Průměrný Čech stráví prací (či jejím hledáním) 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života

Čtěte více

• Průměrné reálné mzdy klesají, nezaměstnanost stagnuje
  Průměrná mzda v ČR ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,5 % na 34 271 Kč. Po odečtení inflace poklesla průměrná mzda reálně o 2.5 % meziročně. To bylo o zhruba o půl procentního bodu pod očekáváním trhu. Ve srovnání s naším odhadem byl výsledek lepší o 0,7 procentního bodu. O významném překvapení nelze mluvit. Nejistota odhadů byla tentokrát vysoká. Nejpesimističtější odhad meziročního vývoje reálných mezd činil -4,3 % a nejoptimističtější +1,3 %.
• Průměrné sazby hypoték dál pozvolna klesají, v únoru se zastavily na hodnotě 4,83 procenta
  Situace na hypotečním trhu je poměrně stabilní. Průměrné úrokové sazby ani v únoru nevybočily ze zaběhnutého tempa a klesaly velmi pozvolně, o čemž vypovídají data Broker Consulting indexu hypotečních úvěrů. Zatímco na počátku roku dosahoval index hodnoty 4,92 procenta, v únoru se zastavil na hodnotě 4,83 procenta, tedy o 0,09 procentního bodu níže. Předstihový ukazatel nezměněn na hodnotě 5,05 procenta. Nejblíže letošní únorové hodnotě byly úrokové sazby naposledy v květnu roku 2022, kdy vystoupaly na 4,75 procenta.
• Průměrné sazby hypoték potvrdily stagnaci
  Červnové výsledky Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů ukazují, že na trhu hypotečních úvěrů převažuje stabilita. Hodnota indexu totiž jen mírně klesla, a to o 0,05 procentního bodu na 5,87 procenta. Průměrné úrokové sazby tak i po červnovém zasedání bankovní rady České národní banky stále zůstávají jen mírně pod hranicí šesti procent.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů už rok oscilují kolem devíti procent
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v říjnu hodnoty 9,36 procenta. Od zářijového měření je to pokles o šest bazických bodů. V meziročním porovnání je pak aktuální hodnota nižší jen o 0,10 procentních bodů. Analytici z Broker Consulting neočekávají minimálně do konce tohoto roku výraznější výkyvy hodnot ani jedním směrem. Mírně by mohly trend ovlivnit opět konkurenční nabídky bank, které v předvánočním období vždy připravují pro klienty zvýhodněné nabídky úvěrů. Část lidí si totiž opakovaně bere půjčky na nákup vánočních dárků a na pokrytí zvýšených provozních nákladů v tomto období. Odborníci před neuváženými vánočními půjčkami varují.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů v květnu meziměsíčně poklesly o 0,51 procentního bodu až na 6,01 %
  Průměrné sazby z úvěrů na cokoli pokračují už druhý měsíc v řadě klesajícím tempem. Podle dat Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů poklesla květnová hodnota ve srovnání s předchozím měsícem o 0,51procentního bodu až na 6,01 %. Přesně před rokem přitom byly sazby na úrovni 6,91 %.
• Průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů opět poklesly
  Spotřebitelské úvěry v říjnu opět mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla o 0,27 procentního bodu na 8 procent. Podle Broker Consulting Indexu, který sleduje vývoj průměrných úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů, jde o další pohyb, který zapadá do letošního trendu stabilních sazeb s minimálními výkyvy. Odborníci proto nepředpokládají výrazné změny ani v následujících měsících, vyjma krátkodobých akcí jednotlivých bank.
• Průměrné úroky úvěrů na cokoli v prosinci stouply na 8,84 procenta
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v prosinci 2023 průměrné hodnoty 8,84 procenta. Oproti minulému, kdy byl index 8,51 procenta, se jedná o nárůst o 0,33procentního bodu. Na prosincovém zasedání ČNB bylo po dlouhých měsících rozhodnuto o poklesu základní dvoutýdenní repo sazby ze 7 procent na 6,75 procenta. Tato změna ale podle mínění odborníků nebude mít u spotřebitelských úvěrů v blízké době zásadní vliv. Na rozdíl od úvěrů hypotečních, kde je doba splatnosti delší a poskytovaná částka vyšší, nehraje prostá úroková sazba stejnou roli. U úvěrů na cokoli je dobré sledovat i jiné parametry a porovnávat nabídky jednotlivých bank.
• Průměrnou mzdu vytlačily vzhůru nestandardní faktory
  Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 11,3 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 8,2 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 1,2 %. Výsledek se nachází nad tržním odhadem a mírně pod odhadem naším a ČNB. Z hlediska centrálních bankéřů tak aktuální výsledek není impulzem k přehodnocení jejich stávajícího pohledu na směřování monetární politiky. Růst o meziročních 8,3 % reálně působí na první pohled impozantně. Ovšem je třeba brát v potaz, že statistika zohledňuje nestandardní faktory spojené s pandemií. Zaprvé, srovnávací základna spadá do období prvního lockodownu, a je tak značně nízko. Mnoho zaměstnanců tehdy pobíralo namísto mzdy ošetřovné. Za druhé, výsledek vylepšují výplaty bonusů zdravotníkům, které, i když již méně, zkreslí i výsledek za 3Q21. Oficiální statistiky o tento efekt neočišťuje.
• Průměrný Čech letos utratí za zmrzlinu přes 800 korun, v Česku se jí loni vyrobilo historicky druhé největší množství
  Výroba zmrzliny v Česku překonala hubená covidová léta a se „vší parádou“ navazuje na dobu před pandemií. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu.
