyslu, jenž ztrácí konkurenceschopnost třeba kvůli drahým energiím
  Míra nezaměstnanosti v Česku nepříjemně narůstá, na více devítileté maximum. V únoru dosáhla úrovně 5,2 procenta, která je nejvyšší od ledna 2017 (viz graf Bloombergu níže). Od března se ale začne snižovat na červnovou úroveň nejspíše rovných pěti procent. Je tedy velmi pravděpodobné, že se letos už pod úroveň pěti procent nevrátí. Přitom ještě v prosinci 2025 činila 4,8 procenta.
• Míra nezaměstnanosti roste, volných pracovních je v Česku nejméně od dubna 2018. Počet volných pracovních míst na poměry posledních let nezvykle zaostává za počtem uchazečů
  Míra nezaměstnanosti v Česku vzrostla v prosinci 2023 na úroveň 3,7 procenta, v souladu s předpoklady. Byla tedy totožná s tou o rok dříve, v prosinci 2022. V porovnání s listopadem 2023 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti, a to z úrovně 3,5 procenta. Podobný nárůst se však opakuje každoročně, a to kvůli příchodu zimní sezóny a souvisejícímu ukončování sezonních pracovních úvazků a prací v exteriéru, například v lesnictví, zemědělství, stavebnictví či povrchové těžbě. V listopadu 2023 navíc v Česku spadlo nejvíce srážek za všechny listopady od roku 1961, jak plyne z dat ČSÚ, což dopad ukončování prací v exteriéru do trhu práce ještě o něco zvýraznilo.
• Míra nezaměstnanosti rostla v dubnu hlavně v příhraničí, kvůli pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v dubnu stoupla na 3,4 procenta. Úřad práce tak dnes potvrdil dřívější informaci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká, a to i vzhledem k dnešním nepříznivým číslům za průmysl a zejména zahraniční obchod. Tato čísla se sice týkají ještě měsíce března, ale je z nich zřejmé, že dubnový propad průmyslové výroby a zahraničního obchodu bude pravděpodobně ještě citelnější.
• Míra nezaměstnanosti rostla v květnu hlavně v Praze a na Karlovarsku, kvůli úbytku turistů a pendlerům
  Míra nezaměstnanosti v květnu stoupla na 3,6 procenta, vyplývá z dnešních čísel Úřadu práce. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká. Rostla hlavně v Praze a na Karlovarsku.
• Míra nezaměstnanosti se držela na úrovni 2,1 procenta
  „Pnutí na trhu práce vede k růstu mezd a posléze i k růstu inflace. Firmy zdražují zboží a služby, aby mohly hradit vyšší mzdové náklady. Stále více firem zaměstnává cizince nebo investuje do nového strojního vybavení, které šetří lidskou práci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Míra nezaměstnanosti se ještě drží na 3,8 %
  Míra nezaměstnanosti v ČR zůstala v září beze změny na 3,8 %. To je v souladu s naším i tržním očekáváním. Loni v září dosahovala 2,7 %. Řady nezaměstnaných poklesly o 2 063 osob na celkových 277 015, v případě dosažitelných nezaměstnaných na 257 355. V porovnání s loňským zářím je počet registrovaných nezaměstnaných vyšší o 75 108 osob. Hodnoty jsou srovnatelné s vývojem v letních měsících, kdy počet nezaměstnaných přesahoval 279 tisíc.