Rozbřesk: Vrátí se na trhy strach z inflace? Otázka která trápí i českou korunu

Čtěte více

• Rozbřesk: Vláda zastropovala ceny energií pro maloodběratele
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce. Nové zákony (které budou schváleny) nicméně umožní vládě s cenovým stropem hýbat dle aktuální tržní situace.
• Rozbřesk: Vláda zpřísňuje opatření, koruna však zůstává v klidu a vyhlíží ČNB
  Kvůli zhoršující se pandemické situaci vláda opět zpřísňuje opatření. Se zpožděním, ale přece reaguje na zhoršující se skóre proti pandemického systému PES. Po dvou týdnech opět zavřou restaurace, hotely a penziony, bazény, vnitřní sportoviště, galerie a knihovny. Zůstanou ovšem otevřeny obchody.
• Rozbřesk: Vládní daňový balíček míří mimo cíl aneb proč se vyhnout “loss carryback”
  Vláda tento týden přijala daňový balíček, který má bohužel řadu mezer. Pomoc v první fázi krize by měla být dočasná a měla by současně řešit výpadky hotovosti ve firmách a stimulovat udržení zaměstnanosti. A to nejlépe skrze všeobecně dostupné nástroje - krize postihuje podniky napříč celou ekonomikou.
• Rozbřesk: Vlažný restart ekonomiky
  Jako nepříliš svižný restart lze zhodnotit výsledky z české ekonomiky za květen, které byly zveřejněny včera. Průmysl si sice připsal oproti nejhoršímu měsíci roku – dubnu – necelých 14 %, avšak v meziročním vyjádření stále ztrácel téměř 26 %. Ještě hůře na tom byl automobilový průmysl, jehož produkce v době, kdy se rozjížděla výroba všech tří automobilek, byla ve srovnání s loňském květnem zhruba poloviční. A přibližně o polovinu nižší byly i nové zakázky pro tento u nás nejvýznamnější průmysl. A právě nové objednávky v tuto chvíli představují největší riziko pro průmysl jako takový, protože poté, co dokončí ty stávající, bude stát před otázkou, co dál.
• Rozbřesk: Vlna optimismu pomalu a jistě opadá... i v ČR
  Další studená sprcha v řadě. Tak by se daly jednoduše popsat výsledky lednových indexů nákupních manažerů (PMI) v Německu a vlastně i v celé eurozóně. PMI v průmyslu je na čtyřletém minimu a na začátku roku se již dokonce dostal pod hranici 50, což neznamená nic jiného, než že firmy předpokládají zpomalování výroby. Zhoršování nálad v tomto případě není výsledkem nějakých neuchopitelných obav z budoucnosti, ale je odrazem výrazného poklesu nových zakázek německého průmyslu, zvlášť toho automobilového. Ten se musí vypořádávat nejenom s poklesem poptávky v Evropě a Číně, ale zároveň se připravovat na brexit a ještě se přizpůsobovat novým „zeleným“ požadavkům, které navíc nejsou pro nejbližší léta posledními. V asi nejméně vhodnou dobu vznikl mix negativních faktorů, které se nemohou nepodepsat na náladách, ale i na reálných číslech z ekonomiky. Za celou eurozónu se PMI sice pod hranici 50 ještě nedostal, ale už k ní nemá daleko (50,4).
• Rozbřesk: Vlna optimismu ve firmách v eurozóně i v ČR neopadá
  Ještě před tím, než dnes bude zveřejněn populární německý ukazatel nálady Ifo, stojí za to podívat se na včerejší předběžné výsledky indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně. Celkové indexy dopadly o něco hůře než minule, ale stále se nacházejí na velmi vysokých úrovních. Proto jejich dvouměsíční minima není třeba nijak přeceňovat. A to zvlášť, když PMI v průmyslu dosáhl díky rychlému růstu nových zakázek nejvyšší hodnoty za posledních více než šest a půl roku.
• Rozbřesk: V německé ekonomice dál panuje optimismus
  V německé ekonomice nadále panuje velmi dobrá nálada. I když předběžný index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) minulý týden poklesl, když začal reflektovat problémy se subdodávkami komplikujících výrobu v některých oborech, květnové Ifo dopadlo výborně. Celkový index se opět zvýšil, a to jak díky příznivějšímu hodnocení současné situace, tak i pozitivním očekáváním firem. Očekávání firem jsou dokonce na více než desetiletém maximu, což svědčí příznivých vyhlídkách německé ekonomiky v nadcházejících postkovidových časech.
