Průměrný Čech ušetří přípravou „jídla do krabičky“ zhruba 32 000 Kč ročně

Čtěte více

• Průměrné sazby hypoték dál pozvolna klesají, v únoru se zastavily na hodnotě 4,83 procenta
  Situace na hypotečním trhu je poměrně stabilní. Průměrné úrokové sazby ani v únoru nevybočily ze zaběhnutého tempa a klesaly velmi pozvolně, o čemž vypovídají data Broker Consulting indexu hypotečních úvěrů. Zatímco na počátku roku dosahoval index hodnoty 4,92 procenta, v únoru se zastavil na hodnotě 4,83 procenta, tedy o 0,09 procentního bodu níže. Předstihový ukazatel nezměněn na hodnotě 5,05 procenta. Nejblíže letošní únorové hodnotě byly úrokové sazby naposledy v květnu roku 2022, kdy vystoupaly na 4,75 procenta.
• Průměrné sazby hypoték potvrdily stagnaci
  Červnové výsledky Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů ukazují, že na trhu hypotečních úvěrů převažuje stabilita. Hodnota indexu totiž jen mírně klesla, a to o 0,05 procentního bodu na 5,87 procenta. Průměrné úrokové sazby tak i po červnovém zasedání bankovní rady České národní banky stále zůstávají jen mírně pod hranicí šesti procent.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů už rok oscilují kolem devíti procent
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v říjnu hodnoty 9,36 procenta. Od zářijového měření je to pokles o šest bazických bodů. V meziročním porovnání je pak aktuální hodnota nižší jen o 0,10 procentních bodů. Analytici z Broker Consulting neočekávají minimálně do konce tohoto roku výraznější výkyvy hodnot ani jedním směrem. Mírně by mohly trend ovlivnit opět konkurenční nabídky bank, které v předvánočním období vždy připravují pro klienty zvýhodněné nabídky úvěrů. Část lidí si totiž opakovaně bere půjčky na nákup vánočních dárků a na pokrytí zvýšených provozních nákladů v tomto období. Odborníci před neuváženými vánočními půjčkami varují.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů v květnu meziměsíčně poklesly o 0,51 procentního bodu až na 6,01 %
  Průměrné sazby z úvěrů na cokoli pokračují už druhý měsíc v řadě klesajícím tempem. Podle dat Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů poklesla květnová hodnota ve srovnání s předchozím měsícem o 0,51procentního bodu až na 6,01 %. Přesně před rokem přitom byly sazby na úrovni 6,91 %.
• Průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů opět poklesly
  Spotřebitelské úvěry v říjnu opět mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla o 0,27 procentního bodu na 8 procent. Podle Broker Consulting Indexu, který sleduje vývoj průměrných úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů, jde o další pohyb, který zapadá do letošního trendu stabilních sazeb s minimálními výkyvy. Odborníci proto nepředpokládají výrazné změny ani v následujících měsících, vyjma krátkodobých akcí jednotlivých bank.
• Průměrné úroky úvěrů na cokoli v prosinci stouply na 8,84 procenta
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v prosinci 2023 průměrné hodnoty 8,84 procenta. Oproti minulému, kdy byl index 8,51 procenta, se jedná o nárůst o 0,33procentního bodu. Na prosincovém zasedání ČNB bylo po dlouhých měsících rozhodnuto o poklesu základní dvoutýdenní repo sazby ze 7 procent na 6,75 procenta. Tato změna ale podle mínění odborníků nebude mít u spotřebitelských úvěrů v blízké době zásadní vliv. Na rozdíl od úvěrů hypotečních, kde je doba splatnosti delší a poskytovaná částka vyšší, nehraje prostá úroková sazba stejnou roli. U úvěrů na cokoli je dobré sledovat i jiné parametry a porovnávat nabídky jednotlivých bank.
• Průměrnou mzdu vytlačily vzhůru nestandardní faktory
  Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 11,3 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 8,2 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 1,2 %. Výsledek se nachází nad tržním odhadem a mírně pod odhadem naším a ČNB. Z hlediska centrálních bankéřů tak aktuální výsledek není impulzem k přehodnocení jejich stávajícího pohledu na směřování monetární politiky. Růst o meziročních 8,3 % reálně působí na první pohled impozantně. Ovšem je třeba brát v potaz, že statistika zohledňuje nestandardní faktory spojené s pandemií. Zaprvé, srovnávací základna spadá do období prvního lockodownu, a je tak značně nízko. Mnoho zaměstnanců tehdy pobíralo namísto mzdy ošetřovné. Za druhé, výsledek vylepšují výplaty bonusů zdravotníkům, které, i když již méně, zkreslí i výsledek za 3Q21. Oficiální statistiky o tento efekt neočišťuje.
• Průměrný Čech letos utratí za zmrzlinu přes 800 korun, v Česku se jí loni vyrobilo historicky druhé největší množství
  Výroba zmrzliny v Česku překonala hubená covidová léta a se „vší parádou“ navazuje na dobu před pandemií. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu.
• Průměrný Čech reálně zchudl, poprvé za téměř 7 let
  Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění). Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.
• Průměrný Čech stráví prací (či jejím hledáním) 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života
  Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
• Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 000 Kč, průměrný Slovák jen o 92 000 Kč; průměrný Čech reálně o 186 procent, průměrný Slovák jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 9487 eur na 31 910 eur (tedy, dle kursu daných let, přibližně 246 000 na 766 000 Kč), tedy o zhruba 236 procent v nominálním vyjádření, tedy včetně inflace. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o přibližně 86 procent, a to z 4930 na 9160 eur (ze 128 000 na 220 000 Kč), navíc z nižšího základu.
