Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů v květnu meziměsíčně poklesly o 0,51 procentního bodu až na 6,01 %

Čtěte více

• Průměrná výkonnost transformovaných fondů loni dosáhla 2,11 %. Pokračoval odliv střadatelů
  V únoru 2025 publikovala Asociace penzijních společností ČR (dále jen „Asociace“) kompletní výsledky třetího pilíře za uplynulý rok. U všech penzijních společností spořilo či investovalo celkem 3,98 mil. účastníků. Spravovaný majetek byl ve výši více jak 605 mld. Kč. Transformované fondy („staré penzijko“) si v rámci svých možností vedly dobře, reálný výnos je ale záporný.
• Průměrné ceny nafty i benzinu stále klesají
  Pohonné hmoty v České republice ještě stále postupně zlevňují. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 10 haléřů na 31,51 koruny za litr a nafta od minulé středy zlevnila o 12 haléřů na 31,07 koruny za litr. Cena vplývá z údajů společnosti CCS, která ceny paliv neustále sleduje.
• Průměrné clo na vývoz z EU do USA dneškem klesá zhruba na 10 %, z 11 % z doby před pátečním zneplatněním recipročních cel Nejvyšším soudem USA. Jakému clu ode dneška nově podléhá vývoz z Česka do USA?
  Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
• Průměrnému Čechovi klesne příjem v důchodu o více než 17 tisíc korun. Většina lidí přesto stále nespoří
  Česká populace stárne a počet pracujících na jednoho důchodce soustavně klesá. Přesto většina lidí stále spoléhá na státní penzi, což se nemusí vyplatit. Průměrný Čech po odchodu do důchodu přijde o více než 17 tisíc korun měsíčně. Analýza investiční platformy Portu ukazuje, že bez vlastního zajištění většina lidí na požadovanou životní úroveň nedosáhne.
• Průměrné náklady na povinné ručení se zvedly jen nepatrně
  Náklady na povinné ručení se v srpnu zvedly oproti červenci jen nepatrně. Broker Consulting Index, který dlouhodobě sleduje vývoj nákladů na zákonné pojištění vozidla pro řidiče bez historie na modelovém voze Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, ukázal navýšení o pouhé čtyři koruny. Zatímco v červenci jeho hodnota dosáhla 7 478 korun, v srpnu činila 7 482 korun.
• Průměrné reálné mzdy klesají, nezaměstnanost stagnuje
  Průměrná mzda v ČR ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,5 % na 34 271 Kč. Po odečtení inflace poklesla průměrná mzda reálně o 2.5 % meziročně. To bylo o zhruba o půl procentního bodu pod očekáváním trhu. Ve srovnání s naším odhadem byl výsledek lepší o 0,7 procentního bodu. O významném překvapení nelze mluvit. Nejistota odhadů byla tentokrát vysoká. Nejpesimističtější odhad meziročního vývoje reálných mezd činil -4,3 % a nejoptimističtější +1,3 %.
• Průměrné sazby hypoték dál pozvolna klesají, v únoru se zastavily na hodnotě 4,83 procenta
  Situace na hypotečním trhu je poměrně stabilní. Průměrné úrokové sazby ani v únoru nevybočily ze zaběhnutého tempa a klesaly velmi pozvolně, o čemž vypovídají data Broker Consulting indexu hypotečních úvěrů. Zatímco na počátku roku dosahoval index hodnoty 4,92 procenta, v únoru se zastavil na hodnotě 4,83 procenta, tedy o 0,09 procentního bodu níže. Předstihový ukazatel nezměněn na hodnotě 5,05 procenta. Nejblíže letošní únorové hodnotě byly úrokové sazby naposledy v květnu roku 2022, kdy vystoupaly na 4,75 procenta.
• Průměrné sazby hypoték potvrdily stagnaci
  Červnové výsledky Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů ukazují, že na trhu hypotečních úvěrů převažuje stabilita. Hodnota indexu totiž jen mírně klesla, a to o 0,05 procentního bodu na 5,87 procenta. Průměrné úrokové sazby tak i po červnovém zasedání bankovní rady České národní banky stále zůstávají jen mírně pod hranicí šesti procent.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů mírně stouply. Odborníci před létem varují před nevýhodnými sezónními nabídkami
  Podle aktuálních dat Broker Consulting Indexu průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v květnu zaznamenaly drobný nárůst. Průměrná úroková sazba u půjček na cokoliv činila 6,24 %, což oproti dubnové hodnotě představuje zvýšení o 0,11 procentního bodu. Trh si tak zachovává relativní stabilitu: již čtyři měsíce v řadě jsou výkyvy sazeb minimální, průměrná hodnota se pohybuje v úzkém rozmezí od 6,13 % do 6,41 %.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů už rok oscilují kolem devíti procent
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v říjnu hodnoty 9,36 procenta. Od zářijového měření je to pokles o šest bazických bodů. V meziročním porovnání je pak aktuální hodnota nižší jen o 0,10 procentních bodů. Analytici z Broker Consulting neočekávají minimálně do konce tohoto roku výraznější výkyvy hodnot ani jedním směrem. Mírně by mohly trend ovlivnit opět konkurenční nabídky bank, které v předvánočním období vždy připravují pro klienty zvýhodněné nabídky úvěrů. Část lidí si totiž opakovaně bere půjčky na nákup vánočních dárků a na pokrytí zvýšených provozních nákladů v tomto období. Odborníci před neuváženými vánočními půjčkami varují.
• Průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů opět poklesly
  Spotřebitelské úvěry v říjnu opět mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla o 0,27 procentního bodu na 8 procent. Podle Broker Consulting Indexu, který sleduje vývoj průměrných úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů, jde o další pohyb, který zapadá do letošního trendu stabilních sazeb s minimálními výkyvy. Odborníci proto nepředpokládají výrazné změny ani v následujících měsících, vyjma krátkodobých akcí jednotlivých bank.
• Průměrné úroky úvěrů na cokoli v prosinci stouply na 8,84 procenta
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v prosinci 2023 průměrné hodnoty 8,84 procenta. Oproti minulému, kdy byl index 8,51 procenta, se jedná o nárůst o 0,33procentního bodu. Na prosincovém zasedání ČNB bylo po dlouhých měsících rozhodnuto o poklesu základní dvoutýdenní repo sazby ze 7 procent na 6,75 procenta. Tato změna ale podle mínění odborníků nebude mít u spotřebitelských úvěrů v blízké době zásadní vliv. Na rozdíl od úvěrů hypotečních, kde je doba splatnosti delší a poskytovaná částka vyšší, nehraje prostá úroková sazba stejnou roli. U úvěrů na cokoli je dobré sledovat i jiné parametry a porovnávat nabídky jednotlivých bank.
• Průměrnou mzdu stále nevidí dvě třetiny zaměstnanců. Letos si však většina z nich polepšila
  Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících. Nejčastější hrubé mzdy se v roce 2025 pohybovaly mezi 38 a 42 tisíci korunami a mediánová mzda, tedy střed mezd všech zaměstnanců, činila necelých 44,5 tisíce korun měsíčně. Průměr táhnou vzhůru především vysoké příjmy relativně úzké skupiny nejlépe placených pracovníků. Více než 200 tisíc korun hrubého měsíčně pobíralo méně než jedno procento zaměstnanců.
• Průměrnou mzdu vytlačily vzhůru nestandardní faktory
  Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 11,3 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 8,2 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 1,2 %. Výsledek se nachází nad tržním odhadem a mírně pod odhadem naším a ČNB. Z hlediska centrálních bankéřů tak aktuální výsledek není impulzem k přehodnocení jejich stávajícího pohledu na směřování monetární politiky. Růst o meziročních 8,3 % reálně působí na první pohled impozantně. Ovšem je třeba brát v potaz, že statistika zohledňuje nestandardní faktory spojené s pandemií. Zaprvé, srovnávací základna spadá do období prvního lockodownu, a je tak značně nízko. Mnoho zaměstnanců tehdy pobíralo namísto mzdy ošetřovné. Za druhé, výsledek vylepšují výplaty bonusů zdravotníkům, které, i když již méně, zkreslí i výsledek za 3Q21. Oficiální statistiky o tento efekt neočišťuje.
• Průměrný Čech letos utratí za zmrzlinu přes 800 korun, v Česku se jí loni vyrobilo historicky druhé největší množství
  Výroba zmrzliny v Česku překonala hubená covidová léta a se „vší parádou“ navazuje na dobu před pandemií. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu.
• Průměrný Čech reálně zchudl, poprvé za téměř 7 let
  Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění). Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.
• Průměrný Čech stráví prací (či jejím hledáním) 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života
  Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
• Průměrný Čech ušetří přípravou „jídla do krabičky“ zhruba 32 000 Kč ročně
  Rostoucí ceny v restauracích a stoupající preference zdravého životního stylu vedou stále více Čechů k domácí přípravě jídla, které pak v zaměstnání konzumují o polední pauze, aniž by tedy navštívili restauraci. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Pluxee, který uskutečnila agentura Ipsos. Pokud „krabičkovému obědu“ dávají přednost každodenně, mohou při současných cenách ušetřit průměrně zhruba 32 000 korun ročně.
• Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 000 Kč, průměrný Slovák jen o 92 000 Kč; průměrný Čech reálně o 186 procent, průměrný Slovák jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 9487 eur na 31 910 eur (tedy, dle kursu daných let, přibližně 246 000 na 766 000 Kč), tedy o zhruba 236 procent v nominálním vyjádření, tedy včetně inflace. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o přibližně 86 procent, a to z 4930 na 9160 eur (ze 128 000 na 220 000 Kč), navíc z nižšího základu.
• Průměrný Čech v posledních šesti letech bohatnul 2,25krát rychleji než průměrný Slovák. Zbohatl o víc, než kolik letos činí čisté celoživotní bohatství průměrného Slováka
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření (bez zahrnutí inflačního vývoje). Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur.