Vláda už připouští, že návrh rozpočtu předloží i nové Sněmovně. Uvědomila si totiž, že past, kterou líčila na vládu novou, může do pasti uvrhnout naopak ji samotnou

Čtěte více

• Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
  Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték až do konce roku 2021. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
• Vláda schválila rozpočet, který může dopadnout ještě lépe, než plánuje
  Vláda dnes schválila nový rozpočet na letošní rok s deficitem 280 mld. Kč. Oproti původnímu návrhu z pera minulé vlády je očekávaný schodek zhruba o 100 mld. Kč nižší, jak již bylo dříve avizováno v médiích. Na výdajové straně vláda plánuje uspořit oproti původnímu návrhu bezmála 80 mld. Kč. Z toho 62 mld. Kč by mělo připadnout na snížení běžných výdajů. Poklesnout by měly výdaje na energie a služby (o 13 mld. Kč), zpět na loňskou úroveň by se měly vrátit platby za státní pojištěnce (úspora 14 mld. Kč).
• Vláda schválila zavedení oblastí, kde budou snáz vznikat solární a větrné zdroje
  "Cíl zjednodušit schvalování fotovoltaických a větrných elektráren, zefektivnit schvalovací proces a snížit administrativní zátěž vnímáme pozitivně. Tento krok vnímáme jako důležitý nástroj pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, což je nezbytné pro splnění klimatických cílů a zvýšení podílu OZE. Pozitiva, která vidíme, jsou rychlejší výstavba a realizace projektů, snížení administrativní zátěže, podpora rozvoje OZ a potenciál pro růst trhu. Negativum je z našeho pohledu riziko nedostatečné kontroly kvality projektů vzhledem k zrychlenému schvalování hlavně u složitějších instalací. Dále jsou to možné problémy s připojením k distribuční síti, v případě, že nebude infrastruktura na nárůst připravena a riziko zvýšené konkurence," říká provozní ředitelka Bidli Technologie a Energie Ivana Dancáková.
• Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
  Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
• Vláda stále nepochopila vážnost situace. Odklad hypoték je fajn, ale… musíme jít hlouběji do dluhu a umožnit kvantitativní uvolňování
  Ministryně financí Alena Schillerová navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o „nějakou symbolickou výši“. Navrhne také vládě, aby zrušila daň z nabytí nemovitosti.
• Vláda svým letošním hospodařením ostudu neudělá, na výjimečně dobrá léta však musí zapomenout. Zradila ji ekonomika i odložení startu třetí i čtvrté vlny EET
  Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila. Předpokládáme, že vládě se nakonec podaří splnit rozpočtovaný schodek, resp. zajistit, aby nedošlo k hlubšímu než rozpočtovanému schodku. Loni koncem listopadu státní rozpočet také vykazoval poměrně citelný schodek, a sice 21,6 miliardy korun, aby za celý rok 2018 nakonec vykázal přebytek, konkrétně necelé tři miliardy korun. Letos posun do kladného pásma čekat nelze, nicméně vláda by měla docílit právě toho, že státní rozpočet nevykáže schodek hlubší než rozpočtovaných čtyřicet miliard.
• Vláda UK nemůže aktivovat článek 50 bez souhlasu parlamentu
  Britský nejvyšší soud dnes rozhodl, že na Brexitu a aktivaci článku 50 se musí podílet parlament jeho odsouhlasením. Plány premiérky Theresy May jsou nyní značně nabourané a jistě se mírně zkomplikují. Jejím plánem bylo aktivovat článek 50 do konce března 2017, na tomto datu se dle tiskového mluvčí premiérky nic nemění. Vláda se proti verdiktu vrchního soudu odvolá. Ten tak rozhodl v poměru 8-3.
• Vláda USA částečně pozastaví svojí prací poprvé za 17 let.
  Kongres USA nechce jít na kompromis týkající se financovaní práce vlády. Včera v nocí, 30 Září, senát podruhé v posled...
• Vláda USA prosadila $1,2 bilionový finanční balíček
  „Americké vládě se podařilo protlačit zbylou část rozpočtového balíčku, který slibuje investovat do USA 1,2 bilionů USD do konce září. To podpoří americkou ekonomiku a finanční trhy,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Vláda USA si krátkodobě půjčuje nejdráže v dějinách, houstne totiž strach z bankrotu. Tento strach také může zhoršit opět se stupňující bankovní paniku v USA
  Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států.
• Vláda už začíná mluvit o zvyšování daní, zatím jen těch z „neřestí“. V příštích letech ale přijde na vznik zcela nových daní, růst daní z pohonných hmot, nemovitostí či na navýšení DPH
  Žít na dluh nelze věčně. Vláda se začíná vážně zabývat tím, jak zalátá rekordní výpadek veřejné kasy. V letošním roce je třeba počítat se schodkem minimálně 400 miliard korun. V příštím roce nelze vyloučit deficit až kolem 300 miliard korun. To dohromady představuje minimálně 700 miliard korun. Podstatnou část této obrovské sumy musí vláda vzít řadovým občanům a firmám ve formě daní, protože sama žádné peníze nevydělává.
• Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky, jimž se tedy nedostává tolik, kolik by mělo
  Mimořádné výdaje státního rozpočtu související s covidem-19 představovaly loni zhruba 217 miliard korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Schodek by totiž byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů.
• Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku
  Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.
• Vláda v prvních dvou měsících roku hospodařila se schodkem takřka 70 miliard korun, loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně tabáku či daně z lihu
  Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.
• Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
  Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
• Vláda výrazně seškrtala mimořádnou valorizaci. Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard
  Důchodci se v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda dnes nepředstavila nový způsob jejího výpočtu.
• Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě. Pokud najde úspory za 15 miliard, může se letos „vejít“ do vytyčeného schodku 295 miliard
  Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
• Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stranjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější pětikoaliční rozmíšku
  Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
• Vláda zastropovala ceny energií
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce.
• Vláda způsobila výplach na akciích ČEZ, zájem o dluhopisy Colt byl enormní
  Minulý týden přinesl pokračování růstu na evropských akciových indexech, pokud není řeč o pražském indexu PX (CZKCASH). Poklesy tuzemského blue chip benchmarku způsobilo středeční rozhodnutí vlády. Co se stalo a jaký to bude mít vliv na pokračování ČEZ se dozvíte již nyní v našem videu.