• Rozbřesk: Volatilita na trzích stoupá, koruna opět pod tlakem
  Jako na horské dráze se opět pohybovaly akcie v uplynulém týdnu. Akciový index S&P 500 se v jednu chvíli přehoupl z celoročního pohledu do plusových hodnot. Byl to však krátký výlet, který rychle přešel do největšího mezidenního výprodeje od března 2020.
• Rozbřesk: Volby do Evropského parlamentu mohou na trhy přinést nové napětí
  Po velmi slušném výsledku HDP za první kvartál projde v tomto týdnu Evropa dvěma dalšími testy. Za prvé dostaneme první várku podnikatelských nálad za květen. V dubnu přitom klíčové nálady PMI a německé Ifo znovu překvapivě poklesly a jsou poblíž dvouletých minim. To ukazuje na o poznání slabší růst než 0,4 % mezikvartálně zaznamenaných na začátku roku. Situace se však podle nás začala zejména v problematickém průmyslu postupně vylepšovat a květnová čísla by mohla přinést lehký nárůst nálad. Pro trhy to však výrazná vzpruha nebude, protože v květnových číslech ještě nemůže být zachycena poslední eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Volná místa přibývají i v eurozóně
  Poslední zasedání ECB dopomohlo euru k silnějším úrovním, když na trh zvlášť zapůsobila věta šéfa ECB zmiňující vývoj na trhu práce, který spolu s rostoucí vytížeností kapacit podle něj snižuje nejistotu inflačního výhledu. Centrální banka tedy vnímá, že zlepšování situace na evropském trhu práce jí může v budoucnu uvolnit dále ruce. Nezbývá proto, než se podívat, co se na tomto trhu vlastně děje.
• Rozbřesk: V říjnu byl největší zájem o nová auta v EU za 10 let
  Evropský automobilový trh se konečně vzmáhá. Tak jednoduše by se daly hodnotit říjnové výsledky registrací nových osobních aut v jednotlivých zemích EU zveřejněné dnes ráno. Podle těchto statistik se počet nově registrovaných aut v EU tentokrát zvýšil o 8,7 % na téměř 1,2 milionů. Vysoký nárůst je nepochybně dobrou zprávou pro automobilový průmysl, nicméně přehlédnout nelze, z jak nízkého základu je tento nárůst počítán. Ještě loni v říjnu totiž stále dozníval efekt nových emisních pravidel a celý trh tehdy padal o více než 7 %. Za nejnovějším výsledkem stojí především srovnávací základ. Nelze však nepřehlédnout i určité první náznaky zlepšování situace na evropském trhu (konvenčních) automobilů.
• Rozbřesk: Vstupujeme do německé recese?
  Poslední čísla z Německa vyslala velice nepříjemný a jednoznačně negativní signál. Průmyslová produkce v červnu propadla o dalších 1,5 procenta meziměsíčně (meziročně o více než 5 %). Průmysl tak dokončil kvartál hrůzy, ve kterém kumulativně propadl nejvíce od roku 2012. Tedy od chvíle, kdy vrcholila finanční krize na periferiích eurozóny.
• Rozbřesk: Výbornou kondici Německa nejspíše potvrdí PMI i Ifo
  Zatímco minulý týden jsme se teprve dozvěděli, v jaké kondici byla evropská ekonomika v prvním čtvrtletí, tento týden na trh přijde várka měkkých dat za květen v podobě indexů nákupních manažerů v Německu, Francii a odhad za celou eurozónu. Očekávání jsou sice nastavena zhruba na stejné úrovni jako v dubnu, avšak i to by znamenalo velmi silný výsledek. V podstatě ve všech uvedených případech totiž trhy předpokládají hodnoty nad hranicí 55, což znamená svižné pokračování konjunktury.
• Rozbřesk: Výbušná zjištění ECB aneb proč záporné sazby “údajně” fungují
  Měli jsme spolu s většinou trhu za to, že záporné sazby se v eurozóně příliš neosvědčily. Strach přenášet je na klienty a z toho vyplývající negativní dopad do hospodaření mohl některým evropským bankám omezit objem dostupného kapitálu a teoreticky tak zúžit prostor pro poskytování nových úvěrů. Tedy pravý opak toho, co centrální banka zamýšlela. Nový výzkum ECB z června 2019 však tvrdí opak. A to je i jeden z důvodů, proč Mario Draghi před týdnem v Sintře vrátil záporné úrokové sazby zpět do zbrojního arzenálu.