• Průměrný Čech v posledních šesti letech bohatnul 2,25krát rychleji než průměrný Slovák. Zbohatl o víc, než kolik letos činí čisté celoživotní bohatství průměrného Slováka
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření (bez zahrnutí inflačního vývoje). Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur.
• Průměrný úrok na hypotékách je meziročně o pětinu vyšší, zájem o ně ale neupadá
  Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,15 procenta z říjnových 2,10 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Loni v prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. Letos začala zdvihat sazby také Česká národní banka.
• Průmysl ani stavebnictví silné výsledky ze závěru roku nezopakovaly
  Lednová data v průmyslu a stavebnictví na silné prosincové výsledky nenavázala. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla, když ji směrem dolů táhla nižší výroba automobilů. Zde se zřejmě již vyčerpal efekt nahromaděných objednávek, a tak výroba aut dosáhla své nejnižší úrovně od ledna 2023. Pravou nohou do letošního roku nevkročilo ani stavebnictví, jehož výstup meziměsíčně poklesl o více než jedno procento. U něho ale, na rozdíl od průmyslové výroby, očekáváme za celý letošní rok již nárůst. Zkraje týdne byly zveřejněny výsledky lednového zahraničního obchodu. Ten ještě těžil z vývozu dříve rozpracované výroby automobilů. Tento efekt se ale v následujících měsících podle našeho odhadu již vyčerpá.
• Průmysl a stavebnictví se kvůli koronaviru letos propadnou - komentář k lednovým číslům
  Průmyslová výroba v Česku se v lednu dle očekávání propadla, přičemž její meziroční pokles – rovněž v souladu s očekáváním – nebyl tak hluboký jako pokles z října či listopadu loňského roku. To svědčí o určitém začátku stabilizace situace, které nahrávala počínající stabilizace německé průmyslové výroby. Za stabilizací německého průmyslu stojí dílčí obchodní dohoda USA a Číny, dojednaná na sklonku roku 2019 a podepsaná letos v lednu. Ta na trhy i do mezinárodních obchodních vztahů vnesla určité uklidnění napjatí a nejisté situace.
• Průmysl a zahraniční obchod potěšil, stavební produkce ale klesla
  Zářijový výsledek průmyslové produkce pozitivně překvapil. Potěšil především vývoj ve zpracovatelském průmyslu, kde sérii meziměsíčních poklesů vystřídal silný růst. Ten dokonce nepříznivé výsledky z minulých čtyř měsíců téměř vykompenzoval. Dařilo se i zahraničnímu obchodu, jehož přebytek byl díky vývozu automobilů ve srovnání s loňským rokem vyšší. Jediným outsiderem bylo v září stavebnictví, jehož produkce po čtyřech měsících silného růstu zaznamenala významnou korekci. Ta odmazala skoro polovinu předchozího nárůstu. Celkově tedy sice stavebnictví nyní zaznamenává oživení, otázkou ale je, jak dlouhého trvání bude mít.
• Průmysl a zahraniční obchod pozitivně překvapují
  Průmyslová výroba v červnu oživila citelně rychleji, než se čekalo. Ruku v ruce s tím se výrazně nad odhady zlepšila bilance zahraničního obchodu. Údaje podporují naši prognózu celoročního poklesu české ekonomiky o „pouhých“ 5 %. Stavebnictví naopak svůj pokles zatím prohlubuje.
• Průmysl bojuje, viru navzdory
  Česká průmyslová výroba po slabších letních měsících v září pokračovala ve snaze o dohánění pandemického výpadku, a nakonec si v očištěném vyjádření připsala ztrátu za loňským výsledkem „jen“ o 1,5 %. Trh se přitom obával poklesu o 5 %, my jsme českým továrnám věřili o něco více, když jsme vyhlíželi -3,9 %. Po sezónním očištění se tak produkce oproti předchozímu měsíci zvedla o 4,1 %. Příjemnou zprávou byl pak stav nových zakázek, kterých meziročně přibylo 4,8 %, přičemž za ně vděčíme hlavně zahraničním odběratelům (+7,3 %), zatímco z tuzemska jich nepatrně ubylo (-0,9 %). Stejně jako v srpnu, i v září byl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně nižší o 4,1 % a září tudíž nepřineslo významnější vlny propouštění. Mzdy pracovníků naopak meziročně narostly o 4,8 %. Vzhledem k uzavřenému třetímu kvartálu již lze konstatovat, že oproti tomu druhému (pandemickému) se podařilo navýšit výrobu o 22,6 % a za loňskem tak průmysl zaostal o 3,9 %.
• Průmysl brzdí. Stavebnictví pomáhají vysoké ceny na realitním trhu
  „Vysoké ceny na realitním trhu polily české stavebnictví živou vodou. Přestože se však zvyšuje stavební produkce, ceny nemovitostí neklesají a spíše mají tendenci dále narůstat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl brzdí, tuzemská ekonomika balancuje na hraně recese
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se ani v listopadu výrazně nezlepšila. Index nákupních manažerů PMI sice oproti říjnu mírně vzrostl z 42 na 43,2 bodů, stále však zůstává viditelně pod hranicí 50 bodů, signalizující útlum průmyslového sektoru. Ten trvá – podobně jako v Německu – již od poloviny minulého roku a navzdory zábleskům zlepšení zůstávající vyhlídky na nejbližší měsíce nepřesvědčivé.