• Průměrný Čech reálně zchudl, poprvé za téměř 7 let
  Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění). Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.
• Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 000 Kč, průměrný Slovák jen o 92 000 Kč; průměrný Čech reálně o 186 procent, průměrný Slovák jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 9487 eur na 31 910 eur (tedy, dle kursu daných let, přibližně 246 000 na 766 000 Kč), tedy o zhruba 236 procent v nominálním vyjádření, tedy včetně inflace. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o přibližně 86 procent, a to z 4930 na 9160 eur (ze 128 000 na 220 000 Kč), navíc z nižšího základu.
• Průměrný Čech v posledních šesti letech bohatnul 2,25krát rychleji než průměrný Slovák. Zbohatl o víc, než kolik letos činí čisté celoživotní bohatství průměrného Slováka
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření (bez zahrnutí inflačního vývoje). Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur.
• Průměrný úrok na hypotékách je meziročně o pětinu vyšší, zájem o ně ale neupadá
  Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,15 procenta z říjnových 2,10 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Loni v prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. Letos začala zdvihat sazby také Česká národní banka.
• Průmysl ani stavebnictví silné výsledky ze závěru roku nezopakovaly
  Lednová data v průmyslu a stavebnictví na silné prosincové výsledky nenavázala. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla, když ji směrem dolů táhla nižší výroba automobilů. Zde se zřejmě již vyčerpal efekt nahromaděných objednávek, a tak výroba aut dosáhla své nejnižší úrovně od ledna 2023. Pravou nohou do letošního roku nevkročilo ani stavebnictví, jehož výstup meziměsíčně poklesl o více než jedno procento. U něho ale, na rozdíl od průmyslové výroby, očekáváme za celý letošní rok již nárůst. Zkraje týdne byly zveřejněny výsledky lednového zahraničního obchodu. Ten ještě těžil z vývozu dříve rozpracované výroby automobilů. Tento efekt se ale v následujících měsících podle našeho odhadu již vyčerpá.
• Průmysl a stavebnictví se kvůli koronaviru letos propadnou - komentář k lednovým číslům
  Průmyslová výroba v Česku se v lednu dle očekávání propadla, přičemž její meziroční pokles – rovněž v souladu s očekáváním – nebyl tak hluboký jako pokles z října či listopadu loňského roku. To svědčí o určitém začátku stabilizace situace, které nahrávala počínající stabilizace německé průmyslové výroby. Za stabilizací německého průmyslu stojí dílčí obchodní dohoda USA a Číny, dojednaná na sklonku roku 2019 a podepsaná letos v lednu. Ta na trhy i do mezinárodních obchodních vztahů vnesla určité uklidnění napjatí a nejisté situace.
• Průmysl a zahraniční obchod pozitivně překvapují
  Průmyslová výroba v červnu oživila citelně rychleji, než se čekalo. Ruku v ruce s tím se výrazně nad odhady zlepšila bilance zahraničního obchodu. Údaje podporují naši prognózu celoročního poklesu české ekonomiky o „pouhých“ 5 %. Stavebnictví naopak svůj pokles zatím prohlubuje.
• Průmysl bojuje, viru navzdory
  Česká průmyslová výroba po slabších letních měsících v září pokračovala ve snaze o dohánění pandemického výpadku, a nakonec si v očištěném vyjádření připsala ztrátu za loňským výsledkem „jen“ o 1,5 %. Trh se přitom obával poklesu o 5 %, my jsme českým továrnám věřili o něco více, když jsme vyhlíželi -3,9 %. Po sezónním očištění se tak produkce oproti předchozímu měsíci zvedla o 4,1 %. Příjemnou zprávou byl pak stav nových zakázek, kterých meziročně přibylo 4,8 %, přičemž za ně vděčíme hlavně zahraničním odběratelům (+7,3 %), zatímco z tuzemska jich nepatrně ubylo (-0,9 %). Stejně jako v srpnu, i v září byl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně nižší o 4,1 % a září tudíž nepřineslo významnější vlny propouštění. Mzdy pracovníků naopak meziročně narostly o 4,8 %. Vzhledem k uzavřenému třetímu kvartálu již lze konstatovat, že oproti tomu druhému (pandemickému) se podařilo navýšit výrobu o 22,6 % a za loňskem tak průmysl zaostal o 3,9 %.
• Průmysl brzdí. Stavebnictví pomáhají vysoké ceny na realitním trhu
  „Vysoké ceny na realitním trhu polily české stavebnictví živou vodou. Přestože se však zvyšuje stavební produkce, ceny nemovitostí neklesají a spíše mají tendenci dále narůstat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl brzdí, tuzemská ekonomika balancuje na hraně recese
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se ani v listopadu výrazně nezlepšila. Index nákupních manažerů PMI sice oproti říjnu mírně vzrostl z 42 na 43,2 bodů, stále však zůstává viditelně pod hranicí 50 bodů, signalizující útlum průmyslového sektoru. Ten trvá – podobně jako v Německu – již od poloviny minulého roku a navzdory zábleskům zlepšení zůstávající vyhlídky na nejbližší měsíce nepřesvědčivé.
• Průmysl čeká další složitý rok
  Průmyslová výroba se v letošním lednu snížila o 0,3 % oproti poslednímu měsíci minulého roku. Ve srovnání s lednem 2024 pak byla nižší o 0,6 %, což byl lepší výsledek, než který odhadoval trh. Zároveň se jedná o výrazně nižší pokles, než který předpokládala naše prognóza, když se na jedné straně výroba automobilů tolik nesnížila a na druhé příspěvek dalších sektorů byl vyšší.