• Rozbřesk: Vydáni větru napospas
  Jedním z největších dobrodružství z přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo dobývání severního pólu Fridtjofem Nansenem. Jeho plán byl velmi smělý - nechat za tím účelem bytelně postavenou loď Fram zamrznout v ledu a za pomoci "energie zdarma", tedy přirozeného pohybu ledu, se dostat až k severní točně. To se mu sice nakonec nepodařilo, ale i tak byla jeho výprava do oblasti permanentního ledu neuvěřitelná a skončila vlastně dobře, protože několikaleté riskantní dobrodružství Nansen přežil (a mohl se tak stát diplomatem a v roce 1922 i nositelem Nobelovy ceny za mír).
• Rozbřesk: Vydrží podnikům červencový optimismus i při rostoucím počtu nakažených?
  Rostoucí počty nakažených napříč Evropou a strach z druhé vlny pandemie je realitou – denní přírůstky nakažených v Německu i Francii jsou nejvyšší od konce dubna a v Česku je situace podobná. V tomto týdnu se ukáže, zda to má dopad na náladu mezi podniky. Řada zemí (Česko zatím ne) zveřejní první odhady podnikatelských nálad (PMI).
• Rozbřesk: Vydrží trhům euforie z vítězství Joea Bidena? Eurodolar na modré vlně
  Donalda Trumpa v Bílém domě vystřídá Joe Biden. Trhy na to v uplynulém týdnu zareagovaly velice pozitivně. Americký index S&P 500 vyskočil o více než 7 % a zažil nejlepší týden od začátku dubna, kdy se Amerika a Evropa loučila s první vlnou pandemie. Hlavním důvodem úspěchu je čistě “konec předvolební nejistoty”, který působí až trochu automaticky ve chvíli, kdy volby řádně proběhnou a známe vítěze…, ať je jím kdokoliv. Velkou obavou trhů před letošními volbami byl strach ze scénáře, ve kterém Donald Trump “neuzná porážku”. Na ten nakonec skutečně došlo. Zdá se však, že to na věci nic nezmění. Nedochází zatím k žádným velkým nepokojům, napadení výsledků voleb “bez důkazů” pravděpodobně nebude mít velkou šanci na úspěch. A to je samo o sobě dobrým důvodem pro to, aby napětí na trzích pokleslo.
• Rozbřesk: Výhled na korunu - silnější kvůli ČNB i blížícímu se inflačnímu vrcholu
  Česká koruna se ke konci roku po překvapivém růstu domácích sazeb dostala opět na pozitivní vlnu a prorazila úroveň 25,00 EUR/CZK. Agresivnější politika ČNB i prolomení klíčových bariér nás vedla k přepsání střednědobého výhledu na českou měnu - výhled posilujeme zejména pro nejbližší měsíce.
• Rozbřesk: Výkon české ekonomiky nad očekávání, USA vyhrávají v očkovacím závodě
  První předběžný odhad HDP ukázal, že se české ekonomice v posledním čtvrtletí loňského dařilo lépe, než jsme čekali. Navzdory druhému a posléze i třetímu lockdownu ekonomika mírně rostla (mezikvartálně o 0,3 %), a to především zásluhou průmyslu vezoucímu se na vlně zahraniční poptávky. Průmysl tak ve druhé polovině roku potvrdil svoji vysokou imunitu vůči druhé vlně pandemie i všem restrikcím a stal se opět motorem celého hospodářství. Naproti tomu služby, zejména obchod včetně stravování, ubytování a dopravy byly i tentokrát vlnou restrikcí zasaženy nejvíce. Jak moc, zůstává otázkou, protože podrobná data za HDP a vlastně ani prosincové výsledky z jednotlivých odvětví nejsou zatím k dispozici. Podrobné výsledky služeb budou k dispozici příští úterý, HDP ve struktuře až na začátku března.
• Rozbřesk: Výnosy amerických dluhopisů na ročních maximech, jak na ně zareaguje Fed?
  Ztráty dluhopisů, rychlý růst tržních výnosů a s tím související tvrdší měnové podmínky - to jsou hlavní problémy, které se honí centrálním bankéřům v posledních týdnech hlavou. EVropská centrální banka již na nepříznivý vývoj zareaovala a poslala a v uplynulém týdnu oznámila, ž zrychlý nákupy vládních dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP tak, aby dostala i delší výnosy znovu pod kontrolu.